|
|
Volná a řízená hra a činnosti v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek
Kázmerová, Jana ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá volnou a řízenou hrou a činnostmi v předškolním vzdělávání z hlediska učitelek. Je zaměřena především na hru dětí předškolního věku, hře děti věnují nejvíce času a je pro ně nejvýznamnější činností z hlediska rozvoje celé jejich osobnosti. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmu hra, podstatu hry a vztah a význam hry dětí předškolního věku. Dále je zaměřena na volnou a řízenou hru a činnosti, jejich poměr a na hru z hlediska učitelek. Praktická část je zaměřena na roli učitelek ve volné a řízené hře a činnostech dětí v mateřské škole prostřednictvím pozorování. Během pozorování se zaměřuji na popis činností dětí, činností a přístupy učitelek k volné a řízené hře a činnostem a k dětem. Výsledkem je poukázat na významnou roli volné a řízené hry v životě dítěte předškolního věku a zejména přístupu učitelek a jejich role ve volné a řízené hře dětí. Klíčová slova: hra, volná hra, řízená hra, činnosti, učitelky, děti předškolního věku, mateřská škola,
|
|
|
Vývoj hry u 2-4letých dětí v mateřské škole
Masnerová, Lucie ; Hejlová, Helena (oponent) ; Opravilová, Eva (oponent)
Rigorózní práce se v teoretické i praktické části věnuje především tématu volné hry v mateřské škole a jejímu vývoji ve skupině 2,5-4letých dětí. Teoretická část pomáhá k hlubšímu porozumění vývoje dítěte a jeho hry mezi druhým a čtvrtým rokem a pokládá základy pro vlastní výzkum. Praktická část, na základě ročního a půlročního pozorování volné hry dvou homogenních skupin dětí, monitoruje vývoj hry a zjišťuje, jak se proměňuje její kvalita u jednotlivců i skupiny. Sleduje proces začleňování dítěte do herní skupiny, vliv pohlaví dítěte na výběr hračky. Dále zkoumá průběh napodobivých a námětových her 2,5-4letých dětí. Mapuje vybíraná témata her a rolí a aktivitu dítěte při hře s vrstevníky. Hlavní metodou výzkumu je pozorování. Závěr poukazuje, na základě výsledků výzkumného šetření, na důležitost volné hry pro předškolní dítě a na její proměny, potvrzuje její vliv v procesu rané sekundární socializace. Věnuje se možnému praktickému využití poznatků pro další práci učitelky mateřské školy. Klíčová slova: hračka, starší batole, mladší předškolní věk, potřeba hrového partnera, volná hra, úloha učitelky, socializace, gender role, cizojazyčné prostředí mateřské školy, napodobivá hra, námětová hra, role ve hře, pozorování volné hry, společná hra.
|
|
| |
|
|
Uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních
Švihálková, Monika ; Havlová, Jana (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem uspokojování potřeb předškolních dětí v předškolních zařízeních. Teoretická část práce vytváří náhled na situaci kurikulární reformy a proměny pohledu na potřeby dětí. Zmiňuje proměnu hodnot společnosti a současný trend slaďování pracovního a rodinného života, jenž vedl, kromě jiného, ke zřizování firemních mateřských škol. Shrnuje současné podmínky, za kterých je možné zřídit firemní mateřské školy. Dále se zabývá vztahem rámcového vzdělávacího programu k uspokojování potřeb dětí v mateřské škole. Důležitým bodem je přehled různých modelů potřeb a následně možností uspokojování vybraných potřeb v mateřské škole. Praktická část má za cíl zjistit v rámci kvalitativního výzkumného šetření, zdali jsou rozdíly v uspokojování potřeb předškolních dětí mezi firemními a státními mateřskými školami. Z výsledků vyplývá, že mezi oběma typy existují rozdíly ve vytvořených podmínkách pro uspokojování potřeb dětí, ale méně se rozcházejí v přístupech k uspokojování potřeb dětí.
|
|
|
Herní aktivity v rozvíjení prosociálního chování a cítění dětí v mateřské škole
Maršánová, Jindřiška ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Koťátková, Soňa (oponent)
Herní aktivity jsou v mateřské škole klíčovou metodou pro všestranný rozvoj dítěte ve věku od tří do šesti let. V osobnostně orientované výchově je volná, navozovaná i didaktická hra východiskem pro rozvoj prosociálního chování a cítění dětí. V teoretické části je rozkryt význam uvedených typů her v rámci věkových zvláštností dětí se zaměřením na rozvoj prosociálního chování a cítění dětí. Pojednává o úloze učitelky a významu klimatu školy v socializačním působení na dětskou skupinu v mateřské škole . Praktická část ověřuje možnosti her s prosociálními cíli a vliv jejich systematického zařazování na rozvoj prosociálního chování a cítění dětí ve vybraných třídách. Mapuje typické problémové situace, které vznikají při hraní těchto her a zachycuje modely jejich řešení.
|
|
|
Volná hra 2-4letých dětí v cizojazyčné mateřské škole
Masnerová, Lucie ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Diplomová práce se v teoretické i praktické části věnuje především tématu volné hry v mateřské škole. Mateřská škola je prostředím, kde dochází k procesu rané sekundární socializace dítěte, a proto je část diplomové práce zaměřena tímto směrem. Teoretická část pomáhá k hlubšímu porozumění vývoje dítěte a jeho hry mezi druhým a čtvrtým rokem a pokládá základy pro vlastní výzkum. Praktická část monitoruje, na základě ročního pozorování, vývoj volné hry homogenní skupiny dětí a zjišťuje, jak se proměňuje její kvalita u jednotlivců i skupiny. Dále porovnává kvalitu společné volné hry dvou souměřitelných dětských skupin - skupiny s dlouhodobou zkušeností s volnou hrou se skupinou bez pravidelné zkušenosti. Hlavní metodou výzkumu je pozorování. Výsledky výzkumného šetření poukazují na důležitost volné hry pro předškolní dítě a potvrzují její vliv v procesu rané sekundární socializace.
|
|
|
Případová studie: mateřská škola a dětská kultura
Saladygová, Magda ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Ezzeddine, Petra (oponent)
Tato případová studie se pokouší na základě terénního výzkumu provedeného v jedné mateřské škole popsat proces přechodu dítěte od rodiny do širší společnosti. V rámci tohoto procesu byly pozorovány a popsány specifické způsoby jednání jednotlivých aktérů: rodičů, učitelů a především pak samotných dětí, které mají výrazný inscenační charakter. Východiskem práce je přesvědčení Lawrence Hirschfelda v článku "Why Don't Antropologists like Children?" (Hirschfeld, 2002), že děti jsou v procesu přijímání společenských norem a hodnot aktivními činiteli, kteří rovněž vytváří to, co sám autor nazývá tzv. "dětskou kulturou". Proces oddělování se od rodiny je pak v první řadě procesem oddělování se od matky. V této souvislosti byla pozorována a popsána specifická instituce tzv. zástupného objektu (fr. "doudou"). V prostředí mateřské školy se rovněž formuje skupina dětí v konkrétním čase a místě a s tím související skupinová identita. Veškeré způsoby jednání, které se uplatňují v popsaném přechodu od rodiny do širší společnosti, zasahují i "tělesnost" dítěte. Právě skrze ní jsou společenské normy a pravidla přijímány. Klíčová slova: Přenos kulturních norem a hodnot, raná skolarizace, přechodový objekt, object-relations theory, vazbové chování (attachment behavior), skupinová identita, embodied experience,...
|
|
|
Hra ve věkově heterogenních třídách - komparace běžné a waldorfské mateřské školy
Nováková, Pavlína ; Koťátková, Soňa (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce je "Hra ve věkově heterogenních třídách - komparace běžné a waldorfské mateřské školy". Teoretická část je zaměřena na vymezení potřeby hry v předškolním věku, vývoj hry, potřeby hrového partnera a úlohu hračky. Dále se věnuje hře v RVP PV, začlenění her v režimu dne v MŠ a přínosu hry pro dítě i učitelku. Postihuje specifika věkově heterogenní skupiny dětí obecně a ve vztahu ke hře. Také je zaměřena na specifika waldorfské mateřské školy. V závěru této části je přiblížen ŠVP sledovaných mateřských škol. Praktická část diplomové práce je zaměřena na pozorování dětí při volné hře ve vybraných MŠ, které se týkají času denně věnovaného volným hrám, způsobu, jak na volné hry reagují učitelky, a převažující typy her. Sleduje, jaké hračky pro heterogenní třídu učitelky doporučují, jaké hračky si děti nejčastěji volí a jak se začleňují děti mladší do her starších dětí a opačně. Dále budou ve zvolených MŠ pomocí anonymních dotazníků od rodičů zjišťovány tyto skutečnosti - jaké hračky preferují v domácím prostředí, jaké hračky dětem nejčastěji kupují, zda ty mají genderový charakter a z jakého důvodu si rodiče volí vybrané MŠ. Pro dosažení cílů jsem použila metodu pozorování, anonymní dotazník pro rodiče a pro učitelky MŠ, analýzu hraček a pomůcek v daných MŠ. Klíčová slova: věkově...
|
|
|
Děti v předškolním věku a volný čas
LOMOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou volného času dětí předškolního věku. Teoretická část práce charakterizuje děti předškolního věku z hlediska jejich vývoje, jak důležitá je rodina, mateřská škola a volný čas. Dále se věnuje volnému času, kde jsou nejprve vymezeny základní pojmy, dále funkce volného času, faktory, které ovlivňují trávení volného času a také specifiky volného času dětí. V neposlední řadě se zabývá činnostmi, které souvisejí s volným časem dětí předškolního věku. Hlavní činností je volná hra, mezi další patří práce a učení. Tyto činnosti většinou jsou spontánní a děti si ani neuvědomují, že se učí nebo pracují. Praktická část práce se zabývá kvalitativním výzkumem. Na základě uskutečněných strukturovaných rozhovorů budou nalezeny kategorie charakteristické pro prožitek času volna u dětí předškolního věku.
|
|
|
Hra jako prostředek socializace v mateřské škole
ŠAFÁŘOVÁ, Ilona
Tato práce se zaměřuje na volnou hru jako prostředek pro socializaci dětí v předškolním věku. Mateřskou školu představuje jako sociální a socializační prostředí, kde děti mezi sebou navazují nové vztahy spolupráce a přátelství a učí se zvládat svou roli v kolektivu. V teoretické části je shrnuto, co vlastně hra je, její třídění, zákonitosti a podmínky. Podrobněji se věnuje volné a řízené hře. Socializaci je věnována další část, kde v kontextu socializačního prostředí mateřské školy je zvýrazněn vliv vzoru vrstevníků a propojení s využitím hry. Praktickou část tvoří autorský program zaměřený na podporu socializace dítěte při volné hře v mateřské škole. Sestaven je na základě rozhovorů s rodiči na téma herních zvyklostí dětí v domácím prostředí. Následně byl program po dobu dvou měsíců realizován a vyhodnocen z pohledu osvojení si sociálních vztahů.
|
host ::
RSS.