|
|
Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní v Evropě v letech 1995-2018
Opltová, Michaela ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní v Evropě v letech 1995-2018 Abstrakt Zhoubný novotvar slinivky břišní patří mezi zhoubná onemocnění s nejhoršími statistikami přežití. Úmrtnost za rok je v současnosti ve světě téměř stejná jako incidence. Evropa spolu s dalšími vyspělými regiony patří mezi nejvíce zasažené oblasti. Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat vývoj intenzity úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní ve vybraných evropských státech v letech 1995 až 2018 a následné porovnání trendů mezi zeměmi a v rámci jednotlivých regionů. K tomuto účelu byly použity především standardizované míry úmrtnosti a věkově specifické míry úmrtnosti. Data pocházela z WHO Mortality Database a Human Mortality Database. U všech států došlo k nárůstu standardizovaných měr úmrtnosti na zhoubný novotvar slinivky břišní u obou pohlaví. Vyšší hodnoty u obou pohlaví zaznamenaly státy střední a severní Evropy, a naopak nejnižší měly státy jižní Evropy. Specifické míry úmrtnosti rostly s věkem u obou pohlaví také ve všech analyzovaných státech. Klíčová slova: úmrtnost, zhoubný novotvar slinivky břišní, Evropa, standardizovaná míra úmrtnosti Počet znaků (bez mezer): 109 109
|
|
|
Věkově-specifická analýza incidence a úmrtnosti na leukemii
Soukupová, Alžběta ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat vývoj incidence a úmrtnosti na leukemii v Česku se zaměřením na vývoj podle věku a pohlaví. Analýza incidence leukemie byla provedena v období 1980 až 2018 a analýza úmrtnosti mezi lety 2003-2020. Analyzovaná období nejsou stejného rozsahu z důvodu dostupnosti potřebných dat. Pro obě analýzy byly vypočítány standardizované míry. Vzhledem k nízkým počtům případů úmrtí byly standardizované míry úmrtnosti rozděleny do širších věkových skupin a následně byly sloučeny i roky na šestiletá období. Na základě výsledků bylo zjištěno, že v Česku incidence leukemie roste. Počet nových případů onemocnění i úmrtí roste s věkem a je po celé sledované období vyšší u mužů v porovnání se ženami. Vývoj úmrtnosti u žen je mnohem stabilnější než u mužů. U dětí převažují akutní formy leukemie a s postupem do vyššího věku se začínají objevovat případy chronické leukemie. V seniorském věku jsou poté oba typy zastoupeny zhruba stejně. Nejvíce osob ročně umírá na akutní myeloidní leukemii (AML) a naopak nejméně akutní lymfoblastickou leukemii (ALL). U chronických typů tohoto onemocnění jako je chronická lymfocytární leukemie (CLL) a chronická myeloidní leukemie (CML) dochází k častým výkyvům v čase a jejich vývoj není stabilní. Klíčová slova: leukemie, standardizovaná míra incidence,...
|
|
|
Úmrtnost na nejčastější nádorová onemocnění v Česku a sousedních státech.
Schůt, Martin ; Altová, Anna (vedoucí práce) ; Hulíková Tesárková, Klára (oponent)
Úmrtnost na nejčastější nádorová onemocnění v Česku a sousedních státech Abstrakt Hlavním tématem této práce je souhrnná analýza vývoje úmrtnosti na nejčastější nádorová onemocnění v Česku a sousedních státech. Práce je zaměřena zejména na identifikace nejvýznamnějších typů nádorů v jednotlivých populacích a na analýzu úrovně a vývoje intenzity úmrtnosti na tato onemocnění v letech 2000 až 2019. Celková analýza je provedena tak, aby bylo možné reflektovat zásadní trendy posledního vývoje na základě porovnání situace ve vybraných státech. Z pohledu vývoje úmrtnosti je práce zaměřena především na nejdůležitější rizikové faktory, které nejvýznamněji přispívají ke zvyšování intenzity úmrtnosti. Práce se také zabývá otázkami změn ve vývoji základní struktury nejvýznamnějších typů nádorových onemocnění s přihlédnutím na regionální rozdíly mezi jednotlivými státy. Klíčová slova: úmrtnost, nádorové onemocnění, intenzita úmrtnosti, zhoubný novotvar
|
|
|
Pandemie COVID-19 z demografické perspektivy: mezinárodní srovnání
Březinová, Markéta ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Pandemie COVID-19 z demografické perspektivy: mezinárodní srovnání Abstrakt Hlavním cílem práce je srovnání průběhu a závažnosti pandemie COVID-19 v pěti evropských státech (Česku, Německu, Itálii, Španělsku a Portugalsku) během první vlny této pandemie, tedy zhruba v období jara až léta 2020. Klíčovým aspektem je zde pohlavní a věková struktura, jak celkových populací, tak i populace jedinců s potvrzenou nákazou COVID-19 i těch, kteří této nákaze podlehli. První část práce je věnována teoretickému úvodu, vymezení základních pojmů a představení průběhu pandemie ve všech vybraných státech. Následně jsou za pomocí hrubých a standardizovaných měr incidence, letality a fatality porovnávány rozdíly mezi jednotlivými státy, věkovými skupinami a pohlavími. Z výsledků pak vyplývá, že věková a pohlavní struktura potvrzených případů měla na průběh a závažnost první vlny pandemie značný vliv. Rovněž je zde věnována pozornost porovnání rozdílů ve věkové struktuře zemřelých s COVID-19 a zemřelých na respirační onemocnění v předpandemickém období. Srovnání měr letality COVID-19 za první vlnu pandemie a měr letality respiračních onemocnění v době před pandemií nepotvrdilo žádnou souvislost závažnosti pandemie s letalitou respiračních onemocnění. Klíčová slova: COVID-19, věková a pohlavní struktura, incidence, letalita,...
|
|
|
Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4 od počátku tisíciletí
Trejbal, Filip ; Altová, Anna (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle příčin v zemích V4 od počátku tisíciletí Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat a zhodnotit vývoj celkové úmrtnosti a úmrtnosti podle vybraných skupin příčin smrti v zemích Visegrádské čtyřky v období 2000-2018. Důraz je kladen především na zachycení dlouhodobých, případně počínajících úmrtnostních trendů a komparaci jednotlivých zemí, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Pro analýzu vývoje celkové úmrtnosti je v práci využita naděje dožití při narození a v přesném věku 65 let. Vývoj úmrtnosti podle příčin je pak zhodnocen pomocí standardizovaných měr úmrtnosti a příspěvků věkových skupin a skupin příčin smrti ke změně naděje dožití při narození. Výsledky analýzy ukázaly zlepšující se úmrtnostní poměry v rámci V4, což je doloženo růstem naděje dožití při narození i ve věku 65 let ve všech zemích během téměř celého období. Tento pozitivní vývoj byl primárně zapříčiněn poklesem intenzity úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, a to převážně ve starším věku (65+). Dále bylo zjištěno, že v novém tisíciletí v zemích V4 započal trend růstu intenzity úmrtnosti na některé příčiny smrti, jako jsou duševní poruchy či nemoci nervové soustavy. Ve vybraných zemích také docházelo k diverzifikaci příčin úmrtí - rostl počet příčin, které mají nezanedbatelný podíl ve...
|
|
|
Zdravotní systémy ve vybraných zemích Evropy a jejich dopady na demografický vývoj
Martínková, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Altová, Anna (oponent)
Zdravotní systémy ve vybraných zemích Evropy a jejich dopady na demografický vývoj Abstrakt Hlavním cílem práce je charakterizovat současnou podobu zdravotních systémů v šesti vybraných zemích (Německo, Francie, Česko, Švédsko, Španělsko a Maďarsko) a následně tyto státy navzájem porovnat z hlediska ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva a z pohledu kvality a efektivity fungování zdravotnictví. Náplň analytické části práce vychází z dat OECD (případně Eurostatu) a je zaměřena na komparaci demografických ukazatelů, výskytu rizikových faktorů ve společnosti, kvality a dostupnosti zdravotní péče se zvláštním důrazem na dlouhodobou péči a finanční náročnosti zdravotního systému. Výsledky analýzy poukazují především na výkonnost švédského zdravotního systému, který zaznamenal z vybraných zemí nejlepší hodnoty zkoumaných ukazatelů. Švédské zdravotnictví čelí i problémům, a to převážně v důsledku značných regionálních rozdílů. Naopak nejhorší výsledky lze pozorovat u Maďarska, na které mají vliv velmi nízké výdaje směřující do oblasti zdravotnictví, a s tím spojené nedostatečné zajištění kvalitní péče pro všechny občany. Klíčová slova: zdravotní péče, zdravotní systémy, zdravotní stav obyvatel, Evropa
|
|
|
Nádorová onemocnění prsu, děložního hrdla a varlat - epidemiologie, screening a prevence
Altová, Anna ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Kulhánová, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou nádorů prsu, děložního hrdla a varlat se zaměřením na jejich epidemiologii, screening a prevenci. Pomocí ukazatelů úmrtnosti a incidence je zde popsána epidemiologická situace v Česku a vybraných zemích EU. Prvním hlavním cílem práce je analyzovat míry účasti žen na screeningových vyšetřeních rakoviny prsu a děložního hrdla a pravidelných gynekologických prohlídkách za využití dat získaných z Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bylo zjištěno, že míry účasti na screeningu prsu jsou ovlivněny věkovou strukturou. Míry účasti na cervikálním screeningu a gynekologických vyšetřeních ve sledovaném období od roku 2009 do roku 2017 rostou. Druhým cílem je zjistit, do jaké míry je česká mládež informována o možnostech samovyšetřování prsu a varlat za pomoci dat z dotazníků k výukovému programu "Zdravé koule". Znalosti studentů, kteří se programu účastnili, byly omezené. Byly však nalezeny rozdíly ve zdravotním chování a zdravotní gramotnosti mezi pohlavími a věkovými skupinami.
|
host ::
RSS.