|
|
Fenomén hudby. Hudba v kontextu základních motivů Heideggerova raného myšlení
Výravský, Vojtěch ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Práce je pokusem zasadit téma hudby do kontextu primárně tzv. "raného", ale částečně i "středního" období myšlení Martina Heideggera. Vychází přitom zejména ze dvou podnětů: jednak z Heideggerova tvrzení, že je třeba překonat estetické, tedy metafysické pojetí uměleckého díla, a jednak z velkého otazníku nad prázdným místem, jímž je hudba v rámci Heideggerova pronikavého promýšlení bytnosti umění přítomna. V první části ukazuje důvody, proč Heidegger volá po překonání estetiky, a pokouší se vykázat skryté předpoklady, v nichž se estetika vždy pohybuje a jež zatemňují původní přístup k uměleckému dílu, tedy i k hudbě. Jako základní metafysické předpoklady (hudební) estetiky je zde odkryto zejména trojí: schéma forma-látka, schéma subjekt-objekt a pojímání uměleckého díla jako před-mětu před-stavy. Ve druhé části práce je potom učiněn pokus o překonání těchto schémat cestou fenomenologického odhalování bytostných struktur hudby. Významným vodítkem je při tom nejprve fenomén dotyku hudby. Ten vede k pochopení hudby jako způsobu 'bytí ve světě' konstituovaného třemi momenty: náladou, rozuměním a řečí. Hudba se tak ukazuje jako způsob odemykání 'bytí tu', tedy jako artikulace naladěné srozumitelnosti pobytu a její sdělování spolupobytu.
|
|
|
Fichte's Transcendental Approximation to Being 1801-02
Ip, Long Nin Leonard ; Schnell, Alexander (vedoucí práce) ; Goddard, Jean-Christophe (oponent)
der These: Fichtes transzendentale Annäherung zum Sein 1801-02 vorgelegt von Leonard Ip zur Erlangung des akademischen Grads eines Masters of Arts (M. A.) in Philosophie im Studiengang Erasmus Mundus Master EuroPhilosophie, Juli 2021 Diese Arbeit legt den Versuch vor, die Entwicklung der Seinsproblematik im Rahmen von Fichtes Wissenschaftslehre nach dem Jahr 1800 in ihrem anfänglichen Ansatz zu rekonstruieren. Textuell setzt sie sich hauptsächlich mit der Darstellung der Wissenschaftslehre aus den Jahren 1801/02 auseinander. Dieser Text gilt als das Hauptdokument, mit dem die sogenannte "Spätphilosophie" Fichtes nach der ersten "Jenaer" Periode seines Philosophierens einsetzt. Das Hauptergebnis der vorgelegten Rekonstruktion besteht in der Aufweisung eines "positiven" Seinsbegriffs, der über den ausdrücklich als "negativ" bestimmten Begriff des Seins in Fichtes Jenaer Wissenschaftslehre hinausgeht und in der Darstellung als "das absolute Sein" festgelegt wird. Um zu zeigen, dass der positive Seinsbegriff auf der Grundlage von der Wissenschaftslehre als transzendentalem Idealismus zugleich verlangt und legitimiert wird, wird die Rekonstruktion dieses Begriffs durch eine Analyse des ersten Teils, d. h. der Theorie des absoluten Wissens in der Darstellung vollzogen. Die drei Kapitel dieser Arbeit...
|
|
|
Italian Neo-Parmenidism in the XXᵉ century. The philosophy of Emanuele Severino and death as a necessity of being
Barbieri, Sofia ; Klass, Tobias Nikolaus (vedoucí práce) ; Flock, Philip (oponent)
Mots-clé: Emanuele Severino, néo-parmenidisme, structure originelle, Être, Néant, mort. Le but de ce travail est la mise en circulation de la pensée du philosophe italien Emanuele Severino. Le néo-parménidisme, dont Severino est le plus grand représentant, est une voix intéressante dans le panorama philosophique italien et européen d'aujourd'hui et peut ouvrir un nouveau terrain à la recherche philosophique, en particulier dans la thématique de la mort. Nous nous intéresserons à donner une définition du néo-parménidisme et à esquisser le contexte à partir duquel et dans lequel il est né et s'est développé au XXᵉ siècle. Nous traiterons ensuite la "structure originelle", c'est-à-dire ce nœud logico-conceptuel qui, selon Severino, est le vrai fondement, car il permet de montrer l'être dans sa pleine authenticité, c'est-à-dire sans contamination par le néant. Nous aborderons aussi la seconde moitié des écrits de Severino, dans laquelle est théorisée et montrée la voie vers l'affirmation de l'Être authentique à travers le « coucher du soleil » de l'être-qui-n'est-pas. Enfin nous montrerons comment Severino arrive à donner un nouveau significat au phénomène de la mort, qui n'a plus à voir avec le néant mais seulement avec l'Être, en tant qu'approche à la Gloire.
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
|
When I am not
Rovenská, Ivana ; Pražák, Pavel (oponent) ; Smetana, Matěj (vedoucí práce)
Diploma work reflects the issue of psychospiritutarian transformation. In this way, a local specific video installation was created aimed at the sensual experience of the viewer. The Film has approximately thirteen minutes and contains four parts, which arose from the archive of the recorded audiovisual material spinning on the camera with a fixed 50mm lens from May 2018. A special role plays a visual relationship that is traditionally linked to this phenomenon.
|
|
|
Člověk jako čas - volný čas a smysl lidské existence
MRÁZOVÁ, Vlasta
Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první části byl předmětem zájmu člověk a čas z hlediska filosofie. V druhé části jsme se zabývali lidským bytím a lidskou existencí. Ve třetí kapitole jsme ve věnovali souvislosti času a dějin a jejich důležitostí pro člověka a lidskou společnost. Čtvrtá kapitola se snaží postihnout smysl lidské existence a navazuje další kapitola, která se snaží zjistit možné příčiny, které mohou vést ke ztrátě smyslu života. Poslední část, věnovaná volnému času a výchově ve volném čase, měla za cíl ukázat možnosti a meze vychovatele volného času při pomáhání ke smysluplnému žití.
|
|
| |
|
|
Předmětnost a procesualita hry
Skořepová, Kateřina ; Chavalka, Jakub (vedoucí práce) ; Petříčková, Taťána (oponent)
Kateřina Skořepová Předmětnost a procesualita hry, Praha 2018 ANOTACE Představa hry jako omezeného časoprostoru využívaného převážně jako náplň volného času, zábavy nebo účelového nástroje se ukazuje být velmi omezená. Z takto pojatého střípku obsáhlého fenoménu hry a hraní nelze porozumět, co vše nám hravost může přinést. Odlišení předmětnosti hry a procesu hraní (si) ukazuje obecný pojem hry v novém, tajemnějším pohledu. Odklon od obecně přijatého výkladu co je hra a co hraní, znamená vnoření se do pojetí hravosti jako principu, který řečtí i novověcí filosofové přirovnávali k principu bytí. Novým pohledem na hru můžeme změnit vnímání hodnot světského života a proměnit způsob vnímání vlastní bytnosti. KLÍČOVÁ SLOVA hra, hraní (si), procesualita, paidia, svět, bytí
|
|
|
Existencialismus a jeho pojetí člověka
RAPČANOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá zkoumáním konkrétních prací Alberta Camuse a Gabriela Marcela se zaměřením na jejich otázku hodnot člověka. Cílem je poukázat na dvě podoby existenciální filozofie týkající se lidské existence v jejich vybraných dramatech. Práce je rozdělena do kapitol. V první kapitole nalezneme základní charakteristiku existencialismu a jeho vývoje. Druhá a třetí kapitola se zabývá Camusovo a Marcelovo pojetím filozofie. V těchto kapitolách bude v případě Camuse nastíněna problematika sebevraždy, revolty, absurdna a smyslu bytí. V případě Marcela bude řešena problematika duality být a mít, vztah já-ty, lásky, naděje, smrti, svobody a víry. Diplomová práce vyúsťuje v navazujících kapitolách, kde nalezneme porovnání existenciálních motivů v tvorbě autorů.
|
|
| |
host ::
RSS.