|
|
Vize TGM o uspořádání Evropy v předválečném, válečném a poválečném období
Bašová, Magdaléna ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o názorech TGM týkajících se uspořádání Evropy a postihuje jejich vývoj v časovém horizontu krátce před první světovou válkou, za války a opět krátce po válce. Cílem práce je popsat proměnu názorů, přehledně jí shrnout a porozumět těmto změnám. Dále se práce věnuje Československu, stručnému popisu jeho vzniku a charakteristice politiky dle T.G.M. Po krátkém úvodu, představení cílů, metod práce a charakteristice zdrojů následují kapitoly, které se zaměřují na danou problematiku, jsou rozděleny do různých tematických celků a v rámci kapitol je postupováno chronologicky. Pozornost je věnována i rozboru základních Masarykových děl. Samostatná kapitola pak plní dílčí cíl práce, tedy charakterizování Československa a jeho vzniku. V závěru jsou shrnuty výsledky práce.
|
|
|
Buditel, historik, apologeta Matěj Procházka (1811-1889)
Řeháková, Veronika ; Pospíšil, Ctirad Václav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Weis, Martin (oponent)
v českém jazyce Předkládaná práce se věnuje Matěji Procházkovi (1811-1889), významné postavě náboženského a vlasteneckého života na Moravě ve druhé polovině 19. století a členovi tzv. Sušilovy družiny. Podrobný životopis je výsledkem historického bádání, v němž byl využit pramenný materiál z několika různých archivů na Moravě. Procházkův život je zde rozdělen do tří období. Dětství a studentská léta strávil postupně v rodné Brtnici, v Jihlavě a v Brně. Po vysvěcení na kněze sloužil šestnáct let v různých farnostech brněnské diecéze. Poté, bezmála čtyřicet let, žil v Brně, kde působil jako gymnaziální učitel a katecheta a angažoval se v činnosti národně buditelské, spolkové, vzdělávací a především publikační. Tato práce dále mapuje význam osobnosti Matěje Procházky z pohledu jeho současníků a následujících generací až po tu dnešní a podává celkovou charakteristiku tohoto muže. Součástí práce je nová a výrazně obohacená bibliografie tohoto spisovatele, žurnalisty, překladatele, recenzenta, básníka a autora vědeckých pojednání. Tematicky se jeho díla týkala církevní historie a hagiografie, jazykovědy, přírodních věd a filozofie, apologetiky, morálky, sociálního učení a několika dalších oborů. Všechna uvedená témata jsou analyticky a kriticky zpracována. Zajímavá je hlubší myšlenková souvislost mezi...
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Jourová, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Vize TGM o uspořádání Evropy v předválečném, válečném a poválečném období
Bašová, Magdaléna ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce pojednává o názorech TGM týkajících se uspořádání Evropy a postihuje jejich vývoj v časovém horizontu krátce před první světovou válkou, za války a opět krátce po válce. Cílem práce je popsat proměnu názorů a přehledně jí shrnout. Dále se práce věnuje Československu, stručnému popisu jeho vzniku a charakteristice politiky dle TGM. Po krátkém úvodu, představení cílů, metod práce a charakteristice zdrojů následují kapitoly, které se zaměřují na danou problematiku, práce postupuje chronologicky, začíná od doby před válkou a postupuje až k době poválečné, toto členění bylo zvoleno, pro dosažení jednoduššího sledování vývoje vizí TGM. Samostatná kapitola pak plní dílčí cíl práce, tedy charakterizování Československa a jeho vzniku. V závěru jsou shrnuty výsledky práce.
|
|
|
Reflexe první Československé republiky a jejího prezidenta T. G. Masaryka na stránkách vatikánského listu L'Osservatore Romano
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je přiblížit realitu první Československé republiky pohledem ze zahraničí, konkrétně prostřednictvím vatikánského deníku L´Osservatore Romano. Tato realita v sobě obsahuje více rovin a proto se jednotlivé kapitoly věnují reflexi celkového politického vývoje republiky, osobnosti jejího prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a situace katolické církve v zemi ze strany novinářů vatikánského listu. Jelikož byl jejich pohled nutně ovlivněn katolickou orientací listu, pracoval autor při zpracování tématu i s jinými periodiky a dalšími dokumenty, díky nimž mohl dosáhnout větší názorové plurality v jednotlivých otázkách. Čerpal proto také z některých dalších italských a českých novin, pastýřských listů československých biskupů, vzpomínek aktérů tehdejších událostí či z různých rozhovorů a projevů významných politických osobností. Svým výzkumem se však především pokusil nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem oficiální periodikum Svatého stolce na svých stránkách informovalo o dění v meziválečném Československu.
|
|
|
Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera
Zemánková, Markéta ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce nesoucí název Známé kriminální kauzy v českém filmu: od reality a novinových zpráv k filmovému zpracování, až po filmové recenze. Zločin v Polné - případ Leopolda Hilsnera pojednává o kauze, která se odehrála na konci devatenáctého a na počátku dvacátého století. V lese Březině u obce Polná byla zavražděna mladá dívka Anežka Hrůzová. V době, kdy ve společnosti panovala protižidovská nálada, byl za vraha označen polenský Žid Leopold Hilsner, který byl za tuto vraždu a později ještě za další, odsouzen, ačkoliv chyběly relevantní důkazy a svědectví. Tehdejší tisk výrazně přispěl k šíření antisemitských nálad. Tato práce popisuje průběh reálného případu a soustředí se na způsob, jakým tehdejší média o kauze informovala. Na toto téma byl v roce 2016 natočen film Zločin v Polné režiséra Viktora Polesného, který tato práce taktéž rozebírá a zpracovává recenze, které byly k tomuto filmu napsané včetně diváckých reakcí. Práce porovnává reálný případ s jeho filmovým zpracováním a mediální ohlasy, které událost i film provázely. Součástí této práce je také historický kontext a prameny tehdejšího antisemitismu, teoretická část je věnována filmové dramaturgii a tvorbě scénáře. Vlastní kapitoly jsou věnovány dokumentu Případ Leopolda Hilsnera v režii Petra Buriana, který téma hilsneriády...
|
|
|
Historická argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka a Romana Dmowského. Komparativní studie
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent) ; Kolář, Pavel (oponent)
Disertační práce se zabývá komparativní analýzou historické argumentace při hledání národní identity v textech Tomáše Garrigua Masaryka (1850-1937) a Romana Dmowského (1864- 1939). Masaryk a Dmowski patřili k předním představitelům politického, veřejného a intelektuálního života svých zemí na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století. Otázka národní identity náleží k tématům nejčastěji asociovaným s jejich životem a dílem. Před rokem 1914 Masaryk a Dmowski ovlivnili českou a polskou politiku a politické myšlení. Během první světové války se postavili do čela československé a polské emigrační politiky (Masaryk jako předseda Československého národního výboru, Dmowski jako předseda Polského národního výboru). V poválečném období se však jejich životní dráha rozcházela. Masaryk se stal prezidentem Československa a symbolem československé identity, Dmowski reprezentoval spíše opozici vůči hlavnímu proudu polského poválečného politického života. První a druhá část disertace pojedávají o Masarykově a Dmowského koncepci historické argumentace při hledání národní identity v kontextu Masarykova a Dmowského myšlení a života. Tyto části jsou uspořádány chronologicky a věnují pozornost transformacím Masarykových a Dmowského pohledů v průběhu času. Třetí část je komparativní a analyzuje (1) historický...
|
|
|
Karel Čapek a jeho "tichý hlas" v době ohrožení demokracie (1935-1938)
Nováková, Michaela ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Ve své bakalářské práci na téma "Karel Čapek a jeho ‚tichý hlas' v době ohrožení demokracie" analyzuji publicistické texty, které vycházely v letech 1935-1938 v deníku Lidové noviny, České slovo a časopise Přítomnost. Sleduji Čapkův vývoj ve vymezených letech a zároveň si všímám toho, jak se jeho publicistická tvorba proměňuje s přibližujícím se rokem 1938. Důležité jsou Čapkovy aktivity, které souvisí s jeho bojem o záchranu demokracie v Československu v době postupného rozmachu fašismu. Součástí práce je rovněž úvod do společensko-historického pozadí 30. let 20. století. Cílem práce jsou zjištění, která v Čapkově literární tvorbě sledují historické události té doby a zda byl Čapkův "tichý hlas" dostatečně varovný, výstižný a nápadný. Tato bakalářská práce se nevěnuje Čapkově práci komplexně, pouze si na základě analýzy dobových textů vybírá ty, jež v určitém období působí výrazněji než ostatní.
|
|
| |
|
|
Odcházení velikánů československé demokracie: komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku
Pavelková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Odcházení velikánů československé demokracie; komparace mediálního obrazu úmrtí a pohřbu T. G. Masaryka a Václava Havla v českém tisku" se zabývá porovnáním mediálního obrazu úmrtí a pohřbu zmíněných prezidentů v tištěných seriózních i bulvárních médiích dané doby. Média v tomto období rozebírala život těchto významných osobností, jejich dílo i náhled na politiku, přesah do zahraničí, jejich zásluhy a předkládala také kritiku. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se práce zabývá politicko-společenským kontextem doby, ve které žili a působili Tomáš Garrigue Masaryk a Václav Havel a rozebírá osobnosti samotné. Dále se práce v této části věnuje metodologii, kde vysvětluje použitou metodu zkoumání médií. V praktické části nabízí práce nejprve charakteristiku vybraných tištěných seriózních i bulvárních médií - Lidových novin, Poledního listu a deníku Blesk a pomocí kvalitativní analýzy se snaží zjistit, jakým způsobem o osobnostech prezidentů referovala zkoumaná periodika dané doby. Pokouší se na jedné straně postihnout paralely, které oba velikány v českém tisku spojovaly, na druhé straně se snaží zjistit, čím se jejich prezentace v tisku lišila. Součástí analýzy je porovnání jazykových prostředků, které byly v souvislosti s mediálním...
|
host ::
RSS.