|
|
Institucionální analýza podpory české kinematografie
Pavlíková, Laura ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Nekolný, Bohumil (oponent)
Diplomová práce "Institucionální analýza podpory české kinematografie" prostřednictvím institucionální analýzy nahlíží a kriticky reflektuje dynamiku veřejně politických změn v přístupu k audiovizuální kultuře a její finanční podpoře z veřejných zdrojů. Subsystém audiovizuální politiky je nejdříve zasazen do širšího společenského a kulturního kontextu, a následně jsou zde identifikovány klíčové události, které ovlivnily formální instituce podpory kinematografie, jež je jedním z nejvýznamnějších odvětví audiovize. Po revoluci je kinematografie díky svému potenciálu generovat zisk pojímána neoliberální optikou a dochází tak k upozadění jejího uměleckého rozměru, schopnosti přenášet kulturní hodnoty či vzdělávat. I přes deklarované snahy státu kinematografii podporovat, veřejně politické instituce nepřinášejí koncepční řešení pro podfinancovaný systém české kinematografie, jehož fungování by mělo být ve veřejném zájmu. V posledních letech je možné sledovat změny těchto formálních institucí, které se snaží vnést do odvětví kinematografie opět kvalitativní rozměr a komplexnější pojetí, avšak bez koncepčního finančního zajištění tohoto odvětví, které stále není v podmínkách ČR ideální, nemůže být těchto cílů dosaženo.
|
|
| |
|
|
Galerie umění a akviziční politika v době normalizace
Sloupová, Andrea ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Neumann, Ivan (oponent)
Disertační práce Galerie umění a akviziční politika v době normalizace se zabývá problematikou tuzemského institucionálního provozu 70. a 80. let 20. století, konkrétně činností galerií zařazených do tehdejší celostátní, hierarchicky uspořádané sítě. Průzkumem jejich akviziční činnosti zjišťuje, jaká byla skladba získaných uměleckých předmětů, v jakých aspektech se instituce lišily a čím byly tyto odlišnosti zapříčiněny. Kromě samotného akvizičního procesu v tehdejší dobové praxi zároveň na základě pramenného materiálu i orální historie nastiňuje okolnosti vzniku galerijní sítě a shrnuje její činnost v liberálnějších 60. letech. Samotnou akviziční politiku galerií sleduje od začátku r. 1970, kdy se pozvolna začínala naplňovat usnesení přelomového zasedání ÚV KSČ z dubna předešlého roku, až do konce r. 1989, teritoriálně je vymezena českým územím. Zjištěné výsledky poukazují na zásadní rozdíly mezi jednotlivými institucemi i kraji, v jejichž rámci působily. Přinášejí odpovědi na otázky, jaký podíl mají mezi akvizicemi určité žánrové a námětové oblasti, jak souvisejí s kvalitou děl, do jaké míry jsou mezi jejich autory zastoupeni příslušníci jednotlivých generačních vrstev a názorových proudů a konečně zda jejich složení odpovídá oficiálně prezentované výtvarné produkci. Odhalují také proměny jak...
|
|
|
Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst
Dudová, Zuzana ; Opletalová, Lenka (vedoucí práce) ; Poláková, Markéta (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Z. Dudová Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst Abstrakt Práce se zaměřuje na analýzu míry využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích vybraných měst (Český Krumlov, Velké Meziříčí a Blatná) pro rozvoj těchto lokalit. Teoretická část práce se věnuje rešerši existujících přístupů k řešení problematiky, definici klíčových pojmů a základního rámce konceptu veřejných kulturních služeb v kontextu specifické situace strategického řízení a plánování kultury samosprávnými celky v ČR. Identifikována byla široká škála možných neekonomických přínosů veřejných kulturních služeb od individuálních přínosů po sociální dopady pro širší komunitu. Analytická část je zaměřena na postavení a význam kultury, kulturních služeb a jejich možných přínosů v klíčových koncepčních a strategických dokumentech vybraných měst. Pro širší pochopení kontextu situace strategického plánování kultury vybraných českých měst jsou analyzovány i koncepční a strategické materiály souvisejících rovin krajské a národní kulturní politiky, ale i vybraných nejvýznamnějších českých kulturních příspěvkových organizací (Národní muzeum, Technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze). Analyzovány jsou také přínosy veřejných kulturních služeb dle samotných obyvatel (mládež i dospělí),...
|
|
|
Cultural Policy in Qatar and the Question of Identity
Nízka, Zuzana ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Ťupek, Pavel (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá kultúrnou politikou Kataru a otázkou národnej identity. Hlavným cieľom bola analýza katarskej zahraničnej kultúrnej politiky a identifikácia jej základných pilierov, ktoré majú svetovej verejnosti pomôcť vytvoriť si predstavu o Katare, jeho kultúre a hodnotách. Teoretické východisko pre analýzu zahraničnej katarskej kultúrnej politiky predstavovali teórie verejnej diplomacie, kultúrnej diplomacie a nation brandingu, ktoré definujú praktické prínosy zahraničnej kultúrnej prezentácie pre štát. Teórie verejnej a kultúrnej diplomacie a nation brandingu takisto vymedzujú zásady úspešnej zahraničnej prezentácie, zdôrazňujú rovnocennú rolu vládnych a nevládnych aktérov v tomto procese a popisujú nástroje, ktoré najefektívnejšie pôsobia na cudzie publikum. Na všeobecnú časť diplomovej práce naväzuje vlastná analýza katarskej verejnej a kultúrnej diplomacie, ktorá začína opisom pilotných projektov kultúrnej diplomacie ako sú televízna stanica al-Džazíra alebo otvorenie veľkého vzdelávacieho areálu Eduation City. Následne si text všíma novej etapy katarskej kultúrnej politiky, ktorá je už podrobne koncepčne definovaná v národných rozvojových projektoch. Nakoľko sa práca zaoberá zahraničnou kultúrnou politikou Kataru, nemôže opomenúť reakcie svetových médií, medzinárodných...
|
|
|
Výstava versus výstavnictví. Československé pavilony na Expo 1967 v Montrealu a Expo 1970 v Ósace
Nekvindová, Terezie ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Šetlík, Jiří (oponent) ; Švácha, Rostislav (oponent)
Práce se zaměřuje na pavilony ČSSR na světových výstavách Expo 67 a Expo 70. Obě sledované události se odehrály v době kolem roku 1968, kdy se v Československu na krátkou chvíli částečně překrývalo progresivní výtvarné umění s kulturní politikou státu. V pavilonech (obzvlášť v případě Expo 70) se také odrazily společensko-politické souvislosti roku 1968. Řada umělců, kteří se na těchto státem organizovaných výstavách podíleli, se také zároveň v zahraničí účastnila reprezentativních uměleckých přehlídek (bienále v Benátkách, São Paulo, Paříži, documenta v Kasselu ad.), proto se jí věnuje jedna z kapitol práce. Na konci 60. let na jedné straně existuje tzv. výstavnictví, státem podporovaný obor sloužící masové komunikaci s občany i pro (re)prezentaci země v zahraničí, jehož hlavní cíl je propagace a šíření vládnoucí ideologie. Na druhé straně se v československém výtvarném umění začíná vědomě pracovat s médiem výstavy jako s komplexně komponovaným celkem, ať prostřednictvím inovativních instalací nebo vystavováním environmentů. Zatímco výstavnictví zažívající v 60. letech svůj vrchol, se koncem desetiletí začalo rozmělňovat ve zbytnělé manýře, experimenty s formátem výtvarné výstavy teprve začínaly. Studie se zabývá především otázkou, jak k médiu výstavy přistupovaly v 60. letech obě zmíněné oblasti: umělecká...
|
|
|
Umělecké prostory v geografických kontextech na příkladu Karlových Varů
Adamec, Vítězslav ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Svobodová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována uměleckým prostorům v Karlových Varech a geografickým kontextům, jež s nimi souvisí. Pomocí rozhovorů s představiteli těchto prostor byl získán obraz karlovarské kultury z pohledu jejích aktérů. Geografický kontext byl chápán skrze různé měřítkové úrovně od bezprostředního okolí daných prostor až ke vlivu mezinárodních událostí. Další výzkumné otázky se věnovaly vlivu politické a ekonomické moci na kulturní život města a nakonec byla věnována pozornost sítím vzájemných vztahů mezi aktéry kultury v Karlových Varech. Práce poukázala na rozporuplnost současné kulturní situace města, která je výrazem nerovnováhy mezi svobodnou aktivitou uměleckých prostor a tlakem na ekonomický profit. Klíčová slova: kulturní geografie, geografie města, umělecké prostory, umění, kulturní politika, geografický kontext
|
|
|
Mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948-1953 v dobových kulturních periodikách
Dušková, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce postihuje mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948 až 1953 v dobových kulturních periodikách Kulturní politika, Tvorba, Var a Lidové noviny. Věnuje se přitom dvěma základním okruhům, které se ve zkoumaných periodikách nejčastěji objevovaly. Jedná se o definování nového umění a socialistického realismu a tvarování umělců a společnosti. Sociální realismus je přitom charakterizován nejen prostřednictvím popisu, ale také inspiračními zdroji jako čs. výtvarné umění 19. století a vymezením se vůči konkurenčním protikladným nebo podobným uměleckým směrům a tendencím jako formalismus, naturalismus, akademismus nebo kýč. Tvarování umělců a společnosti je chápáno v rovině výchovy, vzdělávání a osvětové činnosti. V souvislosti s okruhy a dobovým chápáním výtvarného umění jako nástroje pro tvarování společnosti je po stručném historickém úvodu rozvedena problematika kulturní politiky KSČ, organizační struktury umělecké produkce, distribuce umění, tvarování výtvarných umělců, pronikání umění do veřejných i soukromých prostor, konstrukce socialistického realismu a přístupu výtvarných umělců k novým podmínkám umělecké tvorby. Kromě podobných jsou ovšem uvedeny i odlišné rysy periodik, které činí každém periodikum jedinečným. Východiskem diplomové práce je historická a kvalitativní analýza.
|
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
|
|
Jan Roháč z Dubé ve třetí republice
Doležal, Kryštof ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
! Jan Roháč z Dubé z roku 1947 je prvním československým celovečerním hraným barevným sním- kem, který vypraví o poslední fázi husitského hnutí. Film měl za třetí republiky potvrdit správnost zestátněné kinematografie a stát se jejím reprezentačním dílem. Film zapadal do nacionalistického folklóru české kultury a husitské tradice a využil Jiráskovo obecně známé drama, které již prokáza- lo pozoruhodnou schopnost aktualizace a silně rezonovalo při svých dramatizacích v letech 1918 a především v únoru 1939. Umožňoval argumentovat aktualizovaným tématem německé hrozby, pro- ti liberálním stranám a také vyzdvihovat další vybrané prvky českého nacionalismu. Kinematogra- fie a tisk byly v této době nejdůležitějšími masovými médii a byly regulovány či přímo řízeny vlá- dou Národní fronty. Film a tisk používaly jednotlivé vládní strany jako nástroj k dosažení svých politických cílů a k ideologickému působení. Cílem práce je objasnit nacionální tendence v Česko- slovenské kinematografii a odpovědět na otázku, jakým způsobem dobový tisk tento film reflekto- val, respektive jak ve vybraných textech rezonoval problém nacionalismu. Mediální analýza umož- ňuje pochopit, jak byly jednotlivé pojmy formulovány, nakolik byly využívány pouze instinktivně, jak skrze ně KSČ prosazovala svou kulturní politiku a jak na...
|
host ::
RSS.