|
|
Posouzení aplikovatelnosti nepřímé fotometrické detekce k chirálním separacím vybraných karboxylových kyselin v mlékárenských výrobcích
Dvořák, Miloš ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
V této diplomové práci je ověřována možnost aplikace nepřímé fotometrické detekce pro chirální separace kyseliny mléčné a beta-hydroxymáselné kapilární elektroforézou. Jako chirální selektor je zkoušen vankomycin. Ověřila se jeho schopnost částečné separace kyseliny mléčné na enantiomery při použití kyseliny pikrové jako absorbující aniont v základním elektrolytu. Použita byla pokrytá kapilára. Aplikace nepřímé fotometrické detekce je úspěšná. Chirální separace kyseliny beta-hydroxymáselné nebyla úspěšná. Zaobírá se výběrem vhodných vizualizujících aniontů pro účely nepřímé fotometrické detekce. Jsou měřeny jejich elektroforetické a spektrofotometrické vlastnosti, pro zjištění kompatibility použití v kapilární elektroforéze ve spojení s nepřímou fotometrickou detekcí. Ze změřených údajů byly vytipovány nejvhodnější vizualizující anionty pro další experimenty. Dle zjištěných a měřených vlastností se ukazují být nejvhodnější eosin rozpustný v alkoholu a bromfenolová modř.
|
|
|
Možnosti zpracování odpadů glykolu a glycerolu na účelové látky
Hýža, Bohumil ; Bednařík, Karel (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
V úvodu diplomové práce je shrnuta výroba bionafty a její světová produkce. Více do hloubky je zde rozpracována výroba bionafty v České republice a také v Evropské unii a také nějaké evropské legislativní předpisy a normy pro bionaftu. Také je zde popsáno složení bionafty a popis technologie její výroby. V teoretické části jsou shrnuty fyzikální a chemické vlastnosti surového i čistého glycerolu a tradiční použití glycerolu jako je potravinářství, výbušniny aj. Potom jsou zde uvedeny nové navrhované postupy zpracování odpadního glycerolu a glykolu, které byly provedeny v experimentální části diplomové práce. Je zde popsána iontová výměna, vlastnosti použitých katexů a také solí vzniklých neutralizací NaOH v odpadním glycerolu organickými kyselinami a CO2. Dále je popsána ochrana dřeva, vlastnosti ethylenglykolu, vlastnosti chladících kapalin a vlastnosti boroglycerolů a boroglykolů jako ochrany na dřevo a mechanismus jejich přípravy. Také je zde popsán mechanismus dehydratace glycerolu na akrolein a možnosti, kterými lze syntézu provést. V experimentální části bylo provedeno měření pH odpadního glycerolu, zjištěno přibližné množství NaOH v tomto glycerolu a čištění odpadního glycerolu od NaOH pomocí kyselých katexů na kolonách, nebo pomocí neutralizace kyselinou olejovou, mléčnou a CO2. Dále byly provedeny syntézy glycerol borátů a ethylenglykol borátů. Byla zjištěna množství vody v odpadním ethylenglykolu a množství methanolu a vody v odpadním glycerolu pomocí destilace, byly připraveny boroglykoly a boroglyceroly, z množství vzniklé reakční vody byly zjištěny reakční poměry H3BO3, Na2B4O7•10 H2O a glycerolu a bylo provedeno experimentální ředění vzniklých boroglycerolů a boroglykolů různými rozpouštědly. Závěrem byly zředěné boroglyceroly nanášeny na dřevo. V závěru byla provedena dehydratace glycerolu na akrolein za katalytického působení KHSO4. Ve výsledcích jsou uvedeny všechny výsledky a diskutovány možnosti využití poznatků získaných v této práci v průmyslu. V závěru je uvedeno ekonomické srovnání použití odpadního glycerolu a ropy jako suroviny a také grafy vývoje ceny ropy za 40 let od roku 1970 a také graf vývoje ceny odpadního glycerolu. Je zde také diskutována technologická aplikovatelnost použitých metod v praxi.
|
|
|
Jakostní parametry majonéz s obsahem přídatných látek
Hartmanová, Sabina
Diplomová práce s názvem „Jakostní parametry majonéz s obsahem přídatných látek“ měla za cíl provést modelovou výrobu vzorků majonéz dle různých receptur (kombinace přídatných látek – kyselina mléčná, kyselina citronová, síran sodný) s rozdílnou úrovní přídatných látek a určit základní jakostní charakteristiky (pH, obsah sušiny, obsah titrační kyselosti) a senzorické vlastnosti. pH modelových vzorků se pohybovaly v rozmezí od 3,52 (vzorek s kombinací kyseliny citronové a mléčné) do 4,03 (vzorek s kyselinou mléčnou). Obsah sušiny se pohyboval v rozmezí od 53,59 % (vzorek se síranem sodným a kyselinu mléčnou) do 59,86 % (vzorek s kyselinou citronovou). Obsah titrační kyselosti modelových vzorků se pohyboval v rozmezí od 42 mmol·l−1 (vzorek s kyselinou mléčnou) do 56 mmol·l−1 (vzorek s kyselinou citronovou). Při senzorické analýze byl nejlépe ohodnocen vzorek s kombinací kyseliny citronové a mléčné. Získané výsledky potvrzují, že přídatné látky v majonézách neměly negativní vliv na jakostní a senzorické vlastnosti.
|
|
|
Electrochemical biosensors with spatially separated enzymatic and detection parts for selective analysis in flow-through arrangement
Tvorynska, Sofiia ; Barek, Jiří (vedoucí práce) ; Labuda, Ján (oponent) ; Korecká, Lucie (oponent)
Předpokládaná disertační práce pojednává o čtyřech nově vyvinutých, opakovaně použitelných, stabilních a zároveň jednoduchých a cenově výhodných elektrochemických (bi)enzymatických biosenzorech pro selektivní a spolehlivé stanovení cholinu, acetylcholinu, močové kyseliny a L-mléčné kyseliny. Všechny biosenzory jsou založeny na koncepci prostorového oddělení biorozpoznávací části od detekční a amperometrického monitorování enzymaticky spotřebovaného kyslíku prostřednictvím jeho čtyřelektronové redukce při vysoce záporném detekčním potenciálu. Konstrukce biosenzorů zahrnuje snadno vyměnitelný enzymatický/é mini-reaktor(y) připojený/é před průtokovou celou, která obsahuje příslušný převodník na bázi pevného stříbrného amalgámu. Enzymatické mini-reaktory založené na cholin oxidase, urikase nebo laktát oxidase byly použity pro biosenzory na cholin, močovou kyselinu nebo L-mléčnou kyselinu. Bienzymatický biosenzor na acetylcholin zahrnuje sériově propojené mini-reaktory na bázi acetylcholinesterasy a cholin oxidasy. První část této práce se zaměřuje na konstrukci dvou různých elektrod na bázi stříbrného amalgámu. Konkrétně tato část pojednává o výrobě stříbrné pevné amalgámové elektrody pokryté rtuťovým filmem pro wall-jet průtokovou celu a navíc, zdůrazňuje rozdíly mezi jejím využitím jako...
|
|
|
Aktivní přípravky na bázi koji fermentace a extraktů z vzácných hub
Živná, Kristýna ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Hoová, Julie (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací kultivace růstu vzácné houby korálovce ježatého na obilných substrátech za účelem následné fermentace s přídavkem vybraného zástupce mléčné bakterie. Teoretická část je zaměřena na popis vzácné houby a používaných obilných substrátů a charakterizaci jejich aktivních látek. Dále se zabývá mléčnou fermentací a její využití. V experimentální části byla optimalizována příprava obilného substrátu pro kultivaci korálovce ježatého. Jako nejvhodnější byla zvolena metoda očkování obilného substrátu tekutým myceliem v kombinaci s plotnovým. V této kombinaci nedochází k zasychání substrátu a mycelium roste rovnoměrně z obou stran substrátu. Následně bylo pomocí spektrofotometrických metod charakterizováno složení obilného substrátu s narostlým myceliem (antioxidační aktivita, sacharidy, bílkoviny). Nakonec byla provedena koji fermentace substrátu s narostlým myceliem bez a s přídavkem mléčné bakterie. Mléčná bakterie přidala výživovou hodnotu do produktu. Byly charakterizovány produkty fermentace (antioxidační aktivita, sacharidy, bílkoviny), a byla stanovena viabilita bakterií.
|
|
|
Produkce a možnosti aplikace antimikrobiálních látek produkovaných probiotickými bakteriemi
Utíkalová, Kristýna ; Dzurická, Lucia (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá produkcí antimikrobiálních látek vybraných bakterií mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Pediococcus a Bifidobacterium, u kterých byla na základě provedené rešerše předpokládána produkce bakteriocinů. Bakteriociny jsou antimikrobiální látky peptidové povahy s potenciálem být hojně využívané především jako biokonzervanty v potravinářství. Teoretická část bakalářské práce se věnuje především antimikrobiálním látkám produkovaným probiotickými bakteriemi se zaměřením na bakteriociny produkované vybranými bakteriálními druhy a jejich dosavadní výzkum a aplikace v průmyslu. V experimentální části byla testována antimikrobiální aktivita připravených izolátů z probiotických bakterií na vybraných gramnegativních a grampozitivních bakteriích. Konkrétně se jednalo o agarovou difúzní metodu, bujónovou diluční metodu a test viability buněk pomocí resazurinu. Bylo také stanoveno množství kyseliny mléčné a octové v jednotlivých izolátech pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s reverzní fází, což umožnilo dále pojednávat o jejich vlivu na antimikrobiální aktivitu izolátů. U všech izolátů byla zjištěna silná antimikrobiální aktivita proti indikátorovým bakteriím. U některých izolátů byla dokonce vyšší než antimikrobiální aktivita samotné kyseliny mléčné v koncentraci, ve které se v izolátu dle měření vyskytuje, což je významným podnětem pro další zkoumání těchto probiotických izolátů především pak izolátu L. acidophilus a L. plantarum. Bylo například zjištěno, že testovaný izolát z L. acidophilus vykazoval při koncentraci 20,47 mg/ml inhibiční aktivitu proti S. epidermidis 90,76 % a proti E. coli 81,62 %. S izolátem z bakterie L. acidophilus byla následně provedena aplikace na polymerní obalový materiál s potenciálem být používány v potravinářství a byla pozorována antimikrobiální aktivita tohoto izolátu proti kontaminujícím mikroorganismům.
|
|
|
Jakostní znaky hovězího masa v průběhu zrání
JANOUŠKOVÁ, Kateřina
Tématem této práce je ověření vlivu různého ošetření hovězího masa po porážce na jakostní znaky, celkový počet mikroorganismů na povrchu masa během zrání a senzorické vlastnosti uzrálého masa před a po tepelné úpravě. V literárním přehledu jsou popsány jakostní znaky masa, vlivy působící na jakost, proces zrání a způsoby ošetření masa po porážce. Praktická část práce se skládala z ošetření masa po porážce mléčnou kyselinou, mléčnou kyselinou + extraktem z cibulových slupek a čistým extraktem z cibulových slupek. Další část se skládala z měření pH a celkového počtu mikro-organismů během suchého zrání ve čtvrtích a po mokrém zrání v zavakuovaných sáčcích, určení složení masa, odkapu vody, barvy a provedení senzorického hodnocení masa. Získané hodnoty byly statisticky vyhodnoceny.
|
|
| |
|
|
Příprava a charakterizace nenasycených bio-polyesterových pryskyřic
Žůrek, Michal ; Petrůj, Jaroslav (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
V teoretické části se práce zabývá výběrem vhodných komponent pro syntézu větveného oligoesteru a jejich strukturálním uspořádáním. Následně jsou více do hloubky probírány oligomery kyseliny mléčné zakončené kyselinou krotonovou, větvené pomocí erythritolu nebo pentaerythritolu. Oligoester byl síťován volným radikálovým mechanismem za využití vinylacetátu jako reaktivního rozpouštědla a 2,2‘-azo-bis(isobutylnitril)u jako iniciátoru. Pryskyřice byla vytvrzována s vinylacetátem v různých hmotnostních poměrech. Zde se ukazuje, že pryskyřice vykazuje optimální poměr oligoesteru k reaktivnímu rozpouštědlu. Příliš nízké množství vinylacetátu má za následek nedostatečnou hustotu síťování. Naopak velký nadbytek je spojen s příliš bouřlivým průběhem polymerizace, který neumožní vznik dobře zesíťovaného produktu. Hustota síťování byla určena nepřímo po ukončení vytvrzovací reakce a vysušení produktu extrakcí rozpustného podílu do acetonu.
|
|
|
VYUŽITÍ ODPADŮ Z POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROB NA BIOPRODUKCI KYSELINY MLÉČNÉ A ETHANOLU
Hudečková, Helena ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložena disertační práce je zaměřena především na mikrobiální produkci kyseliny mléčné a ethanolu z odpadů z potravinářských výrob. Jakožto substráty byly vybrány odpad z produkce kávy (kávová sedlina), odpad z produkce vína (matoliny), odpad ze zpracování citrusových plodů (pomerančové slupky). Teoretická část se věnuje shrnutí dosavadních poznatků o odpadech z potravinářských výrob a možnostech jejich zpracování. Pojednává také o vybraných metabolitech (kyselina mléčná, ethanol), na které mohou být tyto odpady utilizovány. Část experimentů se zabývala především charakterizací a optimalizací hydrolýz pro maximalizaci množství fermentovatelných sacharidů. Byly provedeny různé kombinace chemickýc, fyzikálních a enzymatických hydrolýz vybraných substrátů. Následně byl vybírán vhodný produkční kmen kyseliny mléčné a ethanolu. V případě produkce kyseliny mléčné bylo vybráno 7 kmenů (Lactobacillus casei CCM 4798, Bacillus coagulans CCM 2013, Bacillus coagulans CCM 2658, Lactobacillus rhamnosus CCM 1825T, Lactobacillus delbruckii subsp. bulgaricus CCM 7190, Lactobacillus plantarum CCM 7039T, Streptococcus thermophilus CCM 4757), které byly kultivovány nejprve na syntetických médiích s obsahem různých sacharidů a následně byly testovány na konkrétních hydrolyzátech odpadních substrátů. V případě produkce ethanolu byly testovány 2 kmeny (S. cerevisiae CNCTC 6646 a S. cerevisiae CNCTC 6651) na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů. Následně byla věnována část experimentů produkci kyseliny mléčné a ethanolu na hydrolyzátech jednotlivých odpadních substrátů za kontrolovaných podmínek v bioreaktoru. Závěrečná část předložené disertační práce se zabývala testováním mikroaerobní předúpravy lignocelulosového materiálu pro zvýšení produkce organických kyselin během acetogenní fáze anaerobní digescí.
|
host ::
RSS.