|
|
Design of a Houseboat
Csadiová, Dominika ; Chorý, Tomáš (oponent) ; Křenek, Ladislav (vedoucí práce)
The topic of the master thesis is the design of a floating house. Product responds to the current global problems, especially the consequences of global warming and population growth. Rising sea levels are a factor that negatively affects several areas, mainly cities near the coastline. In combination with population growth, the possibility of moving dwellings to the water surface can be an attractive solution. The master thesis also aims at environmental friendliness, emission reduction and the use of alternative energy sources. Nowdays, houseboats on the water are very popular, but are mostly used only for recreation. The master thesis presents a design of a floating house for year-round living on the seas and oceans for 2 to 3 people.
|
|
|
Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích
Trunečková, Daniela ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Magisterská diplomová práce s názvem Reprezentace problému klimatických změn v tištěných médiích představuje obsahovou analýzu seriózních českých deníků, konkrétně Hospodářských novin, Lidových novin, Mladé fronty DNES a Práva. Prostřednictvím zvolené metody zjišťuje, jakým způsobem byla prezentována debata o globálních změnách klimatu na stránkách zvolených periodik v letech 2013-2014. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy a definicemi a uvádí je do zkoumané problematiky. Empirická část přináší odpověď na otázku, zda je mediální pokrytí globálních změn klimatu v českém seriózním tisku v souladu s vědeckými poznatky mezinárodního klimatického diskursu, reprezentovaného Mezivládním panelem pro změnu klimatu (IPCC), nebo zda se opírá stejnou měrou o výpovědi malé skupiny tzv. klimaskeptiků, která zpochybňuje všeobecně uznávaný konsensus ohledně příčin a důsledků klimatických změn či potřebě přijetí adekvátních opatření. Výsledky šetření poukázaly na skutečnost, že většina analyzovaných článků poskytovala informace o klimatických změnách ve shodě s hlavním klimatologickým výzkumem. Největší počet skeptických článků se objevil v deníku Lidové noviny. Značné množství příspěvků se k původu klimatických změn, jejich závažnosti či potřebě zahájení účinných strategií k jejich zmírňování...
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
|
Zdroje a příčiny šíření nově zavlečených rostlinných druhů
Schmiedlová, Barbora ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Bakalářská práce je psaná formou literární rešerše a zabývá se faktory, které mají vliv na aktuální globální šíření rostlin do nových oblastí, a jejich případnou invazností v nových oblastech. Cílem je ověřit hypotézu, že jednou z hlavních příčin šíření nových rostlinných druhů (posledních cca 50 let) do nových oblastí by mohla být klimatická změna. V úvodní části práce jsou vysvětleny a přiblíženy základní pojmy (původní versus nepůvodní druh, invazní druh, přechodně zavlečený druh atd.) a uvedeny hlavní faktory, které mají vliv na globální šíření nepůvodních rostlinných druhů. Následuje popis problematiky současných globálních změn, se zaměřením na především klimatickou změnu a na to jaký může mít dopad na šíření rostlinných druhů. Poslední část práce se zaměřuje na nově zavlečené nepůvodní rostlinné druhy a na faktory nejvíce ovlivňující jejich globální šíření, v porovnání s rostlinnými druhy zavlečenými před delší dobou (více než 50 let). Bylo zjištěno, že klimatická změna má vskutku významný vliv na posun areálu rozšíření nově zavlečených rostlinných druhů, a to zejména do extrémních oblastí (vyšší nadmořská výška atd.). Jako ilustrace slouží několik vybraných nepůvodních rostlinných druhů, u kterých byl pozorován posun rozsahu areálů šíření v důsledku klimatické změny. Avšak na globální...
|
|
|
Vliv koronavirové krize na mediální pokrytí tématu klimatických změn v deníku Mladá fronta Dnes
Hlinka, Ivan ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Zunová, Anna (oponent)
Koronavirová krize ovlivnila způsob života na celé planetě. Kvůli rychlosti a intenzitě, s kterou se šířila, si vysloužila velkou mediální pozornost. Tento prostor jí byl věnován na úkor jiných, méně atraktivních témat. Bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který měla pandemie onemocnění COVID-19 na mediální pokrytí tématu klimatických změn. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byly zkoumány relevantní texty z let 2019 a 2020. První kapitoly představují teoretický základ a vhled do problematiky. Věnují se klimatickým změnám a klimatickým extrémům, koronavirové krizi, včetně jejího průběhu v České republice a popisují základní koncepty mediální teorie, které jsou nutné pro správné uchopení tématu práce. V kapitole metodologie jsou stanoveny cíle práce, výzkumné otázky a pracovní postup. Poslední dvě kapitoly prezentují získaná data a odpovědi na položené otázky. Výsledkem práce bylo zjištění, že koronavirová krize negativně ovlivnila obsahy s tematikou klimatických změn. V absolutních číslech došlo v téměř všech kategoriích k poklesu. Výjimkou byla jenom průměrná délka textů, která se zvýšila o 7.8 %. V roce 2020 se meziročně snížil počet publikovaných relevantních textů o 41,5 %. Snížil se i podíl domácího zpravodajství a nejfrekventovanějším hlavním tématem byly klimatické extrémy. Snížilo se...
|
|
|
Ekologické trendy v produkci xylému dřevin
Tichý, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Schnablová, Renata (oponent)
Xylogeneze (formování dřeva) je jedním z nejdůležitějších biologických procesů na Zemi. Dřeviny během tohoto procesu ukládají atmosférický uhlík, a jsou tak zásadním aktérem v koloběhu uhlíku, potažmo i v interakcích biosféry a klimatického systému Země. Na průběh xylogeneze má vliv mnoho faktorů, mezi hlavní patří fotoperioda, teplota a dostupnost vody. Význam a dopad jednotlivých faktorů na xylogenezi se mění s časem a místem na Zemi. Kambium, které svým dělením tvoří dřevo, vstupuje během roku do dormantní a aktivní fáze. V rámci změn aktivity kambia se tvoří letokruhy, ze kterých je možné vyčíst, v jakých podmínkách se strom nacházel při tvorbě daného letokruhu. Tato charakteristická vlastnost dřeva je předmětem mnohých studií a můžeme ji využít při zkoumání dopadů klimatické změny na xylogenezi.
|
|
|
Dopad letectví na globální oteplování
Štarha, Adam ; Juračka, Jaroslav (oponent) ; Zikmund, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou neustále rostoucích emisí letecké dopravy. Je zde popsáno, kde se skleníkové plyny objevují a co jejich nadměrné množství způsobuje. Dále se tato práce věnuje srovnání emisí jednotlivých druhů dopravy a srovnání zvýhodňování jednotlivých druhů dopravy, zejména letecké dopravy, pomocí dotací a daňových úlev v EU.
|
|
|
The Effect of Scientific Argumentation on Climate Activism on Twitter
Bicanová, Jana ; Urban, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Cílem této práce je na datech z Twitteru otestovat hlavní princip Gateway Belief Model (GBM) tak, jak navrhli a experimentálně ověřili již jiní autoři. van der Linden a kol. (2015 a 2019). GBM předpokládá, že vnímání vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu zvyšuje pravděpodobnost veřejného zájmu a akce proti nebo ve prospěch zmírněného tématu změny klimatu. V této práci analyzuji náhodný vzorek 115 940 434 tweetů stažených v průběhu prvních šesti měsíců roku 2020. Tato data jsou předběžně zpracována typem strojového učení bez učitele (Latent Dirichlet Allocation) a následně strojovým učením s učitelem (Naïve Bayes Classifier) tak, aby byla vygenerována klíčová slova pro získání pouze klimaticky tematizovaných tweetů ze všech vytěžených dat. A dále aby bylo možné klasifikovat buď přítomnost, nebo nepřítomnost klimatického aktivismu. V rámci datového souboru bylo zjištěno 5 857 ekologicky tematických tweetů, z nichž pouze 94 bylo explicitně spojeno s myšlenkou vědeckého konsensu o antropogenní změně klimatu. Získaný datový soubor se tedy ukázal jako nevhodný pro testování GBM, a to nejen kvůli malému počtu tweetů obsahujících zprávu o tom, že 97 % klimatologů dosáhlo konsensu, ale také proto, že většina tweetů obsahujících tuto zprávu konsenzus zpochybňuje. A proto nepředstavují nezávisle...
|
|
|
Stanovení uhlíkové stopy ve vazbě na produkční jednotku rozpočtového ukazatele
Šebestová, Michaela ; Kocourková, Gabriela (oponent) ; Krejza, Zdeněk (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce analyzuje možnosti stanovení uhlíkové stopy ve vazbě na produkční jednotku rozpočtového ukazatele. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy spojené s uhlíkovou stopou a z oblasti stavebnictví. Cílem této práce je kvantifikace uhlíkové stopy stavební produkce převážně ve výrobní fázi a porovnání uhlíkové stopy objektů odlišné výrobní technologie. Hlavním výstupem je určení průměrné velikosti uhlíkové stopy, která je přepočítána na jednotku rozpočtového ukazatele.
|
|
|
Způsoby zachytávání CO2 z ovzduší, způsoby jeho využití a možnosti dlouhodobého uskladnění
Kober, Ondřej ; Baláš, Marek (oponent) ; Škorpík, Jiří (vedoucí práce)
Spalováním fosilních paliv vznikají emise skleníkových plynů, jež způsobují globální oteplování. Nejvýznamnějším z těchto plynů je oxid uhličitý. Ten se v atmosféře sice vyskytuje přirozeně, lidské emise však narušují rovnováhu některých přírodních procesů. Cílem předložené bakalářské práce je provést rešerši v oblasti zachytávání, uskladnění a využití oxidu uhličitého. Pozornost je také věnována roli oxidu uhličitého v atmosféře, jeho koloběhu a vlivu člověka na jeho koncentraci.
|
host ::
RSS.