Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Changes of gut microbiome in patients with inflammatory bowel diseases
Schierová, Dagmar ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent) ; Kohout, Pavel (oponent)
(CZ) Mikrobi se vyvíjeli společně s jejich lidskými hostiteli a vytvořili s nimi symbiotický celek, což ale představuje náročný úkol pro imunitní systém. Pacienti s ISZ trpí mikrobiální dysbiózou a chronickým zánětem, který může být způsoben reakcí imunitního systému na komenzální mikrobiotu. Ve zde prezentovaném výzkumu jsem se nejprve zaměřila na popis střevního a kožního mikrobiomu pacientů s ISZ, a na proces antimikrobiální obrany. Pacienti s IZS na dvou různých biologických terapiích cílící na cytokiny TNFα, IL-12 a IL-23 byli sledováni na výskyt změn v jejich střevním a kožním mikrobiomu. Ačkoli s průběhem sledovaných biologických terapií nebyly spojeny změny v diverzitě ani složení střevního mikrobiomu, v týdnu 38 anti-TNFα léčby byla zjištěna zvýšená podobnost se zdravou kontrolní skupinou. Tento posun ve složení mikrobiomu by mohl být považován za prospěšný a mohl by být připsán účinku terapie, tedy snížení zánětu. Při analýze mikrobiomu byly zohledněny různé charakteristiky pacientů a byly odhaleny zdroje variability mikrobiomu, z nichž nejvíce vynikla interindividuální variabilita. Pokud jde o kožní mikrobiom na místech bohatých na mazové žlázy, byly zjištěny rozdíly ve složení a diverzitě mezi zdravými jedinci a pacienty s ISZ. Toto pozorování je první svého druhu mimo střevo a...
Vliv léčby inhibitory TNF-α na složení mikrobioty a imunitní odpověď u pacientů s nespecifickými střevními záněty
Mihula, Martin ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Inhibitory TNF-α jsou jednou z nejčastěji používaných terapií v léčbě nespecifických střevních zánětů (IBD). Avšak až jedna třetina pacientů s IBD na tuto terapii po nějakém čase z neznámých důvodů přestane odpovídat. Doposud neexistuje ideální biomarker, který by byl schopný předpovědět dlouhodobou odpověď pacienta na tuto terapii. Vzhledem k tomu, že změna ve složení střevní mikrobioty je úzce spjata s patogenezí IBD, tak jsem se v rámci této studie pokusil zjistit, zda dochází ke změnám v jejím složení i v důsledku terapie inhibitory TNF-α. Dále jsem se pokusil popsat, zda v průběhu terapie dochází ke změnám v produkci sérových biomarkerů spojených s poškozením střevní bariéry a imunitní odpovědí v důsledku mikrobiální translokace. Také jsem se zaměřil na imunitní odpověď pacientů s IBD na antigeny běžně se vyskytujících střevních komenzálních bakterií během terapie inhibitory TNF-α. Za tímto účelem jsme v průběhu naší studie odebrali vzorky krve či stolice od 46 pacientů v době před začátkem terapie a v 38. týdnu od zahájení terapie a 39 zdravých kontrol. Zjistil jsem, že v 38. týdnu terapie TNF-α inhibitory u pacientů s IBD dochází ke zvýšení bakteriální druhové rozmanitosti (α-diverzity) i ke změnám v druhovém složení mezi sledovanými skupinami pacientů (β-diverzity) ve srovnání se vzorky...
Testování protizánětlivého účinku bakterálních komponent na buňkách makrofágových a epitelových linií
Zákostelská, Zuzana
Testování protizánětlivého účinku bakteriálních složek na buněčných liniích RAW 264.7, J774,A1 a na makrofázích izolovaných z peritonea myši BALB/c Idiopatické střevní záněty (ISZ) zahrnující Crohnovu chorobu a ulcerozní kolitidu vznikají u geneticky predisponovaných jedinců v důsledku abnormální imunitní odpovědi na složky komenzální mikroflóry. Mechanizmus tohoto působení zůstává navzdory intenzivně probíhajícímu výzkumu neobjasněn. Naše předchozí studie potvrdily, že bakteriální lyzáty izolované z kmene Lactobacillus casei DN114001, Bacteroides distasonis a mykobakteriální proteiny tepelného šoku (HSP) zmírňují průběh kolitidy u experimentálních myších modelů ISZ. Cílem naší studie bylo objasnit vliv bakteriálních složek na makrofágy, jež hrají důležitou úlohu při vzniku chronického zánětu. Efekt bakteriálních komponent jsme testovali na makrofágových liniích RAW 264.7 a J774A.1 a na makrofázích izolovaných z peritonea myší BALB/c. Životnost makrofágů byla testována průtokovou cytometrií. Kvalitativní a kvantitativní zastoupení cytokinů v supernatantech bylo stanoveno proteinovými mikročipy a metodou ELISA. Dalším cílem bylo prokázat změny v aktivaci signální dráhy NFкB pomocí kitu TransAM. Zjistili jsme, že bakteriální komponenty neovlivňují životnost kultivovaných buněk. Prokázali jsme, že bakteriální...
The Role of Microbiota in the Pathogenesis of Psoriasis
Stehlíková, Zuzana ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Demnerová, Kateřina (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Psoriáza je chronické zánětlivé kožní onemocnění. Patogeneze psoriázy je asociována s aberantní kooperací keratinocytů s imunitním systémem, s výrazným přispěním environmentálních faktorů včetně mikrobioty. Hlavním záměrem naší studie bylo popsat složení kožní mikrobioty u pacientů s psoriázou a prozkoumat roli bakterií a hub v patogenezi tohoto onemocnění. Využili jsme myší model psoriázy indukované imikvimodem (IISI), a to jak u bezmikrobních, tak u konvenčních myší. Změny ve složení mikrobioty u konvenčních myší jsme docílili orálním podáváním směsi širokospektrých antibiotik (ATB). Podávání ATB výrazně změnilo mikrobiální profil ve střevě, nikoliv však na kůži těchto myší a vedlo k jejich snížené vnímavosti na IISI. Ze směsi širokospektrých ATB byl nejúčinnější metronidazol, jehož podání zmírnilo projevy IISI u konvenčních, ale ne u bezmikrobních myší. Naše výsledky tak potvrzují, že vliv metronidazolu na IISI závisí na přítomnosti a složení mikrobioty. Dále jsme se zabývali rozdíly ve složení kožní mikrobioty psoriatických lézí a zdravé kůže člověka s psoriázou v porovnání se zdravými kontrolami. Zkoumali jsme také vliv různě zvolených metodik na zjištěné složení kožní mikrobioty. U identických vzorků sekvenovaných pomocí primerů specifických pro V1V2 a V3V4 regiony 16S rRNA jsme pozorovali...
Potenciální úloha kožní mikrobioty v patogenezi dermatologických chorob
Mihula, Martin ; Jirásková Zákostelská, Zuzana (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Povrch lidského těla je osídlen velkým množstvím mikroorganismů, jejichž složení je kromě vnějších a vnitřních faktorů významně ovlivněno také topografií pokožky. Komplexní kožní mikrobiota je nezbytnou složkou správné fyziologické a protektivní funkce pokožky. Změna v dynamice mikrobiálních společenstev na kůži nebo v gastrointestinálním traktu se v současné době považuje za součást spouštěcích mechanismů mnohých dermatologických onemocnění. Některá kožní onemocnění jsou se změnou složení kožní mikrobioty přímo asociovaná - například atopická dermatitida, akné či psoriáza. Získání a pochopení nových poznatků o mezidruhových interakcích mikrobioty a jejich působení na hostitele by mohlo vést k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů, díky kterým by mohla být prevence či léčba některých onemocnění účinnější. Klíčová slova: kůže, kožní nemoci, kožní mikrobiota, imunita, psoriáza, atopická dermatitida, vitiligo
Složení kožního mikrobiomu pacientů s psoriázou
Stehlíková, Zuzana ; Jůzlová, P. ; Rob, F. ; Herzogová, J. ; Koren, O. ; Uzan, A. ; Tlaskalová-Hogenová, Helena ; Jirásková Zákostelská, Zuzana
Psoriáza je chronické, neinfekční a zánětlivé onemocnění kůže, na jejíž patogenezi se kromě faktorů životního prostředí podílí také mikrobiota. V naší práci jsme porovnali složení kožní mikrobioty mezi zdravými kontrolami a pacienty s psoriázou pomocí sekvenace V1V2 úseků 16S rRNA. Zjistili jsme, že psoriatické léze disponují větší druhovou diverzitou, než kontralaterální zdravé místo stejného pacienta, nebo totéž místo zdravé kontroly. Rod Propionibacterium byl u psoriatických pacientů více zastoupen na zdravém místě kůže (57,77%), než na místě postiženém psoriázou (47, 12%). Opačný trend jsme pozorovali u rodu Staphylococcus, který byl naopak více zastoupen na psoriatických lézích (18,78%), méně pak na zdravé kůži stejného pacienta (9,52%). Protože jsou bakterie Propionibacterium kožní komenzálové, může být jejich snížený výskyt na postižené kůži způsoben tím, že dochází k narušení jejich přirozeného životního prostředí. Výskyt bakterií rodu Staphylococcus je bez znalosti jejich druhového zastoupení obtížné interpretovat. Pro kompletní představu o psoriatickém mikrobiomu se budeme v budoucnu zabývat také složením fungální mikrobioty.
Role mikrobioty v experimentálním myším modelu psoriázy
Jirásková Zákostelská, Zuzana ; Stehlíková, Zuzana ; Klimešová, Klára ; Rossmann, Pavel ; Dvořák, Jiří ; Novosádová, Iva ; Kostovčík, Martin ; Coufal, Štěpán ; Šrůtková, Dagmar ; Hudcovic, Tomáš ; Štěpánková, Renata ; Rob, F. ; Jůzlová, P. ; Herzogová, J. ; Tlaskalová-Hogenová, Helena ; Kverka, Miloslav
Myší model psoriázy a gnotobiotické techniky jsou velmi důležitými nástroji pro pochopení, jakou roli hrají střevní a kožní mikrobiota v patogenezi psoriázy. V našich experimentech jsme ukázali, že bezmikrobní myši, stejně tak jako konvenční myši léčené antibiotiky, mají nižší míru kožního zánětu, než myši kontrolní. Léčba širokospektrými antibiotiky vedla u myší k dramatickým změnám ve složení střevní mikrobioty, především jsme pozorovali extenzivní nárůst řádu Lactobacillales. Abychom zodpověděli otázku, zda má řád Lactobacillales potenciální efekt na tíži kožního zánětu, monokolonizovali jsme myši kmenem L. plantarum WCFS1. Také tyto monokolonizované myši vykazovali nižší míru zánětu, než myši konvenční. Abychom ale porozuměli tomu, jestli je mikrobiální dysbióza příčinou či následkem onemocnění, je třeba mikrobiální kolonizaci dále analyzovat.
The effects of bacterial lysates on the gut barrier function and microbiota composition
Zákostelská, Zuzana ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Rada, Vojtěch (oponent)
Dynamické molekulární interakce, které neustále probíhají mezi střevní sliznicí a mikroflórou hrají důležitou roli ve vytvoření a následném udržení sližniční homeostázy. Aberantní odpovědi slizničního imunitního systému na jinak neškodné složky střevní mikroflóry mohou vést ke vzniku mnoha onemocnění jako například nespecifických střevních zánětů. Cílem této práce bylo popsat vliv a schopnost komensálních a probiotických bakterií na vznik patologické nebo naopak zdraví prospěšné reakce hostitele. Jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj imunitního systému je kontakt s mikrobiálními komponentami. V této práci ukazujeme, ževe vývoji imunitního systému jedince existuje takzvané časové okno (u myší do tří týdnu), které umožnuje artificiální kolonizaci bezmikrobních myší perorálním podánímjedné dávky střevního obsahu. Kolonizace v pozdějším věku zbůsobí nevratné změny v reaktivitě imunitního systému. V této práci jsme popsali, že části mrtvých komensálních a probiotických bakterií na jako je například Parabacteroides distasonis (mPd) a L. casei DN-114 001 (Lc) mají protizánětlivý účinek v experimentálním modelu střevního zánětu. Mechanismus působení bakteriálního lyzátu L. casei DN-114 001 je následující a) zlepšuje bariérovou funkci střeva b) upravuje dysbiosu ve střevě a za c) moduluje slizniční imunitní...
Testování protizánětlivého účinku bakterálních komponent na buňkách makrofágových a epitelových linií
Zákostelská, Zuzana
Testování protizánětlivého účinku bakteriálních složek na buněčných liniích RAW 264.7, J774,A1 a na makrofázích izolovaných z peritonea myši BALB/c Idiopatické střevní záněty (ISZ) zahrnující Crohnovu chorobu a ulcerozní kolitidu vznikají u geneticky predisponovaných jedinců v důsledku abnormální imunitní odpovědi na složky komenzální mikroflóry. Mechanizmus tohoto působení zůstává navzdory intenzivně probíhajícímu výzkumu neobjasněn. Naše předchozí studie potvrdily, že bakteriální lyzáty izolované z kmene Lactobacillus casei DN114001, Bacteroides distasonis a mykobakteriální proteiny tepelného šoku (HSP) zmírňují průběh kolitidy u experimentálních myších modelů ISZ. Cílem naší studie bylo objasnit vliv bakteriálních složek na makrofágy, jež hrají důležitou úlohu při vzniku chronického zánětu. Efekt bakteriálních komponent jsme testovali na makrofágových liniích RAW 264.7 a J774A.1 a na makrofázích izolovaných z peritonea myší BALB/c. Životnost makrofágů byla testována průtokovou cytometrií. Kvalitativní a kvantitativní zastoupení cytokinů v supernatantech bylo stanoveno proteinovými mikročipy a metodou ELISA. Dalším cílem bylo prokázat změny v aktivaci signální dráhy NFкB pomocí kitu TransAM. Zjistili jsme, že bakteriální komponenty neovlivňují životnost kultivovaných buněk. Prokázali jsme, že bakteriální...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.