Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obraz Posledního soudu v renesančních Čechách
Hejná, Tereza Rozálie ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám vyobrazením posledních soudů v Čechách v 15.-16. století. První část jsem pojala jako úvod do problematiky posledního soudu - poslední soud jako socio-kulturní fenomén; příčiny a historie zobrazování posledního soudu; ikonologicko- ikonografickému popis námětu. V části druhé se věnuji hlavnímu tématu, a to vyobrazením posledního soudu v Čechách v 15.-16. století. Snažím se o kompendium všech uměleckých památek na našem území, přičemž se jedná především o fresky. Dále se zabývám příčinami jejich vznik, hledám jejich inspirační zdroje a podrobuji je ikonologicko-ikonografickému rozboru. Následně jednotlivá díla srovnávám nejen mezi sebou, ale i s díly staršími, která vznikla mimo naše území.
Elijah in the New Testament and Apocryphal Literature
Hládek, Mária ; Dus, Jan (vedoucí práce) ; Mrázek, Jiří (oponent)
Prorok Eliáš je v hebrejskej Biblie pokladaný za spravodlivého jednotlivca, ktorý nezakúsil smrť, ale bol vzatý do neba na ohnivom voze. Táto práca sa pokúša objasniť ako sa s touto legendou vysporiadali Nový zákon a starozákonné pseudepigrafy v ich kontexte, ktorý je závislý na obrazotvornosti náboženského pozadia, v ktorom sa očakáva príchod Eliáša. Keďže sa spisy Nového zákona a starozákonných pseudepigrafov zaoberajú skutočným alebo fiktívnym kontinuom s hebrejskou bibliou, (ktorej kánon nemusel byť v dobe vzniku daného novozákonného alebo pseudepigrafného spisu uzavretý), priama narážka na proroka Eliáša vedie k tvrdeniam o povahe viery v období neskorého judaizmu a raného kresťanstva a o spôsobe akým sa tento legendárny materiál vyvíjal. Podľa toho na aké skutočnosti a osoby sa prorok Eliáš v daných spisoch vzťahuje a so stálym prihliadaním na náboženský kontext spisov, je možné dozvedieť sa, ktoré motívy týkajúce sa tejto postavy sa dajú pokladať v kresťanskom kánone za uzavreté a ktoré žijú ďalej vlastným životom v okruhoch, ktoré preberajú židovsko - kresťanské materiály.
Albrecht Dürer - Apokalypsa
Výborný, Michal ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce přibližuje po ikonografické stránce pohled na Dürerovu Apokalypsu rozdělenou na samostatně popisující Titulní list, Mučení sv. Jana Evangelisty a následně na čtrnáct listů, s nezbytným ohledem na soudobé historické události a vliv významných osobností určujících dobu pro vznik díla. Kritika pramenů autorů zabývajících se dříve tématem Apokalypsy je zde prezentována v kontrastu k soudobému nahlížení na danou problematiku Ikonografické rozkrytí všech šestnácti listů (včetně titulního listu zhotoveného v druhém vydání roku 1511) se zároveň snaží ikonologicky rozkrýt hlubší symboliku listů. V závěru práce je prezentovaná koncepce podání Apokalypsy jako programového díla pro přicházející nástup nového vyznání - protestantismu.
Trend zombifikace v současné filmové a serálové tvorbě - výzkum publika
Malinová, Lenka ; Baslarová, Iva (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Diplomová práce s názvem "Trend zombifikace v současné filmové a seriálové tvorbě - výzkum publika" se zabývá otázkou "proč lidé vyhledávají seriály a filmy se zombie tematikou." V teoretické části práce autorka představí pojem "zombie" z hlediska jeho dominantní pozice v rámci populární kultury. Na pozadí historického a teoretického vymezení tématu budou představeny výsledky výzkumu publika, který je zaměřen na diváky-fanoušky zombie žánru mediální tvorby. Výsledná analýza se pokusí komparací diskurzu mediálního produktu a diskurzu publika odhalit hypotézu vystihující vztah diváků k mediálním obsahům se zombie tematikou. Výzkum je založen na kvalitativní metodě zakotvené teorie. Pro výzkum byly použity metody polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování.
"Because the time is near." Eschatology in Grimmelshausen's "Simplicianische Schriften": The Time and Figures of Revelation
Maroszová, Jana ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Bok, Václav (oponent) ; Václavek, Ludvík (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav germánských studií Ludwig-Maximilians-Universität München, Fakultät für Sprach- und Literaturwissenschaften, Institut für Deutsche Philologie Resumé Dissertation / Disertační práce "Denn die Zeit ist nahe." Eschatologie in Grimmelshausens Simplicianischen Schriften: Zeit und Figuren der Offenbarung. "Čas je blízko." Eschatologie v Grimmelshausenově "Simpliciánských spisech": Čas a figury zjevení "Because the time is near." Eschatology in Grimmelshausen's "Simplicianische Schriften": The Time and Figures of Revelation Autor: PhDr. Jana Maroszová Studijní obor / Fach: Filologie, Germánské jazyky a literatury / Neuere Deutsche Literatur, Deutsche Sprache und Literatur des Mittelalters Vedoucí / Betreuer: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc.; Prof. Dr. Friedrich Vollhardt LS 2011 / Sommersemester 2011 1 "Čas je blízko." Eschatologie v Grimmelshausenově "Simpliciánských spisech": Čas a figury zjevení Resumé Tato disertační práce se zabývá tzv. "Simpliciánskými spisy" německého barokního autora Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena (1621/22-1676). Spisy se skládají z celkem deseti knih, jejichž sounáležitost deklaroval v poslední z nich sám autor. Prvních pět knih tvoří román Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1668), šestá kniha je pokračováním, tzv....
Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce
Novák, Michal ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Kotík, Michal (oponent)
Bakalářská práce "Apokalyptický film - předpoklady, podoby a funkce" pojednává o fenoménu apokalyptického filmu jako o funkčním elementu v západní civilizaci od druhé dekády 20. století až po současnost. Zkoumá počátky apokalyptického myšlení, tj. očekávání konce světa, a zdůrazňuje jeho náboženský, filosofický i praktický dopad ve společnosti založené na židovsko-křesťanské tradici. Nastiňuje obavy současné veřejnosti související s vývojem technologií, přelidněním i kulturními střety a shrnuje současné pesimistické vize z humanitní i přírodovědné perspektivy. Dále se zaměřuje na počátky apokalyptických témat v beletrii a posléze filmu, přičemž na základě vzorku 150 nejlépe hodnocených děl předkládá navrženou typologii apokalyptických námětů. Posléze, srovnávajíc zastoupení daných typů v jednotlivých dekádách a paralelních společenských nálad a událostí, se snaží dokázat reflektující charakter apokalyptického filmu. Dále se zabývá jeho sociální funkcí a s pomocí McLuhanovy teorie médií jej zapracovává do konceptu morální paniky. Dospívá k závěru, že apokalyptický film pomáhá vybíjet potenciál příslušných morálních panik, neboť předkládá řešení případných problémů, čímž veřejnost uklidňuje, a prostřednictvím označení deviace a zobrazení základních sdílených hodnot slouží k posílení skupinové...
Apokalypsa jako zjevení pravdy v moderním americkém románu: Thomas Pynchon a román po 11. září
Olehla, Richard ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato dizertační práce analyzuje roli apokalypsy jakožto zjevení pravdy, její různé aspekty a prvky s ní spojené (paranoia, andělé) v románech Thomase Pynchona V., Dražba série 49 a Duha přitažlivosti. Apokalypsa jakožto zjevení pravdy o povaze světa, v němž žijí protagonisté zkoumaných Pynchonových románů, hraje ve zkoumaných románech zásadní úlohu. Lze nicméně tvrdit, že je ve zkoumaných dílech je tato apokalypsa jen iluzorní, nedosažitelná, neboť tyto romány jsou založeny na premise, že žádná konečná pravda neexistuje. Není tudíž co zjevovat. Protagonisté Pynchonových románů dosahují pouze zjevení individuální pravdy, jakési soukromé apokalypsy. Podstatnou úlohu při zkoumání role apokalypsy v dílech Thomase Pynchona a v západní kultuře obecně hrají mimo jiné také milenaristická očekávání a komunikační proces mezi lidmi a Bohem. Zprostředkovateli tohoto procesu jsou andělé. Tlumočení Božího sdělení nemůže být ze své podstaty přesné, dokonalé. Při jakékoli komunikaci totiž dochází k jejímu zkreslení, interpretaci. Rétorickým ekvivalentem této distorze je metafora, jejíž neurčitá, subjektivní povaha stojí v základech pocitů paranoie. Ta se ve zkoumaných dílech Thomase Pynchona mění v kreativní princip: postavy těchto románů jsou nuceny vytvářet svůj vlastní svět. Ve své druhé části se tato práce...
Konec světa v mysli „záhadných povah“. Arbesovo romaneto Poslední dnové lidstva
Charypar, Michal
Studie interpretuje romaneto Jakuba Arbesa Poslední dnové lidstva (1895) na základě motivu katastrofy. Mimo cenzurní epizodu, jež postihla publikaci prvního sešitu, se zaměřuje zvláště na tematické prvky textu spojené s motivy zkázy, zániku, neštěstí. Jejím cílem je mj. postihnout v textu uplatněnou narativní metodu, jež zahrnuje fragmentaci zápletky, paralelnost několika časových rovin či subjektivizaci vyprávěného do mysli několika protagonistů a nevylučuje ani sebeklam autorského ich-vypravěče.
Dialogický personalismus
CHALUPSKÁ, Martina
Tato práce pojednává o filosofickém proudu, který začal zapouštět své kořeny v 18. století ve filosofii řeči a výrazně se začal rozvíjet po první světové válce, tedy o tzv. DIALOGICKÉM PERSONALISMU. Charakterizuje samotný pojem dialogického personalismu, jeho vstup na pole filosofie a následný vývoj, a to jak ve světové sféře, kterou představují především Franz Rosenzweig, Ferdinand Ebner, Martin Buber a Emmanuel Lévinas, tak ve sféře české, která je zastoupena hlavně Karlem Vránou, Jolanou Polákovou nebo Milanem Machovcem. U každého z těchto autorů se podrobně věnuji jeho životu a následně rozboru jeho magnum opus z oblasti filosofie dialogu. Dále je zde popsán biblický rozměr tohoto proudu, Bible je zdrojem, z něhož filosofové dialogu vycházejí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.