|
|
Alimentární koncepty u dětí na základní škole
Hemmerová, Eva ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Diplomová práce pojednává o dětských konceptech jídla zejména s důrazem na konzumaci masa a vyhýbání se této konzumaci, jde o etnograficky pojatou studii založenou na pozorování a rozhovorech s dětmi 4. třídy základní školy. Výsledky jsou rozčleněny do 4 aspektů stravování. Sociální aspekt (1) se zabývá sdílením jídla či sociální identitou, aspekt zdravotní (2) souvisí s dětskými koncepty o zdravosti určitých potravin, aspekt morální (3) mapuje dětská posouzení etického hlediska konzumace masa včetně legitimizace a aspekt kognitivní (4) poukazuje i na kognitivní problematiku stravování. KLÍČOVÁ SLOVA Alimentární tabu, vegetariánství, konzumace a odmítání masa, etika, legitimizace
|
|
|
The legitimization of non-intervention in Syria in the U.S. discourse: A discourse analysis of the selected Western speeches between 2011 and 2014
Vítková, Kateřina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce "Legitimizace neintervence v Sýrii v americkém diskurzu: Diskuze o vybraných západních projevech v letech 2011-2014" zkoumá diskurz prezidenta Spojených států amerických Baracka Obamy týkající se syrské krize. Zaměřuje se přitom na odůvodnění, kterými Obama vysvětloval nebo dokonce ospravedlňoval svůj neintervenční přístup vůči krizi v Sýrii v letech 2011-2014. Práce pracuje s hypotézou, že Spojené státy se při zdůvodňování neintervence v Sýrii vyhýbaly geopolitickému pozadí rozkolu v mezinárodním společenství ohledně možných řešení syrského konfliktu. Při legitimizaci vojenského "nezasahování" volily jinou strategii, například tzv. "downplaying" strategii, postupně vytyčovaly stále vzdálenější kritéria a zmírňovaly vyvstávající hrozby. K dosažení stanovených cílů práce využívá Narativní analýzy konceptu (NCA), kterou představil Shaul Shenhav. Narativní analýza konceptu zkoumá narativní koncept prostřednictvím významového příběhu, který se skládá nejméně ze dvou událostí. Analýza NCA do značné míry hypotézu potvrdila. Obamův diskurs se vyhýbal geopolitickému pozadí. Obama zmírňoval hrozby a stanovoval vzdálenější kritéria. Tvrdil, že režim Bashara al-Assada se zhroutí sám či že extrémisté v Sýrii nejsou tak silní jako byla Al-Káida. Také vytyčil jasnou červenou linii, která byla překročena a...
|
|
|
Unmanned Warfare: How Liberal Democracy Legitimizes Drone Attacks and Killings Abroad
Kocourek, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Csernatoni, Raluca (oponent)
Diplomová práce " and Killings Abroad" se věnuje pozitivnímu zobrazení využívání ozbrojených bezpilotních letounů tzv. dronů v představitelů administrativy amerického prezidenta Baracka Obamy. Práce se opírá o konstruktivistické pojetí světa, v němž praktické společenské konání hraje významnou úlohu při vytváření konkrétní reality a faktů. Jazyk v tomto případě neslouží tředek pro objektivní deskripci skutečností, ale naopak pomáhá vytvořit takové skutečnosti, které daný aktér považuje za výhodné nebo žádoucí. Na tomto teoretickém základě staví následný výzkum, jenž identifikuje pětici legitimizačních prostředků, které představitelé Obamovy administrativy využívali k ospravedlnění zabíjení nepřátel pomocí bezpilotních letounů. Legitimizace využití této nejmodernější a v mnohých případech likvidaci vybraných nepřátel se opírá o klasickou dichotomii "my" a "oni", která se v tomto případě ukázala jako velmi flexibilní. Další prostředky se o tuto dichotomii opírají a dále přispívají k pozitivnímu vyobrazení dronů jakožto pokročilému, y přesnému nástroji k ími přívrženci. Práce je zakončena interpretací výsledků ve formě diskuze několika podnětů, které vedl potřebě legitimizovat útoky dron mimo válečné zóny.
|
|
|
Etické aspekty literární produkce v českém disentu
Labudová, Zuzana ; Češka, Jakub (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent) ; Havelka, Miloš (oponent)
Disertační práce se věnuje etickým aspektům literární produkce českého disentu. Literatura je zde vnímána především jako legitimizační, respektive delegitimizační prostředek. Na příkladu Českého snáře Ludvíka Vaculíka ukazuje, jak je možné prostřednictvím psaného slova (de)legitimizovat a (de)mytizovat sama sebe i druhé a jaké etické otazníky takové jednání přináší. Pracuje s koncepty proliferačního efektu fikce a autorovy pověsti jako symbolického kapitálu, postulátem autenticity literární výpovědi, teorií kolektivního autorství, popisem procesu umlčování a konceptem posledního slovníku a solidarity založené na revizi tohoto slovníku. Představením (de)legitimizačních snah v samizdatové literatuře a literatuře o disentu se snaží přispět k novému pohledu na disent a narušit tak mainstreamovou homogenizaci tohoto mnohovrstevnatého fenoménu.
|
|
|
"El sexenio de la guerra" : legitimization of Mexico's drug war in the presidential discourse of Felipe Calderón
Šára, Pavel ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Vážnost problému pašování drog v Mexiku se naplno projevila v průběhu 90. let 20. století ve spojitosti s politickými změnami v zemi a geopolitickou transformací v regionu. Začalo se ukazovat, že drogové kartely představují zásadní součást systému fungování státu a také každodenní reality. Felipe Calderón, nový prezident zvolený za stranu PAN v kontroverzních volbách v roce 2006, se rozhodl zasvětit své období v úřadu boji proti organizovanému zločinu, který mu měl přinést legitimitu ztracenou při volebním boji. Jeho strategie v podobě otevřené konfrontace zpočátku přinesla úspěchy, ale velmi brzy začala být ostře kritizována. Negativní důsledky vojenské kampaně jako například nedodržování lidských práv, militarizace země a ignorování vážných problémů, kterými trpěla mexická společnost, ovlivňovaly život Mexičanů více než kladné výsledky ozbrojeného střetu. Calderón se během šesti let v prezidentském úřadě snažil o získání legitimity pro vojenskou kampaň proti delikventům pomocí řady strategií. Cílem autora této práce je představit některé z těchto metod a ukázat, jak byla mexická drogová válka legitimizována v kontextu strategií využívaných ve válečných projevech. Autoři diskurzů tohoto typu obvykle k přesvědčení publika o nutnosti boje využívají čtyři generické elementy - odvolání se na externí zdroj...
|
|
|
Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches
Orossová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Diplomová práce s názvem "Nuclear Iran Oversecuritized? The Politics of Benjamin Netanyahu's Speeches" se zabývá projevy izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přednesenými v období od března 2009 do července 2015 na půdě OSN, před Americkým kongresem, americkou židovskou lobby AIPAC a před zahraničním publikem při různých významných příležitostech. Operuje se základním předpokladem, že jazyk není pouze neutrálním prostředkem komunikace, nýbrž může sloužit i pro účely dosažení politických cílů. Cílem práce je identifikovat jazykové prostředky kategorizace, legitimizace a sekuritizace, s jejichž pomocí se Netanjahu snažil přesvědčit mezinárodní společenství o neodkladnosti a existenční povaze hrozby íránského jaderného programu a dosáhnout tak jeho likvidace, případně tvrdých postihů za porušení sjednaných dohod. Kromě analýzy lingvistických prostředků sekuritizace se práce zaměřuje také na celkový kontext, zejména pak na úspěšnost Netanjahuových projevů, povahu íránského jaderného programu a dopad jeho existence na situaci na Blízkém Východě.
|
|
|
Legitimizace práva v pojetí Jűrgena Habermase a Niklase Luhmanna
Mucala, Václav ; Šamánek, Jan (vedoucí práce) ; Grznár, Miroslav (oponent)
Předmětem této práce je srovnání sociologických teorií Niklase Luhmanna a Jürgena Habermase, specificky ve vztahu k právu a především způsobu, jakým dostává ve společnosti svého ospravedlnění. Základní odlišnost obou přístupů vyplývá z rozdílného systémového pohledu. Jürgen Habermas si ponechává koncept otevřeného systému, což ho vede k úsilí o vysvětlení práva především jako institucionalizace komunikativní racionality v rámci žitého světa. Niklas Luhmann naopak přechází k uzavřenému systému a charakterizuje právo jako instituci, která žije svým vlastním životem a je vůči sociálnímu okolí normativně uzavřena. Srovnání na ose legitimity práva se v této práci též dotýká vztahu obou teoretických konceptů k právnímu positivismu a přirozenoprávním teoriím. Sociologie práva Jürgena Habermase má blíže k přirozenoprávní teorii a autopoietické právo v podání Niklase Luhmanna má blíže k právnímu positivismu. Oba autoři mají výrazně odlišný přístup k problému racionalizace práva, ale oba překládají procedurální koncept jeho legitimizace. V této práci je navíc ukázáno, že Jürgen Habermas se ve svém pojetí práva později přiblížil k Luhmannovým konceptům, což naznačuje, že s jistou dávkou tolerance je možné najít společnou řeč obou teorií.
|
|
|
Legitimizační rétorika politických stran v Jižní Africe
Bílá, Lucie ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je především pomocí metody diskurzivní analýzy provést rozbor politických projevů a oficiálních dokumentů dvou jihoafrických politických stran, National Party a Economic Freedom Fighters. Práce se zaměřuje na jejich legitimizační diskurs, který se v prvním kroku soustředí na legitimizaci vlastní existence a nároku na reprezentaci. Tento nárok na reprezentaci spolu s prosazovanými politikami je dále analyzován s ohledem na deklarovanou skupinu, kterou strana nárokuje reprezentovat a jíž mají přinejmenším tyto politiky sloužit. Součástí je i otázka konzistence této rétoriky.
|
|
|
Legitimation and professionalization of a Romani NGO in the Czech Repulic
Synková, Hana ; Vrhel, František (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mušinka, Alexander (oponent)
Legitimizace a profesionalizace romské nevládní organizace v České Republice Hana Synková Disertační práce mapuje strategie legitimizace a přežití nevládních organizací pracujících s lidmi, kteří bývají kategorizováni jako "sociálně vyloučení" či "Romové". Snaží se odpovědět na otázku, co nevládní organizace dělají, aby vypadaly "úspěšně", byly schopné získávat prostředky a vytvářet organizační renomé. Práce nepojímá organizace jako "věci", ale přibližuje je jako "procesy" a sociální sítě ovlivněné státní a evropskou politikou, systémy financování i vnitřními konkurenčními boji. I přesto, že jsou organizace diskursivně rozděleny na ty, které preferují spíše etnickou nebo sociální definici svých klientů, musejí se vyrovnávat se stejnými tlaky v podobě zákona o sociálních službách, standardů kvality či kontrolních systémů přicházejících s projekty. Organizace nevěnují svůj čas zdaleka jen "práci s klienty", ale i zvyšování sociálního kapitálu svých členů a produkování "textů", které slouží k jejich legitimizaci v očích kontrolních orgánů, ostatních organizací i veřejnosti. Aby bylo možné tyto pro veřejnost "špatně viditelné" procesy výzkumně zachytit, využívá autorka metod organizační antropologie - terénního výzkumu uvnitř organizace a na mnoha místech, které s fungováním organizace kontextuálně...
|
|
|
Vytváření nové identity a symbolů české společnosti v letech 1989-1993 (Analýza na základě konceptu občanského náboženství)
Novotný, Josef ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Práce se snaží prokázat aplikovatelnost konceptu občanského náboženství na českou společnost. Po představení konceptu občanského náboženství pocházejícího od R. Bellaha, občanské společnosti a procesu legitimizace (založeném na myšlenkách J. Přibáně) jsou analyzovány projevy prezidenta V. Havla a články z vybraných dobových periodik. V letech 1989-1993 jako transformačním a krizovém období lze sledovat diskuzi o nutnosti vytvořit občanskou společnost, nalézt způsob legitimizace nového stavu a vytvořit novou kolektivní identitu. Zaměření na jedince a občanství vyplývající z těchto článků představuje fundamenty společnosti, v nichž je díky občanskému náboženství rozpoznán transcendentní prvek a univerzalita, které jim dodávají jednotící potenciál a které se mohou skrze mýty prezentovat v partikulární formě.
|
host ::
RSS.