|
|
Přímá volba prezidenta ČR : důvody, podmínky, důsledky
Ryčlová, Dorota ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Shrnutí - Přímá volba prezidenta ČR: důvody, podmínky, důsledky Tato diplomová práce se zabývá různými aspekty zavedení přímé volby prezidenta v České republice. Jejím cílem je dopátrat se skutečných důvodů, které stály za přijetím ústavního zákona č. 71/2012 Sb., jenž tento institut do českého ústavního systému přináší. Za tímto účelem je práce rozdělena do tří základních částí. V části první jsou předkládány a hodnoceny jednotlivé důvody (historické, politické, ústavně-právní … ), na základě kterých zastánci přímé volby tento institut obhajovali a také argumenty odpůrců této myšlenky. Druhá, obsahem nejrozsáhlejší část, se zabývá srovnáváním návrhů na změnu Ústavy, které se pokoušely zavést přímou volbu prezidenta od roku 2001 až do současnosti. Obsahuje celkem třináct návrhů včetně toho, který je tedy později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2012. Jednotlivé návrhy jsou mezi sebou porovnávány, jsou uváděny jejich odlišnosti i prvky, které mají společné, stejně tak jsou stručně popisovány případné společenské či politické okolnosti provázející jejich vznik. Jako výsledek porovnávání jednotlivých návrhů dochází autorka k názoru, že pravá příčina přijetí právě ústavního zákona č. 71/2012 Sb. netkví v jeho obsahu ani důvodové zprávě, protože ani jedno svou kvalitou či promyšleností nijak nepřevyšuje...
|
|
|
Násilí a politično
Svorník, Petr ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je vývoj, jakým prošly stát a násilí pod vlivem procesů globalizace a privatizace, vrcholících na počátku jedenadvacátého století. Zdůrazněna je Weberova definice státu jako monopolu legitimního násilí na daném území, cílem práce je ukázat současnou neudržitelnost národního státu dle této definice a zároveň popsat jiné možné významy státu v globalizovaném světě. Po teoretickém úvodu následuje popis historického procesu monopolizace násilí státem - současný vývoj vypadá jako přesný opak historického procesu, při němž stát vyvlastnil všechny ostatní držitele práva na užití fyzické síly. Další kapitola popisuje současnou roli státu v globalizovaném světě a také možné re- interpretace této role pro nový, kosmopolitní stát, jehož úkolem by mělo být globální prosazování lidských práv a obrana před planetární sebe-destrukcí. Práce je uzavřena důrazem na otevřenost celého procesu: nadnárodní společnosti se snaží prosazovat názor, že přežití státu není možné - to je pravda, ale pouze pro stát definovaný v národních, ne kosmpolitních pojmech.
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Důvěra v trestní spravedlnost a kompliance v ČR
Homolová, Pavla ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Předmětem diplomové práce jsou normativní a instrumentální aspekty kompliance se zákonem a spolupráce se systémem trestní spravedlnosti v české společnosti, konkrétně důvěra v policii a trestní soudy a jejich vnímaná legitimita, osobní morálka a vnímané riziko postihu. Cílem práce bylo v českém prostředí empiricky ověřit revidovaný Tylerův model procedurální spravedlnosti ve vztahu ke komplianci, tak jak byl navržen Jacksonem et al. (2011). Rozbor zdrojů k tématu naznačil možná omezení funkčnosti modelu v české společnosti, zejména s ohledem na nízkou důvěru české veřejnosti v policii a soudy a jejich nízkou vnímanou legitimitu. Empirická analýza dvou reprezentativních datových souborů (ESS Round 5 2010, Bezpečnostní rizika 1999) s využitím strukturního modelování však naznačila, že důvěra v procedurální spravedlnost policie je v české společnosti - narozdíl od strachu z postihu - důležitým nepřímým faktorem pro predikci kompliance. Jako relativně nejvýznamnější prediktory kompliance se v české společnosti ukazují závazek poslušnosti zákona ovlivňovaný zejména důvěrou v procedurální spravedlnost a osobní morálka. Model nebyl potvrzen v případě soudů, ani pro data z roku 1999, pravděpodobně kvůli nízké vnitřní konzistenci některých škál. Klíčová slova důvěra, legitimita, trestní spravedlnost, kompliance
|
|
|
Význam kontrarevoluce ve dvou vlnách myšlení
Jarolím, Lukáš ; Sládek, Jan (vedoucí práce) ; Mlynář, Jakub (oponent)
Tato práce si klade za cíl pochopit pojem kontrarevoluce. Činí tak nejprve analýzou a interpretací moderního a tradičního myšlení s důrazem kladeným na sociální dynamiku a také odkazy na autory, kteří mají blízko k tradičnímu způsobu myšlení. Jsou to autoři, kteří se přímo vyjadřovali k Velké francouzské revoluci a autoři na ně navazující. Je zároveň kladena otázka po legitimitě kontrarevoluce a po samotném obsahu kontrarevolučního aktu. Klíčová slov: kontrarevoluce, revoluce, řád, konservatismus, legitimita
|
|
|
Great Britain and R2P in the case of the intervention in Libya
Mistrík, Peter ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Norma Responsibility to Protect (R2P) predstavuje významný posun vo vnímaní toho, pokiaľ siaha suverenita štátov, čo ju podmieňuje a v akom momente sa stráca v prospech medzinárodného spoločenstva. Ochrana civilného obyvateľstva je najvyššou prioritou. V prípade, že je ohrozená, má svet povinnosť konať. Tak, ako sa tomu stalo aj v Líbyi. Cieľom tejto bakalárskej práce je odpovedať na otázku, či britská účasť na vojenskom ťažení v Líbyi v roku 2011 môže byť považovaná za legitímnu na základe doktríny R2P. Ide o prípadovú štúdiu, v ktorej sa reálna situácia, teda medzinárodná intervencia v Líbyi aplikuje na teoretické východisko, ktorým je päť podmienok R2P. Tie musia byť splnené pred zahájením ozbrojeného zahraničného zásahu v štátoch, kde dochádza k masovým zločinom proti ľudskosti. Práve tieto podmienky slúžia ako základ pre určenie legitimity participácie Spojeného kráľovstva. Analýzou každej z nich sa vyvodzujú čiastočné závery, ktoré napokon potvrdzujú, že Británia konala v súlade s R2P a mandátom, ktorý jej bol zverený medzinárodným spoločenstvom. To však neplatí o niektorých jej spojencoch. V spojitosti s neistou budúcnosťou Líbye, musí R2P prekonať ešte dlhú cestu, než sa stane etablovanou normou medzinárodného práva.
|
|
|
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi
Gheorghiev, Olga ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Blokker, Paulus Albertus (oponent) ; Smith, Simon (oponent)
Ospravedlnění a kritika v Evropské unii: studie legitimity v praxi Mgr. Ing. Olga Gheorghiev ABSTRAKT Tato práce, inspirovaná pragmatickou sociologií kritiky vyvinutou Lucem Boltanskim a jeho spolupracovníky, zkoumá, jakým způsobem je vytvářena legitimita ve veřejných debatách na úrovni EU prostřednictvím praktik ospravedlňování a kritiky mezi kompetentními aktéry. Tento výzkum se přitom zaměřuje na tři konkrétní epizody v historii evropské integrace, které mají společné rysy nejistoty výsledku, kontroverze ve veřejné debatě a naléhavé potřeby dosáhnout určité formy konsensu, a tím vyřešit vzniklou nejistotu. Zkoumané události jsou následující: východní rozšíření Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy a přijetí konkrétních opatření v reakci na evropskou dluhovou krizi. Teoretická část této práce zařazuje mezi další teoretické tradice potenciál sociologie kritických kapacit pro studium EU a poukazuje na směry, v nichž by tento konkrétní teoretický rámec mohl pokrývat některá omezení jiných přístupů. Následuje empirická část, která je rozdělena do tří kapitol pro každou ze zkoumaných historických epizod. Ačkoli jsou strukturovány poněkud symetricky, každá ze tří analyzovaných situací ilustruje různé klíčové prvky a jednotlivě přispívá k lepšímu porozumění mechanismu, jehož prostřednictvím jsou pokusy o...
|
|
|
Právo na vstup a pobyt na území členských států Evropské unie
Vláčil, Jiří
Tato práce se zabývá rozborem unijních pravidel pro vstup a pobyt na území členských států Evropské unie. Tato pravidla jsou rozebrána z hlediska různých skupin osob, občanů Unie, občanů států ESVO, rodinných příslušníků či občanů Turecka, a také z hlediska členských států zapojených do Schengenu a členských států stojících mimo Schengen. Jádro práce tvoří rozbor čtyř hlavních unijních předpisů v této oblasti, Hraničního kodexu (nařízení č. 562/2006), Vízového kodexu (nařízení č. 810/2009), nařízení č. 539/2001 a směrnice 2004/38, včetně související judikatury Soudního dvora, která výklad relevantních pravidel výrazně ovlivňuje. Jednotlivá pravidla jsou hodnocena také z hlediska naplňování zásad právní jistoty a legitimity.
|
|
|
Dohoda o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů
Bartizalová, Markéta ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
P R Á V N I C K Á FA K U LTA M A S A RY K O V Y U N I V E R Z I T Y T E O R E T I C K É P R Á V N Í V Ě D Y K A T E D R A T R E S T N Í H O P R Á VA ABSTRAKT DI S E RTA Č N Í P R Á C E D O H O D A O V I N Ě A T R E S T U U M E Z I N Á R O D N Í C H T R E S T N Í C H S O U D Ů M A R K É TA B A RT I Z A L O V Á 2 0 1 6 ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je zhodnocení praxe užívání institutu dohody o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů. Práce v obecné rovině pojednává o funkcích mezinárodního trestního práva a o cílech činnosti mezinárodních trestních soudů, přičemž kriticky hodnotí, zda jsou tyto funkce a cíle slučitelné s využíváním dohody o vině a trestu. Na základě rozboru dosavadní judikatury a polemiky s názory jak příznivců, tak odpůrců dohody o vině a trestu v řadách odborné veřejnosti pak uzavírá, že ačkoliv existují situace, kdy může být užití dohody o vině a trestu významným přínosem k prosazování spravedlnosti na mezinárodní úrovni, zůstává dohoda o vině a trestu institutem kontroverzním a je třeba k němu přistupovat s maximální obezřetností. Jeho nevhodné užití totiž může snadno přinést více škody než užitku a může mít fatální důsledky nejen pro hodnocení činnosti tribunálů, ale i pro jejich legitimitu a tím i pro rozvoj mezinárodního trestního práva vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů
Bartizalová, Markéta ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
P R Á V N I C K Á FA K U LTA M A S A RY K O V Y U N I V E R Z I T Y T E O R E T I C K É P R Á V N Í V Ě D Y K A T E D R A T R E S T N Í H O P R Á VA ABSTRAKT DI S E RTA Č N Í P R Á C E D O H O D A O V I N Ě A T R E S T U U M E Z I N Á R O D N Í C H T R E S T N Í C H S O U D Ů M A R K É TA B A RT I Z A L O V Á 2 0 1 6 ABSTRAKT Předmětem této disertační práce je zhodnocení praxe užívání institutu dohody o vině a trestu u mezinárodních trestních soudů. Práce v obecné rovině pojednává o funkcích mezinárodního trestního práva a o cílech činnosti mezinárodních trestních soudů, přičemž kriticky hodnotí, zda jsou tyto funkce a cíle slučitelné s využíváním dohody o vině a trestu. Na základě rozboru dosavadní judikatury a polemiky s názory jak příznivců, tak odpůrců dohody o vině a trestu v řadách odborné veřejnosti pak uzavírá, že ačkoliv existují situace, kdy může být užití dohody o vině a trestu významným přínosem k prosazování spravedlnosti na mezinárodní úrovni, zůstává dohoda o vině a trestu institutem kontroverzním a je třeba k němu přistupovat s maximální obezřetností. Jeho nevhodné užití totiž může snadno přinést více škody než užitku a může mít fatální důsledky nejen pro hodnocení činnosti tribunálů, ale i pro jejich legitimitu a tím i pro rozvoj mezinárodního trestního práva vůbec. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
host ::
RSS.