|
|
Odlišné vlastnosti buněk pupečníkové krve novorozenců zdravých a alergických matek
Vlasáková, Kateřina ; Hrdý, Jiří (vedoucí práce) ; Hájková, Michaela (oponent)
Prevalence alergie narůstá a stává se čím dál větším problémem nejen medicín- ským, ale i sociálním a ekonomickým. Nejefektivnější způsob jak minimalizovat rozvoj alergických onemocnění představují preventivní opatření. V posledních letech se mnoho studií snaží potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že včasné podání probiotických bakterií novo- rozencům a těhotným ženám před porodem by mohlo mít preventivní účinky na rozvoj alergie. V České republice se pro prevenci vzniku alergií dlouhodobě používá probiotický kmen Escherichia coli O83:K24:H31 (EC O83), který je registrován Státním zdravotním ústavem pro kontrolu léčiv pod název Colinfant Newborn, který je pediatrům dlouhodobě znám a používají jej proti různým průjmům. Cílem této práce bylo objasnit vliv působení EC O83 na CBMC (mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve, "cord blood mononuclear cells") a porovnat schopnost buněk pupečníkové krve dětí zdravých matek (děti s relativně nízkým rizikem vzniku aler- gického onemocnění) a alergických matek (děti s vysokým rizikem vzniku alergie) tvořit cytokiny v odpovědi na stimulaci EC O83. Stimulace fytohemaglutininem byl použita jako pozitivní kontrola, Escherichia coli Nissle 1917 jsme zařadili jako referenční probiotický kmen, který je v zahraničí podstatně známější než EC O83. Produkce cytokinů...
|
|
|
The effects of bacterial lysates on the gut barrier function and microbiota composition
Zákostelská, Zuzana ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Rada, Vojtěch (oponent)
Dynamické molekulární interakce, které neustále probíhají mezi střevní sliznicí a mikroflórou hrají důležitou roli ve vytvoření a následném udržení sližniční homeostázy. Aberantní odpovědi slizničního imunitního systému na jinak neškodné složky střevní mikroflóry mohou vést ke vzniku mnoha onemocnění jako například nespecifických střevních zánětů. Cílem této práce bylo popsat vliv a schopnost komensálních a probiotických bakterií na vznik patologické nebo naopak zdraví prospěšné reakce hostitele. Jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj imunitního systému je kontakt s mikrobiálními komponentami. V této práci ukazujeme, ževe vývoji imunitního systému jedince existuje takzvané časové okno (u myší do tří týdnu), které umožnuje artificiální kolonizaci bezmikrobních myší perorálním podánímjedné dávky střevního obsahu. Kolonizace v pozdějším věku zbůsobí nevratné změny v reaktivitě imunitního systému. V této práci jsme popsali, že části mrtvých komensálních a probiotických bakterií na jako je například Parabacteroides distasonis (mPd) a L. casei DN-114 001 (Lc) mají protizánětlivý účinek v experimentálním modelu střevního zánětu. Mechanismus působení bakteriálního lyzátu L. casei DN-114 001 je následující a) zlepšuje bariérovou funkci střeva b) upravuje dysbiosu ve střevě a za c) moduluje slizniční imunitní...
|
|
|
Bezpečnost probiotik používaných v potravinách
Balažovičová, Nikola ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
V teoretickej časti práce je pozornosť zameraná na definíciu probiotík, na ich zdravotné výhody, na probiotické potraviny, na kritéria bezpečnosti probiotík, vrátane metód identifikácie probiotických baktérií. V praktickej časti práce bola pozornosť zameraná na identifikáciu probiotických baktérií obsiahnutých v mliečnom výrobku Actimel. DNA v kvalite vhodnej pre PCR bola izolovaná pomocou magnetických mikročastíc P(HEMA-co-GMA). Identifikácia bola prevádzaná metódou polymerázovej reťazovej reakcie. Gélovou elektroforézou produktu sa potvrdila prítomnosť bakteriálnej DNA pre doménu Bacteria, rod Lactobacillus a druh Lactobacillus casei. Špecifické produkty PCR o veľkostiach 466 bp (doména Bacteria), 250 bp (rod Lactobacillus) a 136 bp (druh Lactobacillus casei) boli detekované po amplifikácii DNA izolovanej z probiotického mliečneho výrobku.
|
|
|
Význam probiotik ve výživě žáků druhého stupně základní školy
Ouřadová, Věra ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Vodáková, Jitka (oponent)
Pozitivní účinek konzumace probiotik na zdraví člověka byl objeven již na počátku minulého století a je průběžně dokládán a upřesňován řadou vědeckých studií. Neustále se objevují další probiotické mikroorganismy a na trh jsou přinášeny nové probiotické potraviny a potravinové doplňky. Zda tomuto trendu odpovídá i narůstající informovanost a zájem široké veřejnosti o konzumaci probiotik však zůstává otázkou. Práce se zabývá problematikou probiotik po teoretické stránce, jejich biologickou podstatou, historií, výrobou a pozitivními účinky na zdraví konzumenta. Dále bylo jejím cílem zjistit, jaké povědomí mají žáci druhého stupně základní školy o probioticích a jaký význam mají v jejich výživě. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření mezi vybranými žáky daného stupně vzdělávání a jeho výsledky jsou diskutovány v závěru této práce. Klíčová slova: probiotika, výživa, vědomosti, základní vzdělávání
|
|
|
Bacterial components in experimental intestinal inflammation prevention and therapy
Kverka, Miloslav ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Šedivá, Anna (oponent) ; Stříž, Ilja (oponent)
Zatímco silná imunitní odpověď je nezbytná pro zabránění infekce patogeny, stejná odpověď namířená proti antigenům komenzální mikroflóry může vést ke vzniku chronického zánětlivého onemocnění, jakým jsou idiopatické střevní záněty (IBD). Manipulace s imunitní odpovědí pomocí mikrobiálních antigenů představuje zajímavou metodu k prevenci a léčbě IBD. Naším cílem bylo rozšířit znalosti o regulaci střevního zánětu a izolovat bakteriální složku vhodnou k této manipulaci. Jedním z mechanismů, jakým se střevní sliznice brání rozvoji chronického zánětu, je modulace lokálního metabolismu glukokortikoidů (GC). V našich pokusech jsme prokázali, že experimentální střevní zánět spouští zpětnovazebné mechanismy ve střevní stěně a mezenteriálních uzlinách, které snižují zánětlivou pohotovost v této oblasti a zesilují účinnek GC. Regulace účinku endogenních GC na pre-receptorové úrovni představuje významný homeostatický mechanismus v zánětem postižené střevní sliznici. Vlastním spouštěčem střevního zánětu u IBD je buďto porucha složení střevní mikroflóry, nebo přítomnost doposud neznámých patogenních mikroorganismů. Oba tyto faktory mohou být napraveny podáváním probiotických bakterií. V našich pokusech jsme prokázali, že krmení myší probiotickými bakteriemi zvyšuje jejich rezistenci k vyvolání experimentálního střevního...
|
|
|
Využití technik enkapsulace k přípravě výrobků určených pro dětskou výživu
Hoová, Julie ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá použitím různých forem zvolených probiotických bakterií Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve za účelem aplikace do dětských výrobků. Teoretická část je zaměřena na popis probiotických bakterií, metod enkapsulace a složení střevní mikroflóry u dětí. Dále byly popsány období dětské stravy a výrobky k tomu určené. V experimentální části byla testována především možnost enkapsulace a lyofilizace probiotických buněk. Buňky byly enkapsulovány do alginátových částic. Částice byly připraveny pomocí enkapsulátoru a jako nejvhodnější byly zvoleny částice připravené pomocí trysky o velikosti 300 µm. Dále byla pomocí průtokového cytometru, fluorescenční mikroskopie a kultivačně (metodou KTJ) sledována viabilita buněk. Viabilita buněk byla sledována při dlouhodobém skladování ve vybraných dětských výrobcích. Vhodná doba skladování nelyofilizovaných alginátových částic v reálných potravinách byla stanovena na 1 až 2 měsíce. Lyofilizované alginátové částice bylo možné skladovat déle jak 3 měsíce. Na závěr byla sledována také stabilita alginátových částic a především viabilita enkapsulovaných i neenkapsulovaných buněk v podmínkách gastrointestinálního traktu. Rovněž byla srovnána viabilita lyofilizovaných buněk a buněk enkapsulovaných do lyofilizovaných částic. Z dosažených výsledků lze konstatovat, že neenkapsulované buňky probiotických bakterií jsou náchylnější k negativnímu působení trávicích šťáv, kdy po simulaci lidského trávení došlo k usmrcení přibližně 80 % probiotických buněk. Naopak alginátové částice prokázaly ochranu buněk před trávicími šťávami, kdy po neúplném uvolnění buněk z částic nepřesáhlo zastoupení mrtvých buněk po skončení trávení 20 %. Po dostatečné rehydrataci bylo obdobných výsledků dosaženo také u lyofilizovaných alginátových částic. Lyofilizované alginátové částice tak byly stanoveny jako nejvhodnější aplikační forma do dětských výrobků.
|
|
|
Identifikace mikroorganismů v kosmetických výrobcích s obsahem probiotik
Langová, Denisa ; Španová, Alena (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Probiotické výrobky jsou nedílnou součástí současného trhu. Mezi výrobky obsahující přidané probiotické kultury se řadí také kosmetické výrobky. První část práce se zabývá testy na schopnost přežití bakterií v prostředí prezervačních látek, které jsou v kosmetických výrobcích obsaženy. Pro tyto testy byly použity sbírkové kmeny bakterií rodu Lactobacillus. Další část práce se zabývá izolací bakteriální DNA z probiotických kosmetických výrobků Ryor, Yoghurt of Bulgaria, FeminaMed a Lactovit Activit, a to v kvalitě vhodné pro amplifikaci v PCR. DNA byla izolována metodou fenolové extrakce a magnetickými nosiči. Přítomnost bakterií byla prokázána rodově a druhově specifickými PCR Lactobacillus. Byla provedena optimalizace druhově specifické PCR pro identifikaci Lactobacillus pentosus. Druhová identifikace byla v souladu s údaji deklarovanými výrobci.
|
|
|
Tvorba biofilmu u probiotických bakterií a jejich zpracování do pevné lékové formy.
Grossová, Marie ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Buňka, František (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem práce je kultivace probiotických bakterií L. acidophilus, B. breve a B. longum tak, aby kultura vytvářela shluky buněk nebo souvislý biofilm na různých typech volných nosičů. Tvorba biofilmu L. acidophilus na oxidu křemičitém byla následně studována z hlediska vyšší odolnost vůči nízkému pH a koncentraci žlučových solí v zažívacím traktu. Zatímco počet živých buněk u planktonické formy při pH 1 klesl o 30 %, života schopnost biofilmových buněk se udržela za stejných podmínek na 90 %. V případě působení žluči byla také sledována protektivní ochrana biofilmu před škodlivým prostředím žlučových solí. Dále byly studovány možnosti sušení tekutých biofilmových kultur komerčně užívanými technologiemi ve farmaceutickém průmyslu. Srovnání lyofilizace a fluidního sušení ukázalo, že lyofilizace je v závislosti na výběru vhodného kryoprotektivního média vhodnější sušící technikou zachovávající nejvyšší počty životaschopných buněk a ve srovnání s fluidním sušením byla získána o přibližně 90 % vyšší životaschopnost probiotických buněk. Závěrem bylo studováno velkoobjemové zpracování probiotických kmenů do pevné lékové formy. Tablety je vhodné vyrábět při pevnosti 70 - 90 N, přičemž vodní aktivita tabletoviny může být udržována pod 0,3. Následně musí být zajištěno sušení tablet v hermeticky uzavřeném prostoru s minimálně 10 % silikagelu, pak tablety i po 6 měsíčním skladování obsahují (5,4 ± 0,7)109 životaschopných buněk. Technologie výroby kapslí nemá výrazný vliv na počty živých buněk během výroby. Pro následné primární balení byla vybrána triplexová blistrovací fólie, která má nízké hodnoty propustnosti vodní páry (0,07 g H2O / (m2 × den)) a kyslíku (0,01 cm3/m2 × den). Blistrovací folie běžně užívané ve farmaceutickém průmyslu nejsou pro skladování probiotik vhodné.
|
|
|
Gastrointestinální ekosystém a probiotika
ŘEŽÁBKOVÁ, Zuzana
Střevní mikroflóra je postnatálně získaný orgán. Její metabolická činnost je srovnatelná s metabolismem jater. Střevní mikroflóra vytváří se slizničním imunitním systémem a střevní slizniční bariérou vysoce integrovaný komplex, gastrointestinální ekosystém. Úplná morfologická a funkční vyzrálost jednotlivých složek vyžaduje četné interakce, mezi nimiž je křehká rovnováha. Probiotika byla definována jako životaschopné mikroorganismy, které (při požití) mají příznivý účinek v prevenci a léčení určitých patologických stavů. Probiotika stabilizují svými účinky jednotlivé složky gastrointestinálního ekosystému a přispívají k vytvoření fyziologické rovnováhy. Podávání probiotik se může stát novou metodou biologické terapie.
|
|
|
Netradiční potraviny s obsahem probiotických bakterií
Sobotková, Markéta ; Konečná, Jana (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Probiotické mikroorganismy jsou obsaženy kromě běžných mléčných produktů také v netradičních potravinách konzumovaných zejména v asijských zemích. V práci je uveden přehled vybraných méně obvyklých potravin s obsahem probiotických mikroorganismů, které nejsou řazeny mezi mléčné fermentované výrobky. Jsou diskutovány pozitivní účinky probiotických potravin na zdravotní stav člověka. Experimentální část práce se zabývá identifikací probiotických mikroorganismů přítomných ve vybraném probiotickém výrobku asijského původu. DNA byla z produktu izolována metodou fenolové extrakce a za využití magnetických částic. Přítomnost probiotických MO byla zjišťována za využití metody polymerázové řetězové reakce v reálném čase (qPCR).
|
host ::
RSS.