|
|
Soudcovský aktivismus
Pumr, Jaromír ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Soudcovský aktivismus Abstrakt Práce se zabývá komplexnějším uchopením fenoménu soudcovského aktivismu ve společnosti. Zásadní pro ni a pro posouzení soudcovského aktivismu je teorie dělby moci ve státě, bez jejíž uchopení nelze tento fenomén posuzovat a správně zhodnotit. První kapitola se proto zabývá dělbou moci jako teoretickým konceptem, jeho vývojem a jeho aktuálním stavem. Staví se spolu se soudobými autory kriticky k jejímu pojetí a navrhuje změnu jeho pojetí s akcentem na účel dělby. V kapitole druhé se soustředí na soudnictví a soudní soustavu z institucionálního a funkčního hlediska. Nabízí tradiční definice soudnictví, ale všímá si mnoha autorů, kteří kritizují pojetí soudní moci z důvodu přílišné podobnosti se státní správou. V kontextu dělby moci se tyto názory snaží vyvracet argumenty specifické odbornosti soudní moci a její společenské legitimitě. V kapitole třetí se plně věnuje soudcovskému aktivismu. Upozorňuje na velký rozptyl různých definic a situací, v souvislosti se kterými je pojem používán, proto k jeho definici využívá zejména meta-analýzu Keenana Kmiece. Všímá si pak obrovské změny, které dostálo soudnictví ve společnosti za posledních 100 let, a z toho důvodu popisuje ty nejdůležitější: hypertrofii práva a lidských práv, a změnu hlavních interpretačních proudů do...
|
|
|
Zbraňová kultura Švýcarska a Velké Británie: Význam držení či zákazu malých zbraní pro demokracii a bezpečnost
Bock, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Na příkladu dvou vyspělých demokratických států, Velké Británie a Švýcarska, je zkoumán fenomén zbraňové kultury, tedy vztah společnosti a státu k malým palným zbraním, očekávání a obavy ze zbraní, význam práva na nabývání, držení a nošení zbraní v moderní demokratické společnosti, mocenský a bezpečnostní aspekt zbraňové kultury v obou zemích. Vysokou vypovídací schopnost o zbraňové kultuře obsahuje kvantitativní ukazatel poměru počtu zranění palnými zbraněmi na obyvatele k počtu palných zbraní na obyvatele. Velká Británie právo civilistů na zbraň radikálně omezila s cílem zvýšit bezpečnost, avšak ne s úplně přesvědčivými výsledky. Švýcarsko učinilo naopak z tohoto práva klíčový prvek své obranné strategie, facilitační efekt snadné dostupnosti zbraní zde však má i své negativní dopady. Po kvalitativní stránce je právo civilistů na zbraň indikátorem důvěry státu ve své občany, indikátorem míry dělby moci mezi občany a stát. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak stanovit optimální míru regulace zbraní při zachování jednoho z klíčových práv svobodného jednotlivce na obranu svých legitimních zájmů.
|
|
|
Prezidentské systémy
Křtěnová, Monika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou prezidentské systémy jako jedna z rozlišovaných alternativ politických systémů existujících v dnešní demokratické společnosti. Práce je rozdělena do tří částí, z nichž první si klade za cíl podat stručný přehled jednotlivých typů politických systémů a skrze popis jejich hlavních znaků nastínit jejich vzájemné odlišnosti. Druhá část se věnuje konkrétnímu příkladu prezidentského systému ve světě, a sice Spojeným státům americkým, jež se staly inspiračním zdrojem pro všechny později vzniklé systémy tohoto typu. Část zabývající se Spojenými státy americkými je rozdělena do třech samostatných kapitol, z nichž každá nabízí pohled na jednotlivé složky státní moci, jež společně vytvářejí ústavní systém této země. Tyto kapitoly podávají nejen charakteristiku jednotlivých mocí ve státě a jejich ústředních orgánů, ale též osvětlují jejich vzájemný vztah a kontrolní mechanismy a zejména pak též vztah k osobě prezidenta, jenž je ústředním postavou celého prezidentského systému, jeho úřadu a pravomocem. Hlavním zdrojem informací, z něhož tato část práce čerpá, je samotná Ústava Spojených států amerických, která je, jako nejvyšší zákon země, stěžejním pramenem práva, z něhož americký ústavní systém vychází. Tu doplňuje nespočet federálních zákonů a usnesení přijatých Kongresem v...
|
|
|
Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu
Chmelíková, Martina ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
1 Abstrakt: Dělba státní moci na příkladu České republiky a Francouzské republiky se zaměřením na postavení hlavy státu Klíčová slova: dělba moci, ústavní zákony, moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní, hlava státu, prezidentský systém, parlamentní systém Abstrakt: Tato práce se zabývá popisem historického vývoje dělby státní moci a její aktuální nastavení v České republice a ve Francouzské republice a především postavením hlav jednotlivých států. Cílem je charakterizovat shodné a odlišné body v postavení a pravomocích prezidentů obou republik. Práce je rozdělena do tří kapitol a ty jsou dále členěny na dílčí podkapitoly. V první kapitole je vysvětlen vývoj dělby státní moci od prvních teoretických myšlenek až po praktické začlenění do politického systému. Kapitola druhá charakterizuje rozdělení státní moci v České republice a Francii, popisu každé moci je věnována samostatná podkapitola. Třetí kapitola se věnuje postavení, mandátu, volbě a pravomocím hlavy státu v obou zemích. Následně jsou zjištěné informace shrnuty v podkapitole, která se zaměřuje na shodné a odlišné body prezidentských funkcí.
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Parlamentní systémy
Brablecová, Martina ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou parlamentní systémy. Proto toto téma jsem se rozhodla zejména z toho důvodu, že Česká republika se řadí mezi státy s parlamentní formou vlády, podobně jako většina států Evropy. Práce se člení do sedmi kapitol, které jsou následně rozděleny na jednotlivé podkapitoly, případně i další části. V úvodu své práce jsem se zaměřila na obecný pojem politických systémů. Účelem této kapitoly je zejména uvést čtenáře do tématu a seznámit ho se základními typy demokratických politických systémů, mezi něž se řadí zejména parlamentní, prezidentské a poloprezidentské systémy. Druhá kapitola se již zaměřuje na parlamentní systémy a na jejich základní vymezení. Tato kapitola obsahuje teoretické základy pro celou práci a seznamuje čtenáře především se základními principy, na základě nichž tyto systémy fungují. Mezi tyto principy lze zařadit především princip dělby moci, který však není chápán příliš přísně, svrchovanost parlamentu a specifické vztahy mezi exekutivou a legislativou. V kapitole třetí jsem se zabývala vzájemnými vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány, stejně jako jejich postavením v ústavním systému. Tato problematika je velice důležitá, jelikož právě vztahy mezi těmito orgány jsou zásadní pro určení formy vlády. Tuto kapitolu dále dělím do podkapitol zabývajících se...
|
|
|
Utajený výkon veřejné moci a hodnoty chráněné ústavním pořádkem
Klaban, Vladimír ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
86 Abstrakt Cílem této diplomové práce je analýza a bližší vymezení podstaty utajeného výkonu veřejné moci a posouzení tohoto stavu z hlediska základních principů demokratického právního státu. Utajený výkon veřejné moci je svým způsobem v rozporu s přirozenoprávním pojetím a respektem k základním lidským právům a svobodám. Republika, tedy věc veřejná, by neměla mít před svým lidem příliš mnoho tajemství, pokud nemá být popřena její vlastní podstata. Utajování při výkonu veřejné moci je její specifickou oblastí spojenou zejména se zajišťováním svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochranou jejích demokratických základů, ochranou životů obyvatel, jejich zdraví a majetkových hodnot. To je v souladu s ústavním pořádkem základní povinností státu. Zde má institut omezení přístupu k informacím své nezastupitelné místo a na ústavní úrovni je založen i v Listině základních práv a svobod, Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodním paktu o občanských a politických právech. Otázka nutnosti volby mezi bezpečností a svobodou je v poslední době pokládána občanům v souvislosti s terorismem stále častěji. Postupy některých vlád při zadržování, omezování osobní svobody a vyslýchání podezřelých osob jdou v některých případech zjevně za rámec limitů považovaných za závazný...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Miřejovský, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA, jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na éru vzniku Nejvyššího soudu USA, zkoumání příčin a východisek jeho pozdějšího politického a mocenského vlivu. K porozumění jeho budoucí role je potřeba se nejprve zabývat nejen jeho ranou historií, ale i širším kontextem vývoje mladé americké společnosti jako takové. S přihlédnutím k této premise je tato diplomová práce dělena na tří základní kapitoly. První z nich si klade za cíl pochopit různé vlivy, které, každý svoji měrou, sloužily jako inspirativní zdroje pro zakladatele americké státnosti. Přirozenoprávní teorie, produkt osvícenství, poskytla základní kameny americké politické filozofie. Přirozenoprávní ideje slavně manifestované v Deklaraci nezávislosti se pak dále vinou celými právními dějinami Spojených států. Zakladatelé americké státnosti všechny svoje zkušenosti a vědomosti o jim známých státních zřízeních a schématech společnosti přetavili v založení ústavního systému reprezentativní demokracie v rámci republikánského zřízení. První kapitola se dále snaží o nalezení obecných charakteristik komplikovaného systému soudních orgánů jak britských a koloniálních, tak i vzniklých na základě Článků konfederace. Toto pojednání pak slouží jako důkaz, že v době před americkou...
|
|
|
Oslabení nezávislosti soudnictví a vliv státní správy na soudní rozhodování v letech 1948 - 1953
Havel, Ladislav ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Předmětem diplomové práce je výkon soudní moci v Československé republice v letech 1948 -- 1953. Toto historické období je charakterizováno narušením dělby moci v důsledku rozhodujícího vlivu Komunistické strany Československa na celou tehdejší společnost. Specifickým aspektem tohoto období jsou zásahy do nezávislého soudního rozhodování a jeho využití jako mocenskopolitického nástroje. Hlavním cílem práce je identifikace a analýza jednotlivých složek specifického mechanismu, který byl vytvořen za účelem systémového ovlivňování soudního rozhodování výhradně ve prospěch mocenských a politických zájmů Komunistické strany Československa, a to za využití orgánů státní správy, zejména Ministerstva spravedlnosti. S tímto procesem byly spojeny zásadní změny právního řádu, organizace a personálního obsazení justičních orgánů.
|
|
|
Politický systém Lucemburska a Lichtenštejnska
JURIŠTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá popisem a analýzou současných politických systémů Lucemburska a Lichtenštejnska. Práce definuje formu státního zřízení, historický a politický vývoj. Hlavní důraz je kladen na charakteristiku dělby moci ve státě, volební a stranický systém. Cílem této práce je představení základních principů lucemburského a lichtenštejnského politického systému a jejich stručné zhodnocení.
|
host ::
RSS.