|
|
Nádorová onemocnění prsu, děložního hrdla a varlat - epidemiologie, screening a prevence
Altová, Anna ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nádorů prsu, děložního hrdla a varlat se zaměřením na jejich epidemiologii, screening a prevenci. Pomocí ukazatelů úmrtnosti a incidence je zde popsána epidemiologická situace v Česku a vybraných zemích EU. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat míry účasti žen na screeningových vyšetřeních rakoviny prsu a děložního hrdla a pravidelných gynekologických prohlídkách za využití dat získaných z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bylo zjištěno, že míry účasti na screeningu prsu jsou ovlivněny věkovou strukturou. Míry účasti na cervikálním screeningu a gynekologických vyšetřeních ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2017 rostou. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry je česká mládež informována o možnostech samovyšetřování prsu a varlat za pomoci dat z dotazníků k výukovému programu "Zdravé koule". Znalosti studentů, kteří se programu účastnili, byly omezené. Byly však nalezeny rozdíly ve zdravotním chování a zdravotní gramotnosti mezi pohlavími a věkovými skupinami.
|
|
|
Názory dospělé populace na povinné a nepovinné očkování v ČR
NEDBALOVÁ, Martina
Pro svoji bakalářkou práci jsem zvolila téma Názory dospělé populace na povinné a nepovinné očkování v ČR. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií očkování, základními pojmy spojenými s očkováním, složením očkovacích látek, rozdělením očkovacích látek. Samostatnou kapitolu tvoří očkování v rámci národního imunizačního programu, tedy veškerá povinná, pravidelná očkování, z nepovinných očkování se podrobněji zaměřuji na očkování proti chřipce a očkování proti rakovině děložního čípku, což jsou očkování, kolem kterých je ve společnosti mnoho nezodpovězených otázek. Poslední dvě kapitoly se zabývají nežádoucími účinky očkování a negativními postoji k očkování. Zde cituji především názory lékařů, kteří očkování odmítají. Na teoretickou část navazuje část praktická, ve které jsem si stanovila tři cíle. Prvotním cílem je zjistit, jaký má názor dospělá populace v ČR na povinné a nepovinné očkování. Dále se snažím zjistit, zda-li se v populaci vyskytují i osoby, které s očkováním nesouhlasí. Posledním cílem práce je zjistit, jaká je proočkovanost vybranými nepovinnými očkováními. Součástí práce je kvantitativní výzkum, který je postaven na metodě dotazování. Dotazník je sestavený na základě výzkumných předpokladů a byl uveřejněn na internetu. Během měsíce na dotazník odpovědělo 366 respondentů. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů. Po vyhodnocení kvantitativního výzkumu bylo zjištěno, že se potvrdily všechny tři mé hypotézy. Moji bakalářskou práci lze využít pro lepší orientaci v dané problematice, k rozšíření informací ohledně očkování a v neposlední řadě také k zamyšlení a utvoření si vlastního názoru na toto kontroverzní téma.
|
|
|
Přínosy preventivních programů novotvarů v České republice
Matějková, Karolína ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Vlivem neustále se zvyšující se epidemiologické zátěže naší populace onkologickými onemocněními byly v rámci českého zdravotního systému zavedeny celoplošné preventivní programy pro vybrané druhy zhoubných nádorů. Cílem této práce je analýza a zhodnocení těchto poskytovaných screeningů, jimiž jsou mamografický screening, cervikální screening a screening tlustého střeva a konečníku. Předmětem analýzy jsou míry úmrtnosti na zhoubný nádor prsu (C50), děložního hrdla (C53) a tlustého střeva a konečníku (C18-21) v letech 1994 - 2015. Hlavní pozornost je v této práci věnována otázce, zda vývoj míry úmrtnosti na vybrané novotvary závisí na míře pokrytí preventivním programem.
|
|
|
Kvalita života pacientek s karcinomem hrdla děložního
Králová, Eva ; Raudenská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kvalitu života pacientek s diagnostikovaným lokálně pokročilým karcinomem hrdla děložního. Cílem práce je zjistit, jak tato skupina pacientek vnímá svou kvalitu života v období po ukončení léčby a které faktory se na hodnocení podílejí a porovnat rozdíly v hodnocení kvality života v různém časovém odstupu od léčby. Teoretická část práce přináší přehled základních poznatků o karcinomu děložního hrdla. Zabývá se epidemiologií tohoto onemocnění, rizikovými faktory jeho vzniku, klasifikací, diagnostikou, léčbou a jejími časnými i pozdními vedlejšími účinky, zmíněna je důležitá oblast prevence. Pozornost je věnována také kvalitě života, vymezení tohoto pojmu, jeho definici a významu hodnocení kvality života. Empirická část je zaměřena na zjištění subjektivního hodnocení kvality života a úrovně funkčního stavu pacientek. Jsou uvedeny cíle práce, pracovní hypotézy, popsána metodika šetření a charakteristika zkoumaného vzorku. Data získaná od respondentek dotazníkovým šetřením pomocí vlastního nestandardizovaného dotazníku a dotazníků EORTC QLQ C-30 a QLQ CX-24 jsou prezentována formou grafů a tabulek doplněných komentářem. Dále jsou uvedeny výsledky šetření a jejich srovnání s jinými studiemi.
|
|
| |
|
|
Stratification risk of disease progression in patients with abnormal cervical cytologic finding by means of molecular genetic analysis of selected biological factors
Gomolčáková, Barbora ; Kašpírková, Jana (vedoucí práce) ; Španielová, Hana (oponent)
Predmetom diplomovej práce bolo pomocou molekulárne - genetických techník sledovať vplyv vybraných herpesvírusov, polyomavírusov, Chlamydie trachomatis a metylácie promótorov tumor supresorových génov na vznik a progresiu ťažkých lézií u HPV pozitívnych pacientok. Potvrdenie prítomnosti týchto markerov u žien s ťažkými léziami na krčku maternice (KM) by pomohlo zvýšiť potrebnú špecificitu molekulárne genetického HPV testovania a tým ho odporučiť ako primárny screeningový test pre prevenciu karcinómu KM. HPV testovanie by tak mohlo nahradiť dnes prevládajúce cytologické vyšetrenie, ktoré vykazuje relatívne nízku citlivosť a tým aj množstvo falošne negatívnych výsledkov. Analyzované vzorky tvorili cytologické stery KM odobraté do tekutého média od 51 HPV pozitívnych žien s histologicky potvrdenou prítomnosťou ťažkej lézie. Ako kontrola boli použité odbery od 51 žien bez infekcie. Možný vplyv na progresiu ochorenia bol potvrdený iba pri metyláciách génových promótorov, ktorých prítomnosť bola detegovaná až u 26 pacientok. Je však veľmi nepravdepodobné, aby sa u všetkých týchto žien vyvinul karcinóm. Tento marker by teda mohol pomôcť stratifikovať pacientky v riziku, ale iba do istej miery. Napriek tomu, že samostatné pôsobenie zvyšných markerov v karcinogenéze karcinómu KM nebolo preukázané, nie je vylúčené...
|
|
|
Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích
Jirkovská, Magdaléna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce je literární rešerší na téma Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích. První část práce se věnuje vysvětlení molekulárních příčin vybraných lidských onemocnění, o kterých se zmiňují učebnice pro gymnázia. Zmiňuji zde i možnosti výuky daného tématu na středních školách. Konkrétní onemocnění, kterým se práce věnuje, byla vybrána na základě průzkumu učebnic. Další část bakalářské práce se zabývá hodnocením učebnic. Učebnice jsou hodnoceny pouze z hlediska obsahu informací, týkajících se tématu mé bakalářské práce. Kritéria hodnocení jsem si předem stanovila pro všechny učebnice stejně.
|
|
|
Vybrané bakteriální a virové nákazy přenášené sexuálním stykem
Tesařová, Kateřina ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Vybrané bakteriální a virové nákazy přenášené sexuálním stykem Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vybranými bakteriálními a virovými pohlavními onemocněními. Jedná se o STD (Sexually Transmitted Diseases) přenášené převážně sexuálním stykem. Vypracovaná rešeršní práce pojednává o výskytu těchto vybraných infekcí - chlamydióza, kapavka, měkký vřed, syfilis, virová hepatitida B, AIDS, herpes genitalis, genitální bradavice a karcinom děložního hrdla. Jejím úkolem je celkové shrnutí dané problematiky sexuálně přenosných chorob, podrobné seznámení se současnými informacemi a výsledky vědeckých výzkumů. Pozornost je u jednotlivých chorob věnována obecné charakteristice virů či bakterií, příznakům a způsobu přenosu. Dále práce poukazuje na způsoby diagnostiky a léčby, epidemiologický výskyt infekcí. V neposlední řadě je kladen důraz na prevenci. Klíčová slova: sexuálně přenosné choroby, chlamydióza, kapavka, měkký vřed, syfilis, virová hepatitida B, HIV/AIDS, herpes genitalis, genitální bradavice, karcinom děložního hrdla
|
|
|
Sexualita pacientek po prosté a radikální hysterektomii pro zhoubné nebo nezhoubné gynekologické onemocnění
Vrzáčková, Petra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Tošner, Jindřich (oponent) ; Kubíček, Vladimír (oponent)
Úvod: Karcinom děložního hrdla je často diagnózou velmi mladých, sexuálně aktivních žen. Radikální hysterektomie, jako základní léčebná modalita v časných stadiích onemocnění, umožňuje dosažení velmi příznivých onkologických výsledků. Na druhé straně má také svou nezanedbatelnou morbiditu, která se týká především dysfunkcí močového měchýře a rekta, lymfedémů a zhoršení sexuálního života pacientky. Metodika: Pro prospektivní analýzu byla využita data 41 pacientek, které podstoupily radikální hysterektomii pro karcinom děložního hrdla, 49 pacientek podstupujících prostou hysterektomii pro benigní gynekologické onemocnění a 53 zdravých kontrol. Pacientky vyplnily dotazníky týkající se sexuálních funkcí a kvality života před operací a následně 6 a 12 měsíců po operaci. Výsledky: Nejdůležitějším zjištěním byl průkaz dlouhodobého a signifikantního zhoršení objektivní vzrušivosti u pacientek po radikální hysterektomii (p = 0,041). Dále byl zaznamenán pokles sexuální touhy a vyšší frekvence bolestí během sexuálních aktivit. V souboru žen po prosté hysterektomii byl trend výskytu sexuálních obtíží klesající, především snížení frekvence výrazné dyspareunie. Souhrn: Radikální hysterektomie pro karcinom děložního hrdla představuje riziko vzniku poruch vzrušivosti, pokles libida a zhoršení dyspareunie. Psychosexuální...
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
host ::
RSS.