|
|
Tradice a novátorství v jazzové hudbě
Bártová, Kristýna ; KŘIŠŤAN, Vít (vedoucí práce) ; HONZÁK, Jaromír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem jazzové hudby z hlediska tradičních a nových či novátorských přístupů. Dále se zabývá těmito přístupy z pohledu profesionálního jazzového hudebníka, který působí na české jazzové scéně. Mapuje vliv tradice, inovací a zcela nových přístupů v hudebním jazzovém světě. Vyhodnocuje anketu, která se zabývá těmito přístupy, v níž odpovídali čeští jazzoví hudebníci napříč generacemi.
|
|
|
Philly Joe Jones jako lídr na deskách v období 1958-1968
Dundrová, Lenka ; SOUKUP, Luboš (vedoucí práce) ; HONZÁK, Jaromír (oponent)
Tato práce pojednává o životě a dílu bubeníka Phillyho Joe Jonese, který byl významnou hudební osobností nejen jazzové éry. Cílem práce je lépe poznat jeho bubenický jazyk a jak obstál v kontextu hudebních dějin jako lídr vlastních alb. V první části práce je vyzdvižen jeho osobní život a hudební vývoj. V druhé části práce pak najdeme výčet desek, na kterých figuroval mezi roky 1958 – 1968 jako lídr a zároveň analyzujeme bubenická sóla vybraných nahrávek. Ve zpětném pohledu pak zjistíme, že jeho desky nejsou považovány za zásadní, ovšem hra na bicí nástroje je opravdu unikátní. Přístupem, jakým aplikoval rudimentální hrání, dodnes zůstává velmi často citovanou studnicí licků.
|
|
|
Kompoziční prvky v díle Pata Methenyho
Beneš, Petr ; HONZÁK, Jaromír (vedoucí práce) ; DORŮŽKA, David (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou kompozic Pata Methenyho z jeho rané autorské tvorby. Cílem analýzy je specifikovat jednotlivé kompoziční prvky, popsat jejich úlohu v konkrétních kompozicích a zhodnotit, na kolik se vzájemně ovlivňují a doplňují. Výstupem diplomové práce bude analýza vlastního kompozičního záměru doplněného o nabyté zkušenosti.
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků
Zunová, Markéta ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Hocká, Eva (oponent)
Diplomová práce Kulturní život v terezínském ghettu očima pamětníků se zaměřuje na kulturní činnost vězňů v Terezíně s důrazem na sport, divadlo a hudbu. V počáteční fázi své práce se zaměřuji na město Terezín, od jeho vzniku, přes přeměnu v ghetto až po likvidaci v roce 1945. Následuje jádro celé práce - terezínská kultura. Jednotlivé podkapitoly se postupně věnují sportu, hudbě, divadlu, ale například i dětské tvorbě. Cílem diplomové práce je snaha o přesunutí získaných poznatků do prostředí ghetta, což by mělo být jádrem celé práce. Informace ohledně této problematiky jsem čerpala z Archivu vizuální historie Malach, kde je uloženo několik desítek tisíc výpovědí přeživších obětí. Ve své práci se snažím propojit informace získané z odborné literatury s informacemi získanými z Malachu. Celá práce by měla poskytnout ucelený pohled na kulturní činnosti v Terezíně s přihlédnutím k zážitkům a vzpomínkám přeživších.
|
|
| |
|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
|
Role jazzové diplomacie v americké kulturní politice během studené války
Komrsová, Anna ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí jazzové diplomacie v rámci americké kulturní politiky v období studené války. Představuje využití jazzové hudby jakožto nástroje k vytváření pozitivního obrazu Spojených států ve světě. Práce je stavěna na teoretickém konceptu kulturní diplomacie jakožto podskupiny veřejné diplomacie a tzv. měkké síly státu. Zabývá se vývojem jazzové diplomacie a jejími proměnami v souvislosti s klíčovými momenty studené války a se společenskou situací ve Spojených státech. Věnuje se otázce, do jaké míry byla jazzová diplomacie úspěšná ve vytváření kladného obrazu USA v zahraničí. Práce dále analyzuje roli Afroameričanů v rámci americké kulturní politiky a jejich úlohu tzv. jazzových vyslanců. Demonstruje také význam samotných jazzových hudebníků. V souvislosti s vlivem amerického jazzu v zahraničí upozorňuje zejména na vliv rozhlasového vysíláni americké stanice Hlas Ameriky. Důraz je kladen také na psychologickou funkci jazzové hudby a její symbolický význam svobody. Autorka zde dochází k závěru, že jazzová diplomacie a americká jazzová hudba měla podstatný vliv ve státech východního bloku a potvrzuje také význam využití kultury jakožto součásti veřejné diplomacie.
|
|
|
Londýn a Paříž: vliv tzv. "amerikanizace" na západoevropské metropole ve dvacátých letech 20. století
Tučková, Martina ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována analýze sociokulturních změn, které zasáhly Francii a Velkou Británii během dvacátých let 20. století. Na příkladech dvou západoevropských metropolí - Londýna a Paříže - jsou analyzovány příčiny a projevy dynamičnosti období po první světové válce, jež bylo silně ovlivněno rolí Spojených států amerických. Poválečné působení Spojených států, respektive Američanů v Evropě přinášelo na jedné straně nadšení, současně ale vyvolávalo i obavy z tzv. amerikanizace. Francouzi a Britové se během les Années folles, resp. Roaring Twenties museli vyrovnávat s mnoha hospodářskými a politickými problémy; společnosti v obou zemích natrvalo změnily životní styl. Moderní způsob života přinesl mimo jiné spotřební kulturu, emancipaci žen a nové způsoby trávení volného času (včetně sportovních aktivit nebo v podobě návštěvy kin). Meziválečný hudební rytmus udával jazz a jednou z významných osobností populární i klasické hudby se stal americký skladatel George Gershwin.
|
|
|
Jazz ve francouzské literatuře
Jonczyová, Michaela ; Voldřichová - Beránková, Eva (vedoucí práce) ; Jamek, Václav (oponent)
Jazz ve francouzské literatuře nebývá častým předmětem odborných studií patrně proto, že problematika jazzu je obecně spojována s americkou kulturou. Cílem této práce je dokázat, že ačkoliv je jazz z hlediska myšlenkového a estetického založen na principech, již se výrazně liší od evropské kulturní tradice, v rámci francouzské literatury se jedná o bohatě rozvíjené téma. V první části studie poskytujeme komplexní náhled na principy jazzu, následně na možnosti jejich převedení do literatury. V druhé části konfrontujeme jazz s francouzskou kulturou, a to prostřednictvím vybraných děl autorů Pascala Quignarda, Borise Viana, Philippa Soupaulta a Jeana Cocteaua. Závěrečná analýza života a díla Christiana Gaillyho nám slouží jako důkaz, že jazz francouzskou literaturu otevírá světu, vnáší do jejího obsahu a formy živelnost a originalitu.
|
host ::
RSS.