|
|
"I I erm I thought": Selected performance phenomena of Czech advanced speakers of English in comparison with the native speaker norm
Štěpánová, Tereza ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma typy prvků řečového managementu, a to vyplněnými pauzami a opakováními. Oba tyto prvky se přirozeně vyskytují v mluvené řeči a nijak nenarušují porozumění. Jejich hlavní funkcí je zmírnění tlaku, který je na mluvčí při plánování jejich promluvy vyvíjen. Vzhledem k tomu, že daný mluvčí plánuje a produkuje řeč v témže okamžiku, předpokládá se, že nerodilí mluvčí se budou potkávat s většími problémy než mluvčí rodilí. Hlavním cílem této práce je analyzovat promluvy anglických rodilých mluvčích a českých pokročilých mluvčích angličtiny, a to vzhledem k tomu, jak se používání těchto dvou prvků liší v jejich promluvě. Pozornost je věnována celkové četnosti výskytu, ale také jejich distribuci, popřípadě jejich variaci a dalším prvkům řečového managementu v jejich blízkosti. Pro potřeby analýzy byli vybráni 3 nerodilí mluvčí multijazykového žákovského korpusu LINDSEI a 3 rodilí mluvčí korpusu LOCNEC.
|
|
|
Negative intensification in spoken British English
Löblová, Alžběta ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá prostředky intenzifikace záporu v britské mluvené angličtině. Jelikož intenzifikace je obecně spojovaná s příslovečným určením, konkrétněji s adverbii míry, je dalším cílem práce prokázat, že existují i jiné než lexikální prostředky intenzifikace. Protože je práce zaměřena na mluvený jazyk, přirozený, neplánovaný, improvizovaný, jsou zahrnuty i konstrukce, které jsou ve standardní angličtině považovány za mluvnicky nesprávné, ale vyskytují se běžně v hovorovém jazyce. Materiál pro analýzu byl proto čerpán z neformálních dialogů obsažených v Britském národním korpusu. Zápor a intenzifikace a jejich vzájemný vztah či interakce jsou popsány podle poznatků Duškové a kol. (1988) a Bibera a kol. (1999). Práce usiluje o návrh vhodné klasifikace prostředků intenzifikace záporu získané korpusovou studií založené na poznatcích Palacios- Martíneze (1996). klíčová slova: intenzifikace, intenzifikátor, zápor, mluvený jazyk, hovorový jazyk
|
|
|
Literární stylizace mluvenosti jako problém překladu (francouzština a čeština)
Janouškovcová, Radka ; Šotolová, Jovanka (vedoucí práce) ; Brunel, Aude (oponent)
Diplomová práce se zabývá literární stylizací mluvenosti, kterou pojímá jako problém translatologický, konkrétně v překladu z francouzštiny do češtiny. Před zkoumáním převodu prvků mluvenosti v překladu se nejprve zaměřujeme na užití prvků mluveného jazyka v současné české literatuře. Pomocí metod korpusové lingvistiky analyzujeme deset knih původní české literatury za využití korpusů psaného jazyka Českého národního korpusu, s cílem popsat hlavní fonologické, morfologické, lexikální a syntaktické postupy užívané v textech původních českých autorů pro navození dojmu autentických promluv. Ve druhé části práce se věnujeme analýze šesti francouzských knih se silným zastoupením prvků mluvenosti a jejich překladů do češtiny. Práce rovněž shrnuje hlavní rysy mluvené češtiny a mluvené francouzštiny.
|
|
|
Tvorba specializovaného korpusu banátské češtiny a jazyková analýza vybraných jevů
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je tvorba specializovaného korpusu mluvené banátské češtiny. V teoretické části je popsán historický kontext a jazyková situace na území Banátu s důrazem na stav od 90. let 20. století do současnosti. Následuje podrobné nastínění problematiky specializovaných jazykových korpusů se zaměřením na korpusy mluvené češtiny. Podrobně je zdokumentována samotná tvorba specializovaného korpusu BANÁT (metoda sběru, zpracování a přepisu nahrávek; vytvoření korpusu a jeho zveřejnění). Následný empirický výzkum a analýza příklonek, přivlastňovacích zájmen, záporných zájmen a zájmenných příslovcí a příklonek v bígerské mluvené češtině potvrdily statisticky signifikantní odlišnost od stavu současné češtiny na našem území (u všech sledovaných jevů kromě příklonek). Klíčová slova Banát, banátská čeština, Bígr, čeština v zahraničí, korpus BANÁT, mluvený jazyk, specializované korpusy, tvorba korpusu, zájmena
|
|
|
Tagging a spoken learner corpus
Gillová, Lucie ; Gráf, Tomáš (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je navrhnout systém značkování žákovského korpusu mluvené angličtiny, který by se kromě chyb zaměřoval i na značkování specifik mluveného jazyka. V teoretické části proto práce stručně nastiňuje žákovský jazyk jako takový, vznik a vývoj žákovských korpusů v posledních 20 letech a jak klasickou, tak počítačem podporovanou chybovou analýzu. Kromě toho jsou v teoretické části popsána specifika mluveného jazyka, na která se pak soustřeďuje část praktická. Jako základ pro navrhovaný systém značkování je použit Lovaňský značkovací systém, který je ale určený pro žákovský korpus psaného jazyka. Na základě analýzy přepisů 20 nahrávek z české části žákovského korpusu LINDSEI jsou navrženy úpravy kategorií stávajících a kategorie nové, které by měly lépe zachytit prvky typické pro mluvený jazyk a tak usnadnit jeho analýzu po označkování celého korpusu.
|
|
|
Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA
Dejmková, Štěpánka ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
NÁZEV: Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA AUTOR: Štěpánka Dejmková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Miroslava Kotvová ABSTRAKT: Bakalářská práce s názvem Vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA se zaměřuje na popis vývoje a osvojování jazyka slyšících dětí neslyšících rodičů, a to jak jazyka mluveného, tak znakového. Cílem práce je popsat vývoj jazykových kompetencí jedinců CODA na základě dostupné prostudované literatury a rozhovorů s CODA jedinci. V teoretické části je představen obor surdopedie, kultura a komunita Neslyšících, znakový jazyk, ale především popis osvojování znakového a mluveného jazyka. Praktická část se skládá z případových studií jednotlivých CODA jedinců, které vznikaly na základě polostrukturovaných rozhovorů s jedinci, či jimi a jejich rodiči. Práce poukazuje na problematiku bilingvnosti jedinců vyrůstajících v domácím prostředí se znakovým jazykem s vlivem mluveného jazyka většinové společnosti, ale i obtížnost a důležitost volby komunikačního kódu pro neslyšící rodiče. KLÍČOVÁ SLOVA: CODA, slyšící, neslyšící, znakový jazyk, mluvený jazyk
|
|
|
The use of 'dan' and 'als' in comparisons: after the positive and comparative in the written and spoken language.
Hrabalová, Ivana ; Hrnčířová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Pekelder, Jan (oponent)
Řešitelka v bakalářské práci rozebere problematiku používání "dan" a "als" po komparativu a positivu v nizozemštině. Teoretická část bude obsahovat především souhrn gramatických pravidel, která se tímto jevem zabývají. Následně, v části praktické bude představen výzkum užívání dvou výše uvedených spojek srovnávacích u rodilých mluvčích nizozemštiny. Budou představeny výsledky vyplývající z tohoto výzkumu a uvedeny do kontextu s teoretickou stránkou dané problematiky, jak byla uvedena v první teoretické části práce. Cílem této práce bude vyzkoumat rozdíly v používání srovnávacích spojek "dan'"a "als" podle gramatických pravidel a užívání těchto spojek u rodilých mluvčích.
|
|
| |
|
|
Syntaktická analýza projevů českých mluvčích v rumunském Banátu
Vyskočilová, Karolína ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Předmětem této práce je analýza syntaktických odchylek v mluvených projevech českých mluvčích ve vesnici Bígr v rumunském Banátu. V teoretické části práce jsou české vesnice v Banátu zasazeny do historického i jazykového kontextu, zvláštní pozornost se věnuje vesnici Bígr. V rámci analýzy jsou nejprve základě předchozích studií stanoveny hypotézy, které jsou následně ověřovány v korpusu BANÁT, který v rámci této práce vznikl. Výsledky jsou porovnávány se stavem současné mluvené češtiny zastoupené korpusem ORAL, pokud takové srovnání bylo možné. Analýza potvrdila přítomnost některých charakteristických jevů bígerské češtiny (např.: předložkový instrumentál nástroje, neužívání zájmena svůj), frekvence části z nich však odpovídala výskytu i v mluvené češtině na našem území (např.: předsouvání zájmenného předmětu, zvratného se, si a pomocného slovesa být). Některé jevy nebyly prokázány vůbec.
|
|
|
Some Notes on Breaking German Word-Formation Rules in the Language of Advertising
Chmelařová, Eliška ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Berglová, Eva (oponent)
Smyslem této práce je ukázat, že jazyk reklamy je díky svému specifickému způsobu vyjadřování nutné vnímat jako samostatný funkční styl. Dosavadní literatura, zabývající se jazykem německé reklamy a reklamou obecně, poskytuje k tomuto problému nejednotné informace. Mým cílem bylo proto porovnat pojetí jednotlivých autorů a na základě vlastní sbírky příkladů posoudit, zda je jazyk reklamy samostatným funkčním stylem. Práce se zaměřuje na odchylky od spisovného jazyka na lexikální a morfologické úrovni. Jedná se především o prvky mluveného jazyka, okasionalismy a stupňování přídavných jmen. Při posuzování byla zohledněna funkce jazyka reklamy, která úzce souvisí s volbou jazykových prostředků a která se ukázala rozhodující při určování funkčního stylu.
|
host ::
RSS.