|
|
Stavební vývoj Kamenné čtvrti v Brně
Pokorná, Sofie
Článek se zabývá vývojem stavby v bývalé dělnické kolonii Kamenná čtvrť v Brně. Vysvětluje pojem gentrifikace, přibližuje Kamennou čtvrť a její historii. Rozebírá počáteční výstavbu a její proměnu v průběhu let až po současnost. V závěru diskutuje nad možností vývoje výstavby v takovéto lokalitě, přičemž si nedává za cíl navrhnout přímé řešení ale poukázat na možné směrování vývoje. Použitými metodami byly výzkum historie, kvalitativní sociologický průzkum použitím výzkumné techniky vedení rozhovorů a dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Gentrifikace Karlína z pohledu starousedlíků
Vaněk, Vavřinec ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Orcígr, Václav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem gentrifikace na území pražské čtvrti Karlín. Problematiku karlínské gentrifikace zkoumá pohledem starousedlíků. Hlavními otázkami je zjistit, jak karlínští starousedlíci vnímají proměnu své čtvrti a jaký má dopad na jejich životy. Jejich postoje k gentrifikaci Karlína byly zkoumány metodami kvalitativního výzkumu - sběrem dat pomocí rozhovorů a zúčastněným a nezúčastněným pozorováním. Práce představuje přehled nejdůležitějších existujících teorií gentrifikace (jako je například Smithova Rent gap teorie, Leyova spotřebitelská teorie a Floridův koncept kreativní třídy). Do těchto teorií práce zasazuje získaná data z výzkumu. Tyto teorie jsou shrnuty v teoretické části, která zároveň obsahuje stručné shrnutí historie Karlína a shrnutí dosavadního výzkumu karlínské gentrifikace. Teoretická část je strukturována podle jednotlivých důležitých témat, která se v rozhovorech se starousedlíky pravidelně objevovala a jednotlivá témata jsou prokládána citacemi z rozhovorů Klíčová slova: gentrifikace, Karlín, starousedlíci, vystěhovávání
|
|
|
Vliv sociálních změn ve vybrané lokalitě města Zlín na cenu nemovitosti
Francová, Klára ; Vařechová, Martina (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Cílem návrhu je sociologická analýza, interpretace a stavební a urbanistické doporučení týkající se vlivu sociálních změn v lokalitách na kvalitu života v lokalitě a také na cenu realit v daném místě. Sociální změny mohou být negativní, kdy dochází k sociální degradaci lokality a tím i často k degradaci kvality prostředí, mezilidských vztahů a často i sociální deviaci (např. kriminalitě). Pozitivní změny představuje především gentrifikace, která zahrnuje změny sociálního a fyzického prostředí, negativním doprovodným jevem je ale zdražování života v lokalitě, které vytěsňuje starousedlíky. Podle našich zkušeností jsou tyto oblasti kvality života a ceny realit propojené a je možné využít synergického působení změn na úpravy jak hmotného, tak i sociálního životního prostředí.
|
|
|
There's black and white, day and night, good and evil, yin and yang. It all just balances itself out.
Ilič, Risto ; Kořínková, Jana (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem “There’s Black and White, Day and Night, Good and Evil, Ying and Yang” navazuje na tříletou existenci kolektivu “Ugly Brno” a jeho tvorbu, která vychází ze stále aktuálního, místního fenoménu redesignování reklamních poutačů, bannerů a štítů v rámci výloh brněnských (malo)prodejců, sídlících v centru města. Konkrétně se zaměřuje na nově se objevující designy, kombinující černou a bílou barvu. Výstupem této bakalářské práce je video – fiktivní interview, ve kterém jsou Černá a Bílá personifikovány jako dvě sebevědomé, excentrické osobnosti, kvazi-experti dnešní vizuální kultury a ultimátní garanti vkusu, kteří si podmanili město Brno svými realizacemi. Cílem práce je rozkrýt mytologii za oblíbeností černobílé kombinace v kontextu vizuální kultury, konkrétně v grafickém designu, a její souvislost s problematikou gentrifikace a kapitalismu. Dalším cílem je vytvořit pomocí sarkasmu a ironie reflexi kultury, jejíž hodnotami je elitářství, workoholismus, perfekcionismus, přehlížení alternativ a důraz na efektivitu. Čím to, že právě v takové kultuře dosahuje černobílost větší popularity než kdy jindy v minulosti?
|
|
|
Město ve městě
Schwab, Viktor ; Smržová, Kristýna (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Zadání práce reflektuje aktuální potřeby měst, konkrétně města Brna. Cílem práce je pro nezastavěnou a nevhodně využitou plochu v trojúhelníku vymezeném ulicemi Milady Horákové, Francouzská a Černopolní nalézt vhodné řešení. Nedílnou součástí je analytická část, které bylo věnováno dostatek času a ovlivňuje návrh, práce vychází ze základních veřejných vstupních podkladů. Navržený urbanismus přináší do lokality nové funkce, především bydlení, komerci a veřejné prostory, kterých v daném území není mnoho. Řešené objekty ve špici hledají charaktery kvalitního, udržitelného a moderního bydlení ve městě s definovaným prostorem.
|
|
|
Palmovka - trhlina v městské struktuře
Platil, David ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je krajina, konkrétně městská krajina pražské Palmovky a její rozličné dimenze. Krajina je v sociálně-antropologickém a kulturně-geografickém diskurzu komplexním, multidimenzionálním a mnohovrstevnatým konceptem otevírajícím zajímavé výzkumné otázky a imaginace. V tomto pojetí krajina nezůstává pouze souhrnem materiálních aspektů přírodního prostředí kolem nás, ale jedná se také o pole politického vyjednávání, mocenských tenzí, prožitků, reprezentací a obecně vzájemného působení mezi ní a člověkem. Na základě tohoto pohledu autor zkoumá krajinu Palmovky, která je sama o sobě mnohovrstevnatou a složitou. Lze zde spatřovat různorodost urbánních struktur a historických stop, neuskutečněné vize rozvoje a dlouhodobé hledání jednotné koncepce různými aktéry v rámci politických vyjednávání. Jejich cílem je dát této krajině vnitřního města tvář. S tímto vyjednáváním souvisí také pozorovatelné procesy měnící jak fyzickou, tak sociální dimenzi Palmovky na základě snah o regeneraci území. K těmto procesům patří gentrifikace týkající se stěhování mladých a většinou vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do starších částí vnitřního města. Snahou autora této práce bylo zachytit především na základě terénního pozorování a rozhovorů s aktéry v této krajině, čím je Palmovka (nejenom v rámci...
|
|
|
Kulturní politika Prahy 7 aneb jak se tvoří moderní čtvrť
Srstková, Olga ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje kulturní politiku městské části Praha 7, jejímž základem se stal v roce 2016 pilotní projekt strategického plánování kultury Art District 7. Studie se zabývá konceptem Kreativních měst Charlese Landryho a jeho aplikací v českém prostředí, kriticky zpracovává teorii Richarda Floridy o Kreativních třídách a pojetí autenticity od Sharon Zukin. Metodologie výzkumu se formou srovnávací analýzy pokouší odhalit implementaci projektu Art District 7 v praxi a odlišnost kulturních politik radnice a samotných kulturních aktérů. Každá kapitola analytické části diplomové práce je zároveň kategorií vyplývající z kritického pohledu na koncept kreativní čtvrti na Praze 7. V jednotlivých oddílech s názvem Komunita, Prostor a ART je zřetelně charakterizována proměna politik kulturních aktérů (divadlo, hala, kavárna) během dvou let trvajícího výzkumu v dolních Holešovicích. Kapitola Komunita popisuje postupnou změnu vztahu kulturních aktérů k lokálním obyvatelům dolních Holešovic a zároveň prezentuje aktérské chápání sebe sama jako určitého druhu společenství. Druhá kapitola akcentuje proměny vnitřních dispozic objektů a zároveň i analyzuje prostorové změny na úrovni ulice a parteru objektů. Třetí kapitola ART předkládá různá pojetí umění a kultury u každého z kulturních objektů...
|
|
|
Gentrifikace a revitalizace zástavby vnitřního města Českých Budějovic s důrazem na Krumlovské předměstí
POKORNÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá procesem revitalizace a gentrifikace zástavby v obytných čtvrtích vnitřního města Českých Budějovic s důrazem na Krumlovské předměstí. Přestože byla zástavba domů v této čtvrti poněkud zanedbána, v poslední době zde probíhá proces gentrifikace, díky kterému se staré domy revitalizují (regenerují, rekonstruují, rehabilitují). Bylo uskutečněno 50 rozhovorů s obyvateli žijícími v této čtvrti. Na základě uskutečněných rozhovorů byli následně indentifikováni tzv. "gentrifiéři". Jde o obyvatele se středními vyššími příjmy, většinou mladší páry bez dětí, kteří se sem přistěhovali z okolí, i ze vzdálenějšího venkovského okolí. Analytické kapitoly pak vyhodnocují zjištěné skutečnosti o revitalizaci jednotlivých domů a jsou následně zaneseny do tabulek a znázorněny v mapách. Jednotlivá zjištění jsou pak odůvodněna. Bakalářská práce je součástí širšího projektu, který je zaměřen na další jednotlivé části vnitřního města Českých Budějovic. To umožnilo porovnání v rámci řešených ploch vnitřního města.
|
|
|
Gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. Komparativní případová studie - Varšava a Praha
Novotný, Ondřej ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Práce se zabývá problematikou gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. K tomuto jevu dochází především ve vnitřních městských čtvrtích, kde je skrze zhodnocování fyzické podoby budov (např. byty, obchody a restaurace) narušována zdejší původní sociální skladba tím, že jsou vytlačovány chudší vrstvy těmi majetnějšími. Ve městech poznamenaných komunistickým způsobem územního plánování byly budovány periferní panelové výstavby na úkor renovace vnitřní městské části a po pádu železné opony tak vznikl velký potenciál pro investice. Proces gentrifikace je v této práci ilustrován na komparaci dvou městských čtvrtí: Praga-Północ (Varšava) a Praha 7 (Praha) v období let 1989-2017. Jako výchozí bod srovnávání je zde využit speciální případ čtvrti Prenzlauer Berg v Berlíně, kde se proces výrazně projevil již v 90. letech. Cílem práce bylo vyzkoumat, jakou návaznost na Berlín mají v tomto ohledu Varšava a Praha a v čem se tyto případy odlišují. Zároveň je studována role veřejného sektoru jako relevantního faktoru ovlivňujícího gentrifikací v postsocialistické střední Evropě. Výsledky studie ukázaly, že se ve čtvrtích Praga-Północ a Praha 7 objevují analogické procesy gentrifikace jako v Prenzlauer Berg, probíhají ale trochu jiným způsobem a s několikaletým zpožděním. Hlavní rozdíl mezi oběma případy...
|
host ::
RSS.