|
|
Mediální obraz kandidátů v amerických prezidentských volbách 2016
Šimková, Jana ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá prezidentskými volbami v USA v roce 2016. Konkrétně pak mediálnímu obrazu kandidátů nominovaným Demokratickou a Republikánskou stranou, tj. Hillary Clintonové a Donaldu Trumpovi. Popisuje cestu k nominaci a kampaně obou kandidátů, vysvětluje historii zaujatosti médií v USA a následně tato témata spojuje. Ukazuje, jak se lišilo konkrétně mediální pokrytí Clintonové a Trumpa během kampaně před prezidentskými volbami 2016. Práce se zabývá i politickou polarizací a tím, jestli a jakou roli v ní hrají média. Na konkrétním příkladu dvou pořadů oblíbených u voličů na opačných stranách politického spektra práce ukazuje, jakou podobu může mít konzervativní či liberální bias. Snaží se zodpovědět otázku, jestli a proč je konzervativní bias v pořadu Seana Hannityho silnější než liberální zkreslení v případě Rachel Maddow. K zodpovězení výzkumné otázky je použita integrační metoda kvalitativní obsahové analýzy. Výzkumným vzorkem v práci je celkem 28 epizod pořadů Hannity a The Rachel Maddow Show, vysílaných poslední 3 týdny před prezidentskou volbou. V rámci tohoto vzorku byly zkoumány zvolené kvalitativní a kvantitativní indikátory. Z výzkumné otázky pak vycházejí tři hlavní hypotézy, jež budou konfrontovány s výsledky analýzy a následně případně potvrzeny. První hypotézou je, že...
|
|
|
Srovnání ideového a programového vymezení stran Fidesz a PiS
Vait, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Předmětem této diplomové práce je výzkum a srovnání ideového a programového vymezení stran Fidesz a PiS, jejich vývoje v čase i současného působení v maďarské vládě od roku 2010, resp. v polské vládě od roku 2015. Stejně tak se tato práce zaměřuje na zkoumání a komparaci předpokladů, které umožnily oběma stranám získat vysokou podporu voličů ve zmíněných parlamentních volbách. Mezi hlavní teoretická východiska pro výzkum, kterým se práce věnuje v první kapitole, patří teorie populistických radikálně pravicových stran a její další aplikované aspekty. Na základě tohoto rámce diplomová práce v druhé kapitole odpovídá na výzkumnou otázku, do jaké míry transformační vývoj v Maďarsku a Polsku mezi lety 1989-2004 vytvořil předpoklady pro podporu populistické radikální pravice v obou zemích. Závěrem je, že kromě negativních aspektů politické a ekonomické transformace hrály zásadní roli ve vytváření klimatu pro radikálně pravicové postoje také historické narativy a předsudky vůči menšinám ze strany části společnosti. Ve třetí kapitole dále z výzkumu vyplývá, že strany během let prošly značným ideologickým vývojem, který do jisté míry spočívá také v reakci na vývoj ve stranickém systému obou zemí. Od roku 2006 však lze obě strany stále konzistentněji řadit mezi stranickou rodinu populistické radikální...
|
|
|
Genealogie liberalismu v Americe.
Váňa, Filip ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V této práci zkoumám stanovisko, že různá, minulá i současná pojetí liberalismu v Americe sdílejí závazek k identickým fundamentálním hodnotám a užívají liberalismu příznačných metod politické filosofie, které lze vysledovat k racionalistickému myšlení doby osvícenství. Vzhledem ke stále se měnícím konstitutivním podmínkám a k různým chápáním pojmu však může být význam liberalismu často nejasný a jeho užití matoucí. Považuji proto za nezbytné přistoupit k této práci jako ke zkoumání komplexního (a extrémně vlivného) fenoménu v čase. Tvrdím, že po většinu historie americké republiky to byla právě tato pokroková, revoluční, racionalistická tradice liberalismu, jež postupně ovládla nejen americkou politiku, nýbrž také společenské, a dokonce i soukromé životy Američanů. Na základě zkoumání různých "genealogických linií" liberalismu argumentuji, že i když si přední konflikt mezi americkými "konzervativci" a "liberály" často představujeme jako soupeření dvou kategoricky protichůdných světonázorů, ve skutečnosti pod jejich politickými agendami nalezneme sdílenou sadu cílů. A ačkoli se jich obě strany snaží dosáhnout vlastními, často vzájemně exkluzivními, neslučitelnými prostředky, doposud se zároveň vždy držely tohoto společného liberálního ideálu vybudovat "racionální" společnost dokonale svobodných a...
|
|
|
Vývoj anti-homosexuální legislativy na ruském území
Borůvková, Tereza ; Čížek, Martin (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Práce se zabývá vývojem protihomosexuální legislativy na ruském území a zaobírá se podmínkami dekriminalizace homosexuality v nově ustavené Ruské federaci, a tím jak byla provedena. Věnuje se snahám o pořádání festivalu Gay Pride v Moskvě z roku 2006 a let nadcházejících, zamítavým reakcím ruských úřadů a následné žalobě. Informuje o změně rétoriky k LGBT komunitě, která byla způsobena medializací aféry Gay Pride a zároveň nastolovanému konzervatismu. Popisuje ruský konzervatismus, který se vymezuje vůči Západu svými tradičními hodnotami, se kterými je právě homosexualita v údajném rozporu. Toto směřování vyvrcholilo v roce 2013 přijetím ruskou společností podporovaného anti- propagačního zákona na federální úrovni. Zkoumány budou také bezprostřední reakce na přijetí zmíněné legislativy a dopady legislativy. Práce využívá akademických článků, které vznikly po přijetí zákona, a zejména novinových článků, které zachycovaly toto dění přímo. Zpracování této problematiky umožňuje vidět ostrakizaci homosexuálů v Rusku jako dlouhodobý společenský trend, který je utužován státním zpravodajství a legislativními kroky. Vysvětluje postihovatelné chování podle nedávno přijatého anti-propagačního zákona a důvod jeho přijetí. Zároveň i jakým způsobem je tento zákon kritizován LGBT aktivisty po celém světě....
|
|
|
Světové názory a interpretační komunity v literárním poli Československa 30. let 20. století
Borovička, Lukáš ; Janáček, Pavel (vedoucí práce) ; Sýkora, Michal (oponent) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato práce si klade dva hlavní cíle: 1) vrátit do literárněvědného uvažování pojem "světový názor", značně zdiskreditovaný v kontextu oficiálního marxismu období státního socialismu, a 2) prokázat užitečnost pojmu v literárněhistorické praxi. Těmto cílům vychází vstříc uspořádání práce. Úvodní kapitola přináší několik sond do užívání sousloví světový názor a pojmových diskuzí na něj navázaných. V tomto rámci je "vědecký světový názor" z období státního socialismu konfrontován s řadou jiných výkladů pojmu, například s pojetím "vidění života a světa" u F. X. Šaldy. V kapitole druhé navrhuji své pojetí termínu světový názor pro účely současného literárněvědného výzkumu. Nejprve rozlišuji světový názor od mentality a ideologie, následně v návaznosti na výzkumy bruselského týmu The Worldviews Group přibližuji vlastní definici světonázoru. Vzhledem k tomu, že se zmíněný tým nezabývá interpretacemi literárních textů, pro přístup k tomuto svébytnému materiálu z nastíněné perspektivy využívám aktualizovanou a mírně upravenou koncepci Terryho Eagletona, jejíž původní podoba byla publikována jako součást monografie Criticism and Ideology (1976). Podstatná je především diferenciace a) světového názoru jako hodnotové konstrukce určitého jedince, b) ideologie jako kolektivně sdíleného souboru idejí s ambicemi...
|
|
| |
|
|
Konzervativní hodnoty a český stranický systém
Vaněk, Přemysl ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Sociálně konzervativní hodnoty nejsou na české politické scéně často protěžovaným tématem, přesto se několik parlamentních politických stran k konzervatismu hlásí. Konzervativní myšlení je častokrát zaměňováno s pravicovostí politických stran, což může vést k nejednoznačné identifikaci politických subjektů. Práce se zabývá sociálním konzervatismem, který je umístěn mimo pravo-levou identifikaci politických stran a pokouší se analyzovat jeho specifika a kořeny. Sociální konzervatismus prosazuje etické otázky související s křesťanskou morálkou. Studie tyto etické otázky analyzuje a pokouší se zhodnotit jejich relevanci v rámci české společnosti a stranického systému. Z analýzy sociálně konzervativních hodnot a jednotlivých konzervativních stran a hnutí vyplývá, že sociální konzervatismus není v české společnosti a politice tak zásadním tématem, aby mohl konkurovat tématům socioekonomickým. Přesto je toto smýšlení v české společnosti přítomno. Hlavním relevantním reprezentantem sociálního konzervatismu je parlamentní křesťansko- demokratická KDU-ČSL, která však vzhledem k míře liberalizace české společnosti prosazuje sociálně konzervativní hodnoty velmi opatrně. Přítomny jsou i radikální nábožensky fundamentalistické názory, těm však není věnována větší pozornost. Deklarovaný český konzervatismus...
|
|
|
Ne Bruselu-Národní demokracie: konzervativně radikální strana
Procházka, Lukáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Stauber, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje prozatímní vývoj české politické strany Národní demokracie. Strana vznikla v roce 2014 přejmenováním politické strany Právo a Spravedlnost na Národní demokracii. V roce 2014 se zúčastnila třech voleb, ale zatím nedosáhla výraznějšího úspěchu. Národní demokracie představuje novou sílu na krajně pravicové scéně. Cílem práce je určit, jestli je možné označit Národní demokracii za radikálně konzervativní stranu. Na začátku práce jsou představeny teoretické koncepty, ze kterých bude analýza strany dále vycházet. Z nichž je pro splnění cíle práce nejdůležitější teoretický koncept radikálního konzervativismus českého politologa Jana Rataje. Další část práce představuje politickou stranu Právo a Spravedlnost, včetně jejích úspěchů ve volbách a jejích prezentovaných hodnot. Třetí část práce již nastiňuje vznik a dosavadní vývoj Národní demokracie. V další části je prostor věnován osobám v Národní demokracii a osobám spolupracujícím se stranou a kontroverzi, kterou strana přináší. Poslední kapitola je analýzou nashromážděných dat a aplikací konceptu radikálního konzervativismu. Také je poukázáno na specifický aspekt strany, totiž na víru v židozednářské spiknutí a Nový světový řád. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Konzervativní odpor k liberální demokracii. Carl Schmitt a Ernst Jünger
Kúr, Jiří ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Liberální demokracie je zastupitelská vláda, která v sobě spojuje principy liberální a demokratické. Bakalářská práce se bude věnovat konzervativní kritice tohoto politického režimu, kterou za časů Výmarské republiky v německém prostředí formulovali Carl Schmitt a Ernst Jünger. Výmarská republika po dobu svého fungování, v období po skončení první světové války, tak ve 30. letech, byla vystavena tlaku ze strany krajní levice i pravice, který bezprostředně ohrožoval její existenci. Na uvedenou kritiku vážné krize státu reagoval právě Carl Schmitt ve svém díle. Stěžejní prací v tomto ohledu je Pojem politična, který recenzuje Ernst Jünger. Vzniká tak kritický dialog orámovaný německou konzervativní revolucí, kritizující nestabilní demokracii Výmarské republiky a v ní nivelizující kolektivismus, triumf masy nad osobností a diktaturu obyčejného člověka ulice, a politický pluralismus, jehož přímým důsledkem je deformace a rozklad parlamentarismu. Klíčová slova Carl Schmitt, Ernst Jünger, politično, konzervatismus, nacionalismus, německá konzervativní revoluce, Výmarská republika, kritika liberální demokracie
|
|
|
Formace hnutí Tea Party
Bicková, Eliška ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Kucer, Maxim (oponent)
Tea Party působí na americkou politiku od roku 2009, kdy za účelem omezení státních zásahů do ekonomiky začala pod názvem někdejšího revolučního hnutí organizovat masové protesty. V prvních letech bylo její působení doprovázeno značným očekáváním a často mylnými odhady jejího potenciálu. Příznivce Tea Party lze velmi těžko charakterizovat, neboť se k ní hlásí velmi pestrá skupina Američanů, od tzv. křesťanské pravice (Religious Right) po ekonomické liberály a radikální populisty, což velmi usnadňuje kritiku z různých stran. Mezi nejčastější předměty kritiky Tea Party patří obvinění z rasistického smýšlení a poněkud rigidnímu přístupu k sociální problematice, o což se zasadili i někteří její kandidáti do Kongresu. Politickou radikalizaci v celonárodním měřítku, o kterou se Tea Party podle mnohých zdrojů zasadila, však nelze potvrdit, spíše se jedná o názorově silně diferenciovaný Kongres. Volby v roce 2010 a 2012 sice přivedly do Kongresu skupinu jejích zastánců, nejednalo se však o tak výrazný úspěch, jak její příznivci očekávali. Tea Party začala působit v kongresu prostřednictvím Tea Party Caucusu, jehož členové se řadili k nejvíce aktivním kongresmanům, jejich úspěšnost je však zpochybnitelná. Během roku 2013 se v rámci GOP začala formovat uskupení, která si stanovila za cíl tvořit protiváhu Tea Party a...
|
host ::
RSS.