|
| |
|
|
Myšlení v neskrytosti
Zajíc, Tomáš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Cílem této práce je prozkoumání tématu myšlení v pracích Martina Heideggera jako jedné z možností, která je člověku nejvlastnější a která není pouhým nástrojem k poznávání, nýbrž patří ke způsobu toho, jak člověk jest. Myšlení je být-pamětliv toho, co je hodno upamatování a co jako takové otevírá možnost setkání se se světem a se sebou samým v jejich původní zřejmosti. Přes myšlení blízkosti se práce dostává k Heideggerovu pojetí čtveřiny a uvlastňování světa do věcí a dále rozvíjí téma smrtelnosti člověka jako pobytu. Práce dále tematizuje Heideggerovo myšlení řeckého ALETHEIA jakožto světliny pro ukazování jsoucího, která jako taková zůstává v dějinách filosofie nemyšlena a ve které Heidegger spatřuje úkol myšlení v době dovršení metafyziky. Ve výkladu řeči odhaluje způsob, jakým je člověku dána řeč, resp. jak řeč člověka má a je domem bytí, a tak bytostným způsobem konstituuje myšlené. Spolu s řečí je pak zkoumáno básnění, ve kterém řeč promlouvá jako řeč a kde se řeč ukazuje jako souzvon ticha. Básnění je pak pojato jako přijímání míry a zaznívá Heideggerův výklad způsobu lidského bydlení jako básnění. V posledu je nahlédnut subjekt- objektový rozvrh a jeho důsledky pro myšlení, význam myšlení světa jako obrazu a nakonec Heideggerovo zamyšlení nad koncem filosofie a úkolem myšlení. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Co je to - fenomenologie? K nevyhnutelnosti sporu mezi Husserlem a Heideggerem
Kvapil, Ondřej ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Nitsche, Martin (oponent)
Vycházejíc z výslovné polemiky obou protagonistů nad formulací hesla 'Fenomenologie' pro Encyklopedii Britanniku, práce zachycuje spor mezi Husserlem a Heideggerem v momentě, kdy dospívá do otevřeného střetu. Na hlavních otázkách, nad kterými ke střetu došlo, demonstruje, že a) spor mezi Husserlem a Heideggerem nespočívá na vzájemném neporozumění, ale že je to spor věcný a principiálně nevyhnutelný; a že b) vůdčí intence obou klasických podob fenomenologie jsou nejen nesmiřitelné, ale v rozhodujících ohledech přímo protikladné.
|
|
| |
|
| |
|
|
Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka (Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí)
Timingeriu, Filip ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Pauza, Miroslav (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
Disertační práce Člověk jako zoon politikon a filosofie jako výchova člověka s podtitulem Býti na světě lidsky prostřednictvím zkušenosti s řečí se pokouší - na základě detailní studie první ze tří Heideggerových přednášek k Bytnosti řeči (Das Wesen der Sprache 1957/58) v nichž se zabývá možností prodělání zkušenosti s řečí s oporou o onto-logické východisko, jež je překonáno smysludbajícím vmyšlením (besinnlicher Nachdenken) do básnické zkušenosti se slovem a jeho vztahem k bytí a nebytí věci z básně Stefana Georga Slovo (Das Wort) - promýšlet předpoklady a meze založení filosoficko-výchovného tázaní jako výchovy k myšlení, kterému by mělo nutně předcházet vědění o tom, co znamená být či nebýt v myšlení vychován. KLÍČOVÁ SLOVA výchova, člověk, řeč, zkušenost, básnění, myšlení, Heidegger
|
|
|
Nikdy neuskutečněný dialog mezi Heideggerem a Levinasem
Býmová, Zuzana ; Novák, Aleš (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Předkládaná práce je nesena snahou o zodpovězení otázky: V čem spočívá nesoulad filosofie? Nemůže být Lévinasova etika chápána jako doplnění Heideggerovy ontologie? Na zmíněné otázky je hledána odpověď prostřednictvím vpravení se do možného "dialogu" mezi Heideggerem a Lévinasem. Odlišné pojímání bytí u obou filosofů se odhalí nejenom jako možná příčina sporu, ale i jako důvod, kvůli kterému by nemohla být Lévinasova a Heideggerova filosofie nikdy komplementární. Lévinas na rozdíl od Heideggera, který je neustále na cestě bytí, bude rozvíjet veškerá svá témata na rovině "autrement qu'être", hranicemi bytí. Odlišný přístup k bytí se ukáže jako důvod, proč nemohou Heidegger Lévinasem při tematizování etiky, vztahu člověka se světem, smrti a času nalézt společnou řeč. Klíčová slova ět, smrt, čas
|
|
|
Pojetí svobody v existenciální filosofii M. Heideggera
Krček, Christian ; Zátka, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tématem diplomové práce je pojetí "svobody" v existenciální filosofii Martina Heideggera. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První se věnuje jeho obratu ve filosofii od "metafyziky subjektivity" k fundamentální analýze Dasein. Druhá kapitola se zabývá Heideggerovou koncepcí "pravdy", jako odkrytosti Dasein ve světě, kterou ve třetí kapitole oplňuje jeho koncepce "svobody", pojaté jako horizont otevřených možností. Obě vycházejí ze stěžejního díla Martina Heideggera Bytí a čas Cílem práce je určit, jakým způsobem Heideg své rané filosofii, a jak byla rozvinuta v existenciální analytice Dasein.
|
|
|
Smysl otázky po smyslu bytí: K interpretaci soupatřičnosti bytí a Ničeho v Heideggerově Was ist Metaphysik?
Kvapil, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Tato práce si na půdorysu vytyčeném Heideggerovou Was ist Metaphysik? klade jedinou otázku: v jakém smyslu k sobě patří bytí a Nic? Tuto otázku rozvíjí paralelně na dvou rovinách. Na základě detailní interpretace klíčových - a pro svou nepřístupnost nezřídka nedostatečně zpracovaných - textových míst chce dospět ke komplexnímu vhledu do dané problematiky a v jejích četných významových nuancích ji vyložit. Zároveň chce artikulovat obecně filosofický význam problému soupatřičnosti bytí a Ničeho, nakolik zasahuje nejvlastnější intenci Heideggerovy fundamentální ontologie jako takové - položení otázky po smyslu bytí. Práce vychází od fenomenologické deskripce původní zkušenosti Ničeho a zachycuje proměnu člověka v čisté Da-sein, která se s ním v této zkušenosti odehrává. Protože zkušenost Ničeho pro Heideggera spadá v jedno se základní náladou úzkosti, v rámci svého výkladu ji vykreslí vůči náladám zdánlivě příbuzným, ale co do svého smyslu opačným, strachu a především hluboké nudě. Následně podává interpretaci vlastního ontologického významu Ničeho, čímž fixuje vazbu mezi Ničím a jsoucím jako takovým. To se odehrává zejména na základě podrobného výkladu Heideggerova proslule víceznačného pojmu Nichtung. Práce nicméně nechce zůstat pouze u toho, že základní vazbu mezi Ničím a bytím explikuje, ale chce...
|
|
| |
host ::
RSS.