|
|
Obraz Strakonic v období let 1526 až 1600
Košner, Radim ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
a klíčová slova Abstrakt Společnost českého raného novověku je velice komplikovaný organismus, bez ohledu na to, v jaké zemi, či v jakém typu obce ho chceme studovat. V případě, že bych se ho pokusil pojmout "totálně", nevystačil by mi s největší pravděpodobností ani rozměr široké monografie. Postupně jsem se tedy dopracoval k výběru hlediska zaměřené na soukromé vlastnictví nemovitostí. Tato práce si tedy bere za úkol dvě věci. Nejdříve se bude snažit vyjádřit složení Strakonic a jejího velkostatku. Na to bude následovat snaha vytvořit sondu do společnosti obyvatel města Strakonic a nedalekého okolí a u této masy lidí se pokusím na základě jejich majetnosti určit alespoň část strakonické elity a některá úskalí tohoto hlediska. Klíčová slova Strakonice, město, měšťan, městečko, vesnice, rychtář, purkmistr, purkrabí, rytíř, šlechtic, převorství, řád Maltézských rytířů, cechy.
|
|
|
Regionální rozdíly v úrovni úmrtnosti v Čechách v roce 1881
Sykáčková, Petra ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza úmrtnostních poměrů v Čechách podle krajů v roce 1881 a zjištění možných rozdílů v jejich úrovni. Rozbor úmrtnosti je založen na výsledcích zkrácených úmrtnostních tabulek zpracovaných pro obě pohlaví pro deset regionů vymezených tak, aby přibližně odpovídaly dnešním krajům. Kromě úmrtnostních tabulek byly využity také hodnoty kojenecké úmrtnosti a standardizované hrubé míry úmrtnosti. Vysvětlení rozdílů v úrovni úmrtnosti vychází ze soudobé hospodářské a sociální situace jednotlivých oblastí, které se od sebe významně lišily. Rok 1881 se řadí k období první fáze demografické revoluce, ve kterém již úmrtnost nebyla poznamenávána vysokými výkyvy, ale ve kterém se její úroveň výrazněji nesnižovala. Zároveň již byla dovršena první fáze průmyslové revoluce, která působila i na další aspekty života lidí, které hladinu úmrtnosti ovlivňovaly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku
Laňová, Alžběta ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Brátková, Zlata (oponent)
Tato bakalářská práce, nazvaná Pražští bradýři, lazebníci a chirurgové v raném novověku, se zabývá vývojem zdravotnických profesí v období raného novověku v Praze. Časové rozmezí práce se pohybuje od 70. let 15. století do konce přelomu 17. a 18. století. Soustředí se na jejich vývoj s hlavním zaměřením na vznik samostatného bradýřského cechu a oddělení chirurgů od bradýřů. Dále se zaměřuje i na lázně jako na pracoviště spjaté s těmito profesemi. Obsahuje kapitoly shrnující základní prameny a literaturu, které byly použity při zpracování této bakalářské práce. V jedné kapitole je stručně shrnut vývoj cechovní organizace s přihlédnutím ke zkoumaným profesím. Další kapitola se věnuje lázním a jsou v ní obsaženy základní informace o podobě tehdejších lázní. Základem práce jsou kapitoly popisující přímo jednotlivé profese od jejich počátků, přes vývoj až ke konci sledovaného období. K třem hlavním zdravotnickým profesím jsou přidány profese příbuzné, které lazebníky, bradýře i chirurgy provázejí. V závěru se nachází shrnutí práce a přílohy. Cílem práce je podat informace o vybraných třech zdravotnických a hygienických profesích se zaměřením na jejich vývoj, společné počátky a finální oddělení.
|
|
|
Mešní tvorba Antonia Caldary v Praze
Veverka, Karel ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Jakubcová, Alena (oponent)
Každá ze tří částí práce pojednává o rozdílném aspektu výzkumu mešní tvorby Antonia Caldary v Praze. První kapitola mapuje dosavadní stav bádání a pramennou základnu k této problematice na území Čech. Kapitola dvě se zaměřila na detailní popis a následné kolace sedmi Caldarových mší, zcela výjimečně získaných z hudební sbírky Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, s dalšími konkordantními prameny. Ukázky vodoznaků a rukopisů jsou přiloženy v příloze. Za doplněk pramenného výzkumu slouží dílčí analýza vybraných mší provedená v kapitole tři. Hlavní pozornost je věnována makrostrukturálnímu členění mešních kompozic ve vztahu k liturgii.
|
|
|
Litomyšlský graduál z dílny Matouše Ornyse z Lindperka
Moučková, Barbora ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
klíčová slova: Litomyšlský graduál, Matouš Ornys z Lindperka, 16. století, Čechy, literátská bratrstva Základním cílem práce je monografické zpracování Litomyšlského graduálu z let 1561-63 v kontextu tvorby dílny Matouše Ornyse z Lindperka. Kromě kritického zhodnocení literatury k tématu sleduje práce i dílčí kulturněhistorické souvislosti spojitelné se zmíněným rukopisem, a to se zvláštním zřetelem na problematiku objednavatelů - literátských bratrstev, jejichž roli a úlohu v rámci společnosti novověkého města se snaží přesněji formulovat. Důraz je kladen na specifika podmíněná jejich utrakvistickou konfesijní příslušností a korporativním charakterem zakázky. Po zasazení díla do kulturně historických souvislostí, je proveden základní kodikologický rozbor složení rukopisu, na který navazuje důsledný popis knižní vazby. Následující ikonografický rozbor vnitřní výzdoby graduálu se věnuje nejen námětům vloženým do těla iluminovaných iniciál, ale i motivům bordurové výzdoby. Důležitou formální a srovnávací analýzy malířské složky graduálu je sledování vztahů iluminací k ostatním graduálům prohlubující základní orientaci v problematice analogií Litomyšlského graduálu k dobovému českému malířství.
|
|
|
Pražská korunovace krále Matyáše 23. května 1611 ve světle dobových pramenů
Pařízková, Kateřina ; Holá, Mlada (vedoucí práce) ; Ebelová, Ivana (oponent)
Korunovacím, které se odehrály v předbělohorské době, nebyla v české historiografii ještě věnována velká pozornost. Ukazuje se, že se k nim dochovalo značné množství zpráv, nejen v oficiálně vydaných dobových tiscích, ale i v rukopisných pramenech - v dílech kronikářů i letopisců, pamětech zúčastněných osob a především v soudobé úřední i soukromé korespondenci. Vedle písemných pramenů se dochovaly také prameny hmotné a značná část pramenů obrazových. Zpracování a zhodnocení pramenů k jedné z nich, ke korunovaci Matyáše Habsburského v Praze dne 23. května 1611, je věnována první část této práce. Korunovace je v životě panovníka ceremoniál, který veřejně stvrzuje jeho postavení v čele země. Tento obřad je obvykle vykonán podle předem stanoveného řádu. V případě zemí Koruny české mu dal určitou závaznou formu Korunovační řád českých králů Ordo ad coronandum Regem Bohemorum, vypracovaný Karlem IV. Hlavní jádro tohoto řádu zůstalo zachováno i při Matyášově korunovaci. Jeho korunovace v chrámu sv. Víta byl akt slavnostní, ale značně ovlivněný tehdejší politickou situací. Odehrál se pod silnou ochrannou vojska, za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením široké veřejnosti, především prostého lidu. Přesto byl obřad proveden podle všech svědectví důstojně a podle stanovených pravidel. Podrobnému...
|
|
|
Staroměstský graduál (NK ČR, XVII. A. 40), 1561-1567, z dílny Jana Táborského z Klokotské Hory
Součková, Ema ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Staroměstský graduál Základním cílem práce je monografické zpracování Staroměstského graduálu (XVII.A.40) z let 1561-1567 v kontextu tvorby dílny Jana Táborského z Klokotské Hory, a to se zvláštním důrazem ke Žlutickému graduálu. Vedle kritického zhodnocení literatury k tématu obsahuje práce též kodikologickou, formální a ikonografickou analýzu rukopisu. Dalším cílem práce je důkladný rozbor iluminací rukopisu a také základní orientace v problematice analogií k jeho výzdobě. Staroměstský graduál patří ke skvostům renesančního knižního malířství. Vznikl v písařské dílně Jana Táborského z Klokotské Hory, o němž pojednává kapitola 2.1. Jeho iluminace provedl Matouš Ornys z Lindperka, kterému je věnována kapitola 2.2. Ten patří k nejlepším knižním malířům 16. století, jehož význam není dodnes plně doceněn. Výzdoba graduálu je popsána v kapitole 4.2. Katalog malířské výzdoby. Iluminace graduálu zachovávají soudobý rozvrh výzdoby rukopisů tohoto druhu. K nim je možné nalézt analogie v řadě dalších renesančních i pozdně gotických chorálních knihách. Objevují se zde prvky středověké knižní malby, ale i motivy plně renesanční, dokonale propracované perspektivní zkratky a velmi rafinované pojetí krajiny. Staroměstský graduál patří v Českých zemích k nejkrásnějším a tedy i nejnákladnějším graduálům druhé...
|
|
| |
|
|
Systém předbělohorského konfesijního školství
Richter Musilová, Oldřiška ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Kasper, Tomáš (oponent)
Systém předbělohorského konfesijního školství Abstrakt: Období předbělohorských dějin patří v kontextu evropského vývoje k etapě, která přinesla mimořádný rozvoj českého školství na úrovni latinské vzdělanosti. Odborná literatura klade v tomto smyslu české městské latinské školství na přední místo v evropském vývoji. Dobový systém latinského školství však byl úzce provázaný s odlišným konfesijním zázemím. V Čechách vedle sebe existovaly v době předbělohorské dva základní systémy latinského školství, které se lišily svým konfesijním zázemím. Na straně protestantské to byly latinské školy utrakvistické, fungující pod centrálním dozorem univerzity, a na straně katolické postupně budovaná gymnázia jezuitská, jejichž jednotnou správu i chod zajišťovalo vedení řádu. Obě soustavy škol vytvářely zázemí i pro ideové působení dvou základních konfesijních proudů, na jejichž základě se vymezovaly i základní politické síly v zemi. Konfesijně definované školy vytvářely uvedeným nábožensko- politickým silám prostor nejen pro ovlivňování nastupujících generací obyvatelstva, ale prostřednictvím náboženského vzdělávání podporovaly i formování a upevňování hlavních konfesijních proudů v zemi. Komparace obou základních systémů latinských škol v předbělohorských Čechách odhalila řadu jejich společných znaků, ale také...
|
host ::
RSS.