|
| |
|
|
Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci
Nováková, Barbora ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Rámcování duševních nemocí ve vybraných novinářských výstupech zaměřených na destigmatizaci" se zabývá tím, jak dokumentární cyklus Život za zdí, online seriál Nejsi sám a audio série Moje terapie komunikují téma duševního zdraví. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem rámcovaly vybrané novinářské projekty problematiku duševních nemocí. Teoretická část práce se zprvu věnuje duševním nemocem, konceptu stigma a roli médií v jeho přenosu. Zaměřuje se i na destigmatizaci a definování nejdůležitějších destigmatizačních přístupů. V další části jsou přiblížena teoretická východiska vlivu médií, nastolování agendy a rámcování. V analytické části je představeno 10 rámců, které byly v projektech identifikovány s pomocí metody zakotvené teorie. Shrnutí výsledků se věnuje diskuse, kde jsou vyhodnoceny nalezené rámce a jejich limity, a rovněž jsou porovnány s doporučenými postupy, které vycházejí z manuálů určených pro novináře a odborných publikací na téma duševních nemocí.
|
|
|
Příručka pro novináře: Jak pracovat s dezinformacemi
Novotná, Barbora ; Poljakov, Nikita (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dezinformace a jak se s nimi vypořádat. V teoretické části jsou v úvodu uvedeny definice základních pojmů, jako jsou dezinformace, misinformace, malinformace a fake news, a jejichž znalost a správné užívání je stěžejní při práci s tímto tématem. Dále popíše českou dezinformační scénu a v kontrastu s ní analyzuje etické kodexy českých mainstreamových online médií, které porovná s kodexem britské veřejnoprávní stanice BBC. Teoretická část se věnuje také tématům stěžejním pro její praktickou část. Jsou jimi znalosti českých novinářů ohledně dezinformací a kognitivní funkce lidského mozku, které mají znatelný vliv na sdílení falešných informací. Praktickou částí je příručka pro začínající novináře, která, kromě teoretické části, vychází z rozhovorů s více než deseti finskými novináři a odborníky na dezinformace a mediální výchovu. Příručka je rozdělena do deseti kapitol, alias desatera, ve kterých žurnalistům přináší teoretické poznatky, ale i praktické tipy k práci s dezinformacemi. Součástí praktické části je také pracovní list pro střední školy, který mohou využít v rámci mediální výchovy, doplněný pomocným listem pro učitele, a videa finských odborníků s radami pro běžné občany, jak se chovat v prostředí, kde dezinformace můžou čekat na každém online kroku.
|
|
|
Názoroví vůdci v řadách současných českých novinářů
Kolomazníková, Eliška ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá koncept názorového vůdcovství. Snaží se ho definovat, popsat jeho zrod a vývoj a následně jej vztáhnout na českou mediální obec a její současné představitele. Diplomantka přitom vychází z literaturou podloženého předpokladu, že takzvaní opinion leaders, česky názoroví vůdci, se nacházejí uvnitř každé sociální skupiny či komunity. Jsou to jedinci s nadstandardním osobním vlivem na proces rozhodování a utváření názorů lidí ve svém okolí. Jedinci, na které se lidé obracejí se žádostí o radu, relevantní informace nebo kontext ve chvíli, kdy se cítí nejistě či nerozhodně. Právě možnost mít na koho se obrátit považuje autorka této diplomové práce při výkonu novinářské profese, která vyžaduje kritickou práci s informacemi, objektivní nahlížení na události a schopnost rychle se zorientovat v často nepřehledném tématu, za zcela klíčovou. Poté, co v úvodní fázi nabídne teoretické rámce k důkladnému poznání konceptu názorového vůdcovství, se tak diplomantka v praktické části zaměřuje na názorové vůdce v řadách současných českých novinářů. Vlastní výzkum má dvě části - ta první se formou dotazníkového šetření snaží tyto specifické novináře či novinářky identifikovat. Vychází přitom z dat nasbíraných od respondentů z redakcí všech typů předních českých médií. Na kvantitativní výzkum...
|
|
|
Vysílání v roušce - sonda do výroby zpravodajství České televize vprostřed koronavirové krize
Šenkýř, Jan ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Wohlmuth Markupová, Jana (oponent)
Práce na základě deseti rozhovorů s reportéry a moderátory České televize, jejich analýzy a interpretace dokumentuje okolnosti výroby zpravodajství v době, kdy vláda přijímala bezprecedentní opatření ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru (SARS-CoV-2). Přináší svědectví novinářů z nejturbulentnějšího období a snaží se to, jak vnímali zásahy státu i vynucené změny ve výkonu vlastní práce, zasazovat do kontextu. Reflektuje i roli novinářů a to, jak ji sami chápali. Většina interview byla pořízena během nouzového stavu. Výsledný text stojí na metodě orální historie. Zároveň se zamýšlí nad jejími styčnými body se žurnalistikou a nad tím, zda koronavirová krize obě profese někam posune.
|
|
|
Sport na stránkách českých specializovaných časopisů v období první republiky - rozvoj sportovní žurnalistiky v letech 1918-1938
Hoffmann, Martin ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Trunečka, Ondřej (oponent)
Obsahem předkládané diplomové práce je rozvoj sportovní žurnalis<ky v období první republiky v Československu, tedy od vyhlášení samostatnos< v říjnu 1918 do uzavření mnichovské dohody v září 1938. Výzkum je zaměřený především na specializované všesportovní časopisy, přičemž jeho základ stojí na podrobném rozboru šes< nejvýznamnějších žurnálů - Slavistovi, Sportovní revue, Sportovního věstníku, Sportu, Staru a Rekordu. SoučásN textu je také představení klíčových novinářů a sportovních funkcionářů, kteří časopisy vytvářeli a výrazně Nm formovali sportovní žurnalis<ku jako svébytnou profesi. Jde především o šéfredaktory a klíčové redaktory zkoumaných <tulů - Karla Petrů, Josefa Fantu, Miloslava Josefa Horáčka, Ondřeje Sekoru a Ferdinanda Scheinosta. Nechybí ani přehled sportovních fotografů, jelikož i < měli na vývoj a úspěch specializovaných všesportovních časopisů nezanedbatelný podíl. Práce, která jako první ucelený text přináší širší pohled na všesportovní magazíny meziválečného období, sleduje také kooperaci, konkurenci a soupeření sportovních novinářů a jejich vliv na fungování českého sportu a jeho obrazu v zahraničí. Samostatnou kapitolou jsem věnoval také sportovní fotografii, která měla na úspěch všesportovních časopisů zásadní vliv a přinesl jsem pohled na její hlavně představitele.
|
|
|
Internetová televize Stream: alternativa a konkurence klasických televizí (specifika Pořadu Luďka Staňka a jeho analýza)
Maršálová, Michaela ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Tématem této diplomové práce je internetová televize Stream. V teoretické části jsme popsali, jak internetová televize obecně funguje. Také jsme se v teoretické části práce věnovali tomu, jakou má televize Stream historii. V praktické části jsme podrobně sémioticky rozebrali jeden z pořadů televize Stream, a sice Pořad Luďka Staňka. Součástí praktické části této diplomové práce je i rozhovor s Luďkem Staňkem, moderátorem analyzovaného pořadu. V rozhovoru jsme se věnovali jeho působení v pořadu. Cílem této diplomové práce bylo popsat, jak funguje internetová televize Stream, a analyzovat Pořad Luďka Staňka. Tato práce je přínosem, protože sumarizuje znalosti týkající se internetové televize Stream.cz, a také proto, že předkládá podrobnou analýzu Pořadu Luďka Staňka včetně rozhovoru s tímto novinářem a moderátorem.
|
|
|
Průběh tiskových konferencí po zápasech 1. české fotbalové ligy
Voska, Ondřej ; Trunečka, Ondřej (vedoucí práce) ; Šimoník, David (oponent)
Ve své práci se zabývám tiskovými konferencemi po zápasech 1. fotbalové ligy. Mým cílem je v první řadě přiblížit tiskové konference jako součást public relations a jako jednu z nejdůležitějších kategorií setkávání respondentů s novináři. V první části práce se zabývám i sportovní žurnalistikou a jejími specifiky a rozdílnostem oproti dalším oborům této profese. K samotnému zkoumání jsem využil technik pozorování a dotazování, především pak zúčastněného pozorování a rozhovoru. V rámci zmíněného pozorování jsem sám navštívil celkem čtrnáct tiskových konferencí během jednoho ročníku 1. fotbalové ligy po celé České republice. Cílem mého zkoumání byl jejich průběh (jak dlouho trvají, v jakém se odehrávají prostředí), zjišťoval jsem také, jaká jsou pravidla pro jejich organizaci a jak se tyto pravidla dodržují. Dalším předmětem zkoumání byla funkce tiskových mluvčí i samotná práce novinářů, kterou je pokládání dotazů. V této oblasti mě mimo jiné zajímal způsob kladení dotazů a témata otázek. Mezi hlavní závěry mé práce patří výrazně větší mediální zájem o tři největší české kluby Slavii Praha, Spartu Prahu a Viktorii Plzeň, který se odrážel i na tiskových konferencích. Velký zájem se mimo jiné projevoval ve větším počtu novinářů nebo dotazů, ale také větší profesionalitě mluvčích i novinářů na tiskových...
|
|
| |
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
host ::
RSS.