|
|
"Dazlak - Skinhead" a "Oi! Warning" - Skinheadi jako hrozba pro německou společnost?
Koryntová, Eva ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se zabývá německou skinheadskou subkulturou v 90. letech a její prezentací v dobových filmech Dazlak - Skinhead a Oi! Warning. Nejdříve v teoretické části popisuje vznik a vlastnosti skinheadské subkultury ve Velké Británii a její vývoj v Německu. Poté se zaměřuje na zmíněné dva filmy, zařazuje je do kontextu historie hnutí skinheadů v Německu a uvádí jejich děj a charakteristiku. Dále analyzuje prezentaci skinheadů v těchto filmech na základě čtyř tezí, které dle odborné literatury skinheady definují. Literatura udává, že skinheadi inklinují k pravicovému extremismu, násilí a agresi, pocházejí z dělnické třídy a mají specifický životní styl, který se vyznačuje poslechem skinheadské hudby, návštěvami večírků a koncertů a konzumací alkoholu. Většinu těchto tezí tyto dva filmy potvrzují, přesto ale oba filmy subkulturu prezentují jiným způsobem. Černobílý film Oi! Warning svoji pozornost nekoncentruje na problematiku pravicového extremismu, nýbrž na násilí, agresi a skinheadský životní styl. Vzhledem k jeho celkové estetice, tragickému konci a záporné postavě "pravého" skinheada Komy, lze tvrdit, že tento film subkulturu prezentuje negativně. Snímek Dazlak - Skinhead se snaží předsudky o skinheadech vyvrátit. U skinheadského hlavního hrdiny se zaměřuje nejen na jeho násilí, nýbrž i na jeho politické...
|
|
| |
|
|
Politický extremismus ve Francii se zaměřením na "Národní frontu". (" Le Front national")
Nejedlý, Vladimír ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Tématem diplomové práce je pravicový extremismus ve Francii se zaměřením na Národní frontu (Front national). Práce se nejprve zabývá vymezením pojmu extremismu, typologií a jeho napojením na politický systém v podobě politických stran a hnutí a jeho současnou podobou. V další části je obsahem práce zmapování historického vývoje pravicového extremismu ve Francii, kořenů a tradic z nichž vycházel. Největší prostor je v diplomové práci věnován vývoji hnutí Národní fronty (Front national) od období jeho vzniku po současný stav. Cílem této práce je zmapování politického extremismu ve Francii, a to především s ohledem na hnutí Národní fronty, porovnání vývoje strany v jejích jednotlivých etapách a pozornost je věnována především srovnání změn jejího programu a změny elektorátu, a to zejména v souvislosti s obměnou v čele hnutí (od Jean-Marie Le Pena k Marine Le Pen). Ke zpracování diplomové práce byla použita odborná literatura v českém a francouzském jazyce a autentické dokumenty. KLÍČOVÁ SLOVA extremismus, pravicový extremismus, politické strany, Národní fronta, (Front national), Jean-Marie Le Pen, Marine Le Pen
|
|
|
Domácí terorismus ve Spojených státech v letech 2001-2015
Zelinka, Ondřej ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Divišová, Kristýna (oponent)
Práce se věnuje tématu domácího terorismu (homegrown terrorism) ve Spojených stá- tech v období od roku 2001 do roku 2015. Práce nejprve věnuje rozdílu mezi pojmy domestic a homegrown terrorism, které se v českém a anglickém jazyce obsahově liší, a následnému stanovení definice domácího terorismu. Práce se dále věnuje dvěma nejvýznamnějším odvět- vím domácího terorismu v USA - tedy pravicovému a džihádistickému. Každý ze směrů je roze- brán z hlediska ideologie, přičemž v případě pravicového extremismu se práce věnuje také jeho nejdůležitějším odnožím. Práce se následně stručně věnuje historickému kontextu a dále pak aktivitám, ke kterým se jednotlivé ideologické směry ve zkoumaném období uchýlily, jako jsou například jednotlivé teroristické útoky a incidenty, ke kterým došlo mezi lety 2001 až 2015. Dále se tato práce věnuje zevrubné analýze trendů v domácím terorismu, porovnání nebez- pečnosti jednotlivých teroristických ideologických směrů, vytvoření profilu typického pachatele teroristických činů na základě statistických údajů a analýze smrtících útoků, ke kterým v daném období došlo. Klíčová slova domácí terorismus, USA, pravicový extremismus, muslimský extremismus, džihádis- mus, trendy v domácím terorismu
|
|
|
Radikalizace východoněmecké mládeže na příkladu teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund
Šašková, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Odhalení teroristické buňky Nationalsozialistischer Untergrund (Národněsocialistické podzemí, NSU) v listopadu 2011 upozornilo na stále aktuální problematiku pravicového extremismu v současném Německu. Skupina Nationalsozialistischer Untergrund byla tvořená třemi mladými lidmi: Beate Zschäpe, Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem. Tato buňka se dokázala přes deset let ukrývat před policií a úřady a má na svědomí minimálně deset vražd, patnáct loupežných přepadení a dva bombové útoky. Její odhalení znovu otevřelo otázku, jak se Spolková republika Německo vyrovnává se svou nacistickou minulostí i současnou pravicově extremistickou scénou. Tato bakalářská práce se zabývá radikalizací východoněmecké mládeže v 90. letech a ukazuje tento trend na příkladu výše zmíněného uskupení. Práce se nejprve věnuje charakteristice pravicového extremismu a následně jeho specifikám v NDR a nových spolkových zemí. Následně se zaměřuje na životy tria pachatelů před vznikem buňky, její fungování v utajení a popisuje také trestné činy, které jsou s ní spojeny. Bakalářská práce nejprve popisuje loupežná přepadení, prostřednictvím kterých skupina získávala finanční prostředky, poté je pozornost věnována vražedné sérii spojené s lety 2001 až 2007 a nakonec jsou popsány i dva bombové útoky v Kolíně nad Rýnem, které má trio na...
|
|
|
Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952
Ladka, Marcel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce "Zákaz Socialistické říšské strany ve Spolkové republice Německo v roce 1952" se věnuje pravicově extremistické a první neonacistické parlamentní straně v bonnské republice, která existovala mezi lety 1949 a 1952. Tato práce srovnává tuto stranu s Nacionálně socialistickou dělnickou stranou Německa, ke které se strana hlásila a za jejíž nástupnickou organizaci se považovala. Autor této práce popisuje vznik, ideologii a vůdčí osobnosti SPR, čímž potvrzuje teorii, že SRP skutečně byla nástupnickou organizací zakázané NSDAP. Úvodem práce nastiňuje zákonně mechanismy pro zákaz politické strany. V další části bakalářské práce je popsán boj spolkové vlády proti této straně po volebních úspěších ve spolkových zemích Dolní Sasko a Brémy. Roku 1951 podala spolková vláda návrh na zákaz SRP Spolkovému ústavnímu soudu. V závěru práce je právě analyzován rozsudek německého ústavního soudu, který SRP označil jako stranu ohrožující stávající ústavní pořádek a který SRP zakázal, a osudy straníků po zrušení SRP.
|
|
|
Right-wing extremism in Brandenburg 1990-2010
Kramlová, Anna ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce a jednopřípadová studie "Pravicový extremismus v Braniborsku 1990 − 2010" se věnuje různým podobám pravicového extremismu ve spolkové zemi Braniborsko v časovém úseku dvaceti let po znovusjednocení Německa. Cílem práce je analýza vývoje tohoto fenoménu v Braniborsku ve všech jeho formách, sahajících od extrémně pravicových postojů, přes politické strany, po uskupení a páchání trestných činů. Práce však zohledňuje i potírání pravicového extremismu skrze angažmá zemské politiky a civilní společnosti. Autorka se věnuje důvodům pro rozšiřování pravicového extremismu v Braniborsku, poukazuje na provázanost jeho jednotlivých forem a ověřuje oficiálně deklarovanou stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu ve spolkové zemi. Dochází k závěru, že extrémně pravicová scéna je i přes svou heterogennost jasně propojená, obzvlášť s národně-demokratickou stranou NPD, že největší bezprostřední ohrožení společnosti v Braniborsku však vychází ze strany násilníků, užívajících svou ideologii jako ospravedlnění pro své činy, sahající od vyhrožování až k vraždě. Tvrzení o stagnující až klesající tendenci projevů pravicového extremismu autorka v práci potvrzuje.
|
|
|
Analýza státních a nestátních opatření proti pravicovému extrémismu v České republice
Vinařická, Anna Marie ; Cejp, Martin (vedoucí práce) ; Holas, Jakub (oponent)
Práce se věnuje problematice obrany státu proti pravicovému extremismu. V první části popisuje teoretická východiska, kterými je koncepce obranyschopné demokracie Karla Loewensteina a zároveň její kritiky. Je definován problematický pojem extremismus a stručně popsán vývoj české pravicově extremistické scény. V empirické části práce je na základě kritérií obranyschopné demokracie analyzována česká legislativa. Hlavním bodem práce je analýza jednotlivých opatření proti pravicovému extremismu na základě expertního šetření. Tato opatření pochází jak od státních orgánů, tak od neziskových organizací. Do analýzy se tak promítají obě dimenze teoretického základu, tedy koncepce obranyschopné demokracie i její kritiky, které vyzdvihují právě působení nestátního sektoru. U opatření je hodnocena jejich účinnost a zkoumány jejich klady a zápory. Hlavním cílem práce je na základě tohoto hodnocení vybrat nejúčinnější opatření.
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Janura, Lukáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
|
host ::
RSS.