|
|
Unemployment of university graduates in Slovakia in 2001-2014
Pintérová, Monika ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Irmanová, Eva (oponent)
Predložená bakalárska práca sa zaoberá nezamestnanosťou absolventov vysokých škôl na Slovensku v rokoch 2001 - 2014, pričom sa zameriava na analýzu nezamestnanosti tejto špecifickej skupiny obyvateľstva v rámci jednotlivých regiónov a v rámci odborov. Cieľom práce je analyzovať túto nezamestnanosť v rámci jednotlivých krajov Slovenska a odborov, na základe získaných údajov zo Štatistického úradu Slovenskej republiky a Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu Slovenskej republiky. Práca sa snaží o vystihnutie najdôležitejších znakov nezamestnanosti tejto skupiny obyvateľstva a o zistenie hlavných príčin, ktoré túto nezamestnanosť spôsobujú. Záver práce obsahuje predpokladaný budúci vývoj a odporúčania, ktoré by mohli zlepšiť situáciu absolventov vysokých škôl na trhu práce v Slovenskej republike.
|
|
|
Studenti učitelství s poruchou učení
Pejchalová, Michaela ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
česky Diplomová práce se zabývá studenty učitelství se specifickou poruchou učení. Jejím cílem je zmapovat vysokoškolské studium a pedagogickou praxi těchto osob. Výzkum je doplněn o zjištění názoru veřejnosti na učitele s poruchou učení. Práce je konstruována jako empirický výzkum kvalitativního rázu, doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se studenty učitelských oborů se specifickou poruchou učení a dotazníkového šetření mezi veřejností. Poté byla analyzována (kvalitativně i kvantitativně) a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má tři hlavní části. Teoretická východiska pocházejí převážně ze zahraniční literatury o osobách s dyslexií na vysoké škole a v zaměstnání. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a analýzu dat. Výsledkem práce jsou témata, která vystihují studenta učitelství se specifickou poruchou učení, a zjištěné názory veřejnosti. Třetí část práce, diskuze, pak přináší shrnutí a propojení odborné literatury se závěry empirického výzkumu. Přínosem studie je vytvoření konceptu toho, kdo je to student učitelství se specifickou poruchou učení. Druhým ziskem je odhalení slabých míst v přístupu k budoucím učitelům s touto poruchou a navržení možností na zkvalitnění odborné péče....
|
|
| |
|
|
Vybrané aspekty výživy vysokoškolských studentek ze zvolených vysokých škol v České republice
Stuchlíková, Sandra ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Název Vybrané aspekty výživy vysokoškolských studentek ze zvolených vysokých škol v ČR Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na konkrétní aspekty z výživy vybraných vysokoškolských studentek z oslovených vysokých škol v České republice. Počátek práce uvádí základní pojmy týkající se obecně životního stylu. Teoretická část popisuje kapitoly o vývoji nutričních návyků, které umožňují srovnání výživy v dětství a v dospělosti. V práci je představena problematika společného stravování, v níž je zahrnuto stravování v rodině, školní stravování, ale i analýza veřejného stravování. Následně je v práci zařazena kapitola o vysokoškolských studentech, jež zahrnuje popis vysokoškolského studenta, jeho nutriční nároky, stravování a průzkumy realizované na vysokoškolských studentech. Praktická část uvádí výzkumné šetření související s výživou vysokoškolských studentek z oslovených vysokých škol. Výsledky výzkumného šetření neprokázaly relevantní výkyvy ve výživě vysokoškolských studentek. Klíčová slova Vysokoškolský student, školní stravování, menza, výživa, životní styl
|
|
| |
|
|
Osobní organizace vysokoškolských studentů
Dejmalová, Lenka ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Matošková, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem osobní organizace vysokoškolských studentů v současném dynamickém prostředí vysoké školy. Cílem empirického výzkumu bylo prozkoumat, jak studenti organizují své studium na začátku studia. V teoretické části jsme pojednali o Boloňském procesu a hlavních změnách, které nastaly v terciárním vzdělávání a proměnily studentskou kariéru vysokoškolských studentů. Zabývali jsme se také vysokoškolskou socializací a osobností vysokoškolského studenta, jeho tradičními i novými rolemi a proměnami životního stylu. Byly představeny dva pohledy na vysokoškolské studium akcentující důraz na kognitivní rozvoj osobnosti studenta a také význam oborově nespecifických dovedností osobní organizace pro úspěšné vysokoškolské studium. V kvalitativním výzkumu vycházíme z konceptů osobní organizace a akademického sebeřízení, jež vymezují klíčové dovednosti pro úspěšné vysokoškolské studium i profesní uplatnění. Nejprve jsme přistoupili k obsahové analýze studijních plánů a orientačnímu dotazníkovému průzkumu mezi studenty 1. ročníku FF ZČU v Plzni. Použili jsme také snímek studijního týdne a elektronické dotazování. Data jsme analyzovali technikou otevřeného kódování a tématického kódování. Rozlišili jsme dva organizačně-studijní typy, jejichž základem byly rozdíly v zaměření mimoškolní činnosti a v...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj hodnotové orientace studentů Zdravotně-sociální fakulty Jihočeské univerzity v průběhu jejich studia
BERÁNKOVÁ, Jana
Výzkum hodnot má velký společenský význam, i proto se mu věnuje stále větší pozornost. V minulosti jsme se mohli setkat s příliš úzkým vymezením předmětu sociální psychologie jako vědy o postojích. Dnes bychom mohli považovat za jedno z hlavních témat sociální psychologie hodnoty a proces hodnocení. Hodnoty podmiňují chování sociálních skupin a jednotlivců, proto se předpokládá, že v blízké budoucnosti se empirický výzkum a teoretické zpracování hodnot stanou jedním z nejhlavnějších úkolů společenských věd. Platnost hodnot a celého hodnotového systému závisí na společenských cílech, se změnou společenského řádu se mění cíle, které si společnost vytyčuje, a tedy také systém hodnot. Proto s každou změnou společenské formace nastává také přehodnocení hodnot. Ale i uvnitř dané společenské struktury dochází ke změnám hodnot v souvislosti s následujícím společenským vývojem a změnou společenských potřeb. Výzkum hodnot je spojen s velkými metodologickými i metodickými potížemi, celá řada psychologických metod aplikovaných v zahraničních výzkumech vychází z rozdílných společensko {--} ekonomických podmínek. Za optimální řešení lze považovat výběr nejrozšířenější metody (test Allport {--} Vernon {--} Lindzeyův) v české modifikaci, kterého bylo použito ve výzkumu hodnot vysokoškolské mládeže v Ostravě jako hlavní výzkumné metody. Metoda i přes své nedostatky je vhodná pro zjištění základních trendů v hodnotové zaměřenosti studentů vysokých škol. V dnešní medializované době se o problematice životních hodnot mladých lidí hodně mluví, diskutuje a píše. Tato diplomová práce se zabývá problematikou hodnotové orientace studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a zkoumá také faktory, které životní směrování ovlivňují. V teoretické části se zabývám problematikou filozofické, sociologické a psychologické koncepce hodnot, kulturou a hodnotovým systémem, klasifikací hodnot a samotnou hodnotovou orientací, potřebami a postoji souvisejícími také s problematikou hodnot, problematikou hodnot v různých typech výzkumů, výzkumy hodnotového zaměření u mládeže a metodami zkoumání hodnot. V závěru teoretické části uvádím také výsledky výzkumu hodnot jiných autorů. Praktická část je věnována výzkumu hodnotové orientace, který probíhal na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v oboru odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví. Výzkum zkoumal vztahy a postoje studentů k hodnotám citovým, společenským i materiálním. Ke shromažďování dat a údajů pro výzkumnou část byla použita metoda dotazníkového šetření.
|
|
|
Neurotické příznaky u vysokoškolských studentů
KRÚPOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá výskytem neurotických příznaků u vysokoškolských studentů ve vztahu k formě studia. V teoretické části je nastíněna samotná problematika neurotických příznaků. Její úvodní kapitoly vychází z definice pojmu {\clqq}neurotický``, která zní : vztahující se k neuróze, nebo z ní vyplývající. Jsou zde popsány jednotlivé neurotické a stresové poruchy podle rozdělení v klasifikaci MKN {--} 10. Tedy fobické úzkostné poruchy, mezi které patří agorafobie, sociální fobie a specifické (izolované fobie), dále jiné úzkostné poruchy, kam se řadí panická porucha, generalizovaná úzkostná porucha a smíšená úzkostně depresivní porucha. Vedle fobických úzkostných poruch se v bakalářské práci zabývám obsedantně {--} kompulzivní poruchou a reakcemi na závažný stres a poruchami přizpůsobení (akutní reakce na stres a posttraumatická stresová porucha). Další stěžejní kapitolou bakalářské práce je kapitola pojednávající o stresu. V této části jsem se pokusila popsat problematiku stresu v souvislosti s hlavním tématem práce {--} neurotickými příznaky. Zabývám se zde tedy především fyziologií stresu a projevy stresu. Protože jsou neurotické příznaky příkladem propojení duše a těla, poslední oddíl je věnován psychosomatice. Zde je popsána psychosomatika jako věda a somatoformní poruchy též podle MKN {--} 10. Závěr teoretické části bakalářské práce, který je věnován konkrétním neurotickým příznakům je rozdělen do dvou oddílů {--} na neurotické příznaky manifestující se prostřednictvím duševního schématu a na neurotické příznaky manifestující se prostřednictvím tělesného schématu Praktická část je zaměřena na zmapování neurotických příznaků u vysokoškolských studentů v rámci kvantitativního výzkumu podle vlastního dotazníku.
|
host ::
RSS.