|
|
HLAVNÍ LÍČENÍ
Kantorová, Lucie ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Říha, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavnímu líčení jako nejdůležitějšímu stadiu trestního řízení a jeho aktuálním problémům. Cílem této práce je poskytnutí komplexního pohledu na celé hlavní líčení a jeho průběh. Diplomová práce je rozdělena do tří kapitol, které se dále dělí na podkapitoly. Kromě kapitol obsahuje práce také úvod a závěr. Kapitola první představuje právní předpisy, které hlavní líčení upravují, definuje účel a význam hlavního líčení v rámci trestního řízení a v poslední podkapitole rozebírá základní zásady trestního řízení se zaměřením na ty z nich, které se v široké míře uplatňují právě ve fázi hlavního líčení. Kapitola druhá se věnuje přípravě hlavního líčení, od jejíž preciznosti se odvíjí kvalita samotného hlavního líčení. Zabývá se postupem při doručování obžaloby a nařízením hlavního líčení. V rámci popisu obsazení soudu při hlavním líčení se diplomová práce dotýká problematiky případů, u kterých, v důsledku nejasného zákonného výkladu, vyvstala pochybnost, zda mají být rozhodovány senátně nebo samosoudcovsky. V rámci rozboru přítomnosti veřejnosti u hlavního líčení, v poslední podkapitole, se diplomová práce blíže zabývá vhodností povolování obrazových a zvukových záznamů a přenosů ze soudní síně. Kapitola třetí se již zabývá samotným průběhem hlavního líčení, tzn. přítomností osob...
|
|
| |
|
|
Svědek v trestním řízení
Bílý, Martin ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Svědek v trestním řízení Cílem diplomové práce je podat ucelený přehled práv a povinností spojených se svědkem, které tak ovlivňují jeho postavení v trestním řízení. Svědek je považován za jeden ze základních institutů trestního práva, jehož výpověď svou nezastupitelností rovněž patří mezi nejvýznamnější důkazní prostředky, které poskytuje trestní řízení. Se svědkem se zásadně můžeme setkat ve všech fázích probíhajícího trestního řízení a okruh osob, které mohou být svědky, není předem omezen. Velice důležitý je v přípravné fázi trestního řízení, protože bez jeho výpovědi by mnohdy nebylo možné zjistit pachatele trestného činu. Důležitý je rovněž i v řízení před soudem, kde soud na základě podané výpovědi může rozhodnout, zda obžalovaný je skutečně vinen, a tedy rozhodnout taktéž o jeho trestu nebo o zproštění obžaloby. Samotná diplomová práce je strukturována do šesti kapitol, jež se dále dělí. První kapitola definuje samotnou osobu svědka a podmínky, za kterých nabývá způsobilosti být svědkem, a posléze potřebnosti jejího odlišení od ostatních osob v trestním řízení. Druhá kapitola se věnuje povinnostem, které jsou spojeny s osobou svědka, a okolnostem, za kterých je možno odmítnout výpověď. Třetí kapitola se věnuje procesněprávním i trestněprávním následkům, pokud svědek úmyslně nesplní svou...
|
|
|
Soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí v trestním řízení (ČR)
Koudelková, Zuzana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické diplomové práce je představit soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí, práce se přitom zaměřuje na trestní řízení v České republice. V práci je nejprve popsán kontext českého soudního tlumočení s ohledem na úlohu tlumočníka v jednotlivých stádiích trestního řízení, zvláštní pozornost je věnována komunikačním situacím, v nichž vystupuje nerodilý mluvčí. Druhá kapitola se věnuje tlumočení pro nerodilé mluvčí obecně. Tvoří ji přehled poznatků a závěrů, k nimž při svém výzkumu dospěli autoři v čele s Michaelou Albl- Mikasovou, kteří se zabývají konferenčním tlumočením prostřednictvím lingua franca. Navazující třetí kapitola teoretické části je věnovaná tlumočení pro nerodilé mluvčí v oblasti soudního tlumočení. Tato kapitola je založená na analýze poznatků získaných autory výzkumů lingua franca v konferenčním tlumočení na pozadí obecných teorií soudního tlumočení. V empirické části je popsán výzkum, který přejímá hypotézy studie Michaely Albl- Mikasové a převádí je do oblasti českého soudního tlumočení v trestním řízení. Pomocí dotazníků a rozhovorů výzkum zjišťuje, zda tlumočníci, soudci, státní zástupci, policisté a advokáti používají v trestním řízení s nerodilým mluvčím jiné strategie než v trestním řízení s mluvčím rodilým. Výsledky jsou analyzovány v širších...
|
|
|
Znalecké dokazování v trestním řízení
Borčevský, Pavel ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Tato práce je věnována problematice znaleckého zkoumání v trestním řízení. Autor si stanovil cíl provést analýzu právní úpravy tohoto specifického důkazního prostředku v trestním řádu, identifikovat její nedostatky a navrhnout možná legislativní řešení. Je si přitom plně vědom, že postavení znalce je spoluurčeno i zákonem o znalcích a tlumočnících, této organizační normě se však věnuje pouze okrajově, neboť hlavní ambicí bylo analyzovat možnosti využití znaleckého posudku v rámci trestního procesu. V předkládané práci autor popisuje historický vývoj tohoto důkazního prostředku, právně teoretické koncepce postavení znalce a především předkládá své úvahy z hlediska platné právní úpravy, kdy rozebírá znalecký důkaz od jeho počátečního stadia ve formě přibrání znalce, přes přípravu a podání posudku až po jeho hodnocení. Všímá si též některých aktuálních otázek, jako je konfrontace znalců či využití počítačových programů ve znalecké činnosti. Vzhledem k tomu, že je aktuálně připravovaná rekodifikace trestního práva procesního, považuje disertant toto téma za aktuální pro praxi. Vedlejší ambicí autora bylo vytvořit příručku, která by byla využitelná pro všechny, kdo se zajímají o "znalecké právo". Disertační práce vychází z právního stavu ke dni 1. 4. 2017.
|
|
|
Obhajoba právnické osoby v trestním řízení
Juránková, Sandra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
V porovnání s osobami fyzickými je obhajoba právnické osoby v trestním řízení podstatně ztížena. Primární důvod těchto obtíží je dán samotnou povahou právnické osoby jakožto právní fikce. Cílem této práce je podat na tuto problematiku ucelený náhled. Rigorózní práce je systematicky rozdělena do šesti kapitol. První kapitola a druhá kapitola slouží jako teoretický základ. První kapitola je věnována vymezení pojmu právnická osoba a současné úpravě právnické osoby v právních předpisech soukromého práva. Tato rigorózní práce je zaměřena především na procesní normy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen "ZTOPO"), který vstoupil v České republice v účinnost dne 1. ledna 2012. V rámci této problematiky současně není možné se nedotknout hmotněprávních aspektů trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se proto zabývá zákonnou úpravou trestní odpovědnosti podle ZTOPO. Zaobírá se zejména tím, kdo je subjektem trestní odpovědnosti právnických osob, jak je možné trestní odpovědnost podle ZTOPO charakterizovat, jaká je její konstrukce a rozsah. V kapitole třetí jsou představeny osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu v trestním řízení jednat. Kapitola čtvrtá pojednává o právu právnické osoby na obhajobu. Kapitola pátá a poslední kapitola...
|
|
|
Zákonnost důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod
Nejedlý, Josef ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent) ; Hubálková, Eva (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou zákonnosti důkazů v trestním řízení ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv ("Úmluva"). Na první pohled by se mohlo zdát, že tato oblast s Úmluvou souvisí pouze pramálo. Žádné ustanovení Úmluvy výslovně neupravuje otázky dokazování a Evropský soud pro lidská práva ("ESLP") s ohledem na své subsidiární postavení a doktrínu čtvrté instance tradičně odmítá vyslovovat se k zákonnosti a přípustnosti důkazů. Přesto, jak dokládá poměrně bohatá judikatura ESLP a i někdejší Evropské komise pro lidská práva (společně "orgány Úmluvy"), zákonnost důkazů dávno není výlučnou doménou vnitrostátního práva. Jedná se navíc o oblast, ve které se štrasburské case-law rozvíjí obzvlášť dynamicky. Představuje tak výzvu pro právní vědu a praxi, jejichž nelehkým úkolem je tento vývoj nejen zachytit, ale i ovlivnit. Při zajišťování důkazů v rámci trestního řízení dochází velmi často k omezování základních práv jednotlivce. Nepřekvapí tedy, že se judikatura orgánů Úmluvy v oblasti dokazování rozvíjela právě v této oblasti. Tato práce analyzuje jednotlivé kategorie důkazů, ve vztahu k nimž se orgány Úmluvy měly příležitost dosud vyslovit nejvíce: důkazy získané za pomoci státem řízené provokace, důkazy získané mučením, nelidským nebo ponižujícím zacházením,...
|
|
|
Domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků jako přípustný zásah do ústavně zaručených práv a svobod
Děček, Milan ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této rigorózní práce jsou dva důležité instituty trestního řízení a to domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor, tedy úkony orgánů činných v trestním řízení, při kterých legálně dochází k zásahu do nedotknutelnosti obydlí a do soukromí. Autor si klade za cíl analyzovat vybrané případy zásahů do nedotknutelnosti obydlí a soukromí a jejich ústavní konformitu, zákonnou úpravu a judikaturu týkající se uvedených institutů. Autor v této práci mimo zmíněných institutů trestního práva také analyzuje vybraná ustanovení napříč českým právním řádem, na základě kterých dochází k zásahům do nedotknutelnosti obydlí. Vedle domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků, dochází k zásahům do nedotknutelnosti obydlí a soukromí i v dalších nesčetných případech, především v oblasti správního práva.
|
|
|
Obhájce v trestním řízení
Holečková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem mé práce je popsat postavení obhájce v trestním řízení a analyzovat současně platnou právní úpravu a její výklad v praxi, a také popsat práva a povinnosti obhájce v trestním řízení a to ve vztahu vůči obviněnému, orgánům činným v trestním řízení i vůči Komoře a ostatním advokátům. Za téma práce jsem zvolila obhájce v trestním řízení, neboť během studia trestního práva mě zaujala komplexnost trestního procesu a role, kterou v trestním procesu obhájce reprezentuje. Mým záměrem bylo získat hlubší znalosti o právech a povinnostech obhájce a zkoumat limity trestní obhajoby. Spravedlivý proces je považován za jedno ze základních práv demokratického právního státu. Účelem trestního procesu je dosažení správného a spravedlivého rozhodnutí jako výsledku spravedlivého procesu. Trestní řízení může být považováno za spravedlivé pouze v případě, kdy jsou oběma stranám - obhajobě i obžalobě - zaručena rovná práva. Obviněný je obvykle osoba bez právního vzdělání, a proto je považován za slabší stranu řízení. Na rozdíl od státního zástupce, obhájce se nachází v nové, neznámé situaci, jeho základní práva a jeho budoucí život jsou závažným způsobem ohroženy. K vyvážení této situace může být obžalovaný v trestním řízení zastoupen obhájcem, který je právnicky vzdělaný, má zkušenosti s výkonem obhajoby a je...
|
|
|
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus
Hanák, Milan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Zvláštní způsoby dokazování v trestním řízení - konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus Abstrakt Tato práce pojednává o zvláštních způsobech dokazování v trestním řízení, kterými jsou konfrontace, rekognice, vyšetřovací pokus, rekonstrukce a prověrka na místě, a které jsou upraveny v oddílu třetím hlavy páté trestního řádu. V úvodu práce je stručně popsán historický vývoj zvláštních způsobů dokazování a nalezneme zde i zamyšlení nad rozdíly kriminalistických metod a procesních úkonů. Úvodní část také popisuje zákonnou úpravu zvláštních způsobů dokazování v platném trestním řádu, a co této úpravě předcházelo. Práce se v jednotlivých částech věnuje všem zvláštním způsobům dokazování, pro bližší zkoumání si autor zvolil konfrontaci, rekognici a vyšetřovací pokus. Každá část obsahuje definici dané problematiky, zvláštnosti úkonu, jeho praktické použití a problémy s nimiž se praxe nejčastěji potýká. Části rekognice a vyšetřovací pokus byly navíc doplněny o kazuistiku z těchto oblastí. Část konfrontace mimo jiné uvádí zásady provádění konfrontace, pojednává o praktickém průběhu konfrontace, konfrontovaných subjektech a osobách přítomných konfrontaci, věnuje se také předchozímu výslechu konfrontovaných osob, dokumentaci konfrontace, aplikaci ustanovení trestního řádu o výpovědi obviněného a o svědcích,...
|
host ::
RSS.