|
Živé tělo jako pramen svobody (filosofická studie o původu svobody vůle jakožto skutečnosti i pojmu)
Brinzanik, Dušan ; Čapek, Jakub (oponent) ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce sledovala dva různé způsoby myšlení o svobodě, o nichž je přesvědčena, že od samého počátku nesou sebou důvody, proč nejsou schopny se s možností svobody vůle ve světě vyrovnat, stejně jako vůbec dospět k plausibilnímu uchopení toho, co svobodná vůle je. Jeden myšlenkový směr je založen v pojetí světa, které není schopno garantovat možnost svobody ve světě, už jenom proto, že něco jako svobodnou vůli nemůže svými prostředky uchopit. Problém druhého přístupu pak spočívá v nejasném a současně vnitřně nesourodém pojmu Já. Ten vede ke konstrukci určitého nároku na svobodnou vůli, který ji činí pro člověka z principu nedosažitelnou, přestože původně tento přístup svobodu člověku přisuzuje a pouze chce vystihnout, čím je omezována a jak ji lze pěstovat. Oba tyto základní způsoby pak spojuje zavádějící spojení otázky svobodné vůle s problematikou morální odpovědnosti, které jejich problémy s konceptualizací svobody ještě více komplikuje.
|
|
Informační systémy ve společnosti Radiant Systems
Beran, Michal ; Švecová, Lenka (vedoucí práce) ; Lorenc, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá informačními systémy v organizaci z pohledu jejich významu, architektury a způsobu měření efektivity informačního systému. Hlavní důraz práce je kladen na vyhodnocení informačního systému jako prostředku podpory hlavních a vedlejších procesů organizace. Pro toto hodnocení je využito aplikace metody Quality Functional Deployment (QFD), která umožňuje identifikovat nesoulad mezi existujícími systémy a požadavky jednotlivých firemních procesů. Tato práce též vyzdvihuje význam některých systémů, které hrají důležitou roli v organizacích působících na poli vývoje software.
|
|
Fyzioterapie u gastroesofageálního refluxu
ŠIRMAROVÁ, Jitka
Tato práce se zabývá problematikou etiologie a léčby refluxní choroby jícnu (GERD). Je prokázáno, že pohybový systém má v mnoha rovinách vliv na vznik tohoto onemocnění, proto vedle primární péče gastroenterologů a praktických lékařů nabývá na významu i léčba pomocí fyzioterapeutických technik. V teoretické části je podrobně popsán sfinkterový mechanismus na dolním konci jícnu, který je zde funkčně nejdůležitější antirefluxní bariérou. Dále jsou uvedeny možné způsoby a faktory, které se podílejí na vniku gastroesofageálního refluxu a následně i současná léčba refluxní choroby jícnu. Druhá část teoretické části je zaměřena na vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, na funkci bránice a její souvislost se vznikem GERD a na možnosti rehabilitační léčby u pacientů s tímto onemocněním. Cílem teoretické části bylo podat rešerši o současném stavu. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvořili tři pacienti s diagnózou GERD léčící se v Nemocnici České Budějovice na Gastroenterologickém oddělení. Od pacientů byla odebrána anamnéza a provedeno kineziologické vyšetření. Shodně u všech třech pacientů byla zjištěna porucha trupové stabilizace. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena individuální terapie, což bylo také cílem praktické části. Fyzioterapie byla zaměřena na ovlivnění postavení hrudního koše a zlepšení jeho dynamiky při dýchání, nácvik dechového stereotypu, aktivaci břišní stěny, ovlivnění stabilizační funkce nohy, cvičení ve vývojových řadách a modifikovaných polohách, progresivní Jacobsonovu relaxaci a ovlivnění reflexních změn měkkými technikami. Výzkumnou otázkou bylo, zda lze příznaky GERD pozitivně ovlivnit ošetřením funkčních poruch pohybového aparátu. Během tříměsíční terapie došlo k určitým změnám v kineziologickém vyšetření (např. změna aktivity dolních a horních fixátorů lopatek s relaxací trapézu, uvolnění rigidity hrudníku, ovlivnění dynamické stability těla). Funkční poruchy ale nebyly ovlivněny natolik, aby byly také změněny popsané symptomy GERD. Výsledky terapie byly limitovány motivací, přístupem a psychickým naladěním pacientů. Roli ve vzniku refluxu patrně nehraje jen vnitřní orgán či pohybový systém, ale také psychika, a všechny tyto složky člověka se navzájem ovlivňují. Proto také léčba multifaktoriálního onemocnění, jakým je GERD, by měla být komplexní. Měly by být léčeny zároveň všechny faktory, kromě fyzioterapie i oblast psychická, a to vyžaduje dosud bohužel zaostávající mezioborovou spolupráci.
|
|
Význam spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví s veterinární službou v prevenci infekčních onemocnění
RICHTROVÁ, Daniela
Slovo infekce je pojem, který v lidech vyvolává nejistotu. Vždyť není to tak dávná minulost, kdy umírali lidé při pandemiích moru, cholery či chřipky. Člověk může být infikován viry, bakteriemi, houbovými organizmy nebo parazity, z nichž řada může nakazit více živočišných druhů. Choroby přenášené ze zvířat na člověka se nazývají zoonózy. Pro účinnou surveillance zoonóz je nutná spolupráce jak veterinární, tak i hygienické služby. Jejím cílem je včasné odhalení a eliminace zdrojů nákazy. Zakládá se především na cíleném veterinárním a hygienicko-epidemiologickém dozoru. Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na význam spolupráce veterinární a hygienické služby v prevenci infekčních onemocnění. Jedním z cílů práce je porovnání výskytu vybraných humánních onemocnění zoonózami v Jihočeském kraji v letech 2002-2010. Druhým cílem je porovnání rozsahu protiepidemických opatření přijatých cestou veterinární služby a orgánu ochrany veřejného zdraví. V této diplomové práci byl využit kvalitativně-kvantitativní výzkum. Předmětem výzkumu bylo zjištění významu spolupráce orgánů ochrany veřejného zdraví a veterinární služby v oblasti prevence infekčních onemocnění. Kvantitativní část šetření probíhala metodou sekundární analýzy dat. V kvalitativní části šetření byl proveden polostrukturovaný rozhovor s vedoucí odboru epidemiologie Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích a ředitelem Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj. Na základě výsledků výzkumu a daných rozhovorů jsem došla k tomuto závěru: 1) Spolupráce při předávání informací o výskytu infekčních nemocí je zajištěna dostatečně. 2) Rozsah protiepidemických opatření přijatých ve veterinární oblasti a v oblasti ochrany veřejného zdraví je dostačující. Tato diplomová práce může sloužit jako edukační materiál pro studenty studující bakalářský nebo magisterský stupeň ochrany veřejného zdraví, jelikož jako zaměstnanci hygienické služby budou v praxi řešit problematiku související s otázkami veterinárního dozoru.
|
|
Regionální kultura a úloha elit
Sternová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Martin (oponent)
Předmětem této rigorózní práce byl vztah lokálních elit a regionu, k němuž přísluší, nahlížený s ohledem na jejich specifické vlastnosti - v tomto případě demonstrovaný na příkladu chodského regionu a jeho duchovního vudce Jindřicha Šimona Baara. V teoretické části práce jsme se pokusili zasadit ruzné aspekty života a díla této významné osobnosti, přesahující rámec lokálního významu, do souvislostí s historickým a kulturním vývojem chodského regionu. Duraz byl kladen také na rozbor jednotlivých odvětví chodské lidové kultury, jako jsou lidové tradice a zvyky, nářečí, kroje či hudba a tanec; pozornost věnujeme i popisu současného stavu folklóru v regionu. Teoretickou část doplňuje empirické šetření, které má za úkol prokázat životnost odkazu osobnosti Baarova formátu v rámCi regionální kultury a poodhalit některé detaily každodenního života v místě. Srovnávací výzkum, prováděný v Praze, zdurazňuje specifičnost vztahu obyvatel vybraného regionu k nejvýraznějšímu zástupci lokální elity. Tato práce si neklade za cíl detailně analyzovat veškeré aspekty života konkrétního "duchovního vudce" či podat vyčerpávající přehled folklóru a lidové kultury regionu. Její snahou je najít souvislosti mezi vlivem regionálně významné osobnosti Baarova formátu a prožíváním vnitřní identity a integrity obyvatel zkoumaného...
|
|
Filosofie dějin: Jared Diamond a filosofie dějin
BAŽANTOVÁ, Eva
Zdá se, ţe filosofie dějin, v klasické podobě, je po zkušenostech z 20. století mrtvou disciplínou. Při uvaţování nad Jaredem Diamondem jako nad filosofem dějin je nutno začít u G. W. F. Hegela, který je povaţován za stěţejní pilíř klasické filosofie dějin. Tuto ?tradiční? filosofii dějin si představíme na jeho názorech. Výše zmínění autoři, Hegel i Diamond, se zajímají o vývoj lidstva, společností a vysvětlení dějinného vývoje. Přesto jeden z nich za filosofa povaţován vůbec není - je přírodním vědcem, který se zabývá biologií, genetikou a etologií ptáků. Pokusím se prokázat, ţe existují důvody, proč můţeme i Jareda Diamonda za filosofa dějin pokládat. Teorie filosofů dějin je třeba diskutovat, zamyslet se nad nimi a případně je rozvíjet. Odhalení nových směrů ve filosofii dějin by nám mohlo pomoci předpovědět, kam se tento obor bude ubírat dál, nebo zda je skutečně mrtvý. Předpoklad je takový, ţe filosofie dějin mrtvou disciplínou je. Stále se dá zachránit, a to tím, ţe se stane seriózní exaktní vědou, po vzoru Diamonda, který je inspirován programem E. O. Wilsona a jeho Sociobiologií, a dalších.
|
|
Pozitiva a negativa pěstounské péče na přechodnou dobu z pohledu zúčastněných - vybraných odborníků a žadatelů
URBANOVÁ, Magdalena
Abstrakt V roce 2000 byla přijata novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kde je zakotvena speciální úprava umožňující krátkodobou pěstounskou péči. Pro tento typ náhradní rodinné péče se užívá označení ?pěstounská péče na přechodnou dobu?. Teoretická část práce je věnovaná významu rodiny, transformaci náhradní rodinné péče, zkušenostem s PPPD v zahraničí, pozitivním důsledkům a rizikovým okruhům PPPD. V úvodu práce se v samostatné kapitole věnuji attachmentu, významu rodiny a jejímu vlivu na vývoj dítěte. V další kapitole se věnuji vývoji pěstounské péče a potřebě změny systému o ohrožené děti. Navazuji kapitolou o zkušenostech s profesionální pěstounskou péčí na Slovensku. Tento stát jsem si vybrala z důvodu dlouholetých zkušeností s PPPD a také díky tomu, že jsou nám kulturně nejblíže. Dále se věnuji dvou stěžejním kapitolám práce a to pozitivním důsledkům PPPD, kde zmiňuji tři nejdůležitější přínosy PPPD, v kapitole Možná úskalí popisuje sedm základních rizik PPPD. Kapitolou Teoretická východiska a náměty výzkumného šetření zakončuji teoretickou část práce, z níž jsem se inspirovala při vytváření okruhů pro vedení rozhovorů. Cílem mé práce bylo zjistit, jaké názory mají zúčastnění (tzn. pracovníci SPOD, psychologové, lékaři, žadatelé) na pěstounskou péči na přechodnou dobu. Popsat, jaké jsou podle nich pozitiva a negativa této formy náhradní rodinné péče. Rozhovory jsem vedla s odborníky a pěstouny na přechodnou dobu. Odborníky jsem vybírala za pomoci vedoucího zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, který zprostředkoval kontakt s nimi a dále přes zaměstnankyni OSPOD jsem se dostala k pěstounkám na přechodnou dobu. Pro sběr dat jsem použila kvalitativní metodu, techniku polořízených rozhovorů. Shromážděná data jsem vyhodnotila postupy tématické obsahové analýzy a vytvářela tak kategorie, které jsem rozdělila do dvou základních skupin ? přínosy PPPD a rizika PPPD. V prvním okruhu jsem zjistila tři základní přínosy PPPD ? okamžité umístění dítěte do náhradní rodiny, navázání citové vazby dítěte k matce pěstounce a ostatním členům rodiny a předcházení citové deprivaci. V okruhu rizika PPPD jsem se věnovala otázce přerušení vazby mezi členy rodiny a dítětem z pohledu jak rodičů a ?sourozenců?, tak i dítěte. Další otázka se týkala nedostatku pěstounů na přechodnou dobu a návaznosti s dlouhodobou péčí o děti. Dále jsem se věnovala motivaci pěstounů na přechodnou dobu, kontaktu s biologickou rodinou, vhodnosti pro všechny děti a také službám pro pěstouny ? přípravným kurzům a službám doprovázení. V následující části této práce, v kapitole ?Diskuze?, se zamýšlím nad jednotlivými oblastmi, především nad tím, jak jsou tyto oblasti vzájemně provázány a jak se případně ovlivňují a doplňují. Práci zakončuji závěrem, kde v krátkosti shrnuji výsledky. Snahou této práce je ukázat jaké přínosy a jaká rizika může s sebou sytém PPPD přinést. Jelikož je však na samém počátku fungování, bylo by vhodné zopakovat tento výzkum za určitou dobu, kdy by jak odborníci, tak i pěstouni měli více zkušeností a mnoho poznatků zde popsaných by se mohlo šířeji rozpracovat.
|
|
Jak učit filosofii na gymnáziích? Příspěvek k didaktice filosofie.
Šebešová, Petra ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent) ; Pavličíková, Helena (oponent)
Název práce: Jak učit filosofii na gymnáziích? Příspěvek k didaktice filosofie Autorka: Mgr. Petra Šebešová Abstrakt: Předkládaná práce je prvním pokusem o ucelený návrh didaktické koncepce pro gymnaziální výuku filosofie v České republice. Autorka tím reaguje na nedostatečné propojení mezi klíčovými kompetencemi v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia a příslušným obsahem vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ i na nedostatek české literatury k didaktice filosofie. Za hlavní výukový cíl předkládané koncepce je považován rozvoj filosofického myšlení studentů. Toto tvrzení je podloženo argumenty vycházejícími ze specifické povahy filosofie i ze zahraniční literatury k didaktice filosofie. Filosofické myšlení je pro účely výuky rozčleněno do těchto filosofických kompetencí: porozumění a interpretace textu, psaní vlastního textu, diskuse, práce s pojmy, argumentace, řešení problémů, reflexe (včetně kritického ověřování a hodnocení), odpovědné rozhodování a jednání. Tyto kompetence jsou rozpracovány do dílčích dovedností, umožňujících jejich postupný nácvik. Prostředky doporučované k naplnění těchto cílů vycházejí z pedagogického konstruktivismu, je zdůrazněn zejména problémový přístup k filosofickým obsahům a strukturovaná práce s prekoncepty studentů. Práce dále představuje specificky...
|
|
Role metaforického zobrazení v rámci vztahu člověka k transcendentnu
Stehlíková, Hana ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá filosofickou tematizací vztahu člověka k transcendentnu prostřednictvím pojmu metafory a metaforického zobrazení. Porovnává dvě svébytné filosofické koncepce autorů Immanuela Kanta a Friedricha Nietzscheho, které jsou propojeny prostřednictvím otázky po možnostech poznání a vztahu jazyka a myšlení. Ucelující perspektivou pojednání dodává filosofický pojem metafory, jehož role a význam v rámci filosofické disciplíny jsou hledány právě na pozadí děl daných autorů. Pojem metafory z filosofického pohledu je pak ústředním tématem dvou závěrečných částí práce, které se vracejí k poznatkům úvodního výkladu a nabízejí jejich shrnutí v podobě symbolistické a idealistické koncepce, jak je nastínil Jacques Derrida. Tyto pozice se však k pojmu metafory vztahují a užívají jej způsobem, který pouze zrcadlí jejich vlastní premisy a vede neřešitelným sporům. Nabízí se tak otázka, zda lze pro pojem metafory nalézt jiné východisko.
|
|
Femomém stáří a umírání z pohledu současné společnosti a z biblického hlediska
Nováková, Zdenka ; Ventura, Václav (vedoucí práce) ; Krahulcová, Beáta (oponent)
Společnost stárne. O stáří a umírání se stále musíme učit mnoho nových věcí. Práce je rozdělena do tří základních částí. V první části je popsán psychosociální pohled na stáří a umírání - postoj společnosti ke starým lidem, jak staří lidé přijímají psychické a fyzické změny, pohled společnosti na nemoci a umírání. V druhé části jsou tyto fenomény viděny biblickým pohledem - pozice starých lidí v době biblické, postoj společnosti k nemocem a umírání (nový pohled na umírání v Novém zákoně). Po této části následuje filozofický pohled. Poslední část je praktická. V průzkumu lidé odpovídali na otázky: co si myslí o současném postoji lékařů k umírajícím lidem, zda se v současné době mluví dostatečně o umírání a smrti, zda je dostatečná péče o staré lidi, zda jsou schopni mluvit o umírání se svými blízkými (se svou rodinou), zda mají obavy spojené s umíráním a pokud ano, které obavy převládají.
|
host ::
