|
|
Vývoj sčítání lidu na území České republiky
Houdková, Veronika ; Antovová, Michaela (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem této práce je zkompletování a zhodnocení dostupných informací o populačních censech v České republice. V teoretické části se práce zabývá vývojem a historií populačních censů na našem území. Dále je zde stručně popsán význam sčítání lidu a oblasti využití dat a výsledků. Další část práce je věnována poslednímu sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2011. Zde jsou popsány zejména hlavní změny a novinky oproti předcházejícím sčítáním. Pátá kapitola práce stručně hovoří o připravovaném sčítání lidu v roce 2021. Poslední praktická část práce je zaměřena na zpracování časových řad vybraných ukazatelů na základě dat ze sčítání lidu, domů a bytů a jejich následná analýza.
|
|
|
Analýza kojenecké úmrtnosti ve společenkých souvislostech
Prokešová, Monika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vývoj kojenecké úmrtnosti ve společenských souvislostech na příkladu regionální analýzy České republiky. V první částí věnované teorii jsou vymezeny základní ukazatele kojenecké úmrtnosti a změny definice týkající se živě a mrtvě narozeného dítěte, které měly vliv právě na vývoj úmrtnosti do 1 roku zejména v České republice. Mimo jiné jsou zde vymezeny také sociální a ekonomické indikátory, u kterých bude posouzen vliv na kojeneckou úmrtnost. V analytické části této práce bude podrobněji zkoumána závislost mezi kvocientem kojenecké úmrtnosti a vybranými socioekonomickými ukazateli a to pomocí sestavené regresní analýzy. V závěru budou shrnuty výsledky získané regresní analýzou a uvedena doporučení vedoucí k možnému snížení kojenecké úmrtnosti pro kraje, na které byla aplikována regresní analýza.
|
|
|
Přínosy preventivních programů novotvarů v České republice
Matějková, Karolína ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Vlivem neustále se zvyšující se epidemiologické zátěže naší populace onkologickými onemocněními byly v rámci českého zdravotního systému zavedeny celoplošné preventivní programy pro vybrané druhy zhoubných nádorů. Cílem této práce je analýza a zhodnocení těchto poskytovaných screeningů, jimiž jsou mamografický screening, cervikální screening a screening tlustého střeva a konečníku. Předmětem analýzy jsou míry úmrtnosti na zhoubný nádor prsu (C50), děložního hrdla (C53) a tlustého střeva a konečníku (C18-21) v letech 1994 - 2015. Hlavní pozornost je v této práci věnována otázce, zda vývoj míry úmrtnosti na vybrané novotvary závisí na míře pokrytí preventivním programem.
|
|
|
Dementia in the Czech Republic: development, projection and risk factors
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Malá, Ivana (oponent) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Dizertační práca sa zaoberá problematikou demencie, ktorej sociálne, zdravotné a ekonomické dopady sú celosvetovo alarmujúce. Očakávaný dramatický nárast počtu osôb s kognitívnou poruchou bude klásť vysoké nároky na systém zdravotnej a sociálnej starostlivosti. Populačné starnutie a zvýšenie podielu starých osôb vo veku 65+ vyvolalo zvýšenú potrebu venovať sa tejto problematike, keďže vek je hlavným rizikovým faktorom demencie. Rozporné závery európskych a svetových výskumov potvrdzujú náročnosť kvantifikácie ochorenia. Odlišné definície a metodiky merania vedú k odlišným výsledkom. V ČR, v porovnaní s ostatnými vyspelými európskymi krajinami, neexistuje relevantný výskum v oblasti očakávaného nárastu počtu dementných osôb či trendov a determinantov ťažkej kognitívnej poruchy. Dostupné odhady prevalencie demencie v ČR sú založené výlučne na medzinárodných prevalenčných štúdiách EURODEM a EuroCode. Dizertačná práca poskytuje odhad počtu dementných osôb v ČR do roku 2050, založený na konštrukcii úmrtnostných tabuliek pre dementné osoby. Práca tiež zahrňuje analýzu rizikových faktorov ťažkej kognitívnej poruchy, založenú na socio-demografických a zdravotných veličinách. Toto poznanie je veľmi dôležité pre rozvoj či zachovanie účinnej politiky a programov reagujúcich na potreby jedincov žijúcich s kognitívnou poruchou v ČR.
|
|
|
Comparison of the level of fertility rate in selected EU countries.
Lešníková, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat úroveň plodnosti ve vybraných státech, kterými jsou Slovenská republika, Česká republika a Švédsko a porovnat jejich vývoj po pádu komunistického režimu od roku 1990 do roku 2014 a zároveň pomocí vícerozměrné statistické analýzy zjistit, do jakých shluků zemí EU by se na základě vybraných proměnných zmíněné tři státy zařadily. Za vlastní přínos považuji druhou kapitolu zaměřenou nejen na analýzu intenzity plodnosti, využívající přímou standardizaci, ale i na ověření toho, zdali existuje souvislost mezi shluky zemí EU a jejich geografickou polohou. Na základě mnou provedených analýz je závěrem této práce zjištění, že země podporující zkrácenou pracovní dobu mají hodnotu úhrnné plodnosti vyšší. Z toho důvodu je z hlediska zvýšení porodnosti potřebné zaměřit se nejen na státní rodinnou politiku, ale zejména na možnost zapojení matek na mateřské dovolené do pracovního procesu.
|
|
|
Změny ve věkové struktuře obyvatelstva České republiky a jejich možné důsledky
Holečková, Kristýna ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významnými demografickými změnami v chování populace České republiky v letech 1989 až 2014. V současné době patří mezi celosvětový problém demografické stárnutí populace, se kterým je spojena řada příčin a důsledků, ať už ekonomických, sociálních nebo politických. Práce se zaměřuje na konkrétní tři oblasti. První z nich je trh práce, se kterým se nejčastěji pojí obava ohledně nedostatku pracovních sil a diskriminace na pracovním trhu. Dále se věnuje systému sociální politiky, konkrétně sociálním službám jako je pečovatelská služba a domovy pro seniory a v poslední řadě poukazuje na stále rostoucí náklady na zdravotní péči. Cílem práce tak je podrobně popsat oblasti, které se změnou ve věkové struktuře souvisí a následně navrhnout možná opatření, jak dopadům spojenými s demografickým stárnutím nejlépe čelit i s ohledem na budoucí vývoj. Podstatná část práce je také věnována vývoji vybraných demografických ukazatelů a projekci obyvatelstva.
|
|
|
Zdravotní a sociální péče o seniory se zaměřením na Královéhradecký kraj
Štaffová, Pavlína ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Vrabcová, Jana (oponent)
S demografickým stárnutím populace se setkáváme ve většině zemí světa včetně České republiky. Narůstající počty osob v seniorském věku souvisí i s tím, že narůstá i potřebnost sociální a zdravotní péče o tyto osoby. Práce je zaměřena na Královéhradecký kraj a cílem je analyzovat demografickou strukturu populace z hlediska stárnutí pomocí různých ukazatelů a porovnání. Projekce do roku 2050 nastiňuje budoucí vývoj týkající se stárnutí populace. Dále práce analyzuje kapacity sociálních a zdravotních zařízení na konkrétní počty obyvatel. Odhady potřebného rozšíření kapacit sociálních a zdravotních zařízení do roku 2050 jsou provedeny na základě dostupné prognózy a kapacit zařízení za rok 2013.
|
|
|
Socioekonomický význam rodiny a trendy v rodinném chování obyvatel České republiky a Slovenska
Rousová, Petra ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Antovová, Michaela (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá rodinou a jejím současným postavením v životě především mladých lidí v České republice a na Slovensku. Je rozdělena do tří hlavních kapitol. V první kapitole je definován pojem rodiny z pohledů různých autorů, její funkce a formy, popsán její historický vývoj a dnešní socioekonomické prostředí. Druhá kapitola je zaměřená na demografický vývoj ukazatelů sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, plodnosti a potratovosti zahrnující i prognózu budoucího vývoje. Demografická analýza je vytvořena od roku 1960, přes rok 1993 s prognózou populace. Na základě demografických ukazatelů popisuje současné trendy rodinného chování. Třetí kapitola je věnována rodinné politice obou zemí a péči o rodiny s dětmi ze strany státu. Práce se snaží zachytit situaci rodin v České republice a na Slovensku, porovnat odlišnosti a odhadnout jejich možný budoucí vývoj.
|
|
|
Vliv náboženství na demografické ukazatele v České republice
Juříková, Kristýna ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Stejskal, Jakub (oponent)
Cílem této práce je analyzovat současný vztah mezi náboženským vyznáním obyvatel a vybranými demografickými ukazateli souvisejícími s rodinným chováním, které se náboženské společnosti snaží ovlivňovat v dnešním nazírání pozitivně - kvůli aktuálnímu problému s nízkou plodností, vysokou rozvodovostí a rostoucím podílem nesezdaných rodin. V České republice mají kvůli historickému vývoji největší náboženský vliv zejména křesťanské církve. Vztah je analyzován pomocí regresního modelu, do kterého jsou zahrnuty kromě náboženství i jiné sociodemografické a ekonomické proměnné, aby se případné zkreslení výsledků minimalizovalo. Z výsledků vyplývá, že náboženství plodnost pozitivně ovlivňuje pouze z pohledu historického (současného počtu dětí všech žen v kategorii 15-49 let), ne v aktuálním pohledu ve vyšších územních celcích. Pozitivní vztah víry se nepodařilo prokázat ani u sňatečnosti, vzhledem k její obtížné vyjádřitelnosti pomocí použitých vysvětlujících proměnných. Kde však religiozita působí i po zevšeobecnění na úroveň obcí s rozšířenou působností, je indukovaná potratovost, rozvodovost a podíl dětí narozených mimo manželství.
|
|
|
Podobnosti a odlišnosti rodinného chování v mezinárodním srovnání
Lončíková, Kateřina ; Nývlt, Ondřej (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a změnami v rodinném chování v České republice a vybraných evropských zemích. Práce nejprve vysvětluje pojmy populační a rodinná politika. V pohledu na vymezení těchto pojmů i vztahu populační politiky a rodinné politiky existují velké rozdíly. Někteří autoři považují populační a rodinnou politiku za totožné, jiní je striktně oddělují. Další část práce popisuje změny v rodinném chování v České republice po roce 1989. Stěžejní část práce představuje třetí kapitola, která se zabývá vývojem a popisem nejprve vybraných demografických indikátorů charakterizujících rodinné chování a poté ukazatelů popisujících rodinné chování z dat VŠPS a SILC. Všechny ukazatele jsou sledovány u 21 evropských států včetně České republiky. Na základě získaných dat je pro každou skupinu ukazatelů (tj. pro demografické indikátory popisující rodinné chování a pro ukazatele popisující rodinné chování z dat VŠPS a SILC) vytvořena shluková analýza.
|
host ::
RSS.