|
|
Zdroje a příčiny šíření nově zavlečených rostlinných druhů
Schmiedlová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které mají vliv na aktuální globální šíření rostlin do nových oblastí, a jejich případnou invazností v nových oblastech. Cílem je ověřit hypotézu, že jednou z hlavních příčin šíření nových rostlinných druhů (posledních cca 50 let) do nových oblastí by mohla být klimatická změna. V úvodní části práce jsou vysvětleny a přiblíženy základní pojmy (původní versus nepůvodní druh, invazní druh, přechodně zavlečený druh atd.) a uvedeny hlavní faktory, které mají vliv na globální šíření nepůvodních rostlinných druhů. Následuje popis problematiky současných globálních změn, se zaměřením na především klimatickou změnu a na to jaký může mít dopad na šíření rostlinných druhů. Poslední část práce se zaměřuje na nově zavlečené nepůvodní rostlinné druhy a na faktory nejvíce ovlivňující jejich globální šíření, v porovnání s rostlinnými druhy zavlečenými před delší dobou (více než 50 let). Bylo zjištěno, že klimatická změna má vskutku významný vliv na posun areálu rozšíření nově zavlečených rostlinných druhů, a to zejména do extrémních oblastí (vyšší nadmořská výška atd.). Jako ilustrace slouží několik vybraných nepůvodních rostlinných druhů, u kterých byl pozorován posun rozsahu areálů šíření v důsledku klimatické změny. Avšak na globální...
|
|
|
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...
|
|
|
Ekologické trendy v produkci xylému dřevin
Tichý, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Xylogeneze (formování dřeva) je jedním z nejdůležitějších biologických procesů na Zemi. Dřeviny během tohoto procesu ukládají atmosférický uhlík, a jsou tak zásadním aktérem v koloběhu uhlíku, potažmo i v interakcích biosféry a klimatického systému Země. Na průběh xylogeneze má vliv mnoho faktorů, mezi hlavní patří fotoperioda, teplota a dostupnost vody. Význam a dopad jednotlivých faktorů na xylogenezi se mění s časem a místem na Zemi. Kambium, které svým dělením tvoří dřevo, vstupuje během roku do dormantní a aktivní fáze. V rámci změn aktivity kambia se tvoří letokruhy, ze kterých je možné vyčíst, v jakých podmínkách se strom nacházel při tvorbě daného letokruhu. Tato charakteristická vlastnost dřeva je předmětem mnohých studií a můžeme ji využít při zkoumání dopadů klimatické změny na xylogenezi.
|
|
|
Dopad letectví na globální oteplování
Štarha, Adam ; Juračka, Jaroslav (oponent) ; Zikmund, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou neustále rostoucích emisí letecké dopravy. Je zde popsáno, kde se skleníkové plyny objevují a co jejich nadměrné množství způsobuje. Dále se tato práce věnuje srovnání emisí jednotlivých druhů dopravy a srovnání zvýhodňování jednotlivých druhů dopravy, zejména letecké dopravy, pomocí dotací a daňových úlev v EU.
|
|
|
The Effect of Scientific Argumentation on Climate Activism on Twitter
Bicanová, Jana ; Urban, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je na datech z Twitteru otestovat hlavní princip Gateway Belief Model (GBM) tak, jak navrhli a experimentálně ověřili již jiní autoři. van der Linden a kol. (2015 a 2019). GBM předpokládá, že vnímání vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu zvyšuje pravděpodobnost veřejného zájmu a akce proti nebo ve prospěch zmírněného tématu změny klimatu. V této práci analyzuji náhodný vzorek 115 940 434 tweetů stažených v průběhu prvních šesti měsíců roku 2020. Tato data jsou předběžně zpracována typem strojového učení bez učitele (Latent Dirichlet Allocation) a následně strojovým učením s učitelem (Naïve Bayes Classifier) tak, aby byla vygenerována klíčová slova pro získání pouze klimaticky tematizovaných tweetů ze všech vytěžených dat. A dále aby bylo možné klasifikovat buď přítomnost, nebo nepřítomnost klimatického aktivismu. V rámci datového souboru bylo zjištěno 5 857 ekologicky tematických tweetů, z nichž pouze 94 bylo explicitně spojeno s myšlenkou vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu. Získaný datový soubor se tedy ukázal jako nevhodný pro testování GBM, a to nejen kvůli malému počtu tweetů obsahujících zprávu o tom, že 97 % klimatologů dosáhlo konsensu, ale také proto, že většina tweetů obsahujících tuto zprávu konsenzus zpochybňuje. A proto nepředstavují nezávisle...
|
|
|
Stanovení uhlíkové stopy ve vazbě na produkční jednotku rozpočtového ukazatele
Šebestová, Michaela ; Kocourková, Gabriela (oponent) ; Krejza, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce analyzuje možnosti stanovení uhlíkové stopy ve vazbě na produkční jednotku rozpočtového ukazatele. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy spojené s uhlíkovou stopou a z oblasti stavebnictví. Cílem této práce je kvantifikace uhlíkové stopy stavební produkce převážně ve výrobní fázi a porovnání uhlíkové stopy objektů odlišné výrobní technologie. Hlavním výstupem je určení průměrné velikosti uhlíkové stopy, která je přepočítána na jednotku rozpočtového ukazatele.
|
|
|
Způsoby zachytávání CO2 z ovzduší, způsoby jeho využití a možnosti dlouhodobého uskladnění
Kober, Ondřej ; Baláš, Marek (oponent) ; Škorpík, Jiří (vedoucí práce)
Spalováním fosilních paliv vznikají emise skleníkových plynů, jež způsobují globální oteplování. Nejvýznamnějším z těchto plynů je oxid uhličitý. Ten se v atmosféře sice vyskytuje přirozeně, lidské emise však narušují rovnováhu některých přírodních procesů. Cílem předložené bakalářské práce je provést rešerši v oblasti zachytávání, uskladnění a využití oxidu uhličitého. Pozornost je také věnována roli oxidu uhličitého v atmosféře, jeho koloběhu a vlivu člověka na jeho koncentraci.
|
|
|
Fossil Fuels Lobby and Climate Change: Influencing the Discourse in Politics and Media
Balková, Tereza ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Fiřtová, Magdalena (oponent)
Popírání klimatických změn se ve Spojených státech stalo rozšířeným fenoménem, který v posledních několika desítkách let zásadně ovlivnil postoj americké vlády k rostoucím environmentálním problémům. Tato práce se zabývá rolí lobby fosilních společností v dané problematice, která byla hlavní silou za jejím vznikem. Hlavním cílem práce je dokázat, že úspěch protiklimatického hnutí vedeného fosilním průmyslem byl umožněn jeho politickými vazbami a profesionálně vedenou kampaní, jež z dříve uznávaného a vědou podloženého faktu vytvořila problém, který se stal otázkou diskuse, názoru, politiky, ideologie a identity. Práce se nejprve věnuje historickému vývoji klimatické debaty ve Spojených státech. Postupně se zaměřuje na jednotlivé milníky politického přístupu k problémům spojeným s životním prostředím a na vznik samotného popírání klimatických změn. Práce dále analyzuje vztahy a vazby mezi americkou politickou reprezentací, zájmovými skupinami a klimatickou vědou od 70. let 20. století do konce vlády prezidenta George W. Bushe. V další části jsou představeny jednotlivé strategie a metody často používané protiklimatickým hnutím. Práce zde také zkoumá řadu aspektů, které tomuto hnutí umožnily vzestup, zejména roli médií, polarizaci americké veřejnosti a již existující politické faktory, které rozhodly...
|
|
| |
|
|
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758): Je globální oteplování hlavní příčinou rostoucích úlovků největšího predátora sladkých vod Evropy?
Bakeš, Michal ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Martin (oponent)
Sumec velký (Silurus glanis, Linneus 1758) je naší jedinou rybou, jejíž meziroční úlovky za posledních třicet let mají vzestupnou tendenci. V mé práci jsem si vytyčil za cíl zjistit, zda je globální oteplování hlavní příčinou tohoto nárůstu, nebo zda je vliv růstu teplot pro tuto problematiku podružný a větší úlovky jsou zapříčiněny stupňujícím se predačním tlakem rybářů na sumce velkého. Tato práce shrnuje poznatky o vlivu globálního oteplování na biotu a důraz je kladen především na sladkovodní ekosystémy, které jsou změnami teplot nejvíce ovlivněnými terestrickými ekosystémy. Dle zvětšující se velikosti populací sumce velkého v zemích na jihu Evropy (např. Španělsko, Itálie), kam byl sumec před nedávnou dobou uměle zavlečen, je patrné, že teplejší voda sumci svědčí. Avšak ze socioekonomických studií, které proběhly nejen v České republice, lze vyčíst, že oblíbenost sumce u rybářů s postupem času rapidně narůstá. Toto jsem si ověřil i ve svém dotazníkovém šetření, ve kterém 82 % respondentů potvrzuje, že oblíbenost lovu sumce velkého je největší v poslední dekádě. Ze všech těchto informací vychází, že rostoucí teploty pravděpodobně mají pozitivní vliv na metapopulaci sumce velkého v České republice, ale tento vliv bude nejspíše marginální. Hlavním důvodem vzestupného trendu úlovků sumce velkého...
|
host ::
RSS.