|
| |
|
|
Environmentální východiska filosofie naděje
Malá, Adéla ; Semrádová, Ilona (vedoucí práce) ; Slaninka, Michal (oponent) ; Strnad, Pavel (oponent)
Text vysvětluje fenomén naděje z fenomenologického hlediska, jde o explanaci naděje a její porozumění v kontextu lidského života. Naději známe z křesťanského pohledu, jako spásu, odpuštění, naději na věčný život. V postmoderní době se proměnilo lidské bytí a naději je třeba promyslet v nových souvislostech. Nabízí se otázka, co je ve skutečnosti naděje. Ač se to nezdá důležité, pochopení naděje a jejího rozlišení je podmínkou dobrého života jednotlivce i společnosti. Naděje nesmí být iluzí ani pouhým každodenním doufáním ve splnění našich přání. Naděje je především konání, není to kapitulace a rezignace. Pravá, transcendentní naděje se rodí v hluboké krizi, bolesti, opuštění, přichází k nám v trpělivosti, v aktu přijetí, smíření. Naděje je vědomí budoucnosti navzdory skutečnosti. Naděje je vytrvalost, pokora a tajemství. Naděje je radost, je to síla, která k nám přichází z neidentifikovatelného místa, ale rozlévá se všude. Naděje se vztahuje i k bytí celku světa, k odpovědnosti za zachování podmínek života na Zemi, k důstojnému a plně prožitému životu jednotlivců. Naděje jako praktický důsledek ve výchově a vzdělávání.
|
|
| |
|
|
Dostavět město
Calíková, Natália ; Krištof, Michal (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Naskytla sa príležitosť zamyslieť sa nad problémom bývania. V dnešnej dobe ked je dostatok všetkého. Je dostatok bývania ? A keď už aj to bývanie máme, aké je ? Ceny nás tlačia o múr a dvakrát si rozmyslíme či si tú hypotéku vezmeme. Louny, malebné mesto na severe Čiech nám dáva priestor nad dotvorením historického jadra a zároveň sa zamyslieť nad touto problematikou. Spleť prekážok v podobe úzkej parcely a nedostatku mestských bytov pred nás predkladá výzvu. Téma nám dáva za úlohu navrhnúť polyfunkčný dom s bytmi a službami. Poňala som to ako príležitosť vytvoriť domov mladým ľuďom ako som aj ja. Nie je to ľahká úloha dať rodine domov a strechu nad hlavou. Zároveň som chcela vytvoriť prostredie, kde ľudia budú mať svoje úkryty v bytoch, ale zároveň budú zdieľať svoje životy v exteriéri ako sú terasy, balkóny a záhradky. Chcela som opäť priniesť život do ulíc a spoločných priestorov medzi bytovými domami.
|
|
|
Fenomen bezdomovectví v kontextu nabídky sociálních služeb města Benešov
Tulachová, Blanka ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s nabídkou nově vzniklých sociálních služeb pro bezdomovce ve městě Benešov na podkladě teoretických znalostí a informací o fenoménu bezdomovectví. Ukázání vlivu nabídky sociálních služeb na život bezdomovce, upozornění na další souvislosti a význam formy pomoci sociálních služeb v roli nízkoprahového denního centra, noclehárny a terénních služeb pro osoby bez přístřeší. Pro výzkumnou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum pro jeho možnosti prozkoumat určitý široce definovaný jev a přinést o něm dostatečné množství informací. Byla použita metoda případové studie. V závěru jsou shrnuty výsledky výzkumné části. Je ukázán vliv využití nabídky sociálních služeb pro bezdomovce v Benešově na kvalitu života osob bez přístřeší. Zjištěné závěry poukazují na význam pomoci a podpory, která je skrze sociální služby nabízena.
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Odersko po 2. světové válce v životních příbězích jeho obyvatel
Kučerová, Lucie ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisslová, Sandra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá historií Oderska zejména po 2. světové válce, kdy tento region prošel významnou proměnou. Cílem práce je mikrohistorická sonda do poválečných dějin regionu se zřetelem k přerodu této původně německé oblasti v oblast dosídlenou Čechy. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V rámci první kapitoly se věnuji zhodnocení pramenné základny ke zkoumanému tématu, co se týče odborné literatury týkající se odsunu Němců a osídlování pohraničí, tak zejména literatury regionální, archivní pramenné základny a narativních pramenů, ať již vydaných vzpomínek odsunutých Němců ze zkoumaného regionu, tak samozřejmě pořízených orálně-historických rozhovorů. V dalších kapitolách je již pozornost věnována situaci na Odersku v roce 1938, v letech 2. světové války, osvobození a následnému odsunu německého obyvatelstva a procesu s ním komplementárně spojeným, dosídlováním. Poválečné Odersko můžeme tak vnímat jako domov na jedné straně ztracený, na druhé straně získaný. Tomuto tématu je věnována poslední kapitola. Práce by měla poskytnout náhled na poválečnou proměnu regionu Odersko v období po 2. světové válce, a to zejména prostřednictvím vzpomínek zúčastněných osob. Klíčová slova Odersko, česko - německé vztahy, odsun Němců z Československa, dosídlování, domov, pohraničí,...
|
|
|
Representation of the House in British Fiction (1906-2009). (E.M. Forster, John Galsworthy, Simon Mawer)
Hanzlová, Tereza ; Grmelová, Anna (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na různorodá ztvárnění domu ve vybraných britských románech od roku 1906. Romány byly vybrány na základě důležitosti připisované domům v rámci jejich "architektury" - v kontextu děje, postav a prostředí, každý nabízí jedinečný obraz domu. Dům je vnímán jako domov, jako majetek, či jako umělecké dílo. Romány E.M. Forstera, Johna Galsworthyho a Simon Mawera jsou nahlíženy optikou Fenomenologie, jmenovitě skrze eseje Martina Heideggera, Jana Patočky a Anny Hogenové. Takové zkoumání přináší vhled do motivace jednotlivých postav, ale také hlubší porozumění funkcí a rolí domu ve fikci stejně jako v realitě. Všechna díla jsou tudíž studována v kontextu širšího sociálního, kulturního a estetického pozadí. Klíčová slova: Britská fikce, Fenomenologie, Dům, Domov, Modernismus, Umělecké dílo
|
|
| |
host ::
RSS.