|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve ctyrech národne orientovaných dílech z konce 19. a zacátku 20. století. Korpus rozebíraných textu zahrnuje tri Masarykovy práce dotýkající se takzvané "ceské otázky" - Ceskou otázku, Naší nynejší krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Mysli nowoczesnego Polaka a Gökalpuv spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výber techto textu byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zarazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy spolecenskovedních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické príklady pro utvárení národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie pri utvárení národních programu v rámci analyzovaných textu a snaží se dospet k jejich typologii. Krome toho se rovnež pokouší nalézt vztah mezi stupnem modernizace a politickou pozicí daných národních spolecností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné strane a zpusobem užití historických príkladu na strane druhé. Práce se clení na pet kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmínených národních spolecností ve zkoumané periode s durazem na urcení stupne jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
|
|
|
Balkán mezi Evropou a Orientem. Obraz Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice (1875-1914)
Sobotková, Hana ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předkládaná práce je věnovaná v obecné rovině problematice kulturních dějin 19. a 20. století - zejména pak otázkám kulturních stereotypů a identit. V duchu moderních metodologických přístupů ke studiu dějin je zde prezentováno srovnání obrazu Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice na přelomu 19. a 20. století. Konkrétním cílem studie je zjistit, jaký obraz teritoria nazývaného dnes jako Balkánský poloostrov byl předkládán vrstvě české a francouzské vzdělané veřejnosti v populárněnaučné publicistice v období let 1875 - 1914. Komparace českého a francouzského pohledu na Balkán představuje pokus o srovnání úhlu pohledu z dvou rozdílných kulturně historických prostředí. Česká perspektiva je pohledem "malého" (tedy nestátního) národa, usilujícího ve studované době o kulturní a národní emancipaci v rámci mnohonárodnostní říše, na druhé straně je potom francouzská perspektiva "velkého" (tedy státního) národa, který byl na přelomu 19. a 20. století kulturní, politickou a koloniální velmocí. Po stránce metodologické se práce inspiruje moderními metodologickými přístupy zaměřenými na studium kulturních stereotypů a identit. Zásadní impuls představovalo pro autorku dílo Marii Todorové a Edwarda Saida zaměřené na studium percepce Balkánského prostoru a Orientu v západoevropské kultuře. ...
|
|
|
Historik W. W. Tomek a jeho význam v českém dějepisectví.
Pazderský, Roman ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent) ; Řezník, Miloš (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Historik W. W. Tomek a jeho význam v českém dějepisectví, disertační práce, FF UK, Praha 2019 Předkládaná disertační práce je pokusem o ucelené zhodnocení významu českého historika Wácslawa Wladiwoje Tomka (1818-1905) pro českou historiografii. Základním metodologickým předpokladem práce je přesvědčení, že významu Tomkova myšlenkového přínosu lze adekvátně porozumět pouze na půdorysu širších souvislostí jeho života a díla, které jsou vnímány ve své integrální propojenosti s odpovídajícími sociálními, politickými a kulturními kontexty dějin české společnosti 19. století. Úvodní kapitoly práce přinášejí detailní přehled pramenů a literatury k tématu, včetně pojednání o dosavadních tomkovských reflexích v širším, než jen úzce historiografickém měřítku. Podstatnou součást úvodu tvoří podkapitola Česká historiografie jako badatelské téma, usilující o nalezení vhodného konceptualizačního klíče ke kompetentním úvahám o proměnách českého dějepisectví 19. století na pozadí relevantních sociálně historických souvislostí. Následující kapitola s titulem Dlouhý život v krátkém nástinu představuje přehledný nástin Tomkova života, jehož cílem není postižení vyčerpávajícího biografického komplexu, ale spíše odpovídajícího kontextu, v němž je třeba Tomkovo myšlení a dílo pro adekvátní porozumění...
|
|
|
Lokální a národní identita v historických monografiích českých, moravských a haličských měst (1860 - 1900)
Ira, Jaroslav ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent) ; Řezník, Miloš (oponent)
Dizertační práce se zabývá historickými monografiemi měst, které byly publikovány v letech 1860-1900 v českém, německém a polském jazyce, a vztahovaly se k městům v Čechách, na Moravě a v Haliči. Ve srovnávací perspektivě se zaměřuje na sociální rozměr těchto knih, a to z hlediska lokální a národní identity. Vychází z předpokladu, že lokální městské dějepisy formovaly především lokální identitu, zároveň však vytváří hypotézu, že nacionalizace společnosti v 19. století měla zásadní vliv na lokální městské dějepisectví. První kapitola ukazuje, že městská dějepisectví v jednotlivých regionálně-jazykových prostředích se vyvíjela nerovnoměrně, přičemž jednou z příčin byl odlišný význam měst a městské minulosti v národním myšlení. Následující kapitola rozebírá městské monografie jako knihy. Ptá se, kdo psal městské dějepisy, s jakými záměry a pro jaké čtenářstvo. Ukazuje, že knihy zastávaly dvojí úlohu: sloužily místním účelům a zároveň byly začleněny do národního programu. Zbylé dvě kapitoly se zabývají rozborem historických reprezentací. Čtvrtá kapitola srovnává dějepisy z hlediska periodizace městské minulosti. Potvrzuje, že národní historický rámec se výrazně prosadil do psaní o městských dějinách. Kapitola pátá zkoumá historické texty z perspektivy tématu rozkvětu a úpadku. Zabývá se otázkou, jakou...
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Balkán mezi Evropou a Orientem. Obraz Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice (1875-1914)
Sobotková, Hana ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předkládaná práce je věnovaná v obecné rovině problematice kulturních dějin 19. a 20. století - zejména pak otázkám kulturních stereotypů a identit. V duchu moderních metodologických přístupů ke studiu dějin je zde prezentováno srovnání obrazu Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice na přelomu 19. a 20. století. Konkrétním cílem studie je zjistit, jaký obraz teritoria nazývaného dnes jako Balkánský poloostrov byl předkládán vrstvě české a francouzské vzdělané veřejnosti v populárněnaučné publicistice v období let 1875 - 1914. Komparace českého a francouzského pohledu na Balkán představuje pokus o srovnání úhlu pohledu z dvou rozdílných kulturně historických prostředí. Česká perspektiva je pohledem "malého" (tedy nestátního) národa, usilujícího ve studované době o kulturní a národní emancipaci v rámci mnohonárodnostní říše, na druhé straně je potom francouzská perspektiva "velkého" (tedy státního) národa, který byl na přelomu 19. a 20. století kulturní, politickou a koloniální velmocí. Po stránce metodologické se práce inspiruje moderními metodologickými přístupy zaměřenými na studium kulturních stereotypů a identit. Zásadní impuls představovalo pro autorku dílo Marii Todorové a Edwarda Saida zaměřené na studium percepce Balkánského prostoru a Orientu v západoevropské kultuře. ...
|
|
|
Balkán mezi Evropou a Orientem. Obraz Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice (1875-1914)
Sobotková, D.E.A., Hana ; Hroch, Miroslav (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Předkládaná práce je věnovaná v obecné rovině problematice kulturních dějin 19. a 20. století - zejména pak otázkám kulturních stereotypů a identit. V duchu moderních metodologických přístupů ke studiu dějin je zde prezentováno srovnání obrazu Balkánu v české a francouzské populárněvědecké publicistice na přelomu 19. a 20. století. Konkrétním cílem studie je zjistit, jaký obraz teritoria nazývaného dnes jako Balkánský poloostrov byl předkládán vrstvě české a francouzské vzdělané veřejnosti v populárněnaučné publicistice v období let 1875 - 1914. Komparace českého a francouzského pohledu na Balkán představuje pokus o srovnání úhlu pohledu z dvou rozdílných kulturně historických prostředí. Česká perspektiva je pohledem "malého" (tedy nestátního) národa, usilujícího ve studované době o kulturní a národní emancipaci v rámci mnohonárodnostní říše, na druhé straně je potom francouzská perspektiva "velkého" (tedy státního) národa, který byl na přelomu 19. a 20. století kulturní, politickou a koloniální velmocí. Po stránce metodologické se práce inspiruje moderními metodologickými přístupy zaměřenými na studium kulturních stereotypů a identit. Zásadní impuls představovalo pro autorku dílo Marii Todorové a Edwarda Saida zaměřené na studium percepce Balkánského prostoru a Orientu v západoevropské kultuře. ...
|
|
|
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve ctyrech národne orientovaných dílech z konce 19. a zacátku 20. století. Korpus rozebíraných textu zahrnuje tri Masarykovy práce dotýkající se takzvané "ceské otázky" - Ceskou otázku, Naší nynejší krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Mysli nowoczesnego Polaka a Gökalpuv spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výber techto textu byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zarazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy spolecenskovedních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické príklady pro utvárení národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie pri utvárení národních programu v rámci analyzovaných textu a snaží se dospet k jejich typologii. Krome toho se rovnež pokouší nalézt vztah mezi stupnem modernizace a politickou pozicí daných národních spolecností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné strane a zpusobem užití historických príkladu na strane druhé. Práce se clení na pet kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmínených národních spolecností ve zkoumané periode s durazem na urcení stupne jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
|
|
|
Argumentace historickým příkladem v národně orientovaných společenskovědních textech konce 19. a začátku 20. století v komparativní perspektivě: Masaryk, Unamuno, Dmowski, Gökalp
Scholz, Milan ; Řezník, Miloš (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá komparativní analýzou role historie ve čtyřech národně orientovaných dílech z konce 19. a začátku 20. století. Korpus rozebíraných textů zahrnuje tři Masarykovy práce dotýkající se takzvané "české otázky" - Českou otázku, Naší nynější krizi a Jana Husa - a dále potom Unamunovu knihu En torno al casticismo, Dmowského Myśli nowoczesnego Polaka a Gökalpův spis Türkçülüün esaslar [Základy turectví]. Hlavním kritériem pro výběr těchto textů byla jejich strukturální a tematická podobnost. Všechny zařazené texty se zabývaly problémem "národní existence", kombinovaly rysy společenskovědních prací s ideologickými prvky a používaly historii a historické příklady pro utváření národního programu. Diplomová práce hledá podobnosti a rozdíly v užití a roli historie při utváření národních programů v rámci analyzovaných textů a snaží se dospět k jejich typologii. Kromě toho se rovněž pokouší nalézt vztah mezi stupněm modernizace a politickou pozicí daných národních společností (vládnoucí, nevládnoucí) na jedné straně a způsobem užití historických příkladů na straně druhé. Práce se člení na pět kapitol. První kapitola popisuje situaci výše zmíněných národních společností ve zkoumané periodě s důrazem na určení stupně jejich modernizace a na dobový charakter intelektuálních diskusí. Druhá kapitola se...
|
host ::
RSS.