|
| |
|
| |
|
|
Psychosociální kontext péče o člověka s demencí v rodině
Götzingerová, Aneta ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou zajištění péče o osoby s demencí v domácím prostředí. Tato práce by mohla zároveň poskytnout užitečné rady pečujícím v oblasti domácí péče, ukázat možnosti komunikace s člověkem s demencí a poradit, jak se vyhnout nepříjemným situacím. Dále se práce snaží sepsat možnosti maximálního komfortu a celkové pohody osob trpících touto degenerativní chorobou. Důležitý je i komfort pečujícího, na kterého jsem se také zaměřila. Načerpané poznatky vedou k hlubšímu pochopení způsobu života jak pečujícího, tak klienta s demencí. Závěr teoretické části mapuje témata, jako je syndrom vyhoření nebo aktivizace, a nabízí možnosti, kde hledat užitečné rady. V empirické části zkoumám, s kým nejčastěji osoba s demencí bydlí a jestli pečující pozoruje změny chování.
|
|
|
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Fialová, Zdeňka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
ÚVOD: Diplomová práce se zabývá vlivem sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme syndromem vyhoření, jeho rizikovými faktory, příznaky a preventivními opatřeními. Další kapitoly jsou věnovány sportovním aktivitám. Především se soustředíme na vliv sportovní aktivity, na psychickou zátěž a syndrom vyhoření. Popisujeme také možnosti zavedení sportovních aktivit na pracoviště. Hlavním cílem naší práce je zjistit, zda můžeme nalézt vztah mezi sportovní aktivitou a rizikem syndromu vyhoření. METODY A VÝSLEDKY: Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala otázky týkající se syndromu vyhoření a byl realizován s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku MBI (Maslach Burnout Inventory). Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek tvořilo 233 sester pracujících na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Bylo distribuováno celkem 298 dotazníků, celková návratnost byla 233 dotazníků (78 %). Do výzkumného šetření se zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rehabilitační klinika...
|
|
|
Syndrom vyhoření u vysokoškolských pedagogů - mezinárodní srovnávací studie
Černíková, Barbora ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
V této diplomové práci je pozornost věnována výskytu syndromu vyhoření u vysokoškolských pedagogů, kteří doposud byli ve spojitosti s touto tematikou spíše opomíjeni. Teoretická část přináší analýzu současných poznatků o vývoji pojetí syndromu vyhoření od počátků zájmu o tuto problematiku v 70. letech 20. století do současnosti, s akcentem kladeným právě na učitelskou profesi zejména v terciárním sektoru vzdělávání. V empirické části je ověřován výzkumný předpoklad o odlišné míře syndromu vyhoření vysokoškolských pedagogů v zemi bývalého Východního bloku a západoevropské země. Tato mezinárodní studie srovnává úroveň vyhoření u učitelů filozofických fakult české Univerzity Karlovy a německé Universität Regensburg. Za účelem dosažení ucelenějšího pohledu na tuto problematiku byla zkoumána i míra životní angažovanosti a depresivity. Data byla snímána za pomoci Copenhagen Burnout Inventory, Life Engagement Test, Beckovy sebeposuzovací škály depresivity a dotazníku sociodemografických údajů. Základní výzkumný předpoklad o odlišnosti prožívání míry vyhoření, životní angažovanosti a depresivity u českých a německých vysokoškolských pedagogů se potvrdil pouze v jedné subškále syndromu vyhoření, a sice v subškále ve směru ke studentům. Dále byla potvrzena hypotéza ohledně negativní korelace syndromu...
|
|
|
Psychohygiena jako oblast osobnostního a profesního rozvoje budoucích učitelů 1. stupně
Nováková, Marie ; Krčmářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Má diplomová práce pojednává o problematice psychohygieny jako oblasti osobnostního a profesního rozvoje budoucích učitelů. Cílem teoretické části je shrnout poznatky o profesi učitele, které jsou argumentem pro systematický rozvoj studentů učitelství v oblasti psychohygieny. Jedním z cílů je popsat studium učitelství, jelikož právě studenti jsou respondenty v empirické části. Dalším cílem je nalézt odpovědi na to, jaké postoje, znalosti a dovednosti by měli učitelé mít, aby dokázali účinně předcházet syndromu vyhoření, byli odolní vůči stresu a přistupovali aktivně ke svému osobnostnímu i profesnímu rozvoji. Praktická část byla realizována smíšeným šetřením mezi studenty 1. a 5. ročníku učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Základními výzkumnými otázkami byly: Jak přistupují studenti učitelství pro 1. stupeň ke svému osobnostnímu rozvoji v 1. ročníku a jak v 5. ročníku? Jaké jsou kompetence studentů učitelství pro 1. stupeň v oblasti psychohygieny v 1. ročníku a jaké v 5. ročníku? Do jaké míry mají studenti učitelství pro 1. stupeň povědomí o riziku syndromu vyhoření (co ho způsobuje, jaké jsou jeho projevy a jak mu přecházet) v 1. ročníku a do jaké míry v 5. ročníku? Ke sběru dat byla využita metoda dotazník. Z mého zkoumání vyplývá, že kompetence v oblasti psychohygieny a přístup k osobnostnímu rozvoji,...
|
|
|
Vývoj depresivní symptomatologie, vyhoření a životního stylu v české populaci - v letech 2014-2020
Vňuková, Martina ; Ptáček, Radek (vedoucí práce) ; Bob, Petr (oponent) ; Fischer, Slavomil (oponent)
Úvod Z literatury je patrné, že depresivní porucha úzce souvisí s životním stylem. Vztah mezi vyhořením a životním stylem doposud není tak jednoznačný. Cílem této studie bylo prezentovat ucelený přehled depresivní symptomatologie, vyhoření a životního stylu v průběhu několika let. Dále se tato studie zabývá vztahem mezi vyhořením, depresivní symptomatologií a životním stylem, snaží se objasnit, do jaké míry může být vyhoření vysvětleno právě těmito proměnnými. Metody Sběr dat proběhl ve třech vlnách. První sběr dat se konal v roce 2014 (říjen/listopad), druhý v roce 2017 (březen) a třetí v roce 2020 (březen). Sběr dat realizovala agentura STEM/MARK, která pomocí metody CAWI (počítačem asistované dotazování) sesbírala odpovědi od reprezentativního vzorku respondentů. Tito respondenti byli vybráni ze souboru Evropského národního panelu. Protože cílovou skupinu tvořili dospělí lidé (18-65 let), bylo zvoleno online dotazování. Internetová penetrace v této cílové populaci je dostatečná a nebylo zapotřebí využít kombinace metodik. Výsledky Všechny 3 sběry dat shodně ukazují, že pro model vysvětlující vyhoření jsou statisticky významné proměnné: věk, depresivní symptomatologie a únava během dne. Jiné proměnné týkající se zdravého životního stylu nedosáhly statistické významnosti. Závěr Přestože proměnné...
|
|
|
Bez názvu
Cáb, Martin ; Gravlejs, Ivars (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce vychází z osobní prožité zkušenosti vyhoření a stagnace v uměleckém praxi. Je osobní reflexí nudy a práce s nepředvídatelností. Pracuje v několika vrstvách s teorií umění, existenciálním podtextem a podprahovým humorem.
|
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v pobytových službách
Kavková, Nikola ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Čedík, Miloslav (oponent)
Diplomová práce Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků v pobytových službách se zabývá otázkou vyhoření jako takovou. Zaměřuje se na definici daného pojmu, ale i jeho vývoj. Tak i na příbuzné jevy - tedy stres, depresi, únavu ale i existencionální neurózu. Zmiňuje i vnitřní a vnější vlivy, které mohou být často i důvodem vzniku syndromu vyhoření, dále představuje i rizikové osoby - tedy jak nejrizikovější typy osobnosti tak ale i profese, které se často stávají obětí vyhoření. V druhé kapitole, jsou popsány časté příznaky syndromu vyhoření a k jakým změnám dochází u osoby, která je syndromem vyhoření postihnutá. V třetí kapitole jsou představeny jednotlivé možnosti prevence proti syndromu vyhoření, ale tak i supervize, která je taktéž nápomocná proti vzniku syndromu vyhoření. V této kapitole je popsána i diagnostická metodika - různé metody, které napomáhají určit nebo odhalit jisté změny v chování pracovníka a tak i včasné přehodnocení svého chování. V závěrečné kapitole - čtvrté, je realizovaný kvantitativní výzkum prostřednictvím dotazníku. Nasbíraná data jsou následně vyhodnocena a prezentována v grafickém znázornění.
|
|
|
Problémy začínajících učitelů
Poláchová, Magdaléna ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Diplomová práce s názvem Problémy začínajících učitelů řeší úskalí začínajících učitelů při prvních letech jejich praxe a poukazuje na existující formy podpory, které jsou mladým učitelům v prvních letech k dispozici. Teoretická část popisuje, koho lze považovat za začínajícího učitele a přípravu začínajících učitelů v česku a zahraničí. Dále vymezuje klíčové pedagogické či profesní kompetence a problémy, které začínající učitelé při vstupu do profese pociťují. Nabízí různé formy, jak těmto problémům čelit a poukazuje na možné formy podpory, které mají začínající učitelé k dispozici. Empirická část analyzuje konkrétní problémy začínajících učitelů, které na začátku jejich profese nastaly. Analýza je vedena metodou dotazníkového šetření sedmdesáti začínajících učitelů a metodou rozhovorů se dvěma začínajícími učitelkami ze stejné základní školy. Cílem obou metod je především zjistit problémy začínajících učitelů, které vnímali v prvních třech letech praxe a zda se tyto problémy shodovaly s jejich obavami, které pociťovali před vstupem do profese. Dále zjišťuje, zda byla učitelům v prvních letech praxe k dispozici nějaká forma podpory a zda tato pomoc byla dostačující, případně ve kterých oblastech učitelům pomohla nejvíce. Zjišťuje i kompetence, kterými by měl budoucí učitel disponovat, aby zvýšil...
|
host ::
RSS.