|
|
Government Policies of Isolated Indigenous Peoples and their Successes and Failures
Scholz, Eric ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Od expanze globalizace došlo k masivnímu posunu ve způsobe života mnoha skupin po celém světě. Když se tyto skupiny setkaly s jinými, téměř vždy technologicky vyspělejšími skupinami, tito je ovládli a přivedli je do globalizujícího se světa. Po staletích však některé z těchto skupin nadále existují a žijí ve svém tradičním životním stylu, nebyly začleněny do evropeizovaných společností nebo globalizovaného světa a často stále žijí doslova nazí ve vnitrozemí. Tento výzkum nabízí jedinečnou analýzu toho, jak s těmito skupinami zacházejí moderní společnosti, s důrazem na jejich právní status a ochranu a výsledky těchto politik. To zahrnuje věci, jako zda byly skupiny úspěšně integrovány nebo zda trpí násilím, diskriminací nebo jinými faktory. Jsou vybrány tři případové studie: Indie, Peru a Brazílie, pro jejich jedinečné postavení v tom, že jsou domovem mnoha z těchto skupin.
|
|
|
Totalitární tendence v německé koloniální politice
Weiser, Martin ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nálevka, Vladimír (oponent)
Diplomová práce Totalitární tendence v německé koloniální politice pojednává o německé koloniální politice vůči africkým domorodcům v letech 1884-1914. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku a analýzu německé domorodé politiky v nejvýznamnější kolonii - Německé jihozápadní Africe. Práce se snaží o postižení vztahu kolonistů ke kolonizovaným, o charakterizaci rasistických představ Němců a popis jejich dopadu na koloniální realitu. Dále pojednává o válce Herero a především o německém vedení bojů během tohoto konfliktu. Snaží se identifikovat příčiny jeho radikalizace, jakož i zodpovědět otázku o genocidním záměru. V části totalitarismus jsou rozebrány totalitární aspekty německé domorodé politiky v Německé jihozápadní Africe, jak se rozvinula po skončení války Herero. Následně je věnována pozornost srovnání německé koloniální politiky vůči domorodcům s africkou koloniální politikou ostatních velmocí. Závěrečná kapitola se snaží zodpovědět otázku po kontinuitě německé historie, po kontinuitě mezi německým kolonialismem a nacionálním socialismem.
|
|
|
Fashoda Crisis as a Path to Franco-British Reconciliation?
Čech, Damián ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práca Fašodská kríza ako cesta k francúzsko-britskému uzmiereniu? sa zaoberá Fašodskou krízou, udalostiam, ktoré jej predchádzali, ako aj jej dôsledkom na britsko- francúzske vzťahy na sklonku 19. storočia. Práca si kladie za hlavný cieľ priblížiť pozadie, vývoj a rozuzlenie tejto udalosti. V práci sa zameriavam na historické pozadie krízy a to hlavne na kolonizáciu Egypta a jeho dôležitosti vo francúzsko-britských vzťahoch. Význam v práci kladiem na objasnení viacerých možných dôvodov, ktoré viedli k Fašodskej kríze, ako aj na priblížení hlavných aktérov a ich plánov na využitie tejto krízy. Po objasnení pozadia a okolností práca chronologicky nadväzuje a rozoberá samotné kritické mesiace na konci roku 1898 a začiatku roka 1899, ktoré sa dajú chápať ako kulminačný bod celej tejto udalosti. Práca sa taktiež snaží zachytiť nálady verejnej mienky obyvateľstva oboch krajín počas trvania krízy, ako aj po podpísaní dohôd, ktoré ukončili spor o Fašodu. V neposlednej rade sa v práci snažím definovať aký vplyv a význam mala táto udalosť na ďalší vývoj vo vzájomných vzťahoch medzi oboma krajinami a či bola prvým krokom k podpisu entente cordiale.
|
|
|
Sociologie genocidy v Německé jihozápadní Africe
Bauer, Karel ; Kumsa, Alemayehu (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou genocidy v jedné z bývalých německých kolonií. Německá jihozápadní Afrika (dnešní Namibie) čelila na počátku 20. století události tak děsivé, že jen velmi málo situací v celé historii lidstva s ní lze srovnávat. Práce se snaží čtenáři přiblížit dění na jihozápadě Afriky v období německého kolonialismu, především pak genocidu národů Herero a Nama. Spolu s vymezením pojmu genocida, pak k realizaci ústředního cíle diplomové práce slouží popis dobových událostí v Německé jihozápadní Africe. Hlavním cílem je nalezení určitých spojitostí mezi genocidou spáchanou imperiálním Německem v Německé jihozápadní Africe a genocidou spáchanou o několik desítek let později nacistickým Německem na východě Evropy během druhé světové války.
|
|
| |
|
|
Analýza stereotypů v cestovatelských pořadech vybraných států subsaharské Afriky
Ferreira de Sousa, Natalie ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
je analýza stereotypů v českých televizních cestovatelských pořadech se zaměřením na region subsaharské Afriky. rozdělená do tří částí: tematické, vizuální a textové. Tematická analýza je zaměřená na výběr témat. Vizuální na to, jakým způsobem kamera zpracovává příběh a textová část analyzuje klíčová slova. Vybran pořady, které pro tento výzkum posloužily, jsou tři cestovatelské pořady česk nie a Koření. Všechny tři pořady ukazují že mimo zpravodajství jsou spíše stereotypní a zdůrazňuje opakující se témata: politickou nestabilitu, chudobu nebo krásu africké přírody
|
|
|
Komparace vybraných faktorů dekolonizace britských a francouzských území v západní Africe
Saxun, Ján ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou a komparací procesu, příčin a důsledků dekolonizace bývalých francouzských a britských kolonií v západní Africe, jmenovitě Senegalu a Ghany. Práce vychází ze zkoumání hypotézy, která zní: Rozdílné systémy koloniální správy a jejich důsledky rozdílně ovlivnily charakter dekolonizačního procesu a postkoloniální vztahy mezi bývalými koloniemi a jejich vládci. Stěžejním bodem výzkumu jsou faktory vycházející přímo z kolonií, a to systém koloniální správy, systém koloniálního vzdělávání, domorodé elity a politická mobilizace. V rámci přiblížení teoretické roviny vychází práce z konceptů kolonialismu, dekolonizace a také neokolonialismu. Právě k neokolonialismu se vztahuje navazující výzkumná otázka, která se snaží zkoumat přítomnost a míru neokolonialismu v těchto africkými zemích v období prvních deseti let nezávislosti. Výsledky zkoumání poukazují na významné rozdíly v koloniální administrativě, které mají dopady na typ a chování domorodých elit, a tudíž i politickou mobilizaci a rozdílné přístupy předních politických vůdců k procesu dekolonizace. V chronologické analýze procesu dekolonizace v období od konce druhé světové války až po získání nezávislosti jsou patrné rozdíly nejen v intenzitě a rychlosti procesu, ale také v přístupu senegalských a ghanských...
|
|
| |
|
|
Geopolitika nesamosprávných území ve světě?
Dařílek, Petr ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Kofroň, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem nesamosprávných území z geopolitického hlediska. Nesamosprávná území jsou ta území, která se vyskytují na příslušném seznamu vytvořeném a spravovaném Organizací spojených národů a jsou považována za poslední oficiální kolonie. Seznam obsahuje 17 různorodých území, která se od sebe liší geografickou polohou, počtem obyvatel, rozlohou, klimatem, správcovskou zemí, ale i politickým systémem a administrativním zřízením jako takovým. Mezi nejznámější patří Gibraltar, Západní Sahara či Falklandy, většinou se ale ovšem jedná o ostrovy či souostroví v Karibiku a Tichomoří. Dlouhodobým cílem OSN je všechna nesamosprávná teritoria dekolonizovat. Práce si klade si za cíl přinést čtenáři elementární, avšak dostatečně komplexní náhled do problematiky posledních oficiálních kolonií, vysvětlit základní související pojmy, zanalyzovat geopolitický význam jednotlivých teritorií a názor obyvatel či vlády na snahu OSN o dekolonizaci jejich země.
|
|
|
Modernizační reformy v koloniálním Alžírsku v letech 1945 - 1962
Mlčoch, Kryštof ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Francouzská koloniální přítomnost v Alžírsku po druhé světové válce byla doprovázena zvýšenou snahou předních představitelů metropolitní Francie i správy Alžírska k rychlé modernizaci tohoto teritoria. Těmito reformami se jej snažili udržet, a to proměnou ve francouzský departement s vyspělým hospodářstvím a dobře integrovaným obyvatelstvem. V době, kdy na tomto území probíhala válka o nezávislost, se jeví tyto modernizační plány jako alternativní přístup Francie k udržení teritoria pod svou správou, jelikož pozorujeme eskalaci těchto plánů, stejně jako u paralelně probíhajícího vojenského konfliktu. Hlavní náplní této případové studie je výzkum způsobu, jakým probíhala francouzská strategie koloniální modernizace na případu Alžírska v období mezi druhou světovou válkou a nabytím samostatnosti. Jejím cílem je pak představit čtenáři zde aplikovaný systém reforem a jejich průběh. Práce analyzuje zejména modernizaci v hospodářství. Právě na něm je možno dobře sledovat patrné znaky modernizace jako úbytek zemědělské populace, zefektivnění práce, rychlý růst HDP, vzdělání, industrializace a efektivní využívání přírodních zdrojů. Tento pokrok byl založen na megalomanských čtyřletých modernizačních plánech. Tyto reformy vykazují mnohé znaky modernizace, ale pokud byl jejich opravdový cíl udržet Alžírsko...
|
host ::
RSS.