|
|
Město Jílové u Děčína po roce 1945: Odsun a osídlení v příbězích jeho obyvatel
Doležalová, Hana ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato práce se snaží popsat rozporuplné období poválečných dějin v Jílovém u Děčína a v klíčových kapitolách zpracovat téma odsunu Němců z města a následné osídlení českými obyvateli. Cílem práce je reflektovat období národnostní výměny v Jílovém a v neposlední řadě poskytnout mikrohistorický pohled na vývoj událostí v malém pohraničním městě s ohledem na konkrétní životní příběhy. Předkládaná práce vychází z dostupných archivních materiálů i literatury a při její tvorbě byla použita metoda orální historie. V této práci je zprostředkováno 6 životních příběhů obyvatel Jílového u Děčína, kteří svým vyprávění mapují klíčová témata výzkumu i tzv. "malé dějiny" každodenního života v poválečné době. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor
Tichá, Kateřina ; Mikšíček, Petr (vedoucí práce) ; Braun Kohlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce Vztah obyvatel k místu 4 Abstrakt Diplomová práce "Vztah obyvatel k místu ve východní a západní části Krušných hor" zpracovává problematiku vztahu současných obyvatel dané oblasti k obývanému prostoru. Tento vztah je definován na základě vymezení několika teoretických oblastí. V první části proto práce nabízí teoretický vhled do základní terminologie, klíčové k pochopení vztahu obyvatel k místu. Zabývá se definicí pojmu "místo", jeho charakterem a způsoby, jakým může být vnímáno. Stejně tak nahlíží na pojem usídlení a zabývá se pojmem "identita", kterou dále definuje jako identitu biografickou a regionální. Identitu lze zkoumat z hlediska vztahu ke krajině, k místnímu společenství a historického vědomí. Práce také charakterizuje oblast Sudet a vymezuje historický kontext potřebný ke komplexnímu náhledu na zkoumanou oblast, přičemž neopomíjí problematiku nacionalismu. Praktická část pomocí kvalitativní metody zpracovává osmnáct polostrukturovaných rozhovorů, vedených se zástupci elit (starostů, podnikatelů, členů spolků) vybraných oblastí východní a západní části Krušných hor. Následné analýzy poukazují na shodné a rozdílné rysy vztahu obyvatel k místu a nastiňují okruhy témat, které se ve výpovědích jeví jako dominantní pro určení vztahu ke Krušným horám. V závěru práce shrnuje rozdílnosti...
|
|
|
German-Czech Relations in the 1930s in Krupka
Pospíšilová, Lenka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce je věnována německo-českým vztahům v Krupce ve 30. letech 20. století. Teoretická část poskytuje informace o situaci v Československu a Sudetech ve 30. letech minulého století a informace o historii města Krupka vycházející z rešerší krupské kroniky. Praktická část je věnována problematice německo-českých vztahů v Krupce, které jsou mapovány prostřednictvím dotazníkového šetření a interview, do nichž byli zapojeni pamětníci. Závěr přináší zhodnocení rozdílů v postavení Čechů a Němců v Krupce ve 30. letech 20. století.
|
|
|
Proměny a vývoj vztahů mezi Sudetoněmeckým landsmanšaftem a Českou republikou v letech 1990-2015
Červená, Sandra ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tématem této bakalářské práce je činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu a jeho vliv na česko-německé vztahy v letech 1990-2015. Sudetoněmecký landsmanšaft představuje organizaci, která zastřešuje a hájí zájmy německých občanů, kteří byli vysídleni nebo uprchli z českého území v důsledku událostí II. světové války. Práce shrnuje nejvýznamnější události, které měly vliv na mezinárodní vztahy daných zemí. V první části práce vymezuji definice pojmů Sudety a sudetský Němec, které jsou pro práci klíčové. Následně se věnuji založení organizace zastupující sudetské Němce, struktuře této organizace a sudetoněmeckému programu 20 bodů. V další kapitole analyzuji jednotlivé události během vytyčeného období, které začíná pádem komunistického režimu v Československu v roce 1989. Důležitou událostí pro vzájemné vztahy bylo přijetí Česko-německé deklarace v roce 1997. Další kapitoly jsou věnované událostem, které následovaly a na základě kterých bylo otevíráno téma zrušení tzv. Benešových dekretů. Jsou jimi především vstup České republiky do Evropské unie, ratifikace Lisabonské smlouvy nebo prezidentské volby v roce 2013. K výraznému posunu ve vzájemných vztazích došlo v roce 2013, kdy v bavorském parlamentu přednesl svůj projev český předseda vlády Petr Nečas. Tato událost přispěla ke změně stanov Sudetoněmeckého...
|
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Zobrazení českého pohraničí v novodobé kinematografii a televizi
Šolcová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou zobrazení českého pohraničí v české kinematografii po roce 1990. České pohraničí je pro svůj historický vývoj dodnes zajímavou oblastí, přitahující pozornost mnohých historiků i umělců. Práce hledá odpověď na otázku, jak pracuje česká kinematografie s historicky a geograficky danými reáliemi. První část práce uvádí do problematiky historického vývoje českého pohraničí a seznamuje čtenáře s jednotlivými klíčovými událostmi, které pohraničí v minulosti formovaly. Následně vysvětluje, jak tyto historické události vyústily do dnešní podoby českého pohraničí. Druhá část práce se zaměřuje na zkoumání pěti různých filmových děl natočených po roce 1990. Vybranými českými filmy jsou Až do města Aš, Mistři a Habermannův mlýn, k analyzovaným seriálům pak patří Pustina a Přísahám a slibuji. Filmy jsou analyzovány skrze zvolené výrazové prostředky, kterými jsou lokace a prostředí, herecký projev a postavy, kamera, záběr a střih, osvětlení a zvuková složka. Cílem práce je potvrdit, nebo vyvrátit hypotézu, že české pohraničí bude v moderní české kinematografii zobrazováno převážně v negativním světle.
|
|
|
Gymnázium v Rumburku a jeho historický vývoj v letech 1906-1989
Šmahelová, Ywette ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o dějinách a výuce na gymnáziu v severočeském Rumburku leŃícím na hranicích se Svobodným státem Saskem. AŃ do roku 1945 bylo toto město zhruba s 10.000 obyvateli převáŃně německé. Po skončení II. světové války byla většina německých usedlíků odsunuta a do města přesídlili Češi z vnitrozemí. Během několika málo let město dosáhlo stejného počtu obyvatel jako dříve. Gymnázium zaloŃené v roce 1906 sdílelo převratné události spolu s městem, včetně dvou okupací cizími vojsky. Během své stoleté existence Gymnázium 15x změnilo svůj oficiální název. S kaŃdou změnou názvu byly spojeny tu větší, tu menší reformy školy a učebních osnov. A jelikoŃ gymnázium v Rumburku muselo respektovat nařízení ministerstev pěti státních útvarů, byla vlastnímu výkladu předřazena kapitola o gymnáziích v Čechách od jejich počátků aŃ do roku 1918.
|
|
|
Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg a Československo
Kozlová, Tereza ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje vztah prince Maxe Egona Hohenlohe-Langenburga k Československé republice od jejího vzniku do roku 1945. Soustředí se na otázky, jakou roli hrál princ v československé politice a jaké bylo jeho stanovisko ke všem situacím, které zasáhly šlechtu ve 20. století v ČSR - pozemková reforma, sudetská krize a poválečný vývoj. V první kapitole se práce zaměřuje na vznik ČSR a jeho dopad na šlechtu, a tedy i na prince Maxe Egona. Druhá kapitola pojednává o důsledcích pozemkové reformy na majetek rodu Hohenlohe-Langenburgů, třetí kapitola řeší sudetoněmeckou krizi a roli prince Maxe Egona v ní. Poslední kapitola ukazuje situaci šlechty po roce 1945. Autorka dochází k závěru, že osobnost prince Maxe Egona byla velmi nejednoznačná - vždy se snažil s každým vyjít ve snaze, aby docílil osobního profitu, a z obavy, aby si podržel majetek v takovém rozsahu, jaký měl v době, kdy se rod Hohenlohe-Langenburgů usadil v nynějším českém pohraničí. Klíčová slova Max Egon zu Hohenlohe-Langenburg, Československo, Mnichovská dohoda, druhá světová válka, Sudety
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.