|
|
Vstupní úroveň tlumočnických a jazykových dovedností tlumočníků znakového jazyka
Weiserová, Hana ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem jazykových kompetencí v českém jazyce, v českém znakovém jazyce a tlumočnických dovedností tlumočníků znakového jazyka odpovídajících úrovni B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SEER). Jejím cílem je na základě získaných informací navrhnout test určující úroveň jazykových kompetencí a tlumočnických dovedností a jeho následné vyzkoušení v praxi. To by mělo podpořit obecnou diskusi o způsobech testování tlumočníků znakového jazyka, o spolupráci profesních organizací a organizací neslyšících v naší zemi. V druhé kapitole je vymezena role tlumočníka a všeobecné, psychické a fyzické nároky na profesi tlumočníka. Samostatné kapitoly jsou vyhrazeny k popisu jazykových kompetencí na úrovni B2 podle SERR a popisu tlumočnických dovedností na základě zahraniční literatury a výsledků workshopů tlumočnických organizací. Praktická část obsahuje základní informace o charakteristice testu a důvody, proč a jakým způsobem jsou úlohy sestavovány, a dále popis průběhu a výsledky testování s dalšími doporučeními pro případné další testování. Klíčová slova: role tlumočníka, tlumočnické dovednosti, jazyková úroveň B2, společný evropský referenční rámec pro jazyky, český jazyk, český znakový jazyk, test tlumočnických a jazykových dovedností, hodnotící kritéria testu.
|
|
|
Prostorová kognice mluvčích češtiny a českého znakového jazyka: Jak mezijazyková diverzita ovlivňuje nejazykovou kognici
Jehlička, Jakub ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Smolík, Filip (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problém vlivu jazyka na prostorovou kognici mluvčích různých jazyků, tj. zda a jakým způsobem se odlišnosti v jazykovém vyjadřování prostoru, prostorových vztahů a uspořádání odrážejí v kognitivním zpracovávání prostoru (orientaci, prostorové paměti apod.) nezávislém na produkci/recepci jazyka. Tato otázka spadá do širšího kontextu zkoumání vztahu mezi jazykem a myšlením, které je spojeno s tzv. Sapir-Whorfovou hypotézou/hypotézou jazykové relativity. První polovina teoretické části této práce je věnována reflexi kritického hodnocení různých přístupů k jazykové relativitě (resp. různých podob jazykového relativismu) od poloviny 20. století, a to především s ohledem na empirické výzkumy (kapitola 2). Druhá polovina (kapitola 3) teoretické části omezuje pole výzkumů vztahů mezi jazykem a myšlením na oblast prostoru. Oddíl 3.1 je věnován pojetí prostoru v kognitivní lingvistice. Oddíl 3.2 pak uvádní příklady některých výzkumů vztahu mezi jazykem a prostorovou kognicí. Poslední dva oddíly třetí kapitoly spadají zároveň i do experimentální části práce. Vlastní výzkum (kapitola 4) ověřuje hypotézu, že specifické využití prostoru v českém znakovém jazyce ovlivňuje jeho uživatele v kognitivních úlohách vyžadujících tzv. mentální rotaci, na rozdíl od mluvčích mluvené češtiny....
|
|
|
Výuka českého jazyka v 1. - 3. ročníku základních škol pro sluchově postižené - popis současného stavu a možnosti inovace
Fuková, Veronika ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou výuky v předmětu český jazyk v 1. - 3. ročníku základních škol pro sluchově postižené. Celá práce je zasazena do teoretického rámce, který vymezuje specifičnost vzdělávání žáků se sluchovou vadou a také cíle, kterých mají žáci se sluchovou vadou v základním vzdělávání a především ve vzdělávání jazykovém dosáhnout. Zvláštní pozornost je věnována problematice prvopočátečního čtení a psaní - způsobům nabývání čtenářské gramotnosti u žáků se sluchovou vadou. Představeny jsou metody výuky prvopočátečního čtení a psaní a zamýšlím se nad vhodností jejich užití ve výuce žáků se sluchovou vadou. Nastíněn je průběh výuky v předmětu český jazyk na základních školách pro sluchově postižené v minulosti (rok 1948 - 1990), podrobně rozebrány jsou také tehdy užívané výukové materiály. Současný stav výuky v předmětu český jazyk je popsán na základě výzkumné sondy realizované ve školním roce 2011/2012 ve čtyřech vybraných základních školách pro sluchově postižené v ČR. Výsledky pozorování jsou vztaženy ke stanoveným hypotézám a z toho vyvozeny závěry. Součástí práce jsou i podrobné záznamy průběhu vyučování na vybraných školách. Závěrečná část práce je věnována krátkému zamyšlení nad možnostmi inovace ve výuce českého jazyka u žáků se sluchovou vadou. Zvlášť v souvislosti...
|
|
|
Frekvenční analýza tvarů ruky ve vybraných slovnících českého znakového jazyka
Lišková, Lenka ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
v českém jazyce Tato práce se primárně zaměřuje na tvary ruky a jejich frekvenci ve vybraných slovnících českého znakového jazyka. Hlavním cílem bylo provést analýzu výskytu tvarů ruky ve dvou typech slovníků českého znakového jazyka (všeobecný a terminologický) a porovnat je. Sekundárním cílem pak bylo provést analýzu tvarů aktivní a pasivní ruky v těchto slovnících a analýzu typů znaků. Posledním cílem bylo získání informací o tvarech ruky ve světových znakových jazycích a porovnat jejich nejfrekventovanější tvary ruky s výsledky mé analýzy.
|
|
|
Psané texty českých neslyšících
Komorná, Marie ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Souralová, Eva (oponent) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tématem disertační práce je komunikace neslyšících v psané češtině. Teoretická část představuje výzkumy psané češtiny neslyšících, které byly v České republice doposud realizovány, zamýšlí se nad příčinami obtíží neslyšících při produkci česky psaných textů a zabývá postavením psané češtiny ve vzdělávání neslyšících. Další část je věnována českému znakovému jazyku, charakteristice jeho specifik a jeho roli v komunikaci a ve vzdělávání neslyšících žáků zejména v souvislosti s aktuálně platnou legislativou. Pozornost je dále soustředěna na složky a výstavbu narativních textů a na osvojování narativních kompetencí v jazycích mluvených i znakových. Výzkumná část je zaměřena na kvalitativní analýzu narativních textů v češtině, jejichž autory jsou neslyšící žáci dvou základních škol pro sluchově postižené ve věku 14 až 16 let a které vznikly na základě obrázkového příběhu. V rámci analýzy psaných vyprávění je pozornost soustředěna na specifické rysy, kterými se psané texty neslyšících Čechů odlišují od textů psaných slyšícími Čechy. Sledována přitom hlásková stavba slov, slovní zásoba, morfologicko- syntaktická rovina projevů i způsoby, jakým neslyšící autoři konstruují věty a narativní texty i míra srozumitelnosti těchto textů pro potenciální čtenáře. Součástí výzkumu je také analýza vyprávění v českém...
|
|
|
Komparace systémů vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice a ve Velké Británii
Fialová, Zdeňka ; Hradilová, Tereza (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací vzdělávacích systémů tlumočníků znakového jazyka v České republice a ve Velké Británii. Cílem práce je komparace možností, dostupnosti a kvality vzdělávacích systémů tlumočníků znakového jazyka ve zmíněných zemích. Práce se pokouší o zhodnocení a vymezení rozdílů mezi těmito systémy a následné předložení možností na případné úpravy systému vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice. V teoretické části této práce jsou stručně vymezeny základní pojmy a terminologie související se sluchovým postižením relevantní pro dané téma, dále pak specifika českého znakového jazyka, britského znakového jazyka a mezinárodního znakového systému, společně s porovnáním vzdělávání tlumočníků znakového jazyka v České republice a Velké Británii. Výzkumná část je zpracována pomocí kvantitativního výzkumu, specificky formou anonymního dotazníkového šetření a soustředí se na analýzu současné situace očima tlumočníků samotných. Výstupem práce je vyhodnocení dotazníkového šetření, společně s podáním návrhů na možné úpravy současného vzdělávacího systému tlumočníků českého znakového jazyka v České republice.
|
|
|
Čtení knih u žáků se sluchovým postižením
Götzová, Tereza ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá čtenářstvím žáků se sluchovým postižením, jejich oblibou čtení knih na 2. stupni základní školy pro sluchově postižené vzhledem k jejich specifikům, která vyplývají z jejich postižení. Nejprve je práce věnovaná čtenářské gramotnosti a čtenářství obecně, jeho ukotvení ve vzdělávání a pohledu na sluchové postižení v rámci dvou disciplín. V rámci práce jsou také popsány nejznámější výzkumy týkající se čtenářské gramotnosti a čtenářství. Poté jsou témata čtenářství a čtenářská gramotnost úzce zaměřena na žáky se sluchovým postižením, což také úzce souvisí s problematikou nabývání jazyka majority u osob se sluchovým postižením i kvůli rozdílům mezi českým jazykem a českým znakovým jazykem. Dále je zařazena analýza dat a interpretace výsledků výzkumného šetření, které bylo uskutečněno na základních školách pro sluchově postižené prostřednictvím dotazníků pro žáky a jejich pedagogy. Z výstupů výzkumného šetření lze vyvodit některá specifika typická pro neslyšící žáky ve vztahu k četbě, ale také shodné prvky, které byly nalezeny při porovnání s výzkumem čtenářství u slyšících žáků v České republice.
|
|
|
Specifika spolupráce slyšících a neslyšících zaměstnanců organizace Tichý svět, o.p.s.
Petrušková, Gabriela ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky vzájemné spolupráce slyšících a neslyšících zaměstnanců organizace Tichý svět, o.p.s. Práce je rozdělená na teoretickou a aplikační část. Teoretická část se věnuje tématům kultury v obecném pojetí, kulturou organizace a kulturou neslyšících. Práce také pojednává o diverzity managementu a o komunikaci v organizačním řízení se zaměřením na komunikaci v interkulturním týmu a popisu komunikačních systému neslyšících. V závěru se teoretická část práce zaměřuje na tým a týmovou spolupráci, na konflikty a jejich řešení v kontextu diverzity managementu. Cílem aplikační části bylo analyzovat situace, ve kterých dochází k nedorozuměním mezi slyšícími a neslyšícími zaměstnanci organizace, a popsat specifika této spolupráce. V závěru práce jsou zjištění diskutována a podána doporučení pro organizaci, která by měla směřovat k tomu, aby k nedorozuměním do budoucna nedocházelo. Klíčová slova: kultura organizace, interkulturní komunikace, neslyšící, český znakový jazyk, diverzita, tým, konflikty.
|
|
|
Mluvní komponenty v českém znakovém jazyce
Vlková, Jiřina ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na analýzu mluvních komponentů v současném českém znakovém jazyce. Materiálovými východisky práce jsou videa publikovaná v rámci facebookové skupiny Zábava pro neslyšící v ČR a videa z pořadu Televizní klub neslyšících. V teoretické části práce jsou uvedeny poznatky z dostupné české a anglicky psané literatury, která se zabývá formou, funkcí a statusem mluvních komponentů. V praktická části práce jsou vybrané poznatky z teoretické části ověřeny na materiálu českého znakového jazyka. Z hlediska formy je výzkum zaměřen především na frekvenční zastoupení znaků s mluvními komponenty a z hlediska funkce na odstranění homonymie znaků. Klíčová slova Mluvní komponenty, český znakový jazyk, orální komponenty, pohyby/pozice úst, nemanuální složka znaku
|
|
| |
host ::
RSS.