|
|
Pohybové vyjádření básní v předškolním věku dítěte
Hujerová, Václava ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Klumparová, Štěpánka (oponent)
Předmětem výzkumu je ukázat možnosti propojení poezie s pohybem u dětí předškolního věku. Cílem výzkumu je zjistit, které básně děti upřednostňují a proč, které pohyby děti při ztvárňování básní uplatňují, a které druhy pohybů se dětem při ztvárňování básní nejvíce osvědčily. Metodou výzkumu je rozhovor o důvodu výběru básní, experiment založený na pohybovém ztvárnění básní a pozorování pohybů, které při jejich ztvárňování využívají. Zjistila jsem, že propojení poezie s pohybem nabízí zajímavý způsob práce s dětmi předškolního věku. Všimla jsem si, že děti ocenily u básní nejrůznější jazykové i formotvorné prostředky a zjistila jsem, že nejvíce oblíbené jsou u dětí pohyby, které umožňují maximální vybití energie a nejsou náročné na pochopení. Na tato zjištění mohu navázat ve své praxi a vybírat takové básně a pohyby, které jsou chápání dětí nejbližší. Doufám, že zjištění, ke kterým jsem dospěla ve své diplomové práci, budou zajímavou inspirací pro učitelky mateřských škol a obohatí je o nový náhled na vnímání poezie předškolními dětmi.
|
|
|
O slunovratu - zhudebněné verše Jana Skácela
Lesáková, Tereza ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Tereza Lesáková O slunovratu - zhudebněné verše Jana Skácela Práce se zabývá vztahem básnických textů a jejich zhudebněné varianty, konkrétně verši Jana Skácela na albu Jiřího Pavlici a hudební skupiny Hradišťan O slunovratu. Těžiště práce leží v interpretaci písní a básní a v jejich následném porovnání a odhalení případných smyslových posunů. Tyto úvahy jsou doplněny malým interpretačním šetřením kvalitativní povahy, jehož účelem bylo zjištění, jak některým písním na albu rozumějí ostatní posluchači.
|
|
| |
|
|
Hlavní motivy a témata v poezii Rubéna Daría
Grabec, Jan ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Snahou této práce je zachytit a vyložit motivické a tematické okruhy v básnickém díle Rubéna Daría. Rubén Darío se výraznou měrou zasloužil o vznik hispanoamerického modernismu, který esteticky a z části také tematicky vycházel především z literárních směrů devatenáctého století v Evropě. Hispanoamerický modernismus pak formálně oživil tehdejší básnické struktury a dovolil ostatním hispánským spisovatelům obohatit svá díla o nové prvky. Práce se poté zabírá rozborem témat a motivů, která se v Daríově díle nejčastěji objevovala. Motivická část jeho díla byla, zejména v jeho rané tvorbě, silně zasažena mytologií, zejména mytologií klasickou a germánskou, ale také orientálním uměním a často evokovala aristokratické prostředí. Tyto motivy byly literárními kritiky často označované za motivy exotické, protože nebyly součástí Daríovy doby. Nakonec se práce snaží zachytit motivický a tematický posun mezi jeho stěžejními sbírkami Světské sekvence (Prosas profanas) a Zpěvy života a naděje (Cantos de vida y esperanza). Na rozdíl od sbírky Světské sekvence se sbírka Zpěvy života a naděje uchyluje spíše k existenciálním tématům a motivům.
|
|
|
Vzájemné působení metrických a fonologických faktorů při utváření básnického rytmu
Zindulková, Klára ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Ve své práci popisuji rytmickou strukturu sylabotónického a časoměrného verše a rytmický princip obou versifikačních systémů porovnávám s rytmem hudebním, hledajíc vzájemné analogie a rozdíly. U obou versifikačních systémů je poté blíže zkoumána rytmická úloha vokalické kvantity a z ní plynoucí možnosti hypotetického propojení pravidel obou systémů. Vracím se k teoriím J. Krále a O. Hostinského, nahlížím je ve světle moderní metriky a zmiňuji jejich možný přínos v oboru textařské praxe. Dále se věnuji vztahu textové a hudební složky vokální hudby a rytmickým aspektům této interakce, zkoumajíc zvláště rytmický dopad přítomnosti slovního i hudebního přízvuku ve vokální skladbě a srovnávám úlohu pauz a jejich typy ve třech rozebíraných rytmických systémech.
|
|
|
Abstract expressionism and Raymond Roussel in the poetry of John Ashbery
Peková, Olga ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Abstraktní expresionismus a Raymond Roussel v poezii Johna Ashberyho John Ashbery jako vzorový příklad postmoderního autora zahrnuje do své tvorby řadu vlivů. Ty tvoří nedílnou součást pochopení a ocenění jeho poezie, ale také říkají mnoho o Ashberyho přístupu k literárnímu kánonu, přesněji řečeno jsou důkazem jeho zaujetí pro avantgardu a okrajové, nedoceněné či neortodoxní autory. Dva z těchto vlivů byly v práci podrobeny bližšímu zkoumání. Za prvé je to tvorba abstraktních expresionistů druhé generace, kteří byli během padesátých let minulého století úzce spjatí s prostředím takzvané "newyorské školy", jejímž významným zástupcem se Ashbery stal. Za druhé je to francouzský protosurrealista Raymond Roussel. Práce srovnává několik rysů Ashberyho poetiky s odpovídajícími rysy technik těchto dvou inspiračních zdrojů, aby tak přiblížila postupy a ideje skryté pod povrchem Ashberyho neotřelého stylu. Abstraktní expresionisté byli vybráni se zřetelem na Ashberyho dlouholeté působení jako kritika výtvarného umění a na již zmíněnou skutečnost, že spolu s ním sdíleli prostředí newyorské školy. Srovnání, které vychází z článku Charlese Altieriho "John Ashbery and the Challenge of Postmodernism in the Visual Arts", vyděluje dvě paralely mezi možnostmi jazykového a vizuálního materiálu: způsob zacházení s jazykem,...
|
|
|
Lingvistická analýza textů Petra Nikla
Sigmundová, Alena ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je lingvistická analýza textů Petra Nikla. Petr Nikl je všestranný umělec. Jeho hlavní činností je výtvarnictví, dále se věnuje loutkovému divadlu, zpívá se skupinou Lakomé Barky a píše literaturu pro děti. Cílem této práce bylo zjistit, jestli autor ve svých dílech respektuje dětský aspekt, zejména zda používá jen takových jazykových prostředků, které jsou vhodné pro dětského čtenáře. Po důkladné analýze všech Niklových knih (Pohádka o Rybitince (2001), O Rybabě a Mořské duši (2002), Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007), Jělěňovití (2008) a Niklův Blázníček (2009) jsem došla k závěru, že autor respektuje jen některé prvky dětského aspektu. Syntaktická stavba jeho textů je nekomplikovaná, pro dětského čtenáře vhodná. Z lexikálního hlediska to ovšem tak jednoznačné není. Autor sice využívá jen jednoduchých metafor a přirovnání, používá téměř výhradně slova domácího původu a často užívá slov citově zabarvených, na druhou stranu se však v textech hojně objevují slova knižní a řídká, která většina dětí nemůže znát, a složité poetické neologismy. Na morfologické rovině neshledávám pro děti žádné výrazné překážky. Na rovině fonologické se však objevit mohou, a to zejména pokud se dítě snaží některé texty číst nahlas. Texty totiž často obsahují téměř nevyslovitelné shluky hlásek....
|
|
|
Satira v klasické arabské poezii
Pletichová, Anna ; Ondráš, František (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
Resumé Satirická poezie zastává v klasické arabské literatuře velice významné místo. Poezie byla v předislámské a raně islámské společnosti velice ceněna a brána de facto jako jediný projev krásné literatury. Na rozdíl od prózy, která se omezovala spíše na folklorní a naučnou oblast, jí tak Arabové považovali za pravý umělecký výraz a jejímu autorovi, básníku, přikládali tradičně významnou společenskou funkci. Satira se v arabském prostředí vyvinula nejpravděpodobněji z kleteb a nadávek tradičních šamanů, kāhinů, a protože víra v sílu slova byla ve zdejší společnosti hluboce zakořeněná, těšila se tradičně hluboké vážnosti. Spolu s vývojem společnosti po vzniku islámu se změnila i úloha satirické poezie. Ze své původní funkce zastrašování a hrozeb nepříteli se z ní stal prostředek obživy básníků, politické propagandy a zábavy společnosti. Satirická poezie se stala svébytným uměleckým žánrem. Tato diplomová práce pojednává o vzniku a vývoji satirické poezie od doby předislámské až do jejího vrcholu za vlády umajjovské dynastie a zaměřuje se na její literární i společenskou funkci. Zvýšená pozornost je zde věnována nejvýznamnějším umajjovským satirickým básníkům - al- Achtalovi, al-Farazdaqovi a Džarīrovi. Výklad o jejich životě a tvorbě ilustrují překlady básnických ukázek, které vždy doprovází interpretace a...
|
|
|
Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama
Rosová, Anna ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Oganesjanová, Danuše (oponent)
Diplomová práce Vnitřní emigrace Jana Zábrany a Osipa Mandelštama zkoumá vztah básníka (Osip Mandelštam) a jeho překladatele, který je zároveň také básník (Jan Zábrana). Ukazuje pojítka mezi jejich životními zkušenostmi, jaký vliv měly tyto momenty na jejich vlastní poetiku, zároveň zjišťuje, zda a nakolik básník Mandelštam ovlivnil poezii básníka Zábrany. Analytická část práce se pak zabývá porovnáním českých překladů (Jana Zábrany a Jiřího Kovtuna) Mandelštamových básní Петербургские строфы, Концерт на вокзале, Еще не умер ты...
|
|
|
Socialistický realismus a tzv. totální realismus: charakteristika básnické poetiky a pokus o komparaci
Sieberová, Jana ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Schmarc, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá především vzájemnými vztahy mezi poetickými projevy socialistického a totálního realismu v raných padesátých letech. První část práce má obecnější povahu; zamýšlím se v ní nad některými charakteristickými rysy obou programů, v případě totálního realismu se tak děje převážně na základě komparace s podobně zaměřenými koncepty (Hrabalovy poémy z padesátých let, díla bývalých členů Skupiny 42). V dalších kapitolách svého textu uvažuji o totálním realismu ze dvou hledisek; jednak jako o alternativní formě realismu, která se vymezuje vůči oficiálnímu umění, jednak jako o programu, který je na oficiálním umění do určité míry závislý tím, že využívá nebo parafrázuje některé jeho prostředky
|
host ::
RSS.