|
|
Jak přispěly tuzemské hudební časopisy k procesu komercionalizace elektronické taneční hudby?
Vacek, Vojtěch ; Hroch, Miloš (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí tištěných hudebních médií v procesu komercionalizace elektronické taneční hudby v České republice v nultých letech. Vlastní výzkum se opírá o teoretický přístup subkulturálních studií, přesněji o Chicagskou školu. Teoretická část je zaměřena na definici pojmů jako subkultura, morální panika, subkulturní kapitál a komercionalizace. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum vybraných médií složený z obsahové analýzy dobových periodik a polostrukturovaných rozhovorů s vybranými redaktory médií. Celkem bylo v rámci výzkumu analyzováno 134 vydání a byli realizovány čtyři rozhovory s respondenty. Ze získaných výsledků vyplývá role vybraných časopisů jako subkulturních médií, které se významně zasloužili za rozvoj elektronické taneční hudby u nás. Za využití získaných výsledků práce definuje hlavní události a významy, kterými vybraná média ovlivňovala tehdejší scénu taneční hudby. 1
|
|
|
Počátky hiphopové subkultury v České Republice se zaměřením na rapovou scénu
Musilová, Michaela ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je zmapovat počátky hiphopové subkultury v České Republice s hlavním důrazem na rapovou scénu. Zkoumaný fenomén má na našem území kořeny již v osmdesátých letech dvacátého století, vyloženě o hiphopové subkultuře můžeme mluvit ale až v letech devadesátých. Práce představuje počáteční hudební tvorbu interpretů, organizaci a průběh prvních koncertů a ostatních hiphopových akcí. Dále se zaměřuje na okolnosti založení a počáteční fungování specializovaného webu, časopisu, nahrávacího studia a vlastních hudebních vydavatelství. Stěžejním pramenem jsou rozhovory s příslušníky dané subkultury a to nejen s rappery a DJi, ale také organizátory různých akcí, zakladatelem časopisu, festivalu, nebo studia. Jako sekundární pramen byla využita odborná literatura, časopisy, dokumenty, televizní pořady a podcasty. Klíčová slova Orální historie, hip hop, rap, subkultura
|
|
| |
|
|
Užívání návykových látek mezi skateboardisty
Kačer, Amalie ; Petruželka, Benjamin (vedoucí práce) ; Barták, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou užívání návykových látek mezi skateboardisty. Předpokládala jsem, že je mezi skateboardisty více užívaná marihuana. V České republice se tomuto tématu nevěnuje téměř žádná publikace. V zahraničních studiích se dočteme, že užívání návykových látek je vyšší u dospívajících, kteří provozují extrémní sport. Dále pak zahraniční autoři uvádějí, že užívání návykových látek a skateboarding jsou na sobě nezávislé projevy maskulinity. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat a popsat roli návykových látek ve skateboardové subkultuře. V práci jsem se rozhodla pro kvalitativní přístup, kdy jsem data získala pomocí polo - strukturovaného interview. Výzkumný soubor tvoří šest mužů. Výsledky jsou rozděleny podle výzkumných otázek do pěti kategorií a poslední šestá kategorie se zabývá rozborem dotazníku CAST. Z výsledků vyplývá, že skateboarding je na prvním místě brán jako životní styl, dále je skateboarding popisován jako organizovaný sport. Z výsledků je také patrné, že marihuana má zde svoji roli a je úzce spjata se skateboardingovou subkulturou. Ostatní nelegální návykové látky jsou užívány ojediněle a jsou přisuzovány spíšeto téma jedincům než celé subkultuře. Motivace k užití se u jednotlivých látek liší. Z výsledků dále plyne, že skateboarding jako organizovaný sport...
|
|
|
Extrémní metal - subkultura a identita
Pospíšilová, Anna ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Lipský, Matěj (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zkoumat identitu extrémně metalových muzikantů. V teoretické části byly vymezeny pojmy identita, žánr, subkultura a byla nastíněna stručná historie extrémního metalu. V empirické části byl prezentován výzkum, ve kterém bylo kvalitativními metodami analyzováno 8 polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty grindcoru, black metalu, trash metalu a death metalu. Následně byla provedena analýza rozhovorů, ze které vzešlo 11 hlavních kategorií, které charakterizují individuální zkušenost extrémně metalových muzikantů. Na základě získaných výsledků a dat ze zúčastněného pozorování vznikla kapitola identita extrémně metalového muzikanta v rámci které vyvstaly 2 hlavní oblasti, čistota metalu a energie metalu, které tvoří základní pilíře identity extrémně metalového hudebníka. V následující kapitole byly získaná data zasazena do širšího kontextu pomocí komparace s teoretickými východisky práce. KLÍČOVÁ SLOVA Metalová hudba, identita, subkultura, etnografie, analýza rozhovorů
|
|
|
"Zájmové subkultury mezi námi aneb je to ještě koníček?" Rozhlasové reportáže o životě komunit, které spojuje způsob trávení volného času
Podjukl, Vojtěch ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Praktická bakalářská práce "Zájmové subkultury mezi námi aneb je to ještě koníček?" Rozhlasové reportáže o životě komunit, které spojuje způsob trávení volného času pojednává o dvou vybraných zájmových subkulturách. Jejich členové se od zbytku společnosti odlišují způsobem trávení volného času. Vybranými subkulturami jsou radioamatéři a fanoušci hromadné dopravy. V teoretické části popisuji žánr, který jsem pro referování o těchto subkulturách vybral, a tím je reportáž. Dále zmiňuji specifika rozhlasové tvorby, se zaměřením právě na reportáž, věnuji se formátu podcastu a vymezuji pojmy subkultura a komunita. Věnuji se i popisu zmíněných subkultur. V praktické části pak využívám poznatků z části teoretické k vytvoření základu rozhlasové série reportáží. Pro tuto bakalářskou práci jsem vyrobil první dva díly. Zaměřují se na detailní popis činností, které dané subkultury spojují, na vysvětlování jejich motivace, problémů, se kterými se potýkají, vnitřních vztahů mezi jejich členy a jejich vlastního pohledu na subkulturu.
|
|
| |
|
|
Rozhlasové vysílání jako komunitní nástroj městských subkultur
Míkovcová, Eliška ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato diplomová práce si klade za cíl popsat a vyložit fenomén komunitního rozhlasového vysílání. V České republice tento sektor není legislativně ukotven, aby doplnil duální systém komerčních a veřejnoprávních stanic, přesto zde stanice tohoto typu existují. Jako předmět případové studie jsem si zvolila internetové rádio zaměřené na vysílání městských subkultur - StreetCulture, které považuji za jedinečný úkaz na českém mediálním trhu. Stanice svou specifičnost dokazuje širokým obsahovým záběrem, protože působí jako platforma pro velké množství různých komunit a je propojena s veřejným prostorem, že kterého vysílá. V analytické části práce zjišťuji, jakým způsobem naplňuje rádio StreetCulture čtyři základní aspekty komunitních médií podle definice mediálního teoretika Nica Carpentiera: komunitní rozměr, alternativní rozměr, občanský rozměr a rhizomatický rozměr. U každého z těchto aspektů jsem se pokusila nastínit, jakým způsobem se vztahuje ke stanici StreetCulture z hlediska fungování organizace, jak se promítá v obsahové složce vysílání a jakým způsobem jsou jednotlivé aspekty reflektovány také v mimovysílacích aktivitách této občansky prospěšné společnosti. Cílem této práce není vyvodit všeobecně platné závěry, které by bylo možné aplikovat na ostatní komunitní stanice u nás, ale...
|
|
| |
|
|
Ženy v Asociaci protifašistických skupin aneb "Nejde jen o to, aby i holky mohly mlátit nácky" (Analýza postavení žen-antifašistek ve vybrané antifašistické organizaci)
Cachová, Tereza ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Kolářová, Marta (oponent)
Cílem mé diplomové práce je zjistit, jaké je postavení ženy v české Asociaci protifašistických skupin (APFS). Zajímá mne, jak gender ovlivňuje a limituje účast žen na životě hnutí. Diplomová práce si současně klade záměr popsat vnitřní fungování vybrané antifašistické organizace. V teoretické části se věnuji představení konceptu subkultur a sociálních hnutí, jehož je Asociace protifašistických skupin (APFS) součástí. Čtenářům a čtenářkám nabídnu i genderovou perspektivu výzkumů subkultur a ženskou participaci v nich. Empirická část popisuje zvolené metody výzkumu - především semi-strukturované interview a sémiotickou analýzu obsahu - a jejich využití v praxi. Tato část diplomové práce zároveň tematizuje etické diskuze výzkumu a výzkumnou sebereflexivitu badatelky. Následně analyzuji výzkumná data a prezentuji závěry z nich vyplývající. V práci se zaměřuji na "obrození" Asociace antifašistických skupin (APFS) a jeho možný dopad na početnější zapojení žen.
|
host ::
RSS.