|
|
Zdravá délka života
Ondrák, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou střední délky života a zdravou délkou života ve vybraných zemích. Ze začátku se práce věnuje vysvětlení jednotlivých pojmů, které jsou v práci používány a později se zaměřuje na ukazatel zdravé délky života, výpočet tohoto ukazatele, jeho význam a využití v praxi. Dále se práce věnuje hypotézám ověřujícím, či vyvracejícím vliv přírodních, demografických, biologických a socioekonomických jevů na střední délku života ve zdraví ve vybraných zemích. Těmito vybranými zeměmi jsou: Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Irsko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko, Island, Norsko. Porovnávání probíhalo z pohledu průměru EU 28, vyhodnocovány byly taktéž jednotlivé druhy disabilit.
|
|
|
Porovnání plodnosti v ČR a v dalších zemích EU
Medková, Barbora ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá porovnáním vybraných průřezových i kohortních charakteristik plodnosti pro 15 vybraných evropských zemí, které jsou rozděleny do čtyř skupin: země postkomunistické, země severní Evropy, země jižní Evropy a země západní Evropy. Cílem práce je zjistit, zdali se vybrané skupiny zemí mezi sebou ve svém vývoji navzájem lišily a zdali existují rozdíly mezi zeměmi postkomunistickými a ostatními zeměmi. Také je cílem ukázat, jakých hodnot dosahuje v jednotlivých zemích úhrnná plodnost, průměrný věk matek při narození dítěte a podíl dětí narozených mimo manželství. Rovněž bude analyzován vývoj konečné plodnosti žen narozených po druhé světové válce s cílem zjistit, zda jsou poklesy průřezové úhrnné plodnosti později alespoň částečně kompenzovány či zda generační plodnost žen stále klesá. Pro získání základních dat byla použita databáze Eurostatu a databáze Human Fertility, plodnost žen po roce 2015 potřebná pro výpočet konečné plodnosti generací žen narozených po roce 1965 byla odhadnuta na základě scénáře projekce Eurostatu. Data byla následně dále zpracovávána a analyzována. Bylo zjištěno, že úhrnná plodnost ve všech zemích během druhé poloviny minulého století poklesla (v některých zemích poměrně hluboko) pod hodnotu potřebnou pro zajištění prosté reprodukce obyvatelstva. V tomto století jsou hodnoty úhrnné plodnosti již poměrně stabilní, v některých zemích lze dokonce pozorovat mírný růst a průměrný věk matek ve většině zemí, po počátečním poklesu, v posledním desetiletí roste a ve většině zemí se pohybuje kolem 30 let. Poměrně velký růst zaznamenal také podíl dětí narozených mimo manželství, jehož hodnoty se v současné době, až na výjimky, pohybují mezi 40 a 60 %. U většiny zkoumaných průřezových charakteristik byly nalezeny rozdíly mezi vybranými skupinami zemí. Také bylo zjištěno, že konečná plodnost se u zemí jižní a severní Evropy s časem snižuje, u zemí jižní Evropy velmi výrazně, u zemí severní Evropy pouze pro mladší generace (narozené po roce 1980). Pro země západní Evropy se předpokládá nárůst na poměrně vysoké hodnoty pro generace narozené kolem roku 1985 a poté pokles. U zemí postkomunistických se pro nejmladší sledované generace předpokládá, že hodnoty začnou růst.
|
|
|
Zdravotní stav populace České republiky
Gvoždiaková, Alžběta ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zdravotním stavem populace České republiky. Zdraví patří k jedné z nejdůležitějších hodnot lidského života, je tedy zapotřebí mu věnovat zvýšenou pozornost. Práce se zaměřuje na tři konkrétní oblasti. První, teoretická část se soustředí na pojmy související se zdravotním stavem, jako je zdraví, determinanty zdraví, druhy prevence dále pak na analýzu a sledování zdravotního stavu. Další část se věnuje výběrovému šetření European Health Examination Survey (EHES), které proběhlo naposledy v České republice v roce 2014. Šetření je zaměřeno především na rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou např. hypertenze, diabetes a nadváha a rizikové faktory životního stylu, mezi které spadá kouření, fyzická aktivita a stravovací návyky. Cílem práce je tak podrobně zhodnotit naměřené výsledky tohoto šetření. Poslední část práce je věnována vývoji vybraných demografických ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, jako je úmrtnost nebo pracovní neschopnost.
|
|
|
Analýza dojížďky z Černošic do Prahy se zaměřením na kvalitu života
Bareš, Vojtěch ; Šimková, Martina (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou dojížďky do zaměstnání a do škol z města Černošice do Prahy ve spojení s kvalitou života. Je zaměřena na analýzu klíčových faktorů, které determinují tento jev. Zvolený problém je řešen pomocí dotazníkového šetření, které umožnilo zjistit názory a postoje občanů žijících ve sledovaném území. Provedeným výzkumem se podařilo stanovit oblasti spokojenosti či naopak nespokojenosti respondentů v různých otázkách spojených s dojížděním. Přínosem této práce je identifikace případných nežádoucích faktorů, plynoucích z výsledků šetření.
|
|
|
Dítě až po svatbě - přežitek doby?
Slámová, Lucie ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato práce je zaměřena na rodinné chování v českých zemích v posledních šesti desetiletích. Čtenář se seznámí zejména s významem a funkcí rodiny. Dále je věnována pozornost plodnostnímu chování žen, kdy je kladen důraz na manželskou a mimomanželskou plodnost. Tato práce pomocí teoretických východisek a dat z Českého statistického úřadu zodpovídá otázku, zda je v české společnosti stále dodržováno klasické rodinné chování, tedy nejprve svatba a až poté dítě. Po zanalyzování dat bylo dospěno k názoru, že rodinné chování českých žen od tohoto konzervativního pořadí ustupuje. Vliv příjmu ženy, respektive jejího nejvyššího dosaženého vzdělání, na manželskou či mimomanželskou plodnost nebyl v této práci prokázán.
|
host ::
RSS.