Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 417 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Balancování otevřenosti v komunikaci rodičů s malými dětmi
Večeřová, Eliška ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl prozkoumat zaznamenaný jev u některých současných rodičů: otevřenost v komunikaci s jejich malými dětmi je pro ně významnou hodnotou, avšak u několika témat váhají, zda je i v tomto případě vhodná, nebo ji nějakým způsobem modifikují. Na základě kvalitativního přístupu s využitím polostrukturovaných rozhovorů s rodiči předškolních dětí práce přináší konkrétní popis toho, jakým způsobem rodiče balancují svou otevřenost v komunikaci o sexu, Ježíškovi, smrti a válce, vztazích a emocích a také ve výchově. Následně představuje společné znaky tohoto balancování napříč jednotlivými komunikačními tématy, popisuje motivace, hranice a bariéry otevřenosti rodičů v komunikaci a ukazuje, jakou úlohu hraje prožívání rodiče a faktory na straně dítěte. Pojednává také o interpersonálním balancování s partnery, prarodiči a v kontextu společnosti. KLÍČOVÁ SLOVA otevřená komunikace, balancování otevřenosti, rodiče, předškolní děti, komunikace o sexu, komunikace o smrti, komunikace o vztazích a emocích, otevřená komunikace ve výchově, výchova
Využití pohádek a rozvoj čtenářské pregramotnosti očima rodičů
Jindrová, Vendula ; Ferklová, Alžběta (vedoucí práce) ; Loudová Stralczynská, Barbora (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá využitím pohádek a rozvojem čtenářské pregramotnosti ze strany rodičů předškolních dětí. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se soustředí na pohádky, jejich původ, charakteristické znaky a vliv, který mají na rozvoj dětí. Dále se zaměřuje na čtenářskou pregramotnost a její rozvoj u dětí v předškolním věku. V praktické části formou dotazníku pro rodiče předškolních dětí budou hledány odpovědi na výzkumné otázky. Cílem je zjistit, jakým způsobem a jak často rodiče předškolních dětí využívají doma pohádky. Dále postihnout, zda rodiče pohádky využívají jen pasivně, nebo také aktivně a vyzkoumat, zda si rodiče uvědomují vliv literatury na rozvoj dětí. Poté, dle získaných odpovědí, vytvořit metodický materiál - příručku s návrhy činností, které by mohli rodiče aplikovat na (téměř) jakoukoli pohádku a která podporuje práci s pohádkou v rodinném prostředí. Pomocí tohoto podpůrného materiálu by se rodičům lépe a efektivněji pracovalo s pohádkami, a tím by cíleně podporovali rozvoj čtenářské pregramotnosti u svých dětí. Efektivita této pomůcky v rodinném prostředí bude ověřena v praxi, a to závěrečným dotazníkem původní skupiny dotazovaných respondentů - rodičů předškolních dětí. KLÍČOVÁ SLOVA pohádka, čtenářská pregramotnost, čtenářské...
Spolupráce rodiny a školy u znevýdněných žáků
Kristlová, Karolína ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sledování kvality spolupráce rodiny a školy u znevýhodněných žáků. Ze strany rodičů je zkoumán zájem o vzdělání a péči u svého dítěte. U učitelů se sleduje míra komunikace a podpora k rodičům žáků. Celý výzkum se odehrává v Ústeckém kraji, zejména ve vyloučených lokalitách. Výzkum je realizován pomocí metod dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů. Výstup použitých metod poskytuje zajímavý vhled na míru informovanosti rodičů, žijících ve vyloučených lokalitách, o výuce jejich dětí a na míru vzájemné spolupráce rodiče a školy s cílem obohatit a vzdělat mladší generace. Pro rozvoj dítěte je nutné vytvořit bezpečný prostor, jehož základem je synchronizace zájmů rodičů, pedagogů a vyučovacích metod. Vzájemná spolupráce mezi rodiči a pedagogy je základem pro úspěch ve vzdělávání dítěte. Z toho vyplývá závěr celé práce, který je souhrnem krátkých doporučení v tzv. desateru. KLÍČOVÁ SLOVA Spolupráce, komunikace, rodina, škola, rodiče, vztahy mezi účastníky, Rodiče vítáni, znevýhodněný žák
Ambice rodičů a jejich sportujících dětí
Krupičková, Zuzana ; Pěkný, Martin (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název: Ambice rodičů a jejich sportujících dětí Cíle: Cílem je zjistit, jaké vlivy vedou mladou populaci ke sportování. Chceme prozkoumat, jak velký vliv mají rodiče na sportování svých dětí. Dále se zaměříme na ctižádost sportovců v jejich sportovní aktivitě. Metody: Jedná se o empirický výzkum a pro tuto práci bude využita metoda smíšeného výzkumu, tedy kvalitativního i kvantitativního. Pro výzkumnou studii byly použity formy semistrukturovaného interview a semistrukturovaného dotazníku. Následně jsme získaná data převedli do grafu a posléze i do tabulky, kde jsme sledovali korelaci mezi námi zjištěnými údaji o sportovcích a jejich rodičích. Výsledky: Poznali jsme, jak velmi důležitý je vliv rodičů na sportovní kariéru svých dětí. Víceméně rodičům nezáleželo na tom, jaký sport si jejich potomci vyberou, ale každý z rodičů chtěl, aby jejich dítě dělalo to, co ho baví. Pro rodiče je nejdůležitější, aby se u dětí rozvíjely pohybové schopnosti a vyzkoušely si více sportů. Následně se poté mohly lépe samy rozhodnout, kterému sportu se budou do budoucna věnovat. Nejvíce ambiciózní byli rodiče či prarodiče dříve se věnující fotbalu, hokeji i tenisu. Ti chtěli, aby se jejich potomek věnoval taktéž tomuto sportu. Nadpoloviční většina otců chtěla, aby se jejich potomci stali profesionálními sportovci....
Péče o dítě s Kochleárním implantátem v domácím prostředí.
LOVĚTÍNSKÁ, Michala
Kochleární implantát se v České republice operuje od roku 1993. Kochleární implantát dává možnost neslyšícím jedincům čerpat sluchové vjemy. Implantace kochleárního implantátu je zákrok, kdy je implantát vložen pod kůži a připojen k řadě elektrod, jež jsou zavedeny do hlemýždě. Tento zákrok provádí specializovaný chirurg na ušní, nosní a krční. Po dlouhodobé rehabilitaci má jedinec možnost správně rozumět mluvené řeči. Dokonce může i telefonovat, aniž by odezíral ze rtů. S pomocí kochleárního implantátu se většina uživatelů může začlenit do společnosti, mezi zdravě slyšící populaci. Děti chodí do běžné školy, sportují a dorozumívají se s ostatními, a to vše bez používání znakového jazyka. Kochleární implantát je v současné době v ČR operován pouze v pražské FN Motol, v brněnské FN u sv. Anny a ve FN Ostrava. Prvním cílem práce bylo zjistit a popsat, jak dítě prožívá nastavování kochleárního implantátu, druhým cílem bylo zjistit, jaké problémy spatřují rodiče po nastavení kochleárního implantátu u dítěte a třetím cílem bylo zjistit, jaké překážky vnímají rodiče v péči o dítě s kochleárním implantátem. Výzkumné šetření bylo provedené kvalitativním výzkumem, pomocí metody polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor byl tvořen z deseti dospělých informantů, konktrétně rodiči a z pěti dětských informantů. Rodiče a děti pochází z různých krajů České republiky. Rozhovory probíhaly od února do března roku 2023. Následně byly vypsané všechny odpovědi z rozhovorů s rodiči dětí s kochleárním implantátem a z rozhovorů s dětskými pacienty mající kochleární implantát. Výsledky odpovědí jsou rozdělené do kategorií a jejich podkategorií. Z analýzy výsledků vyplývá, že vnímání nastavovaného kochleárního implantátu je u dětí rozdílné. Z výzkumu se zjistila čtvrtá skupina dětí, které na první programování reagují pláčem. Zjistilo se, že prožívání dítěte při programovaní CI mohou ovlivnit rodiče. Jako takové překážky v péči o dítě s kochleárním implantátem nebyly zjištěné. Rodiče spíše vnímali nedostatky kochleárního implantátu, jako je například sklouzávání řečového procesoru z hlavy dítěte, problémy při pořizování helmy a vnímaný pot jako výrazný nedostatek u CI. Z výsledků vyplývá, že vnímání nastavování kochleárního implantátu je u dětí velmi individuální, záleží na mnoha faktorech. Rodiče mohou prožívání dítěte ovlivnit pomocí trénování jednotlivých zvuků v domácím prostředí. Problémy po programování kochleárního implantátu u dítěte by měly být minimální, a to pomocí kontroly, kterou provádí klinický inženýr. Potíže vnímané rodiči při péči o dítě s kochleárním implantátem nevyšly tak napovrch jako specifické nedostatky kochleárního implantátu. Velmi důležité je k dítěti přistupovat především individuálně, protože každé dítě má jiné osobnostní vlastnosti a psychomotorické schopnosti. Z výsledků výzkumného šetření chceme předat ucelené informace pro rodiče dětí, kteří se potkají s nedoslýchavostí či hluchotou u dítěte, a jejich možným řešením je kochleární implantát. Výsledky z bakalářské práce byly prezentovány před odbornou porotou na studentské soutěži ZSF JČU v Českých Budějovicích. Dále budou výsledky publikovány v odborném časopise pro sestry.
Ošetřovatelská péče u dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním z pohledu rodičů
ŠÁTAVOVÁ, Iva
Současný stav: S respiračním onemocněním se setkáváme během našeho života běžně. Velmi častou skupinou, kterou postihuje právě toto onemocnění bývají nejčastěji děti. Mnoho autorů udává, že je to z důvodu, protože děti nemají dostatečně vyzrálý imunitní systém a také jsou častými účastníky větších kolektivů. My jsme se v této práci zaměřili na rodiče, kteří prožívají hospitalizaci se svým dítětem, právě z důvodu respiračního onemocnění. Cíle práce: Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. První cíl byl zaměřen na to, jak je z pohledu rodičů poskytována ošetřovatelská péče jejich dětem s respiračním onemocněním. Ve druhém cíli byl zmapován postoj rodičů k této ošetřovatelské péči u jejich hospitalizovaného dítěte. Metodika: Pro výzkumné šetření této bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. U sběru dat byla využita technika polostrukturovaných rozhovorů s rodiči dětí hospitalizovaných na dětském oddělení s respiračním onemocněním. Dialogy byly zaznamenávány pomocí funkce "Diktovat" a následně analyzovány pomocí techniky otevřeného kódování "tužka a papír". Velikost výzkumného vzorku byla stanovena na základě teoretického nasycení získaných dat. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče dětí hospitalizovaných s respiračním onemocněním jsou spokojeni s ošetřovatelskou péčí, která je jejich dětem poskytována. Rodiče jsou na dětských odděleních informováni a edukováni o poskytování ošetřovatelské péče a rovněž se do ošetřovatelské péče aktivně zapojují. V ošetřovatelské péči každý z rodičů zastává postoj podpory pro své hospitalizované dítě. Rodiče také usilují u svého dítěte o navození klidnějšího prostředí a podmínek při výkonu ošetřovatelských činností.
Edukace rodičů dítěte s epilepsií
MIKEŠOVÁ, Barbora
Epilepsie je chronický neurologický stav charakteristický závažným onemocněním mozku, který způsobuje nevyprovokované, opakující se záchvaty. Záchvat je charakterizován jako náhlý příval abnormální elektrické aktivity v mozku jedince. Epilepsie bývá způsobena různými faktory, mezi které se řadí například genetické faktory, porodní komplikace, trauma hlavy, operace, prožívaný stres, infekce či další jiná onemocnění. Projevit se může ve kterémkoliv věku. Projevy záchvatů mohou být různorodé svým typem, průběhem, příčinou i léčbou. Vhodně nastavená léčba a adekvátně edukovaní rodiče o problematice epilepsie a režimových opatřeních jsou podstatou pro optimální zapojení dítěte do běžného kolektivu bez výrazných omezení. Cílem této práce bylo zjistit, v jaké míře se zdravotnický personál věnuje edukaci rodičů a dítěte s diagnózou epilepsie, a zároveň zjistit, jaká je informovanost rodičů o vhodných léčebných a režimových opatřeních související s touto diagnózou. Pro uskutečnění výzkumu jsme zvolili kvalitativní výzkumné šetření, kdy jsme použili techniku polostrukturovaného rozhovoru, konkrétně metodu dotazování. Vrámci kvalitnějšího zpracování výsledků byly rozhovory nahrávány na diktafon a následně doslovně přepsány a analyzovány. Výsledky jsme podrobili analýze pomocí metody tužka a papír, jež využívá kódování. Kategorizovali jsme 5 oblastí: Obsah edukace ze strany zdravotnického personálu, Realizace edukace ze strany zdravotnického personálu, Informovanost rodičů ohledně režimových opatření v oblasti epilepsie, Zdroje získávání informací o režimových opatřeních ze strany rodičů dítěte s epilepsií a Edukační činnost z pohledu dětských sester ohledně režimových opatření. Jednotlivé kategorie jsou tvořeny dalšími podkategoriemi, ve kterých jsou systematicky znázorněna data výsledků. Výsledky jsou přehledně uvedeny v jednotlivých tabulkách a schématech praktické části této práce. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotnický personál se dostatečně věnuje edukaci rodičů a jejich dětí s epilepsií v oblasti diagnostické, léčebné, režimové a první pomoci. Zajímavým zjištěním však bylo, že edukaci poskytuje hlavně lékař, a to i o režimových opatřeních, přičemž sestra v této oblasti poskytuje pouze edukaci doplňkovou. Z výsledků také vyplynulo, že se zdravotnický personál snaží volit vhodné edukační prostředí a časové intervaly dle potřeb dětských pacientů a jejich rodin. Rodiče mají také všeobecné informace o problematice epilepsie a režimových opatřeních. Ukázalo se, že rodiče mají i dostatek vědomostí ohledně medikamentózní první pomoci a způsobu podání daných léčiv, avšak jsme narazili na neznalost časové hranice podání této medikace. Neznalost rodičů jsme také objevili v obecných zásadách první pomoci. Z výzkumu také vyplynulo, že informace o běžných věcech v oblasti režimových opatřeních rodiče nejčastěji vyhledávají mimo nemocniční prostředí, a to ve svém okolí a internetu. Na základě výsledků jsme se rozhodli vytvořit edukační plán, jenž může sloužit jako vzorový podklad pro využití v praxi ošetřovatelským personálem. Edukační plán se týká edukace o režimových opatřeních a první pomoci.
Postavení učitele očima rodičů žáků 2. stupně ZŠ
BECHYNĚ, Roman
Bakalářská práce se zabývá postavením učitele očima rodičů žáků 2. stupně ZŠ. V teoretické části je stručně popsán vývoj pedagogické profese od starověku po současnost. Dále se teoretická část věnuje současnému školství, jeho problematice v otázkách platů, statusu a respektu pedagogických pracovníků. Samostatnou kapitolu tvoří distanční výuka, která popisuje její průběh od března 2020 po její oficiální ukončení v březnu 2022, představuje pozitiva i negativa, se kterými se muselo školství vypořádat. Teoretickou část uzavírá krátké představení Strategie 2030+ a její vize do budoucnosti v oblasti školství. Praktická část interpretuje názory rodičů žáků na 2. stupni ZŠ na distanční výuku, zaznamenává jejich změnu názoru na učitele jejich dítěte a celkové změny ve vzdělávacím procesu z jejich pohledu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 417 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.