|
|
Komunikace s rodiči o speciálních potřebách jejich dětí v MŠ
PRCHALOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá pedagogickou diagnostikou prováděnou v běžných mateřských školách, a okamžikem, kdy učitelka nabude podezření, že vývoj některého z dětí se odchyluje od normy. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části bylo cílem vymezení základních pojmů týkajících se tématu práce - především pedagogická diagnostika, pedagogická komunikace. Ve výzkumné části popisuji, jak učitelky mateřských škol provádějí pedagogickou diagnostiku, a jak o případném podezření na odchylný vývoj dítěte komunikují s jeho rodiči.
|
|
|
Diagnostické využití kresby v mateřské škole u dětí ve věku 5-6 let (porovnání kresby z hlediska pravorukosti a levorukosti)
Suchá, Tereza ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá diagnostickým využití kresby v mateřské škole u dětí ve věku 5-6 let, porovnává kresebné projevy z hlediska pravorukosti a levorukosti. Popisuje charakteristiku dítěte předškolního věku a shrnuje vývoj jeho osobnosti v tělesné, psychické i sociální oblasti. V části teoretické práce obecně seznamuje se vzděláváním dítěte v mateřské škole. Podrobněji jsou rozpracována specifika předškolního vzdělávání a školní zralost a připravenost. Stěžejní část popisuje charakteristické znaky zobrazování kresby v předškolním věku a vymezuje jednotlivá stádia vývoje kresby. Výzkumná část práce se zaměřuje na kresebné projevy dětí v mateřské škole. Konkrétně na analýzu dětských kreseb, která umožňuje bližší náhled k pochopení výtvarného projevu dítěte před vstupem do základní školy. Práce obrací pozornost i na odklady levorukých dětí a jejich počet v mateřské škole. Cílem práce je sledovat a následně vyhodnotit kresebné projevy z hlediska pravorukosti a levorukosti dětí před zahájením povinné školní docházky. Výzkumného šetření se zúčastnilo 49 dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Dítě předškolního věku, předškolní vzdělávání, lateralita, pravorukost a levorukost, pedagogická diagnostika, analýza dětské kresby, učitel mateřské školy, školní připravenost, školní zralost, mateřská škola, spolupráce mateřské...
|
|
|
Rozdíly homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vliv na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy
Srbová, Věra ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá hledáním rozdílů homogenně a heterogenně uspořádaných tříd v MŠ a jejich vlivem na připravenost dítěte pro vstup do 1. třídy základní školy. Teoretická část se zabývá školní zralostí a připraveností, obecnou charakteristikou dítěte předškolního věku před vstupem do 1. třídy ZŠ, rozdíly heterogenně a homogenně uspořádaných tříd MŠ a nakonec přípravou dítěte na povinnou školní docházku. V praktické části je zpracováno výzkumné šetření prováděné pomocí metody autorského testu školní zralosti a dotazníku. Výzkumným vzorkem byly děti předškolního věku před vstupem do ZŠ z heterogenních a homogenních tříd MŠ a pedagogové z mateřských a základních škol. Hlavním cílem tohoto výzkumného šetření bylo zjistit, jestli jsou na vstup do základní školy lépe připraveny děti z homogenních nebo heterogenních tříd mateřských škol. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že děti z heterogenních tříd jsou připraveny na vstup do základní školy stejně jako děti z homogenních tříd, z toho tedy vyplývá, že věkové složení tříd mateřských škol neovlivňuje kvalitu připravenosti dítěte na povinnou školní docházku.
|
|
|
Využití pomůcek systému pedagogiky Marie Montessori u osob s Downovým syndromem.
Bejšáková, Kristina ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se věnuje možnostem využití Montessori učebních pomůcek při vzdělávání osob s Downovým syndromem. Shrnuje dosavadní poznatky o Downovu syndromu a o mentálním postižení, které Downův syndrom vždy doprovází. Popisuje možnosti vzdělávání člověka s Downovým syndromem v rámci jeho vývoje. Stručně charakterizuje historii Montessori pedagogiky, její zařazení z hlediska obecné pedagogiky a její pozici v České republice. Práce shrnuje základní pojmy a principy Montessori pedagogiky a seznamuje s Montessori terapií, která zatím v České republice nemá tradici. Montessori pedagogiku autorka uvádí do souvislosti s jinými na člověka zaměřenými didaktickými nebo terapeutickými systémy jako je strukturované učení, globální čtení, Metoda instrumentálního obohacování Reuvena Feursteina a Smyslová aktivizace, bazální stimulace a práce s psychobiografií. V prakticky zaměřených kapitolách se věnuje pojetí učební pomůcky v Montessori systému a charakterizuje Montessori materiál, který používá při lekcích podpory rozvoje osobnosti lidí s Downovým syndromem. Autorka popisuje zaměření, průběh a strukturu lekcí, práci s klientem a jeho rodinou i význam vstupního rozhovoru a vstupní diagnostiky. Na závěr popisuje tři případové studie svých klientek. Přílohou práce je samostatná Pomůcková kniha, která obsahuje...
|
|
|
Diagnostika školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání
Barešová, Eva ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou školní zralosti v oblasti zrakového a sluchového vnímání a její diagnostikou u dětí v posledním roce předškolního vzdělávání. Teoretická část obsahuje charakteristiku vývoje dítěte předškolního věku a současného pojetí preprimárního vzdělávání, jsou zde vymezeny pojmy školní zralost a připravenost, rizikové faktory školní neúspěšnosti, odklad povinné školní docházky, dílčí funkce a deficity dílčích funkcí. Dále pak jsou popsány možnosti diagnostiky fonologické a vizuální percepce a další metody hodnocení funkcí, podmiňujících úspěšné osvojování školních dovedností. Zmíněn je také zápis dítěte do první třídy základní školy. Cílem empirické části je zjistit, je-li možné pravidelnou stimulací dílčích funkcí v oblasti zrakového a sluchového vnímání u dětí předškolního věku přispět k jejich vyzrávání a zlepšit tak připravenost dětí na vstup do základní školy. Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou mateřských školách prostřednictvím diagnostického a stimulačního materiálu Předcházíme poruchám učení (Sindelarová, 2016). K šetření byly použity metody a nástroje především kvantitativního charakteru, vč. diagnostických testů.
|
|
| |
|
|
Diagnostika a následná péče o děti s poruchami učení a ADHD, s využitím artefiletiky
Psohlavcová, Iva ; Zelinková, Olga (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Tématem diplomové práce je studie artefiletického přístupu při následné péči zaměřené na děti se specifickými poruchami učení a chování, zejména ADHD, uskutečňované souběžně v hodinách výtvarné výchovy. Úvodní část práce se přehledově zabývá specifickými poruchami učení a poruchami chování, především ADHD, tj. poruchou pozornosti s hyperaktivitou. Možnými příčinami a projevy. Rovněž poukazuje na psychosociální aspekty specifických poruch učení a ADHD. Další část se zabývá pedagogickou diagnostikou, následnou péčí o děti s SPU a ADHD a sledovanými oblastmi nápravné péče. Zmínka je zde o složce výtvarného projevu dítěte při diagnostice i následné péči. Následující část popisuje pojem artefiletika, její teoretické rámce, možnosti a využití u dětí s SPU a ADHD. Empirická část je věnována samotné studii, jejímu vyhodnocení, metodice artefiletických setkávání a reflektivní bilanci s kasuistikami jednotlivých dětí.
|
|
|
Souvislost mezi výukou sociálních dovedností a vztahy žáků ve třídě
Balážová, Daniela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Michalová, Zdeňka (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit souvislost mezi vývojem vztahů ve třídě a pravidelnou výukou sociálních dovedností. Jedná se o zjištění, zda výuka sociálních dovedností přispívá k pozitivnímu vývoji vztahů mezi žáky a zda pod jejich vlivem dochází také ke zlepšení klimatu ve třídě. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu pedagogická diagnostika, jejími metodami a typy, zvláště s orientací na sociometrii v pedagogickém výzkumu a na sociometrické metody a techniky. V závěru teoretické části je popsán výukový program CESTY s vyučovacím předmětem Sociální dovednosti se zaměřením na problematiku rozvoje pozitivních vztahů u žáků s ADHD, ADD. Empirická část je postavena na výzkumu, který byl prováděn pomocí sociometrického ratingového dotazníku Vladimíra Hrabala (S-O-R-A-D). Tento dotazník byl zadáván ve třech pátých ročnících základní školy pro děti se specifickými poruchami chování a ve třech třídách běžné základní školy. Vyhodnocení získaných dat pomocí sociometrických indexů a sociogramů je podkladem pro porovnávání vývoje vztahů ve třídách žáků s ADHD, kteří mají pravidelnou výuku sociálních dovedností se třídami žáků z běžné ZŠ bez výuky tohoto předmětu. Dotazník byl zadáván dvakrát v každé třídě, poprvé na začátku školního roku a podruhé na konci I. pololetí. Summary: This dissertation is...
|
|
|
Komunikační kompetence v kurikulu mateřské školy
Otiepková, Markéta ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Práce se zaměřuje na pojetí komunikačních kompetencí v kurikulárních dokumentech v etapě předškolního vzdělávání a seznamuje s možnostmi rozvoje těchto kompetencí dětí v prostředí mateřské školy. Teoretická část nastiňuje problematiku kurikula, klíčových a komunikačních kompetencí v kontextu preprimárního vzdělávání. Výzkumná část práce je prezentací kvalitativně-kvantitativního výzkumného šetření, jehož cílem bylo analyzovat pojetí komunikačních kompetencí v kurikulárních dokumentech mateřských škol a na základě přímého pozorování zjistit, jak pedagogové mateřských škol naplňují obsah komunikačních kompetencí v této etapě vzdělávání, jak tuto oblast diagnostikují a jaké příležitosti nabízí prostředí mateřské škol k rozvoji komunikačních kompetencí předškolních dětí ukončujících předškolní vzdělávání. Na základě analýzy kurikulárních dokumentů vybraných mateřských škol bylo zjištěno, že školy zahrnují do svých koncepčních materiálů oblast komunikačních kompetencí a přikládají ji velký význam, i když tyto dokumenty mají různou obsahovou i formální úroveň. Z pozorování a rozhovorů s respondenty jsme dospěli k závěru, že mateřské školy a jejich pedagogové zpravidla poskytují dětem kvalitní podmínky pro rozvoj jejich komunikačních kompetencí (pozitivní komunikační klima, správný mluvní vzor, primární...
|
|
|
Odklad školní docházky v říčanském regionu
Kovaříková, Marie ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Odklad školní docházky v říčanském regionu" se zabývá mapováním říčanského regionu s ohledem na realizované odklady školní docházky (OŠD) s přihlédnutím k názorům a zkušenostem učitelů MŠ a ZŠ. Práce je rozdělena na dva tematické celky. Teoretická část obsahuje informace o problematice odkladů školní docházky nezbytné pro úspěšnou realizaci pedagogického výzkumu. Praktická část je zaměřena na zodpovězení definovaných výzkumných otázek a potvrzení či vyvrácení platnosti hypotézy. Výzkum je založen na kvantitativní metodě dotazování (pomocí dotazníků a interview) a na kvalitativní metodě pozorování. Výzkumné šetření probíhalo ve 24 mateřských školách a v 7 školách základních na vzorku 54 učitelek MŠ a 15 učitelek ZŠ říčanského regionu. Bylo zjištěno, že procento odkladů školní docházky v říčanském regionu je nižší než celorepublikový průměr. Dále pak, že učitelé mateřských i základních škol se shodují na tom, že v současné době mají děti nejčastěji problémy s komunikací a soustředěností. Mezi další důležitá zjištění patří, že učitelé nepociťují rozdíl mezi dětmi s OŠD a bez něj, k dětem přistupují individuálně na základě jejich schopností a potřeb. Závěr práce obsahuje celkové shrnutí a doporučuje směr dalšího možného výzkumu.
|
host ::
RSS.