|
|
The Inaugural Addresses of the Re-elected US Presidents after the WW2: Stylistic Analysis of Selected Features
Procházková, Alžběta ; Lancová, Klára (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá identifikací, analýzou a celkovým hodnocením použití stylu v inauguračních projevech znovuzvolených amerických prezidentů v období po druhé světové válce. Práce je zakotvena v teorii funkčního přístupu ke stylu, v souladu s tím, jak jej popisují britští lingvisté Crystal a Davy. Analýza je zaměřena na syntaktickou, morfologickou, lexikologickou a sémantickou úroveň inauguračních projevů přičemž z každé této úrovně vybírá několik stylisticky významných prostředků, které mají vliv na styl psaní a vytváří tak individuální styl každého pisatele. Práce pak zkoumá, do jaké míry se projevy vybraných amerických prezidentů stylisticky podobají či liší.
|
|
| |
|
|
Analýza příspěvků Jiřího Ovčáčka na sociální síti Twitter
Kůsová, Lucie ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Od nástupu Jiřího Ovčáčka do jeho funkce tiskového mluvčího prezidenta republiky v prosinci 2013 je kritizován novináři, politiky, experty na etiku a veřejností, že nezastává svou funkci standardně. Jedna z hlavních výtek směřuje k jeho komunikaci na twitterovém účtu @PREZIDENTmluvci. Pro tuto práci byla stanovena hypotéza, že se Jiří Ovčáček nechová na sociální síti standardně, nevyjadřuje se kultivovaně a seriózně. Cílem této práce bylo analyzovat styl jeho twitterové komunikace z pohledu standardů práce tiskového mluvčího. Cílem práce nebylo hodnotit pravdivost tweetů Jiřího Ovčáčka, ale analýza standardnosti komunikace tiskového mluvčího na sociální síti Twitter. Pro analýzu byl vybrán vzorek 300 tweetů z období od 8. ledna do 19. února 2018, které byly podrobeny obsahové analýze, konkrétně analyticko-srovnávací metodě stylistické analýzy. Pohledem stylistiky byly zjišťovány odchylky ve vyjadřování v souvislosti s výběrem stylémů, a to konkrétně funkce sdělení, užitého útvaru národního jazyka, příznakovosti se zaměřením na expresivitu, používání obrazných pojmenování, ironie a sarkasmu. Práce také hodnotila grafickou stránku textu, a to užívání vykřičníků, otazníků a uvozovek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
ZAHRADNÍČKOVA REVIZE BABLEROVA PŘEKLADU BOŽSKÉ KOMEDIE
Holický, Ondřej ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Flemrová, Alice (oponent)
Práce obsahuje stylistickou analýzu italského originálu Božské komedie, jejího překladu od O. F. Bablera a revize, kterou provedl J. Zahradníček. Práci předchází stručný úvod do tématu spolupráce Babler-Zahradníček a její důsledky. Při vypracování je užívána metoda analýzy stylu vycházející z literární kritiky. Stylistické kategorie, na které se práce zaměřuje, jsou: slovník, věta a prozodie (metrum, rytmická řešení, eufonie). Výsledkem provedeného literárního výzkumu jsou specifika stylu všech třech autorů, které charakterizují podobu jejich textů. V práci se poukazuje na to, na co se nejvíce zaměřil J. Zahradníček při úpravě Bablerova překladu.
|
|
| |
|
|
Samuel Beckett. Od eseje Dante...Bruno . Vico...Joyce do románu Molloy
Fiala, Vladimír ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce je podat ucelený pohled na tvorbu Samuela Becketta od jejího začátku po román Molloy. Jejím základem je analýza jednotlivých děl a následná snaha o odkrytí jejich vzájemných vztahů. Práce je rozdělená na tři části: teorii, poezii a prózu. V teoretické části se autor zabývá hlavně pojmem inkoherentní reality, o které Beckett poprvé mluví v eseji Proust a k níž se pak v dalších textech vrací. V románu Dream of Fair to Middling Women z ní dělá základ vlastní estetiky. Za jevy vnějšího světa se skrývá chaos a nicota a umělcovým úkolem je tuto oblast zapracovat do svého díla. Část o poezii se věnuje zejména proměnám básnického subjektu, jeho zasazení či nezasazení do konkrétního prostředí, míře, ve které jsou v básních používány aluze, tématům a formální stránce básní, technikám, které Beckett používá, a míře jejich pravidelnosti a formální propracovanosti. Část o próze si klade podobné otázky. Nepochybným středem Beckettových básnických i prozaických textů je básnický subjekt a hlavní postava, kterou charakterizuje napětí mezi vnějškem a vnitřkem. Její proměna je dána převážením tendence k zvnitřnění, jejímž důsledkem je i omezení aluzí a vypravěčova ztráta zájmu o konkrétnost prostředí, která spolu s oslabením konkrétnosti postavy vede k dojmu univerzální platnosti Beckettových...
|
host ::
RSS.