|
|
The revolt of 1953 and its interpretation in the tendentious newspapers in the GDR and Czechoslowakia
Kyselová, Petra ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce "Povstání ze 17. března 1953 a jeho interpretace v tendenčním tisku NDR a ČSR" je charakterizovat základní rysy povstání, ke kterému došlo nejprve 17. června 1953 ve východním Berlíně a poté i v celé řadě dalších východoněmeckých měst. V první části se pokusím postihnout zejména příčiny této události, její průběh se zaměřením se na zásadní okamžiky, které ovlivnily následný průběh povstání. A svůj zájem zaměřím i na důsledky, které tato událost měla na další společensko-politický vývoj rozděleného Německa. Ve druhé části práce charakterizuji bezprostřední výklad této události, který vytvářely v NDR a ČSR tendenční tiskoviny. V každé zemi budu tuto interpretaci zkoumat ve stranickém, odborovém a mládežnickém tisku. S přihlédnutím ke kontrolám a cenzurním mechanismům, které v obou zemích dostávaly konkrétní obrysy, se pokusím hledat při zkoumání interpretace této události rozdíly mezi jednotlivými periodiky a poté i mezi zeměmi navzájem. Budu sledovat, jaké charakteristiky této události jednotlivá periodika události přisuzovala a zda se v nich případně mohla objevit nezkreslená fakta a myšlenky. Při porovnání mezi zeměmi se budu zabývat otázkou, zda bylo nutné informace pocházející z východního Německa a které byly určené pro československé čtenáře dále upravovat a...
|
|
|
Non-institutionalized political Protest in the GDR and the East Germany: from Montagsdemonstrationen till left- and rightwinged extremism
Fridrich, Tomáš ; Březinová, Monika (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá neinstucionalizovaným politickým protestem v nových zemích Spolkové republiky Německo počátkem devadesátých let. Východiskem je široká zkušenost obyvatelstva s tímto druhem protestu z doby před sjednocením Německa (masové demonstrace roku 1989). Práce se pomocí odborné literatury snaží odpovědět na otázku, jaký má tato zkušenost vliv na případnou účast na pozdějším neinstitucionalizovaném protestu a dále, jaké formy tohoto protestu lze počátkem devadesátých let v nových spolkových zemích sledovat nejčastěji. Zkušenost z doby přer rokem 1989 je v práci zmíněna pouze krátce ve formě určité předehry, těžiště pak spočívá v analýze forem neinstitucionalizovaného protestu v nových spolkových zemích. Jako nejviditelější formy tohoto protestu se ukazují pravicový a levicový extremismus. Práce sleduje vývoj, ke kterému na obou těchto scénách během devadesátých let dochází a zmiňuje i nejznámější kauzy, spojené s extremismem. V případě pravicového extremismu je věnována kapitola i jeho počátkům, sahajícím v bývalé DDR do počátku osmdesátých let. Aktuálnost tématu dokládá poslední kapitola, věnovaná mediálnímu odrazu zpracovaného tématu v českém dobovém tisku (konkrétně v časopisu Reflex, roč. 1990-1993). I z této poslední kapitoly vyplívá fakt, že pravicový extremismus je mnohem viditelnější a že se...
|
|
|
Pasing The Iron Curtain via Prague - the first wave of refugees from the GDR in autumn 1989 in the West German embassy and the portrayal in the Czecho-slovakian press
Majerová, Kateřina ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce "Železná opona šla obejít přes Prahu, první vlna uprchlíků z NDR na německém velvyslanectví v Praze v roce 1989 a její obraz v čs. tisku" se zabývá uprchlíky z Německé demokratické republiky na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. Předmětem této práce je konkrétně první ze tří uprchlických vln, které v Praze během pozdního léta a podzimu 1989 proběhly, proto je téma této práce časově omezeno jen na srpen a září 1989. V rámci této práce jsou se zřetelem k první vlně uprchlíků na západoněmeckém velvyslanectví v Praze zkoumány dva aspekty těchto událostí, které také ovlivňují její strukturu. První část ukazuje, jakou roli sehráli zástupci ČSSR během této první uprchlické vlny a jak na ní reagovali. Tato část vychází především z dokumentů z československých archivů, protože československá úloha byla před SRN zatajována. Ve druhé části je analyzováno, jak o uprchlících na západoněmeckém velvyslanectví během měsíce srpna až do odjezdu prvních vlaků na konci září informovaly vybrané československé noviny (Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie, Mladá fronta a Práce). Velký důraz je přitom kladen na to, aby bylo především ukázáno jak často, jakým způsobem a v jakém rozsahu o této události informovaly československou veřejnost.
|
|
|
Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956
Veselková, Ivana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Diplomová práce "Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956" pojednává o procesu vytváření společného olympijského družstva NDR a SRN, který začal v roce 1955 a který byl podmíněn tehdejším rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru, že obě Německa musí na olympijských hrách startovat v jednom týmu. Práce se zabývá průběhem vzájemných vyjednávání německých olympijských výborů a rozebírá cíle včetně těch ryze politických, které během jednání sledovali sportovní funkcionáři a politici NDR. Další část práce se věnuje fungování společného olympijského družstva v praxi na letních olympijských v Melbourne v roce 1956 a zabývá se otázkou, zda se ve skutečnosti spíš než o společné družstvo nejednalo o dva autonomní týmy, které měly společné jen viditelné atributy jako byly dresy a vlajka.
|
|
|
The role of Mikhail Gorbachev in the process of Reunification of Germany
Karnitskaya, Helena ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Role Michaila Gorbačova v procesu sjednocení Německa" má za úkol analyzovat postoj posledního sovětského lídra k německé otázce v letech 1989-1990. Práce se věnuje proměnám v sovětsko-německých vztazích po nástupu Gorbačova na úřad generálního tajemníka komunistické strany Sovětského svazu. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na zahraniční politiku sovětského vůdce inspirovanou jeho konceptem "Nového myšlení" a na její vliv na osud rozděleného Německa. Největší pozornost je v práci věnována postojům M. Gorbačova: k otázce možného sjednocení Německa, k příslušnosti jednotného státu k vojenským paktům a k vyjednávání podmínek odsunu sovětských vojsk z území NDR. Provedená analýza ukázala, že se postoj sovětského lídra dá rozdělit do několika období, během nichž se Gorbačov přikláněl k různým možnostem sjednocení obou německých států. Při zkoumání těchto bodů byla zodpovězena otázka, jak a proč se postoj posledního sovětského vůdce postupně během rozhodujících jednání o řešení budoucnosti rozděleného Německa měnil. Poslední část práce tvoří mediální reflexe debaty o sjednocení Německa v československém tisku (Lidové noviny).
|
|
|
Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let
Chrpa, Jiří ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce "Reakce československého a východoněmeckého vedení na krizi 80. let" se zabývá situací v ČSSR a v NDR, které si byly mnoha svými chrakteristikami podobné, v období let 1985-1989, kdy zdejší komunistické režimy čelily krizi způsobené komplexem ekonomických, společenských a politických příčin. Nejprve jsou definovány tři základní oblasti, v nichž se problémy obou režimů projevovaly - hospodářské potíže, vztah vedení se společností a krize elit. Práce se věnuje také zahraničním vlivům působícím na zkoumané státy, mezi něž patří zejména změny v SSSR po nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova. Dále popisuje podobu reakce vedení na projevy krize a opatření, která v této souvislosti byla podniknuta. Zatímco v Československu docházelo od roku 1987 k omezeným reformám týkajícím se především hospodářství, inspirovaným sovětskou perestrojkou, reakce NDR se sestávala hlavně z udržování stávajícího kurzu a snahy získat finanční prostředky na udržení životní úrovně. Velkým problémem pro oba režimy byla kromě stagnace hospodářství a potřeby reagovat na změnu kurzu sovětské politiky také aktivizace společnosti projevující se růstem počtu a intenzity protestů, který vyvrcholil na podzim 1989 a výrazně přispěl ke kolapsu obou režimů. Cílem práce je nalézt a popsat souvislosti mezi jednotlivými...
|
|
|
The picture of the GDR in German prose after 1989
Běličová, Alžběta ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá obrazy NDR v německé próze po roce 1989 v dílech autorů pocházejících z NDR a narozených po roce 1960. Literární obrazy NDR jsou sice pouhými odrazy individuálních vzpomínek či fiktivními obrazy tohoto státu, které nelze srovnávat s obrazem poskytnutým historiky, mohou ovšem i tak významně přispět k vytvoření kolektivní paměti na tento stát a tím ovlivnit obraz NDR, který je v současné německé společnosti dominantní. Na příkladu devíti textů jsou ukázány různé způsoby zobrazení různých aspektů někdejší reality tohoto státu, přičemž významnou roli hraje využití prvků humoru a nostalgie. V rámci skupiny autorů posledních dvou generací narozených v NDR jsou hledány paralely a odlišnosti v přístupu k tomuto státu a jeho vyobrazení.
|
|
|
Fenomén ostalgie v nových spolkových zemích SRN
Vágnerová, Vendula ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Tato práce pojednává o fenoménu ostalgie v nových spolkových zemích SRN. Jedná se o specifickou formu nostalgie po každodenním životě v NDR, která se stala základem retro stylu, postupem času rozšířeného do mnoha oblastí každodenního života SRN. Pro pochopení této nostalgie je nutné brát ji v kontextu s problémy, kterým museli obyvatelé nových spolkových zemí v SRN čelit. Ostalgie vznikla jako následek zklamání z porevoluční situace, a proto práce nejprve pojednává o problematickém procesu znovusjednocování Německa. Hlavním tématem práce jsou však podoby ostalgie, z nichž je pozornost zaměřena na tzv. Ostalgie-Partys, návrat zaniklých východoněmeckých výrobků, podoby ostalgie na internetu, její zobrazení německým filmem, tzv. Ostalgie-shows a další nositele ostalgie. Cílem práce je ukázat, že ostalgie se zaměřuje na kulturu a každodenní život v NDR, a neznamená touhu návratu jejího režimu. Práce poukazuje i na problém odlišnosti mezi západními a východními Němci a představuje ostalgii jako fenomén, který může sjednocení těchto dvou dílčích německých společností spíše napomoci, než překážet.
|
|
|
Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století
Procházková, Lenka ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Vilímek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Opozice v NDR a její vazby na český disent. Vzájemné kontakty na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století" nabízí nový pohled na opoziční hnutí v NDR v období 1975-1985, který je založen na srovnání s opozičním hnutím v ČSSR. Práce zkoumá kontakty mezi představiteli opozice z obou zemí a možná témata jejich přeshraniční spolupráce v období od podpisu Závěrečného aktu KBSE až po nástup Michaila Gorbačova do čela SSSR. Ačkoliv východoněmecké opoziční hnutí vycházelo z jiných tradic než opoziční hnutí v ČSSR, mezi oběma skupinami existovaly na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let poměrně intenzivním kontakty a to především na individuální rovině. Jedním z klíčových témat východoněmeckého opozičního hnutí se stala mírová otázka. Prostor pro formování nezávislého mírového hnutí (a později i dalších občanských iniciativ) poskytla v NDR evangelická církev, která si na státních strukturách udržela určitou nezávislost. V ČSSR takováto instituce chyběla. Soudobý disent v ČSSR mnohem více využíval lidskoprávní potenciál Helsinského procesu. Přeshraniční spolupráce a projevy solidarity, které se rozvíjely především mezi reformními faráři obou evangelických církví, kritickou inteligenci a později i mládeží, by měly být vnímány především jako součást širšího procesu učení. Na...
|
|
|
Východoněmecká tisková agentura ADN
Francová, Pavla ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Tato práce se věnuje vzniku a vývoji východoněmecké tiskové agentury Allgemeiner Deutscher Nachrichtendienst (ADN). Popsána je zde historie a hlavní vývojové změny a směřování této agentury v období od jejího vzniku v roce 1946 do začátku roku 1990. Součástí stěžejního textu o ADN je také kapitola věnující se spolupráci mezi východoněmeckou agenturou ADN a Československou tiskovou kanceláří ČTK. Tato práce přináší také stručný přehled dějin sovětské okupační zóny Německa a později Německé demokratické republiky (NDR) od roku 1945 do konce roku 1989. Součástí práce je kromě toho i pohled na mediální krajinu NDR, její hlavní rysy a charakteristiky. V této části je představen také sytém řízení a kontroly médií ve východním Německu ve druhé polovině 20. století.
|
host ::
RSS.