|
|
Komparace interkulturní kompetence českých a japonských vysokoškolských studentů
Škrábová, Michala ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Bahbouh, Radvan (oponent)
Teoretická část dizertační práce stručně přibližuje nejnovější poznatky o interkulturní komunikaci a představuje významné interkulturní teorie, které se zaměřují na dvě zkoumané země, na Českou republiku a na Japonsko. V další části je srovnáván český a japonský způsob myšlení a chování v pracovním prostředí pomocí teorie kulturních standardů. Následuje přehled dosavadních teorií interkulturní kompetence, na který navazuje popis specifik interkulturní kompetence a možné způsoby jejího rozvoje. Teoretickou část dizertační práce uzavírá přehled předností a rizik interkulturních výzkumů obecně. Empirická část představuje výzkum interkulturní kompetence u českých a japonských vysokoškolských studentů. Jeho cílem je sestrojení dotazníku interkulturní kompetence, design situace pozorování měřící interkulturní kompetenci a zjištění vztahu mezi komponentami sestrojeného dotazníku a kritérii pozorování. Dalšími cíli je zjištění rozdílů u českých a japonských vysokoškolských studentů psychologie, jejich srovnání a také zjištění toho, zda lze tyto rozdíly opravdu vysvětlit komponentami dotazníku interkulturní kompetence. Zajímalo nás také, do jaké míry interkulturní kompetence souvisí s kompetencí intrakulturní a zda existuje spojitost mezi flexibilitou v pozorované situaci a interkulturní kompetencí....
|
|
|
Multikulturní aspekty v práci učitele
Sedláčková, Magdaléna ; Tvrzová, Ivana (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
a klíčová slova Anotace v českém jazyce Tato bakalářská práce se zabývá multikulturními aspekty v práci učitele. Dále v přehledu uvádí některé historické souvislosti, které se vztahují k oblasti vzdělávání menšin v České republice před rokem 1989 a popisuje současnou situaci v oblasti multikulturní výchovy u nás. Zkoumá jak má být vybaven učitel k řešení situací souvisejících s multikulturní výchovou a jaké vyučovací metody učitel využívá k aktivizaci žáků. V praktické části předkládá ukázky možné realizace několika vyučovacích hodin, ve kterých učitelé pracují v oblasti průřezového tématu multikulturní výchovy. Rovněž obsahuje v přehledu několik kazuistik z praxe. Práce by měla přispět k větší diskusi o tématu. Klíčová slova v českém jazyce Multikulturní výchova, multikulturalizmus, etnicita, rasismus, asimilace, menšiny, rasy, xenofobie, kultura, globalizace, segregace, osobnost, osobnost učitele, kompetence, interkulturní kompetence, diverzita, transkuluturní přístup, kulturně - standardní přístup, identita, interkulturní psychologie, interkulturní senzitivita, integrace, aktivizující metody ve vyučování, učení.
|
|
|
Interkulturní komunikace blízkých kultur ve světle česko-polského příkladu
Šírová - Majkrzak, Anna ; Opletalová, Lenka (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (oponent)
Práce zasazuje problematiku česko-polských vztahů do oblasti interkulturní komunikace. Využití kulturologického přístupu k rozboru komunikace mezi kulturami umožňuje získat nový, celistvý pohled. Analyzovány jsou faktory blízkosti kultur, vliv konfliktu a význam, jaký pro komunikaci blízkých kultur mají interkulturní kompetence. Na základě česko-polského příkladu jsou definovány a diskutovány bariéry interkulturní komunikace, které vycházejí z jazyka, stereotypů, informací, náboženství a historie. V souvislosti se stereotypy je formulována otázka směšnosti a prestiže jazyka, potažmo celé kultury. Následně je navržena nová síťová teorie bariér představující úzce provázaný komplex těchto překážek. Je nastíněn vznik nových platforem interkulturního dialogu, které dávají potenciální možnost vykročit z kruhu nepochopení. Patří k nim zlepšující se jazykové znalosti, existence nadnárodních institucí a celosvětová komunikační infrastruktura Internet.
|
|
|
Proměny interkulturních kompetencí a obraz globálního občanství u absolventů programu Erasmus
Hromková, Magdaléna ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Šloufová, Romana (oponent)
Stovky studentů každoročně tráví díky programu Erasmus semestr svého studia na zahraničí vysoké škole. V České republice jsou dostupná pouze data zachycující počty mobilit, počty ECTS kreditů, popřípadě spokojenost studentů se studiem v zahraničí. Cílem této práce je zjistit, zda, případně jak se u absolventů programu Erasmus zvýšily interkulturní kompetence, jak se proměnil jejich obraz občanství a jak vnímají globální občanství. Interkulturní kompetence jsou měřeny čistě kvantitativně pomocí Multikulturního osobnostního dotazníku, občanství je zkoumáno pomocí řady otevřených otázek. Mezi studenty převládl liberální model občanství. Na globální občanství mají studenti nejednotný názor. Nejčastěji ho popisují jako přináležitost k Zemi. Interkulturní kompetence se u studentů díky studiu v zahraničí významně nezvýšily. Pokud chceme, aby cílem zahraničních studijních pobytů byl nejen akademický rozvoj, ale i rozvoj interkulturních kompetencí a (globálních) zodpovědných občanů, musíme studenty na zahraniční zkušenost lépe připravit.
|
|
|
Možnosti rozvoje interkulturních kompetencí u dětí cizinců ve vybrané třídě z pohledu vyučující
Witzová, Dita ; Janebová, Eva (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomové práce se zabývá sledováním možností začlenění žáka - cizince do výchovně vzdělávacího procesu z pohledu učitele rozvojem interkulturních kompetencí. Vlastním cílem této práce bylo sledovat proces rozvíjení interkulturních kompetencí a rovněž sledovat a pojmenovat faktory, které tento proces ovlivňují v průběhu výchovně vzdělávacích aktivit v základní škole. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část je členěna do pěti kapitol na základě analýzy odborné literatury, vztahující se k této problematice. První kapitola práci uvádí. Druhá kapitola blíže vymezuje základní pojmy spojené s migrací a interkulturním vzděláváním žáků - cizinců. Třetí kapitola definuje pojem kultura a pojmy, které s ní souvisejí-akulturace, kulturní identita, kulturní šok, interkulturní senzitivita, předsudky a stereotypy. Následující kapitola má za úkol vymezit pojmy interkulturní komunikace, bilingvizmus, interkulturní konflikt a interkulturní přátelství. Pátá kapitola se věnuje učiteli jako faktoru, který se významně podílí na edukačním a integračním procesu žáků - cizinců. Dále se tato kapitola zabývá interkulturními kompetencemi a možností jejich rozvíjení, vhodnými výukovými metodami podporujícími integraci žáků - cizinců a klimatem školy a třídy. Ve výzkumné části jsem...
|
|
|
Interkulturní komunikace
Sůvová, Eva ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Šerák, Michal (oponent)
Základním tématem této bakalářské práce je interkulturní komunikace a její využití v oblasti mezinárodního řízení lidských zdrojů. Pozornost je věnována především pracovníkům, kteří jsou vysláni do zahraničí a musí se adaptovat na odlišnou kulturu pro efektivní výkon svého zaměstnání. Práce stručně seznamuje s kulturními standardy a s bariérami, které stěžují proces interkulturní komunikace. Cílem práce je objasnění významu tréninku interkulturní komunikace v oblasti řízení expatriantů a aplikace poznatků o specifikách mezinárodního řízení lidských zdrojů do praktického rozvoje interkulturní kompetence.
|
|
|
Porovnání interkulturních kompetencí ošetřovatelského personálu v ČR a německy mluvících oblastech
TÝLEOVÁ, Tereza
Zvyšující se migrace obyvatelstva v 21. století zapříčiňuje vznik multikulturní společnosti. S narůstajícím počtem cizinců v jednotlivých zemích lze předpokládat i nárůst počtu pacientů/klientů odlišných kultur ve zdravotnických zařízeních. Tyto skutečnosti si žádají moderní pojetí ošetřovatelství, rozvíjení transkulturního ošetřovatelství, zařazení multikulturní/transkulturní výchovy do zdravotnických škol a rozvoj multikulturní kompetence u ošetřovatelského personálu. Výsledkem těchto potřebných změn by mělo být poskytnutí efektivní ošetřovatelské péče kulturně uzpůsobené pacientovi/klientovi, která bude brát ohled na specifika, zvyky a tradice jeho kultury a která mu saturuje všechny jeho biopsychosociospirituální potřeby v souladu s jeho rasou, národností nebo vírou. Diplomová práce se zabývá multikulturním ošetřovatelstvím, má za úkol zmapovat úroveň multikulturních kompetencí ošetřovatelského personálu a prozkoumat, jaké podmínky poskytují nemocnice ošetřovatelskému personálu k poskytování kulturně uzpůsobené ošetřovatelské péče pacientům cizincům. Výsledky výzkumu podají přehled o stavu kulturně kompetentní péče ve srovnatelných zdravotnických zařízeních v České republice, Německu, Rakousku a Švýcarsku a budou poskytnuty jako zpětná vazba zařízením, ve kterých byl prováděn dotazníkový průzkum. Takové sdělení může pomoci managementu nemocnic odhalit případné nedostatky v poskytování ošetřovatelské péče a být vodítkem pro případné nasměrování dalšího vzdělávání jejich ošetřujícího personálu. Teoretická část práce definuje základní pojmy věnující se kultuře, etniku, rase či národu, je formulován rozdíl mezi pojmy multikulturní interkulturní transkulturní. Dále se teoretická část věnuje charakteristice multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, multikulturní výchovy a kulturně kompetentní péče, rozpracovává nejběžnější oblasti specifických kulturních potřeb jedince, jimiž jsou komunikace, spiritualita, stravování nebo hygienická péče. Jsou zde též stručně rozpracovány modely pro rozvíjení kulturní kompetence, a to model rozvíjení kulturní kompetentnosti J. C. Bacote, model kulturních kompetencí I. Papadopoulosové a spoluautorek M. Tilkiové a G. Taylorové a Purnellův model získávání kulturních kompetencí. Dále jsou stručně rozpracovány modely pro získávání kulturních dat, jimiž jsou model vycházejícího slunce M. Leiningerové, model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče autorek J. N. Gigerové a R. E. Davidhizarové a Blochův průvodce etnickokulturním posuzováním. Empirická část práce se věnuje zpracování a vyhodnocení dat získaných během kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat byl proveden anonymním dotazníkovým šetřením mezi ošetřovatelským personálem interních a chirurgických oddělení nemocnic v České republice a německy mluvících zemích. V České republice to byly nemocnice v Praze a Táboře, v Německu nemocnice v Dortmundu a Cottbusu, v Rakousku nemocnice v Salzburgu a Weizu a ve Švýcarsku nemocnice v Aarau a St. Gallen. Sběr dat probíhal jednak online, jednak v podobě tištěných dotazníků, jejichž distribuce se uskutečnila osobně nebo poštou. Získaná data byla vyhodnocena a pro přehlednost zpracována do grafů a tabulek. Z odpovědí respondentů vyplývá, že dotazovaná zdravotnická zařízení v České republice neposkytují svým zaměstnancům podmínky pro poskytování kulturně kompetentní ošetřovatelské péče na takové úrovni, jako je tomu u dotazovaných zdravotnických zařízení v německy mluvících oblastech. Taktéž se ukázalo, že jazykové schopnosti ošetřovatelského personálu dotazovaných nemocnic v České republice jsou nižší než u ošetřovatelského personálu v německy mluvících oblastech. Stejně tomu je i u úrovně multikulturních kompetencí, i tady nedosahuje náš ošetřovatelský personál zahraničnímu protějšku. Je nutno podotknout, že zkoumaný vzorek dvou nemocnic z každé země ještě není dostatečně velkým souborem pro paušalizování výsledků na celou Českou republiku a německy mluvící oblasti.
|
|
|
Program rozvoje interkulturních kompetencí u dětí předškolního věku
SEDLÁKOVÁ, Štěpánka
Hlavním cílem této práce bylo popsat metody použitelné při rozvoji interkulturních kompetencí u dětí předškolního věku. Teoretické část je zaměřena na objasnění pojmů učení, teorie učení a styly učení. Následně je pozornost věnována pojmům, které souvisí s úrovní poznávání, sociálním vnímáním a osobností dítěte předškolního věku. Součástí je i charakterizace pojmů s přívlastkem interkulturní, jako jsou psychologie, komunikace, konflikt, výcvik a kompetence. Základ praktické části tvoří metody použitelné při rozvoji interkulturních kompetencí dětí předškolního věku, jejichž hlavní inspirací se stala indiánská kultura. Tato část práce dále obsahuje i nabídku konkrétních činností, které jsou použitelné v mateřských školách. V metodologické části je objasněn pojem kvalitativního výzkumu, metody pozorování a v její závěrečné části je uvedena kazuistika aktivity rozvíjející interkulturní kompetence předškolního dítěte. Práce je následně doplněna fotografiemi, které byly pořízeny v průběhu seznamování dětí s odlišnou ? indiánskou kulturou a jsou volně dostupné k nahlédnutí a stažení na internetu.
|
|
|
Literární text v hodinách španělštiny jako prostředek rozvoje interkulturní kompetence
ČADOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá využitím literárních textů pro podporu rozvoje interkulturní kompetence, která je definována jako jeden z předpokladů ke správnému používání cizího jazyka v komunikačních situacích v přímé souvislosti se znalostí kultury a reálií. V teoretické části jsou představeny teorie a metodické přístupy k práci s literárním textem a přesná definice interkulturní kompetence. Součástí kvalifikační práce je rovněž praktická část, kde jsou navrženy konkrétní didaktické jednotky s analýzou.\\
|
|
|
Interkulturní výchova a její využití ve volném čase dětí a mládeže
TYKVARTOVÁ, Oľga
Práce se zabývá vymezením interkulturní výchovy a základních pojmů, které jsou v rámci její teorie často užívány a způsoby její aplikace v rámci školního a mimoškolního vzdělávání. Mapuje aktuální situaci v oblasti interkulturního vzdělávání v Evropě a České republice. Vyústěním práce je nástin aplikace interkulturní výchovy do volnočasové sféry současné mládeže.
|
host ::
RSS.