|
| |
|
|
Potenciál Estonska jako malého státu v mezinárodních vztazích
Růžičková, Kateřina ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Estonsku jako malém státě a jeho potenciálu a postavení v mezinárodních vztazích, věnuje se estonské ekonomice a také jeho zahraniční politice. První kapitola se zabývá pojmy malý stát, zahraniční politika a zahraniční politika malého státu a jejich případnými definicemi či charakteristikami. Ve druhé kapitole se práce stručně věnuje historii Estonska, jeho postupné transformaci na demokratický stát a jeho současné situaci. Zaměřuje se také na určitá estonská specifika, věnuje se i estonským hodnotám či stručně zmiňuje estonskou kulturu. Další kapitola se soustředí na estonskou zahraniční politiku, její cíle, vývoj a změny, ke kterým po osamostatnění státu došlo. V poslední kapitole práce zkoumá estonskou ekonomiku a oblasti, ve kterých se Estonsku daří, ve kterých si vede značně lépe než jiné státy nebo ve kterých je dokonce výjimečné. Je zde popsána také postupná transformace estonské ekonomiky po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 a její přeorientování se na Západ. Tato kapitola se také věnuje pěti vybraným mezinárodním indexům, ve kterých porovnává postavení Estonska s jinými státy.
|
|
|
Zdravá délka života
Ondrák, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou střední délky života a zdravou délkou života ve vybraných zemích. Ze začátku se práce věnuje vysvětlení jednotlivých pojmů, které jsou v práci používány a později se zaměřuje na ukazatel zdravé délky života, výpočet tohoto ukazatele, jeho význam a využití v praxi. Dále se práce věnuje hypotézám ověřujícím, či vyvracejícím vliv přírodních, demografických, biologických a socioekonomických jevů na střední délku života ve zdraví ve vybraných zemích. Těmito vybranými zeměmi jsou: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Island, Norsko. Porovnávání probíhalo z pohledu průměru EU 28, vyhodnocovány byly taktéž jednotlivé druhy disabilit.
|
|
|
Energetická bezpečnost pobaltských států Estonska, Lotyšska a Litvy
Havel, Zdeněk ; Zájedová, Iivi (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Energetická bezpečnost je v současné době často skloňované téma. Hovoří se o ní v souvislosti s řadou konfliktů v zemích třetího světa, které díky zásobám energetických surovin, jako jsou ropa a plyn ovlivňují energetický trh. Pro některé státy je však otázka zajištění energetické bezpečnosti otázkou životně důležitou. Takovým příkladem jsou pobaltské státy - Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou totiž závislé na dodávkách fosilních paliv z okolních zemí, a i když jsou členskými státy EU, až donedávna nebyly energetické trhy v Pobaltí liberalizovány a ani napojeny na zbytek evropské energetické infrastruktury. Je známým faktem, že hlavním dodavatelem fosilních paliv do Pobaltí je Ruská federace. Pobaltské státy se proto již od znovuzískání samostatnosti, snaží snížit vliv Ruské federace na pobaltský energetický trh. Tato diplomová práce se proto zabývá analýzou energetické bezpečnost všech tří pobaltských států. Práce pečlivě rozebírá všechny aspekty jejich energetických sektorů. Zkoumá jak historický vývoj regionu, díky kterému porozumíme vlivu Ruské federace na Pobaltí, tak i úroveň mezinárodní spolupráce pobaltských států s EU při zajišťování energetické bezpečnosti. Analýza se zaměří i na vztahy mezi jednotlivými pobaltskými státy a energetickou politiku, kterou zvolili pro svůj energetický sektor....
|
|
|
Srovnání ekonomického vývoje a hospodářské politiky pobaltských států mezi 1989 - 2015
Phamová, Xuan Mai ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Moje práce se zabývá ekonomickým vývojem a hospodářskou politikou pobaltských států po nabytí nezávislosti od Sovětského bloku v roce 1991. V práci tak popisuji hospodářskou politiku, jež vedla úspěšnému růstu ekonomiky a transformaci jejich centrálně plán tržní ekonomiku podle západního vzoru. To zapříčinilo i rychlý růst jejich ekonomik převážně letech 2000 až 2008, jež bylo zlatým obdobím pro pobaltské státy a získaly tak pojmenování "Baltští tygři". Následná hospodářská krize uvedla jejich ekonomiku do recese, nicméně pomocí podobné hospodářské politiky začaly opět růst a nakonec vstoupily do Eurozóny. Část práce je věnovaná historickému kontextu a podmínkám před nabytím nezávislosti pro lepší pochopení jejich postavení. Další kapitola, jež tvoří většinu práce je rozdělená do tří časových období, oddělena významným mezníkem pro pobaltské státy (tedy vstupem do EU, hospodářskou krizí a vstupem do Eurozóny). každé kapitole je stručně popsána politická situace nebo jiné důležité soc aspekty, následně realizovaná hospodářská politika všech tří států a srovnání makroekonomických faktorů, jak se vyvíjely v čase.
|
|
|
Demokracie v krizi nezájmu: účinky využití internetových voleb ve volebním procesu vybraných zemí
Sál, Karel ; Jüptner, Petr (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Chytilek, Roman (oponent)
202 11 Anotace disertační práce Název práce: Demokracie v krizi nezájmu: účinky využití internetových voleb ve volebním procesu vybraných zemí Jméno a příjmení autora: Karel Sál Studijní obor: Politologie Pracoviště: Institut politologických studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova v Praze Vedoucí práce: PhDr. Petr Jüptner, Ph.D Počet stran: 203 Počet příloh: 30 Rok obhajoby: 2016 Klíčová slova: internetové volby; remote internet voting; volební účast; krize demokracie; teorie participace; teorie racionální volby; Estonsko; Švýcarsko; Francie; Norsko; Španělsko. Resumé: Disertační práce s názvem Demokracie v krizi nezájmu: účinky využití internetových voleb ve volebním procesu vybraných zemí reflektuje fenomén posledních několika dekád - inkorporace nových médií do politického procesu. Internetové volby jsou jedním z mnoha navrhovaných řešení tzv. krize demokracie, které mají uživatelským komfortem zabránit vytrvalému propadu volební účasti v pokročilých demokraciích. Celou akademickou diskuzi bychom mohli jednoduše shrnout do jediné otázky: je možné, aby způsob odevzdání hlasu měl takový vliv na účast voličů, že bychom mohli najít signifikantně-pozitivní změny ve volební účasti ve státech či oblastech, kde bylo umožněno hlasování skrze internetovou síť? V úvodu práce je diskutována teorie volební...
|
|
|
Vliv národnostních menšin na podobu stranických systémů Estonské republiky a Republiky Slovinsko
Šotola, Jan ; Höfer, Karel (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem bakalářská práce "Vliv národnostních menšin na podobu stranických systémů Estonské republiky a Republiky Slovinsko" je porovnat vliv národnostních menšin na stranické systémy v případech v Estonské republiky a Republiky Slovinsko. Silná ruská menšina a další národnostní menšiny zemí bývalého Svazu sovětských socialistických republik se nacházejí v Estonsku, kde tvoří podstatnou část obyvatelstva. Stejně jako zbylí občané mají svá politická práva, prostřednictvím kterých působí na podobu politické reprezentace a následně na celý stranický, respektive politický systém. Vedle toho slovinské národnostní složení, je ještě pestřejší. Slovinsko je domovem nejenom národnostním menšinám ze zemí bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, ale také dalších okolních zemí. Součástí práce je personální analýza parlamentů obou zkoumaných států z hlediska příslušnosti k národnostním menšinám. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy
Srb, Jáchym ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Práce "Srovnání lustračních zákonů středoevropských států: Československo, Polsko a Baltské státy" popisuje vznik a aplikaci lustračních zákonů v těchto státech v kontextu jejich politické transformace od počátku 90. let. Hlavním cílem textu je odpovědět na otázku, jaké jsou rozdíly ve fungování lustračních zákonů v těchto státech a zda je možné najít jeden hlavní důvod jejich rozdílnosti. Za tímto účelem práce popisuje politické a historické okolnosti vzniku lustračních zákonů v každém státu zvlášť. V této části mimo jiné přichází s koncepcí "dvoukolejných" lustrací v Lotyšsku a Estonsku, které probíhaly zároveň na principu evidence spolupracovníků KGB a na principu národnostním. Zároveň také kriticky hodnotí různé teoretické koncepce, kterými se autoři v dosavadní literatuře pokoušeli tyto rozdíly vysvětlit. Druhým aspektem lustrací, které práce prozkoumává, je jejich soulad s požadavky ochrany lidských práv. Vychází přitom z judikatury Evropského soudu pro lidská práva a dospívá k závěru, že mezinárodní přezkum lustrací byl velmi zdrženlivý a do lustrační legislativy zasáhl pouze v případech příliš extenzivního rozsahu lustracemi chráněných pozic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
|
|
NATO's Challenge: Exploring the Persistence of the Alliance's Military Capabilities Gap
Schwarzenberg, Carly Eileen ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mezerami ve vojenských schopnostech mezi USA a evropskými členskými státy NATO. Klade si za cíl odpovědět na otázku, proč trvají mezery ve vojenských schopnostech mezi USA a Evropou, navzdory zřejmé shodě spojenců na strategické cíle vojenských schopností a kooperativní řešení. Nejdříve práce prokazuje nutnost silné a samostatné evropské bezpečnostní a obranné identity v NATO, zejména po poslední vojenské misi NATO v Libyi. Dále práce definuje a vysvětluje mezeru ve vojenských schopnostech uvnitř NATO, včetně jejího rozsahu, historie, a snahy nalézt společně vyřešení. Analýza ukazuje, že ač existuje konsensus na vojenské potřeby NATO i na způsoby jejich dosažení, mezera trvá a roste od konce Studené války. Práce používá dvoustupňovou teorii her, aby vysvětlila existenci takového rozporu mezi záměrem a provedením. Proces obranného plánování v NATO se analyzuje v rámci dvoustupňové hry, jejímž prostřednictvím kterého je možné spojit nadnárodní plánování NATO a plnění plánů členskými státy, jež však zaleží na dostatečném rozpočtu. Fiskální nedostatky jsou běžně citovány jako příčina menších obranných rozpočtů pro všechny státy, ačkoliv nevysvětlují rozdíly mezi rozpočty spojenců. Například obranný rozpočet Estonska, měřeno procentem HDP, je dvakrát vyšší než Lotyšský,...
|
host ::
RSS.