|
|
Politická komunikace a sebeprezentace vybraných předsedů politických stran v Poslanecké sněmovně na sociálních sítích
Kohoutová, Kateřina ; Hrůzová, Andrea (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou politické komunikace a sebeprezentace vybraných předsedů politických stran/hnutí v Poslanecké sněmovně na sociálních sítích Instagram a Facebook. Sledované období v této práci představují dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, tedy 8. 8. - 8. 10. 2021. Vybranými předsedy jsou za vládnoucí strany Ivan Bartoš (Pirátská strana) a za opoziční strany Tomio Okamura (hnutí Svobodná a přímá demokracie). Cílem bakalářské práce je aplikovat výzkumný problém: Prolínání osobní a oficiální politické komunikace skrze sociální sítě vede k dominanci osobnosti v politické komunikaci, což směřuje k personalizaci, sebeprezentaci, celebritizaci a emocionalizaci. Nejprve jsou v práci definovány hlavní teoretické pojmy na základě použití české a zahraniční odborné literatury. Práce se opírá o provedenou kvantitativní obsahovou analýzu příspěvků zvolených předsedů na sociálních sítích. Dle užité odborné literatury a uskutečněné analýzy práce dochází k závěru, že ve sledovaném období je možné jasně pozorovat prolínání osobní a polické komunikace na profilech Ivana Bartoše. V jeho případě převládá personalizovaná politická komunikace, která je založena převážně na sebeprezentaci a celebritizaci osobnosti, jde primárně o osobní sdělení, které jsou částečně...
|
|
|
Essays on political careers in the Czech Republic
Škvrňák, Michael ; Linek, Lukáš (vedoucí práce) ; Kouba, Karel (oponent) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Tématem této dizertační práce jsou politické kariéry v C:eské republice. U> vodní část představuje několik přístupů pro popis a vysvětlení politických kariér od teorie racionální volby přes biografické přístupy až po institucionální pohled na kariéry. Po teoretickém úvodu následují čtyři empirické kapitoly, které se zaměřují na jednotlivé aspekty související s politickými kariérami. První z nich popisuje proces výběru kandidátů v C:eské pirátské straně pro krajské volby v roce 2020 a pro parlamentní volby v roce 2021 a vysvětluje úspěch jednotlivých nominantů na základě jejich pozice ve straně, osobních atributů a politických zkušeností. Přitom tato kapitola využívá rámec založený na modelu nabídky a poptávky při výběru kandidátů. Druhá empirická kapitola se zaměřuje na komunální politiku, konkrétně na výhodu obhájce mandátu a ukazuje, že přede- vším starostové těží z vydávání obecních zpravodajů. Následující kapitola se zaměřuje na formování vládních koalic v českých obcích, tedy proces, který určuje, jaká strana obsadí pozici starosty. Kapitola ukazuje, že kromě stan- dardních aspektů vysvětlujících formování koalic v nich hraje také roli sociální kapitál zvolených...
|
|
| |
|
|
(De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR
Drobil, Ondřej ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
DROBIL, Ondřej. (De)politizace v přímé demokracii: Případová studie místního referenda v ČR. Praha, 2021. 61 s. Bakalářská práce (Bc). Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií, Katedra sociologie. Vedoucí diplomové práce Mgr. Tomáš Dvořák, Ph.D. Abstrakt Tato interdisciplinární práce se zabývá procesy politizace a depolitizace v přímé demokracii. Jejím cílem je objasnit, jak se (de)politizace projevuje na úrovni výpovědí aktérů referenda a jak aktéři těchto strategií v průběhu referenda využívají k tomu, aby reprodukovali, nebo měnili stávající uspořádání politického prostoru. Výzkum je založen na koncepci (de)politizace coby formy politického jednání a předpokladu, že užitím jazyka coby nástroje symbolické moci lze utvářet sociální realitu. Na základě užití přístupu kritické analýzy diskursu při analýze výroků aktérů referenda, jež se konalo v roce 2013 v Plzni, byla formulována následující zjištění: Na úrovni jazyka dochází k (de)politizaci jednak ve smyslu posunu mezi sférami jednání a jejich hierarchizace, a to užitím určité syntaktické a sémantické větné struktury; a zároveň ve smyslu formování nutnosti, nebo možnosti pro jednání pomocí slovesného rodu nebo modálních prostředků. Užití (de)politizačních taktik lze ale zároveň chápat jako uplatnění symbolické moci...
|
|
|
30 let poté - analýza metafor vývoje a proměny české společnosti v období mezi lety 1989-2019
Barták, Tomáš ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Škvrňák, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze metafor konstruovaných významnými aktéry sametové revoluce a následného období politické a společenské transformace mezi lety 1989- 2019 z rozhovorů dvou pořadů České televize (Interview ČT24 a Události, komentáře). Cíli bakalářské práce je popis existující variability diskursu a argumentací ke sledovanému období pohledem významných aktérů ve vztahu k metaforám jako diskursivnímu prostředku a zjistit, k jakým významným událostem sledovaného období mluvčí vztahují své argumentace. Bakalářská práce má interpretativní charakter, a proto netestuje hypotézu. Teoretická část práce se věnuje výkladu teorie společenské transformace a konceptu tzv. dohánějících revolucí podle Jürgena Habermase a také na výklad společenských a politických štěpení v demokratické společnosti. V práci je následně uveden přehled dosavadního výzkumného poznání o výkladu diskursu o událostech roku 1989 a transformačním období a o jejich interpretaci. V analytické části textu je prostřednictvím analýzy metafor a tematické analýzy vyloženo 10 kategorií metafor, které sledované výpovědi mluvčích rámují do jednotlivých kategorií dle společného tématu metafor či typu argumentace. Účelem je zachytit variabilitu využívaných diskursivních prostředků a reflektovat různé úhly pohledu mluvčích...
|
host ::
RSS.