|
|
Koncept tříd v dějinách sociálního myšlení a v soudobé sociologii
Kubová, Karolína ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce je teoreticko-historického charakteru, a je zaměřena na teorii tříd a třídního konfliktu, na genezi pojmu třída. Bude provedena analýza autorů a směrů-škol, které měly vliv na ideového zakladatele tohoto pojmu Karla Marxe, a jakým způsobem se vyvíjelo jejich myšlení. Marx ani jiný autor pojem "třída, třídy, třídní" nikdy jednoznačně nedefinoval. Jedná se o historicko-sociologický pohled na pojem "třída", který bývá často definován různě, a dodnes neexistuje jasná definice, na které by se shodla celá akademická obec. V moderních společnostech se pojem "třída" tak často nepoužívá a byl nahrazen pojmem sociální stratifikace. V posledních letech o "třídách" diskutují přední světoví odborníci, ale řešení je stále v nedohlednu. Přesto je tato práce optimistická a autorka se jednoznačně přimlouvá za to, aby pojem "třída" z odborného sociologického diskurzu nezmizel.
|
|
| |
|
|
Konzumní kultura sociálních tříd z hlediska zvyklostí při obstarávání a spotřebě potravin
Novotná, Monika ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Prudký, Libor (oponent)
Konzumní kultura sociálních tříd z hlediska zvyklostí při obstarávání a spotřebě potravin Monika Novotná Abstrakt Tato práce se zabývá historicko-sociologickým pohledem na problematiku obstarávání a spotřeby potravin v období od konce II. světové války po současnost. Spotřeba a obstarání potravin je chápáno jako symbolické vyjádření sociálního postavení ve společnosti. Práce je členěna do dvou částí. Teoreticko-historická část sleduje, jak souvisí spotřeba potravin s proměnami sociální stratifikace. Výzkumná část práce navazuje na téma spotřeby potravin zkoumáním nákupních zvyklostí v návaznosti na sociální třídu. Hlavní otázkou teoreticko-historické části je, zda a jak souvisí spotřeba potravin se sociální diferenciací. Trend sbližování rozdílů ve spotřebě a míra stratifikace spotřeby sociálních tříd jsou zde sledovány v časových řadách v rámci dvou epoch - období komunismu a období po roce 1989. Pro obě období je provedena sekundární analýza historických dat o spotřebě konkrétních druhů potravin, která má za cíl odhalit rozdíly či podobné trendy mezi sociálními třídami. Zatímco v období komunismu směřují jednotlivé společenské vrstvy ke sbližování spotřeby, s výjimkou družstevních rolníků, jejichž spotřeba je ovlivněna samozásobitelstvím, po roce 1990 se v třídně stratifikované společnosti objevuje trend...
|
|
|
Sociální stratifikace panství Horšovský Týn v 17. - 19. století
Němečková, Ivana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na životní poměry poddaného obyvatelstva na západočeském panství Horšovský Týn v 17. - 19. století. Těžiště práce spočívá v 17. století. Geograficky je panství vymezeno rozlohou uvedenou v berní rule - 1 město, 54 vesnic a 5 částí vsí. Práce se skládá ze čtyř základních částí. V první je blíže popsána základní literatura k tématu a pramenná základna. Druhá část je věnována stručnému historickému a územnímu vývoji panství a charakteristice správních a hospodářských poměrů. Ve třetím oddíle je na základě analýzy soupisu poddaných podle víry podrobně rozebrána demografická struktura panství v polovině 17. století. Pozornost je částečně věnována i sociální struktuře, především podružské vrstvě a čeledi, a okrajově je zmíněna také typologie a složení domácností. Dále je proveden odhad vývoje počtu obyvatel na panství Horšovský Týn od poloviny 17. do konce 19. století. Poslední část práce se soustředí na sociální stratifikaci panství a její proměny od poloviny 17. do poloviny 19. století. Na základě majetkového kritéria jsou určeny a popsány jednotlivé sociální vrstvy. Je sledováno jejich zastoupení ve společnosti a měnící se sociální skladba panství.
|
|
|
Inkonzistence sociálního statusu v ČR: Co ukazuje první dekáda 21. století?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Hirschová, Marta (oponent)
David Daneš Inkonzistence sociálního statusu v ČR: Co ukazuje první dekáda 21. století? Abstrakt Předkládaná práce se zabývá multidimenzionálním pojetím sociálního statusu a především jevem nevyrovnaného umístění jedince na několika stratifikačních škálách - inkonzistencí sociálního statusu. Poskytuje ucelený přehled vývoje použití tohoto konceptu v zahraniční a následně i v české sociologii na pozadí výkladu klasických teoretických výcho- disek a přístupů k sociální stratifikaci jako takové. Následně předkládá autor vlastní analýzu dat z cyklu šetření ISSP, ve které zpřesňuje poznání výzkumem již popsaného časového ob- dobí a také popisuje vývoj základních metrik inkonzistence statusu v dalších více než deseti letech. Analýza vycházející z operacionalizace etablované v české sociologii ukázala, že trend stoupající konzistence statusu popsaný oběma skupinami českých autorů, které se tématem v devadesátých letech zabývaly, dále nepokračuje. Dokonce se míra konzistence statusu ani nedrží na dosažené úrovni. Jsou zde patrné dva výrazné propady v období na konci devadesá- tých let a kolem roku 2009, což jsou doby významného poklesu výkonnosti národní ekonomi- ky (HDP) - vztah obou veličin je testován. Dále se autor zabývá širším pojetím konzistence statusu zkoumajícím vztah objektivního statusu k subjektivnímu....
|
|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v historii českých zemí věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Podstatná část práce je věnována z hlediska sociální struktury období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Největší část práce se zabývá dobou po Sametové revoluci, ve které jsou naznačeny hlavní změny ve struktuře české společnosti po roce 1989. Je zde také věnován prostor důležitým autorům, kteří zkoumají rozvrstvení české společnosti v posledních dvaceti letech. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, Pavel Machonin, česká společnost, výzkum
|
|
|
20 let výzkumu sociální stratifikace v ČR
Karnet, Martin ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent)
Bakalářská práce se snaží shrnout nejvýznamnější osobnosti, které se v posledních dvaceti letech věnovaly tématu sociální stratifikace. V první kapitole práce je pojem sociální stratifikace vymezen a zároveň jsou definovány další základní termíny, které se s rozvrstvením společnosti pojí. Část práce je věnována z hlediska stratifikačních výzkumů období vlády komunistického režimu v Československu, kde je vyzdvižena postava Pavla Machonina a jeho velkého sociologického výzkumu. Většina práce se zabývá dobou po Sametové revoluci. Cílem práce je porovnat jednotlivá témata, kterým se věnovali autoři v rámci tématu sociální stratifikace těsně po Sametové revoluci se současnou reflexí sociální stratifikace. Klíčová slova: sociální stratifikace, Česká republika, česká společnost, výzkum
|
|
|
Proměna ruské střední třídy v letech 1998 - 2008
Vojtíšková, Kristýna ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Střední třída v Rusku bývá často spojována s jeho demokratizací a rychlý hospodářský rozvoj země bývá dáván do souvislosti s budoucím posílením střední třídy a tím i vyšším společenským tlakem na transparentní práci veřejných institucí. Posílení střední třídy však nemusí být automaticky provázeno hospodářským růstem, zvláště zvyšuje-li se s růstem i příjmová nerovnost, jako tomu bylo v Rusku ve sledovaném období. Překládaná diplomová práce dokládá, že ruská střední třída v letech 1998-2008 početně vzrostla, identifikuje její specifické rysy a vysvětluje její vnitřní proměny z hlediska povolání a příjmu. Výsledky sociologického průzkumu RLMS, z nichž práce vychází, potvrzují, že zároveň s růstem střední třídy rostla i její vnitřní diferenciace, zejména mezi státním a soukromým sektorem a mezi městem a venkovem.
|
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|
|
|
Konzumerismus mládeže a jeho souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem
Beránková, Petra Alexandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pašková, Miroslava (oponent)
Práce se zabývá konzumerismem třinácti- a čtrnáctileté mládeže. Autorka si klade otázky, nakolik je sledovaná věková kategorie ve svých postojích ke spotřebě konzumní a zda mají konzumeristické postoje souvislost s ekonomickým a kulturním kapitálem. Nejprve autorka ve stručnosti představuje konzumerismus jako sociologické téma. Zvláštní pozornost věnuje otázce vlivu sociální stratifikace na životní styl. Za své hlavní teoretické východisko stanovuje homologickou koncepci tříd Pierra Bourdieua, od něhož přejímá pojetí ekonomického a kulturního kapitálu jako hlavních diferencujících principů ovlivňujících životní styl. Dále předkládá charakteristiku dnešní školní mládeže v kontextu české společnosti a zmiňuje se o úloze socializace při přenosu kapitálů a spotřebních vzorců z rodičů na dítě. Závěrem práce autorka popisuje svůj postup při analýze dat týkajících se postojů ke spotřebě u dotyčné věkové kategorie. Seznamuje čtenáře s výsledky výzkumu, které vypovídají o výrazné konzumnosti sledovaného vzorku, která však není univerzální. Na základě korelační analýzy pak autorka konstatuje, že existují významné korelační vztahy mezi indexy sledovaných kapitálů a četnostmi (ne)souhlasu s výroky indikujícími konzumeristické postoje. Hypotéza o souvislosti mezi konzumeristickými postoji a ekonomickým i...
|
host ::
RSS.