|
|
Owning Sudan's disarmament, demobilization and reintegration process : between theory and practice
Mackuliaková, Kristína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
(Abstrakt) V širšom kontexte sa táto práca zaoberá otázkou, do akej miery rozhoduje medzinárodná komunita o iniciácii a podobe stabilizačných a obnovovacích procesov v post-konfliktných oblastiach, ktoré sú čoraz viac kritizované pre ich jednotvárnosť a neschopnosť prispôsobiť sa skutočným podmienkam a potrebám. V snahe zmierniť túto kritiku, ako aj zvýšiť úspešnosť týchto programov, sa medzinárodná komunita chopila konceptu "národného vlastníctva". Či sa jedná o rétorický koncept a ako sa jeho chápanie líši medzi teóriou a realitou sú hlavné témy tejto diplomovej práce. Konkrétne, práca analyzuje koncept "národného vlastníctva" v procesoch odzbrojenia, demobilizácie a reintegrácie (DDR) bývalých vojakov na príklade Sudánu medzi rokmi 2003-2013. Sudánsky DDR proces bol definovaný ako "národne vlastnený", no napriek tomu kritizovaný pre slepé nasledovanie medzinárodných štandardov a celkovú neschopnosť prispôsobiť sa podmienkam. Ako cieľ si práca stanovila určiť, aká interpretácia tohto konceptu bola definovaná v teoretickej rovine a porovnať ju s uskutočneným programom. Nosnou časťou práce je analýza procesu DDR v štyroch rôznych rovinách: v strategickej a politickej rovine (vrátane iniciácie), v rovine dizajnu a plánovania, v rovine implementácie a nakoniec v rovine monitorovania a hodnotenia a...
|
|
|
Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova
Stejskalová, Jana ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent)
Tato bakalářská práce "Koncepce Společného evropského domu M. S. Gorbačova" analyzuje proevropsky orientovanou myšlenku sovětské zahraniční politiky, která vešla ve známost v polovině 80. let. Šlo o koncept mírové vize a nové otevřenosti Sovětského svazu vůči politice Spojených států amerických a Západu v době studené války. Toto období se vyznačovalo vzájemnou nedůvěrou dvou ideologicky odlišných bloků a reálnou hrozbou jaderného konfliktu. Gorbačov nebyl jediným státníkem, který se evropskou politikou zabýval. Šíření evropských idejí má bohaté historické pozadí. Konkrétně s prvkem společného evropského domu se bylo možné setkat již v rámci zahraniční politiky Leonida I. Brežněva. O aktivní prosazování této koncepce se však zasloužil až Michail S. Gorbačov, kterému je rovněž připisováno její autorství. Tato bakalářská práce mapuje vznik, vývoj i zánik této sovětské zahraniční politiky. A to, včetně průvodních událostí a zásadních postojů západních zemí k ní. Diskutuje také důležité mezníky, které tuto koncepci zásadně ovlivnily. Kromě detailní analýzy obsahu diskutované myšlenky se práce zároveň zaobírá i jejím teritoriálním odkazem. Gorbačovův Společný evropský dům je vedle dalších důležitých aspektů neodmyslitelně spjat s pádem železné opony a s rozpadem Sovětského svazu.
|
|
|
Zahraniční politika USA v éře Ronalda Reagana: Strategická obranná iniciativa a proces odzbrojení
Valko, Patrik ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
V magisterské práci "Zahraniční politika USA v éře Ronalda Reagana: Strategická obranná iniciativa a proces odzbrojení" je analyzován vývoj systému Strategické obranné iniciativy a následný proces odzbrojení ve druhé polovině 80. let. Na začátku se práce zaměřuje na stav jaderného odzbrojení do konce 70. let, avšak primárně se zabývá obdobím prezidentské administrativy Ronalda Reagana, kdy začal být systém SDI vyvíjen. V otázce odzbrojení bude práce analyzovat rozhovory mezi představiteli Spojených států amerických a Sovětským svazem, které započaly v r. 1985 na summitu v Ženevě a pokračovaly v následujících letech v Rykjavíku, Washingtonu a Moskvě.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor rigorózní práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Rigorózní práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Reflexe Gorbačovových reforem v deníku Rudé právo v období 1985-1990
Fara, Pavel ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem reflektoval deník Rudé právo v letech 1985 až 1990 Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu. Michail Gorbačov si přál transformovat sovětský model hospodářství do podoby, která by obsahovala prvky volného trhu. Dalšími jeho vizemi bylo uvedení demokratického fungování země do praxe nebo zaručení svobody slova. Západním zemím nabídl Gorbačov vlídnou tvář a jednal s nimi o odzbrojení a likvidaci jaderných zbraní. Touto iniciativou se zasloužil o konec studené války. Nikdy však Gorbačov neuvažoval o přechodu Sovětského svazu ke kapitalismu a opuštění komunistické ideologie. Komunistická myšlenka byla podle Gorbačova jediná správná a jeho reformy měly zmodernizovat sovětský systém a dál budovat socialismus. Při výzkumu v této práci byla použita metoda kvantitativní obsahové analýzy, která umožnila získat z textů Rudého práva potřebné informace. Práce také na základě odborné historické literatury popisuje, jakou úlohu měly Gorbačovovy reformy splnit a jaký byl jejich průběh. Na základě těchto poznatků pak práce uvádí důsledky reforem při rozpadu SSSR. Pomocí kvantitativní obsahové analýzy byl prostudován výběr vydání deníku Rudé právo v letech 1985 až 1990 a relevantní texty byly hodnoceny dle stanovených proměnných. Nejprve proběhla u zkoumaných textů jejich identifikace a...
|
|
|
Comparison of Nuclear Policy: Administrations of George W. Bush and Barack Obama
Svitková, Katarína ; Ulík, Karel (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bibliografický záznam SVITKOVÁ, Katarína. Porovnanie jadrovej politiky posledných dvoch amerických administratív. George W. Bush a Barack Obama. Praha, 2011. 57 s. Bakalárska práca (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. 2011. Vedúci bakalárskej práce Mgr. Karel Ulík. Abstrakt Témou bakalárskej práce je porovnanie prístupov Georgea W. Busha a Baracka Obamu k otázkam jadrovej politiky. Hlavná téza je založená na predpoklade, že hoci sa čiastočne líšia v rétorike a použitých prostriedkoch, primárne ciele oboch administratív sú totožné, rovnako ako bezpečnostné hrozby, ktorým sa musia prispôsobovať. Po stručnom popise nového bezpečnostného prostredia nasleduje kapitola venovaná prezidentovi Georgeovi W. Bushovi, v ktorej sú hodnotené jeho kroky v oblasti jadrovej politiky ako medzinárodné zmluvy a prístup k štátom odmietajúcim medzinárodné normy. Pozornosť je tiež venovaná otázke zbraní hromadného ničenia spojenej s vojenskými intervenciami v zahraničí. V nasledujúcej kapitole sú rozobrané kroky súčasného prezidenta Baracka Obamu v jadrovej oblasti ako zmluva New START, snaha o zabránenie šíreniu jadrového materiálu a, rovnako ako v prechádzajúcej kapitole, prístup k Severnej Kórei a Iránu. Nasledujúca časť je venovaná porovnaniu dvoch prezidentov v spomínaných...
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století : komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor diplomové práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Diplomová práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Odzbrojení na počátku 21. století. Redukce strategických zbraní mezi USA a Ruskem
Šilha, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Hofmannová, Mahulena (oponent)
SHRNUTÍ Cílem této práce bylo teoretické uchopení aktuálního vývoje na poli smluvních nástrojů upravujících problematiku odzbrojení z pozice mezinárodního práva, resp. zasazení nové (resp. renegociované) koncepce smlouvy o omezení strategických zbraní mezi Ruskou federací a Spojenými státy americkými do širšího mezinárodně-smluvního kontextu, analýza nové odzbrojovací smlouvy označované Nový START, jež nahrazuje smlouvu START I, a její srovnání se smlouvami a návrhy smluv předcházejícími. Práce přitom shrnuje dlouhodobější vývoj bilaterálních smluvních koncepcí o redukci strategických zbraní mezi Spojenými státy a Ruskem, resp. Sovětským svazem, jenž sahá až hluboko do dob studené války a zahrnuje přelomová jednání okolo smluv SALT či INF. Práce si všímá nejen samotných textů smluv a jejich návrhů, nýbrž právě také jednotlivých fází jednání. Smlouva Nový START je pak předmětem detailnější analýzy v závěrečných dvou kapitolách, jakož i východiskem základní hypotézy práce předpokládající, že tato smlouva představuje logické pokračování bilaterálního odzbrojovacího procesu v rozsahu a způsobem použitým již v předcházející smlouvě START I, jenž těží ze zkušeností s předcházející smluvní úpravou. Za použití dvou primárních hledisek, tedy úpravy limitů strategických zbraní a nastavení kontrolních opatření, byla...
|
|
|
Vývoj a použití chemických zbraní
ČAMRA, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou použití chemických zbraní. Cílem je posoudit relevanci chemických zbraní z hlediska jejich vývoje, použití a mezinárodních snah o jejich omezení, zákaz či likvidaci a následně určit, zda a jakou hrozbu v současné době představují. Práce nejprve představuje stručnou charakteristiku historického vývoje chemických zbraní, mezinárodní snahy o jejich omezení či zákaz a následně jednotlivé druhy chemických zbraní a prostředků jejich nasazení v konfliktech. V praktické části se pak autor soustředí na ozbrojené konflikty 20. a 21. století, ve kterých došlo nebo mohlo dojít k nasazení chemických zbraní. Tyto konflikty jsou prostřednictvím deskriptivně-analytické metody posouzeny z hlediska samotného charakteru konfliktu, okolností nasazení chemických zbraní, druhů nasazených chemických zbraní, jejich významu pro konečný výsledek konfliktu a zejména vlivu, který na jejich použití či nepoužití měly relevantní mezinárodní dohody či předchozí zkušenosti a politický charakter daných zemí. Dalšími specifickými oblastmi, jimž je věnována pozornost, jsou chemický terorismus a iniciativa České republiky v oblasti chemických zbraní. Závěrem jsou pak předloženy výsledky provedené analýzy a diskuze, ve které autor prezentuje závěry vyvozené z uvedených informací a své vlastní názory na danou problematiku.
|
|
|
Malé státy v mezinárodních vztazích a otázky mezinárodní bezpečnosti
Žáková, Alice ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
S rozpadem bipolárního systému se zvýšil význam malých států a důraz již není kladen pouze na činnost velmocí. V globalizujícím se světě se ale také objevují nové hrozby, kterým musí státy čelit a adaptovat své bezpečnostní a zahraničně-politické nástroje. Cílem práce je zmapovat kroky, kterými si dva vybrané malé státy - Česká republika a Norsko zajišťují svou bezpečnost a minimalizují hrozby. První kapitola analyzuje vybrané země a rozhoduje, zda se opravdu jedná o malé státy. Po vydefinování největších hrozeb těchto států, kterými jsou terorismus a proliferace zbraní hromadného ničení, následuje analýza strategických postupů zem v boji proti terorismu v návaznosti na protiteroristické strategie OSN, OBSE, NATO a EU. Z tohoto pak vyplývá, že jsou tyto země sice malými, ale ne slabými státy a mohou se podílet na minimalizaci globálních hrozeb.
|
host ::
RSS.