|
|
Holanova metafora ve sbírkách Vanutí a Na postupu ve světle Ricœurovy "živé" metafory
Koryntová, Lucie ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent) ; Langerová, Marie (oponent)
Sbírky Vanutí (1932) a Na postupu (verše vznikaly v letech 1943-1948, vyšly v roce 1964) představují ve vývoji poezie Vladimíra Holana (1905-1980) dva přelomové okamžiky. Na jedné straně jsou vázané hermetické verše intimně laděných lyrických skladeb sbírky Vanutí, na druhé straně volné verše sbírky Na postupu provázené výrazovou projasněností a epizací, obrácené ke společenským dějinným a všednodenním tématům. Z hlediska vztahu poezie ke skutečnosti a způsobu vznikání významu je ústředním místem sbírek metafora. Teorie klasické metafory však není dostačující pro popis toho, co je ve sbírkách originální. Aplikací teorie "živé" metafory Paula Ricœura, jak ji formuluje ve svých dvou dílech La Métaphore vive (1975) a Interpretation theory: discourse and the surplus of meaning (1976), lze dospět k detailnímu popisu typických metafor obou sbírek. Aplikací Ricœurovu modelu X je/není Y, který je schematickým vyjádřením ambivalentní predikace probíhající v "živé" metafoře, je formulována zvláštní dynamika vznikání smyslu typická pro každou sbírku. Metafory sbírky Vanutí spojuje maximalizace ambivalence, metaforám sbírky Na postupu je naopak společná minimalizace ambivalence. V každé sbírce je tato zvláštní dynamika vlastní nejenom metaforám, ale i dalším složkám díla.
|
|
|
Myofasciální bolestivý syndrom v oblasti pánve
Hujová, Kateřina ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent)
Myofasciální bolestivý syndrom (MFBS) v oblasti pánve je charakterizován přítomností trigger pointů (TrPs) ve svalech pánevního dna (PD) a bolestí, která je lokalizovaná přímo v pánvi, ale současně vyzařuje do okolních struktur. Tuto bolest je často obtížné od interních obtíží, které bolest mnohdy imituje nebo doprovází. Tato bakalářská práce řeší problematiku bolestí a TrPs v oblasti pánve, která souvisí s myofasciálními strukturami, zejména PD. V teoretické části je jejím cílem shromáždit dosavadní poznatky o MFBS s užším zaměřením na oblast pánve a představit ucelený postup vyšetření a možností terapie. Vyšetření PD při MFBS by mělo být komplexní, obsahovat anamnézu, palpaci, dynamické testy a specifické testy pro oblast pánve. Terapie se zahajuje manuálními technikami (MT), obsahuje metody léčebné tělesné výchovy (LTV) s cílem integrovat pánev do globálních pohybových vzorů a důležitou roli hraje nácvik uvědomění si PD a schopnost ho relaxovat. Neměla by se opomíjet psychická stránka člověka, neboť obtíže v oblasti pánve souvisí s intimními partiemi, v mnoha případech snižují kvalitu života a omezují vykonávání každodenních aktivit. U pěti vybraných MPPS jsou popsány definice, etiopatogeneze, klinický obraz typický pro daný syndrom, možné příčiny a podíl myofasciální složky na daných obtížích....
|
|
|
Soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí v trestním řízení (ČR)
Koudelková, Zuzana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické diplomové práce je představit soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí, práce se přitom zaměřuje na trestní řízení v České republice. V práci je nejprve popsán kontext českého soudního tlumočení s ohledem na úlohu tlumočníka v jednotlivých stádiích trestního řízení, zvláštní pozornost je věnována komunikačním situacím, v nichž vystupuje nerodilý mluvčí. Druhá kapitola se věnuje tlumočení pro nerodilé mluvčí obecně. Tvoří ji přehled poznatků a závěrů, k nimž při svém výzkumu dospěli autoři v čele s Michaelou Albl- Mikasovou, kteří se zabývají konferenčním tlumočením prostřednictvím lingua franca. Navazující třetí kapitola teoretické části je věnovaná tlumočení pro nerodilé mluvčí v oblasti soudního tlumočení. Tato kapitola je založená na analýze poznatků získaných autory výzkumů lingua franca v konferenčním tlumočení na pozadí obecných teorií soudního tlumočení. V empirické části je popsán výzkum, který přejímá hypotézy studie Michaely Albl- Mikasové a převádí je do oblasti českého soudního tlumočení v trestním řízení. Pomocí dotazníků a rozhovorů výzkum zjišťuje, zda tlumočníci, soudci, státní zástupci, policisté a advokáti používají v trestním řízení s nerodilým mluvčím jiné strategie než v trestním řízení s mluvčím rodilým. Výsledky jsou analyzovány v širších...
|
|
|
Puchmajerovské almanachy. Formování novočeského verše v nadnárodním kontextu
Dobiáš, Dalibor ; Červenka, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiráček, Pavel (oponent) ; Langerová, Marie (oponent)
Klíčové místo vernakulárního jazyka a jeho normy v českém národním obrození (Macura 1995/1983: 42n.) propůjčuje mimořádný význam, ve srovnání s dobou pozdější, rovněž problematice prozodické. Jazyk je exponován jako atribut národa, přičemž osvícenské období a jeho představitel J. Dobrovský klade důraz na systémový popis jazyka založený na racionalitě a empirickém poznání, vlastně ještě klasicistně zachovává jeho funkční rozvržení; mladší doba Jungmannova přistupuje k vernakulárnímu jazyku bezprostředněji jako k svému programu, usiluje o uvedení jazyka do celého národního života a intenzivněji řeší nároky "vyšší" komunikace, dosud vyhrazené latině a němčině. Volba prozodického systému a jeho pravidel v sféře těchto zásadních kulturních proměn těsně souvisejí s obecnějšími společenskými koncepty, ba jeví se v soudobých politických poměrech, podobně jako v Německu a jinde, prostředkem modernizace. Pozdější zneužití národněemancipačních procesů v 19. a 20. století problematizuje přirozeně vedle jejich jiných souvislostí i problematiku literární (srov. Dobiáš 2007). Cílem předložené práce je podat příspěvek k dané otázce, pojednat počátky novočeského verše na přelomu 18. a 19. století v širších nadnárodních souvislostech a vzhledem k rozsahu problematiky především umožnit další spojené bádání (proměny starší...
|
|
| |
|
|
Soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí v trestním řízení (ČR)
Koudelková, Zuzana ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent)
Cílem této teoreticko-empirické diplomové práce je představit soudní tlumočení pro nerodilé mluvčí, práce se přitom zaměřuje na trestní řízení v České republice. V práci je nejprve popsán kontext českého soudního tlumočení s ohledem na úlohu tlumočníka v jednotlivých stádiích trestního řízení, zvláštní pozornost je věnována komunikačním situacím, v nichž vystupuje nerodilý mluvčí. Druhá kapitola se věnuje tlumočení pro nerodilé mluvčí obecně. Tvoří ji přehled poznatků a závěrů, k nimž při svém výzkumu dospěli autoři v čele s Michaelou Albl- Mikasovou, kteří se zabývají konferenčním tlumočením prostřednictvím lingua franca. Navazující třetí kapitola teoretické části je věnovaná tlumočení pro nerodilé mluvčí v oblasti soudního tlumočení. Tato kapitola je založená na analýze poznatků získaných autory výzkumů lingua franca v konferenčním tlumočení na pozadí obecných teorií soudního tlumočení. V empirické části je popsán výzkum, který přejímá hypotézy studie Michaely Albl- Mikasové a převádí je do oblasti českého soudního tlumočení v trestním řízení. Pomocí dotazníků a rozhovorů výzkum zjišťuje, zda tlumočníci, soudci, státní zástupci, policisté a advokáti používají v trestním řízení s nerodilým mluvčím jiné strategie než v trestním řízení s mluvčím rodilým. Výsledky jsou analyzovány v širších...
|
|
|
Vizuální poezie v síti mezinárodní komunikace. Pojmy, kategorie, typologie
Krátká, Eva ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Pomajzlová, Alena (oponent)
Disertační práce se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Význam pojmu, podložený řadou dobových rozpracování jeho přijímání teoretiky a umělci, je sledován z hlediska inspiračních zdrojů a specifik střetu výtvarného umění a literatury tak, aby co nejtěsněji setrval u pozic a strategií vizuálního vnímání. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií, na jejichž základě byly pro druhou polovinu 20. století vytyčeny tří hlavní klasifikační linie, je vizuální poezie zkoumána jako nekoherentní umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Za použití příkladů z domácího prostředí vznikl na základě formálního jazyka děl vizuální poezie návrh typologie poetik českých tvůrců, jemuž je věnována závěrečná část práce. Cílem disertace je poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii, a její konfrontaci s tezemi a nahlížením v mezinárodním měřítku.
|
|
|
Vizualizace slova - verbalizace obrazu v ruské druhé avantgardě (Vsevolod Někrasov a Erik Bulatov)
Machoninová, Alena ; Langerová, Marie (vedoucí práce) ; Svatoň, Vladimír (oponent) ; Glanc, Tomáš (oponent)
Tato práce je věnována analýze těsných souvislostí mezi poezií Vsevoloda Někrasova (1934-2009) a obrazy Erika Bulatova (1933) v kontextu ruských avantgardních hnutí 20. století. Vzájemné vztahy mezi literaturou a výtvarným uměním mají své kořeny již v antice. Na počátku 20. století, v tvorbě první avantgardy, však dochází k jejich přehodnocení a k pokusům o převrácení hierarchické opozice, v níž primát nad malířstvím a psaným slovem tradičně patřil literatuře a slovu znějícímu. Tendence k vysvobození obrazu z područí slova, k přiznání nezávislosti písemně zaznamenaného slova na slovu nahlas pronášeném se zde demonstruje na příkladu kubofuturistických (převážně rukopisných) knih. Psané slovo se v nich odpoutává od své zvukové podoby, splývá s obrazy nonverbální povahy, svou vizualitu zdůrazňuje aktivním pronikáním do rozlehlého prostoru stránky, kterým ruší zkostnatělou linearitu čtenÍ. Vyhlášení této autonomie se ukazuje jako nezbytná podmínka pro utopickou expanzi první avantgardy za hranice jednotlivých umění i umění jako takového. Kubofuturistická "antikniha" představuje vrchol tohoto útoku na hranice.
|
|
|
Sémantika prostoru ve slovinské meziválečné poezii
Kozár, Aleš ; Jensterle Doležal, Alenka (vedoucí práce) ; Langerová, Marie (oponent) ; Černá, Milada (oponent)
Tato studie se zabývá obdobím expresionismu ve slovinské literatuře. Toto období bylo literárními historiky nahlíženo různými zůsoby, navíc výzkum tohoto období byl ovlivněn ideologickými tlaky, zejména u autorů katolického světonázoru, ale také u různých avantgardních směrů. Metodologické přístupy k interpretaci tohoto období byly často také matoucí, neboť se zde projevoval nedostatek odstupu od předmětu zkoumání a docházelo také k vágnímu mísení terminologie. Řada studií pak obsahuje nejrůznější míru dezinterpretací textů. Ta se objevuje bohužel také v nejsoučasnějších studiích, zabývajících se tímto obdobím (Franc Zadravec: Slovenska književnost II.) V této studii se pokouším o interpretaci autorů a konkrétních textů tohoto období, ale zabývám se také literárně-historickými výklady těchto autorů. Chci tak upozornit na některé stereotypy v jejich čtení a hodnocení. Zdá se, že dodnes nejsou někteří autoři objektivně reinterpretováni pomocí nejsoučasnějších literárně-vědných metod, a tím je také obraz celého období do značné míry nekompletní. Slovinská literatura např. nemá kritické vědecké edice některých klíčových autorů tohoto období např. Anton Podbevšek), a také proto je interpretace tohoto období značně ztížená. ...
|
|
|
Puchmajerovské almanachy. Formování novočeského verše v nadnárodním kontextu
Dobiáš, Dalibor ; Červenka, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiráček, Pavel (oponent) ; Langerová, Marie (oponent)
Klíčové místo vernakulárního jazyka a jeho normy v českém národním obrození (Macura 1995/1983: 42n.) propůjčuje mimořádný význam, ve srovnání s dobou pozdější, rovněž problematice prozodické. Jazyk je exponován jako atribut národa, přičemž osvícenské období a jeho představitel J. Dobrovský klade důraz na systémový popis jazyka založený na racionalitě a empirickém poznání, vlastně ještě klasicistně zachovává jeho funkční rozvržení; mladší doba Jungmannova přistupuje k vernakulárnímu jazyku bezprostředněji jako k svému programu, usiluje o uvedení jazyka do celého národního života a intenzivněji řeší nároky "vyšší" komunikace, dosud vyhrazené latině a němčině. Volba prozodického systému a jeho pravidel v sféře těchto zásadních kulturních proměn těsně souvisejí s obecnějšími společenskými koncepty, ba jeví se v soudobých politických poměrech, podobně jako v Německu a jinde, prostředkem modernizace. Pozdější zneužití národněemancipačních procesů v 19. a 20. století problematizuje přirozeně vedle jejich jiných souvislostí i problematiku literární (srov. Dobiáš 2007). Cílem předložené práce je podat příspěvek k dané otázce, pojednat počátky novočeského verše na přelomu 18. a 19. století v širších nadnárodních souvislostech a vzhledem k rozsahu problematiky především umožnit další spojené bádání (proměny starší...
|
host ::
RSS.