|
| |
|
|
Jan Palach v pamětech obyvatel města Všetaty
Luzar, Kamil ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vnímání osobnosti Jana Palacha obyvateli města Všetaty. Lidmi rozličných generací, genderu a vzdělání, kteří s ním sdíleli místo rodiště či bydliště. Celá studie stojí na základech důkladné heuristické práce, která dopomohla k vykreslení dějinných souvislostí. Avšak důraz je kladen především na subjektivní výpovědi oslovených narátorů, zpracovaných léty prověřenými metodologickými postupy orální historie. V centru zájmu jsou obyčejní lidé, kteří nemají přímé rodinné ani přátelské vazby na Jana Palacha. A protože on sám chtěl svým skutkem vytrhnout právě takovéhoto obyčejného československého občana z pookupační letargie, studie se zaměřuje na míru přímého či nepřímého vlivu na životy daných narátorů.
|
|
|
Careers Precipitated and Shaped by the Velvet Revolution: An Oral-Historical Analysis of lndividuals
Lizatović, Yvetta ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Práce zkoumá a porovnává hodnotové systémy, vzorce chování, osobní motivaci a kariérní rozhodování šestice protagonistů z období sametové revoluce metodou rozhovorů získaných orálně-historickou metodou. Hlavním cílem je zodpovědět otázku, odkud přišli lidé, kteří pomohli transformovat jeden režim v jiný, a jak se vyrovnali s úkoly, na které nemohli být předtím připraveni. Koncem roku 1989 se zhroutil komunistický režim v Československu. Jeden způsob řízení společnosti bleskově vystřídal jiný, společnost se však nezhroutila a život šel celkem hladce dál. Jen generacím lidí, kteří na něco takového nemohli být nijak připraveni, se náhle otevřelo mnoho příležitostí, a také s nimi svázané odpovědnosti. Někteří se těch příležitostí i odpovědnosti chopili. Klíčová slova Československá společnost 1989-1992, kariérní rozhodování, sametová revoluce, sítě známostí, společenská transformace
|
|
|
Jan Štern: Život a dílo v období komunismu i po jeho pádu
Krejčíková, Žaneta ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zaobírá životem a dílem českého žurnalisty Jana Šterna a analyzuje jeho články v časopise Listy, který byl do roku 1989 v bývalém Československu ilegální. Hlavní cílem, po přiblížení Šternova života, ve kterém si prošel koncentračním táborem i událostmi Pražského povstání, je najít odpovědi na výzkumné otázky: "Nabádají texty čtenáře k něčemu konkrétnímu, pokud ano, k čemu?", "Jakého charakteru jsou texty: popisné, zábavné, úvahové, recenzující nebo diktující?" a "Jaké zaměření mají texty, jsou čistě politického rázu?". Kombinovanou obsahovou analýzou 62 článků zveřejněných od 70. do 90. let minulého století bylo zjištěno, že 74 % textů neobsahuje výzvu ani persvazi, 79 % článků je úvahového či popisného stylu a v každém ze Šternových výstupů v Listech se objevuje politické téma. Celá práce je ukončena závěrem, seznamem zdrojů, příloh, bibliografií Šternových článků v Listech a přepisem rozhovoru s Annou Šabatovou.
|
|
|
Pohledy na Sametovou revoluci 1989
Juhász, Jiří ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou revolucí, konkrétně interpretacemi sametové revoluce. První část se snaží nastínit historický vývoj zkoumání revolucí. Zkoumání revolucí prošlo několika generacemi a proměnami toho, co stálo v popředí zájmu. Práce se snaží mapovat vývoj od nejstarších moderních autorů až po ty současné a popisuje jejich východiska, a to, jak k revolucím přistupují. V druhé části jsou představeny různé pohledy na sametovou revoluci. Nejprve jsou představeny schematicky a zasezeny do kontextu, poté jsou podrobněji popsány jejích přístupy k sametové revoluci. Tyto interpretace vycházejí z různých předpokladů a nahlížejí sametovou revoluci z různých úhlů. Ve třetí části jsou pak různá vidění sametové revoluce postavena vedle sebe a je popisováno, jak se dívají na tři aspekty sametové revoluce - příčiny, průběh a výsledky. Tato vidění jsou pak komentována pomocí autorů různých generací, což má za cíl umožnit lepší pochopení sametové revoluce, spočívající zejména v zostření obrysů celého procesu, a také ukázat na možnosti využití teorií obecných. Klíčová slova: revoluce, teorie revoluce, sametová revoluce, příčiny, průběh, výsledky
|
|
|
Odchod vojsk Varšavské smlouvy z území ČSSR v letech 1989 až 1991
Mazanec, Pavel ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce je rozhlasový dokument a jeho zpracování. V teoretické části práce popisuji hlavní vlastnosti rozhlasového dokumentu a zásady jeho tvorby. Dále se zde stručně věnuji také historii tohoto žánru. V praktické části mé práce přikládám konkrétní mnou zpracovaný rozhlasový dokument na téma odchodu sovětských vojsk z Československa, který probíhal po sametové revoluci. Základním prvkem dokumentu v praktické části je především práce s rozhlasovým archivem a rozhovor s pamětníkem. Scénář praktické části práce je součástí přílohy.
|
|
| |
|
|
30 let poté - analýza metafor vývoje a proměny české společnosti v období mezi lety 1989-2019
Barták, Tomáš ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze metafor konstruovaných významnými aktéry sametové revoluce a následného období politické a společenské transformace mezi lety 1989- 2019 z rozhovorů dvou pořadů České televize (Interview ČT24 a Události, komentáře). Cíli bakalářské práce je popis existující variability diskursu a argumentací ke sledovanému období pohledem významných aktérů ve vztahu k metaforám jako diskursivnímu prostředku a zjistit, k jakým významným událostem sledovaného období mluvčí vztahují své argumentace. Bakalářská práce má interpretativní charakter, a proto netestuje hypotézu. Teoretická část práce se věnuje výkladu teorie společenské transformace a konceptu tzv. dohánějících revolucí podle Jürgena Habermase a také na výklad společenských a politických štěpení v demokratické společnosti. V práci je následně uveden přehled dosavadního výzkumného poznání o výkladu diskursu o událostech roku 1989 a transformačním období a o jejich interpretaci. V analytické části textu je prostřednictvím analýzy metafor a tematické analýzy vyloženo 10 kategorií metafor, které sledované výpovědi mluvčích rámují do jednotlivých kategorií dle společného tématu metafor či typu argumentace. Účelem je zachytit variabilitu využívaných diskursivních prostředků a reflektovat různé úhly pohledu mluvčích...
|
|
|
Mediální obraz proměny elit po roce 1989: morální Havel a technokrat Klaus
Loudová, Barbora ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Československá společnost prošla v roce 1989 zásadní změnou. Podílela se na ní také určitá skupina společnosti, která za předchozího režimu nemohla do politického dění oficiálně zasahovat. Činila tak proto podle tehdejší legislativy nezákonnými cestami a často kvůli tomu byla perzekuována. Tato skupina disidentů se podílela také na revolučních změnách. Z toho pramení jistá mytizace těchto osob. Během devadesátých let však začal jejich vliv postupně upadat. Politickou elitu z řad disentu postupně nahrazovala nová pravicová elita, slibující ekonomickou reformu a rychlou transformaci. Idealistické pojetí politiky nahradilo to pragmatické. Do popředí se dostávaly zcela odlišné dravé osobnosti, které neměly s bojem proti totalitě nic společného, zato se však velmi rychle naučily politické dovednosti. Tuto proměnu elit v české společnosti vystihuje srovnání Václava Havla a Václava Klause. Oba patřili k hlavním hybatelům tuzemské politiky. Tato diplomová práce se proto zaměřila právě na ně a jejich mediální zobrazení. Média reflektují každodenní realitu, jsou prostředníkem mezi veřejností a politikou, proto právě skrze ně práce mapuje vývoj elit pro roce 1989. Především zkoumá demytizaci elit z řad disidentu a jejich náhradu novou politickou reprezentací v první polovině devadesátých let a posléze také na...
|
|
| |
host ::
RSS.