|
|
Emancipační hnutí žen ve Velké Británii od 60. let do 80. let 19. století
Bažantová, Eva ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Diplomová práce se zabývá ženským emancipačním hnutím ve Velké Británii od 60. do 80. let 19. století. Cílem bylo na základě parlamentních debat, dobových spisů a textů zákonů sledovat požadavky aktivistek ze střední třídy, jejich argumenty pro zrovnoprávnění žen v oblastech majetkových práv, volebního práva a vzdělávání. Práce se zabývá mezníky, jako byly petice či návrhy zákonů související s danými oblastmi, a následně hodnotí průběh a výsledky těchto emancipačních snah. Největšími úspěchy bylo narovnání možností nakládání s majetkem mezi vdanými a neprovdanými ženami, zisk volebního práva pro ženy v místních volbách a zkvalitnění školství.
|
|
|
První světová výstava 1851 v Londýně
Bažantová, Eva ; Valkoun, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hennlichová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce má za cíl analyzovat přípravy, průběh a společenské dopady První světové výstavy, konané v roce 1851 v Londýně. V práci jsou nejdříve v první kapitole popsány impulsy a počáteční fáze příprav Výstavy. Druhá kapitola se soustřeďuje na stavbu výstavní budovy - Křišťálového paláce a na další nezbytné přípravy související přímo s Výstavou, vydání nového patentového zákona a zajištění bezpečnosti. Stěžejní třetí kapitola analyzuje otevření a průběh Výstavy, vystavované předměty a doplňkové služby a taktéž se zaměří na ohlas Výstavy v dobovém tisku a v dalších publikacích. V práci je také věnována pozornost vlivu úspěchu Výstavy na rozvoj muzejnictví, školství a dalších oblastí viktoriánského života. Klíčová slova: 1851; Henry Cole; Křišťálový palác; muzejnictví; princ Albert; Světová výstava; viktoriánská Velká Británie
|
|
| |
|
|
Vzdělávání dětí cizinců na druhém stupni základních škol v České republice
BAŽANTOVÁ, Eva
V uplynulé dekádě narostl počet cizinců, kteří se přistěhovali do České republiky. Jednou ze situací, se kterou je třeba počítat, je vzdělávání dětí cizinců nejen v rámci povinné devítileté školní docházky. Cílem této diplomové práce bude zaměřit se na konkrétní výuku dětí cizinců na druhém stupni českých základních škol a na nižším stupni víceletých gymnázií a zmapovat výukové materiály, které poskytují české i mezinárodní organizace. Výukové materiály, které mají napomáhat integraci cizinců, anebo mají vyučovat o problematice migrace. Diplomová práce bude případovou studií, kdy v praktické části bude znázorněn přístup jedné konkrétní školy k výuce dětí cizinců. Práce analyzuje, zda jsou učitelé připraveni na vzdělávání dětí cizinců a hodnotí, jakým způsobem zvolená škola napomáhá integraci dětí cizinců do české společnosti.
|
|
|
Posouzení výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice
BAŽANTOVÁ, Eva
Diplomová práce "Posouzení výnosové schopnosti jarních odrůd pšenice" se zabývá porovnáním vybraných odrůd pšenice jarní, které jsou pěstovány v České republice. V roce 2012 byl na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity založen odrůdový pokus. Ve čtyřech opakováních bylo zaseto celkem osm odrůd jarní pšenice - Corso, Brawura, Aranka, Tercie, Granny, Scirocco, Septima a Vánek. Výsledky jarních odrůd byly porovnávány s kontrolní ozimou odrůdou Baletka. Během vegetace byl sledován výskyt plevelů, chorob a škůdců a hodnocen počet rostlin a odnoží. Ve výsledkové části jsou hodnoceny hlavní výnosové prvky - počet klasů na 1m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Po sklizni byl dále vyhodnocen skutečný a teoretický výnos, koeficient produktivního odnožení, délka klasu a objemová hmotnost. Průměrný počet klasů u jarních odrůd dosáhl počtu 520 ks na m2 a u sledovaných odrůd se výrazně lišil, přesto u většiny odrůd překonal výsledek kontrolní ozimé odrůdy (491 ks na m2). Počet zrn v klasu byl průměrně 45 ks a u kontrolní ozimé odrůdy Baletka dosáhl 37 ks. Průměrná hmotnost tisíce zrn všech jarních odrůd dosáhla hodnoty 31,7 g a byla srovnatelná s výsledky kontrolní ozimé odrůdy.
|
|
|
Filosofie dějin: Jared Diamond a filosofie dějin
BAŽANTOVÁ, Eva
Zdá se, ţe filosofie dějin, v klasické podobě, je po zkušenostech z 20. století mrtvou disciplínou. Při uvaţování nad Jaredem Diamondem jako nad filosofem dějin je nutno začít u G. W. F. Hegela, který je povaţován za stěţejní pilíř klasické filosofie dějin. Tuto ?tradiční? filosofii dějin si představíme na jeho názorech. Výše zmínění autoři, Hegel i Diamond, se zajímají o vývoj lidstva, společností a vysvětlení dějinného vývoje. Přesto jeden z nich za filosofa povaţován vůbec není - je přírodním vědcem, který se zabývá biologií, genetikou a etologií ptáků. Pokusím se prokázat, ţe existují důvody, proč můţeme i Jareda Diamonda za filosofa dějin pokládat. Teorie filosofů dějin je třeba diskutovat, zamyslet se nad nimi a případně je rozvíjet. Odhalení nových směrů ve filosofii dějin by nám mohlo pomoci předpovědět, kam se tento obor bude ubírat dál, nebo zda je skutečně mrtvý. Předpoklad je takový, ţe filosofie dějin mrtvou disciplínou je. Stále se dá zachránit, a to tím, ţe se stane seriózní exaktní vědou, po vzoru Diamonda, který je inspirován programem E. O. Wilsona a jeho Sociobiologií, a dalších.
|
|
|
Vlivy působící na organoleptické vlastnosti masných výrobků
BAŽANTOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá zpracováním literární rešerše na téma - vlivy působící na organoleptické vlastnosti masných výrobků. Úvodní část se zabývá lidskými smysly. Zrak, čich a chuť mají velký význam v senzorickém posouzení potravin. U masa a masných výrobků se hodnotí tyto senzorické vlastnosti - barva, vůně, chuť, konzistence, šťavnatost, textura, celkový vzhled a vzhled v nákroji. Jednotlivé masné výrobky se liší způsobem výroby. Podle platné legislativy se rozdělují do sedmi skupin. Nejvíc se odlišuje výroba celosvalových a mělněných výrobků. Senzorické vlastnosti jsou ovlivněny kvalitou vstupní suroviny, recepturou, pomocnými a přídatnými látkami, technologickým postupem a obalem. Senzorickou jakost lze zajistit použitím správného managementu výroby.
|
host ::
RSS.