|
|
Sociální pracovník jako case manager při práci s obětmi trestné činnosti
TOURKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá sociálním pracovníkem jako case managerem při práci s obětmi trestných činnosti. Cílem diplomové práce bylo analyzovat, jak sociální pracovníci v Jihočeském kraji při práci s obětmi trestné činnosti vnímají svoji roli. Výzkumné otázky byly stanoveny dvě zaměřující se na motivaci a limity case managerů při jejich práci. Teoretická část práce se zaměřuje na současný stav v dané problematice, sociálního pracovníka, dále na oběť trestné činnosti a na management a case management. Empirická část obsahuje kvalitativní výzkumnou strategii, kde byla provedena analýza IPA. K získání dat byla použita technika dotazování za pomoci polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval sedmnáct otázek. V teritorium Jihočeského okraje bylo osloveno dvacet osm informantů, výzkumný soubor následně tvořilo 6 informantů. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké role vnímají sociální pracovníci jako case manageři, dále co je motivuje a jaké jsou limity při jejich práci. Z analýzy provedených rozhovorů vyplývá, že sociální pracovníci si uvědomují rozmanité role ve své práci, avšak existuje shoda v tom, že se přizpůsobují individuálním potřebám klienta. Výsledky této diplomové práce mohou být použity pro potřeby sociálních pracovníků, studentů sociální práce. Předpokládaným přínos pro praxi je povědomí o vnímání role sociálního pracovníka jako case managera a pro supervize s těmito pracovníky.
|
|
|
Individuální plánování v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako funkční nástroj změny rodinné situace
MOULÍKOVÁ, Dita
Diplomová práce se zaměřuje na individuální plánování v sociálních službách, speciálně pak v sociálně aktivizační službě pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko. Cílem této diplomové práce je zjistit, jak napomáhá individuální plánování ke změně situace rodin v ORP Milevsko. Pro tuto práci stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jak hodnotí klienti sociálně aktivizační služby spolupráci se sociálním pracovníkem s použitím individuálního plánu?" a "Jak hodnotí sociální pracovník změnu situace rodiny po vyhodnocení individuálního plánu?" Diplomová práce je strukturována do teoretické a praktické části, přičemž teoretická část obsahuje popis procesu individuálního plánování, vysvětluje pojmy individuální plán, klíčový pracovník, obecnou rovinu sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi a poté konkrétně seznamuje se sociálně aktivizační službou pro rodiny s dětmi v ORP Milevsko jako vybrané oblasti. Ke zpracování praktické části byla využita metoda dotazování s technikou polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory se sociálními pracovníky byly provedeny celkem dva a s 12 klienty služby. Tyto oba výzkumné soubory byly vybrány metodou záměrného výběru. Výsledky praktické části byly vyhodnoceny prostřednictvím otevřeného kódování. Z výsledků z provedených rozhovorů vyplývá, že individuální plánování má pro rodiny v dané lokalitě přínos v rámci poskytování sociálních služeb a podpory. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako učební materiál pro studenty i instituce zaměřené na individuální plánování. Zároveň mohou nabídnout komplexní pohled na fungování procesu v menší komunitě a na specifické potřeby rodin v dané lokalitě.
|
|
|
Case management a sociální práce s osamělými rodiči
HRONOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na case management a sociální práci s osamělými rodiči. Jejím cílem je zjistit využívání metody case management (popřípadě jejích prvků) při práci s osamělými rodiči. Pro získání odpovědí byly stanoveny následující výzkumné otázky: "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči?", "V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné?" a "Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči?" Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou neboli výzkumnou. Část teoretická definuje význam a historii rodiny, osamělého rodičovství, jeho potřeb i forem. Druhá část teorie je zaměřena na význam a obsah case managementu, jeho historii, rozdělení i využívání. Pro praktickou část byla v rámci kvalitativního výzkumu vybrána metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovorů bylo provedeno celkem 15 a byly uskutečněny se sociálními pracovníky organizací pracujících s rodinami, osamělými rodiči ve Středočeském kraji, event. přímo u pozice case managera v rámci České republiky. Závěrem lze shrnout výsledky výzkumu a na výzkumnou otázku "Jakým způsobem je v praxi realizována metoda Case managementu v rámci služeb spolupracujících s osamělými rodiči" lze na základě rozhovorů s komunikačními partnery odpovědět tak, že metoda case managementu není stále všeobecně známá a pracovní pozice case managera v rámci služeb pracujících s rodinami a osamělými rodiči není obvyklá. Ti pracovníci, kteří metodu znají, jí využívají nejčastěji při vyhodnocování a mapování situace klienta, při koordinaci podpory a při případových konferencích. Profit vidí pracovníci ale i na straně klienta, který může využívat individuální přístup a pomoc "ušitou na míru", má podle nich také možnost volby pomoci a podporuje se v převzetí zodpovědnosti za svůj život, čímž se mimo jiné omezuje vznik závislosti klienta na podpoře nebo pracovníkovi. K výzkumné Otázce 2-V čem je využívání této metody (popř. jejích prvků) v práci s osamělými rodiči přínosné? Z výpovědí pracovníků vyplývá, že Ti pracovníci, kteří jsou s metodu seznámeni, jí vnímají pro svou práci jako přínosnou, a to hned z několika důvodů. Jedním z hlavních důvodů je snížení zátěže rozhodování o postupu v řešení klientovy situace, neboť řešení situace se hledá za aktivního přispění klienta a spolupracujících organizací. S tím souvisí další přínos vnímaný komunikačními partnery a sice snížení rizika pochybení. Dalším přínosem je podle komunikačních partnerů navazování blízké spolupráce s podpůrnými institucemi v regionu a vytváření podpůrné sítě. Komunikační partneři vnímají jako bonus i pocit smysluplnější práce s větším a dlouhodobějším efektem na straně klienta. Z odpovědí komunikačních partnerů na Otázku 3 - Co brání využívání case managementu při práci s osamělými rodiči? vyplynulo, že rozšíření case managementu brání nedostatek času na individuální práci s klientem způsobený přemírou jiné práce a nedostatek poznatků a informací o možnostech využití a přínosech.
|
|
|
Proces poskytování podpory prostřednictvím uceleného systému rehabilitace
ŠTURMOVÁ, Alena
Cílem diplomové práce bylo analyzovat reálnou podobu a průběh procesu poskytování podpory dostupnými prostředky uceleného systému rehabilitace a její koordinaci v centru ARPIDA z pohledu rodičů uživatelů s důrazem na využití case managementu. V centru kladou důraz na spolupráci interprofesního týmu, přičemž rodiče jsou vnímáni jako partneři a přirozená součást týmu odborníků. Diplomová práce tak může sloužit jako podklad pro rozvoj a zlepšení stávajících služeb a jejich koordinace v centru ARPIDA. Pro diplomovou práci byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika sběru dat polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořili rodiče uživatelů v různých životních etapách, kteří využívají služby v centru ARPIDA. Informanti byli zvoleni na doporučení pracovníků a vybráni dle zastoupení všech druhů služeb, které ARPIDA nabízí. Bylo uskutečněno 8 rozhovorů a výběr byl ukončen na základě saturace, kdy docházelo k opakování témat, názorů a rozhovory nepřinášely nové informace. Data byla zpracována pomocí Interpretativní fenomenologické analýzy (IPA), která podrobně zkoumá subjektivní zkušenosti informantů a vzniklo tak 13 hlavních témat, která se opírají o výzkumné otázky a cíl diplomové práce: vnímání uceleného systému rehabilitace, provázanost služeb, jaké služby v nabídce centra chybí, první kontakt s centrem, vnímání komunikace s pracovníky, na koho se mohou rodiče obrátit, spolupráce s klíčovým pracovníkem, podpora ze strany pracovníků a jejich spolupráce, jak rodiče vnímají roli v interprofesním týmu, interprofesní setkání s pracovníky, zapojení case managera a jaké jsou slabé a silné stránky procesu uceleného systému rehabilitace. Odpovědi na všechna tato témata mohou pomoci centru ARPIDA lépe porozumět tomu, jak rodiče uživatelů služeb vnímají komplexní koordinovanou péči v duchu uceleného systému rehabilitace.
|
|
|
Screening sarkopenie u hospitalizovaných pacientů na standardním oddělení nemocnice
VÁCLAVÍKOVÁ, Monika
Tato diplomová práce je zaměřená na zmapování znalostí sester v oblasti sarkopenie a popsání současného stavu využívání screeningových nástrojů pro její identifikaci v praxi. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě výzkumné otázky, které zní: "Jaké znalosti mají sestry v oblasti sarkopenie?" a "Jaké screeningové metody sestry využívají?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy zaměřené na znalosti sester. H1: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s oddělením, na kterém pracují. H2: Znalosti sester v oblasti sarkopenie se liší v souvislosti s délkou jejich praxe. V průběhu analýzy dat byly formulovány další hypotézy, které umožnily lepší porozumění zkoumané problematice. Empirická část práce kombinovala smíšenou výzkumnou strategii s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaných dotazníků. Kvalitativního šetření se účastnilo pět sester a jedna lékařka. Do kvantitativního výzkumu se zapojilo 179 sester z různých oddělení. Výsledky ukázaly nedostatečné znalosti sester o sarkopenii, což potvrdilo kvalitativní i kvantitativní šetření. Také jsme zjistili minimální využití hodnoticích nástrojů sarkopenie v praxi. Výsledky šetření statisticky potvrdily vztah mezi znalostmi sester a jejich postojem k hodnoticím nástrojům, mezi délkou praxe sester a preferencí klinického pozorování místo hodnoticích nástrojů a rozdíl mezi postojem sester v souvislosti s typem oddělení. Dále byl nalezen vztah mezi věkem respondentů a reakcí na výsledky hodnoticích nástrojů. Zastoupení používaných hodnoticích nástrojů bylo na všech odděleních stejné. Výsledky výzkumného šetření odhalily slabé stránky ve znalostech sester a nedostatečné využití screeningových metod sarkopenie v praxi. Na základě výsledků výzkumu je zřejmé, že je zapotřebí zlepšit znalosti sester v oblasti sarkopenie, zejména na odděleních s vysokým výskytem pacientů trpících touto chorobou. Je také důležité školit zdravotníky a zajistit, aby screeningové metody byly aktivně zavedeny do praxe.
|
|
|
Saturace potřeb pacienta při akutním příjmu na oddělení chirurgického typu
JIRÁČKOVÁ, Anna
Diplomová práce se věnuje problematice saturace potřeb pacienta akutně přijatého na oddělení chirurgického typu. Výzkumné šetření se zaměřovalo na pocity a vnímání v oblasti saturace potřeb akutně přijatých pacientů, ale také na pohled ošetřovatelského personálu, který potřeby akutně přijatých pacientů saturuje. Zjišťovali jsme, zda je pacient vnímán jako holistická bytost, a s jakými problémy se nejčastěji ošetřovatelský personál v průběhu saturace potřeb u akutně přijatého pacienta potýká. V teoretické části diplomové práce je popsána struktura příjmu pacienta do nemocničního zařízení, a jsou zde specifikovány lidské potřeby a faktory, které je ovlivňují. V empirické části je prezentována metodika a výsledky využitých výzkumných metod. Pro empirickou část diplomové práce byly zvoleny kvantitativní a kvalitativní výzkumné metody. V rámci kvantitativního výzkumu byl sestaven dotazník oslovující sestry působící na příjmových ambulancích chirurgického typu, či sestry, které provádí akutní příjem pacientů na oddělení chirurgického typu. Informace získané pomocí dotazníkového šetření přiblížily názor sester na saturaci potřeb akutně přijatých pacientů a z části pracovní podmínky ošetřovatelského personálu na oddělení chirurgického typu. Pro kvalitativní výzkum byly využity metody polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovory byly vedeny s akutně přijatými pacienty, kteří byli po neplánovaném ošetření na oddělení chirurgického typu hospitalizováni. Pacienti byli seznámeni s využitím získaných informací, a museli k realizaci rozhovorů dát souhlas. Dotazování se zaměřovalo na vnímání saturace potřeb u akutně přijatých pacientů, a do jaké míry jsou pacientovy potřeby saturovány. Skryté pozorování umožňovalo sledovat ošetřovatelský personál při zajištění akutního příjmu pacienta, a zhodnotit jakým způsobem jsou potřeby pacienta saturovány, jak personál reaguje na obavy a podměty pacienta. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že sestry prioritně saturují základní (biologické) potřeby pacientů, a vyšší (psychosociální) potřeby jsou zajišťovány jako sekundární. Práce také poukazuje, že sestry v mnoha případech jednají přes jim příslušné kompetence. Ošetřovatelský personál v dotazování většinově vyslovil, že by stál o to, mít na pacienta více času. Dále jsme zjistili, že většina sester má alespoň jednu zkušenost se zajištěním akutně přijatého pacienta v jedné osobě, a tišení bolesti pacienta při akutním příjmu vychází častěji od sester než od lékařů. Ačkoliv sestry jako primární faktor, který by jim napomohl snížit míru stresu při saturaci potřeb pacienta, uváděli více personálu, tak při testování hypotéz bylo potvrzeno, že nemožnost saturace potřeb pacienta nesouvisí s pracovními podmínkami ošetřovatelského personálu. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření naznačily, že pacienti nedokáží posoudit validitu provedených ošetřovatelských intervencí během jejich akutního příjmu. Kvalitu ošetřovatelské péče však nejčastěji vyvozovaly z míry a kvality komunikace personálu, informovanosti, reakcí na vyslovené obavy, klidného přístupu atd. Zjistili jsme, že pacienti, kteří mají předchozí zkušenost s hospitalizací, jsou těmito zkušenostmi ovlivněni, a mnohdy cítí negativní obavy z nadcházející hospitalizace. Skryté pozorování podpořilo výsledky získané již ze zmíněných metod. Vyplývá z něj, že sestry primárně zajišťovaly fyziologické potřeby na všech příjmových ambulancích a odděleních chirurgického typu. A až poté saturovaly potřeby psychosociální. Sestry saturovaly potřeby pacientů jak dle ordinace lékaře, tak nezávisle, kdy jednaly jako autonomní součást multidisciplinárního zdravotnického týmu. Výsledky diplomové práce by mohly přispět ke zkvalitnění péče při akutním příjmu pacienta, a sloužit jako možný algoritmus při příjmu pacienta v podobě brožury. Práci lze zpracovat jako výukový materiál v rámci celoživotního vzdělávání pro zdravotnický personál působící nejen na příjmových ambulancích.
|
|
|
Monitorace v neurointenzivní péči
BAXA, Radim
Monitorace v neurointenzivní péči je jednou z důležitých částí péče o pacienta v kritickém stavu. Monitorace umožňuje sledování hodnot a parametrů kontinuálně, či intermitentně v průběhu času. Monitorace vyhodnocuje aktuální stav pacienta a upozorňuje na možné změny, které mohou nastat vývojem primárního postižení, a včasně varovat před rozvojem sekundárního postižení. Neuromonitorace je rozdělena na monitoraci invazivního a neinvazivního charakteru. Hlavními cíli předkládané práce bylo zjistit znalosti sester a zdravotnických záchranářů z prostředí anesteziologicko-resuscitačního oddělení v oblasti neuromonitorace. Zjistit, zda sestry a zdravotničtí záchranáři na anesteziologicko-resuscitačním oddělení znají postupy neuromonitorace. Posledním cílem bylo zjistit, zda jsou dodržovány doporučené postupy v rámci neuromonitorace v intenzivní péči. Empirická část práce byla provedena skrze kvantitativní výzkumné šetření s využitím nestandardizovaného dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi sestrami a zdravotnickými záchranáři, kteří mají zkušenosti s neuromonitorací na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Analýze výsledků bylo podrobeno 158 úplných dotazníků. Na základě provedené statistické analýzy výsledků byla zjištěna souvislost mezi nejvyšším dosaženým vzděláním respondentů a mírou znalostí. Souvislost byla zjištěna i mezi délkou praxe respondentů a mírou znalostí. Naopak souvislost se neprokázala ve vztahu mezi věkem respondentů a mírou znalostí.
|
|
|
Rehabilitační ošetřování na chirurgickém oddělení
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce se věnuje problematice rehabilitačního ošetřování na chirurgickém oddělení. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou sestry vnímány jako součást multidisciplinárního týmu pro oblast rehabilitačního ošetřování, do jaké míry je dokumentace k rehabilitačnímu ošetřování efektivní a také jsme zjišťovali zkušenosti pacientů se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Empirická část diplomové práce byla provedena kvantitativní a kvalitativní metodou. Technika sběru dat kvantitativní metody byla provedena za pomocí standardizovaného dotazníku o sedmnácti otázkách pro praktické sestry, všeobecné sestry a sestry magistry z vybraných chirurgických oddělení. Pro kvalitativní metodu byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s pacienty z traumatologie a ortopedické jednotky intenzivní péče. Informace z rozhovorů byly kódovány a na základě analýzy jsme zhotovily čtyři kategorie. Analýza rozhovorů probíhala metodou "Tužka a papír". Výběr informantů byl záměrný. Jednalo se o informanty v období maximálně čtrnáct dnů po operaci z Nemocnice České Budějovice. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že v komunikaci multidisciplinárního týmu se vyskytují mezery. Zvyšuje se tedy riziko pochybení ze strany personálu, kdy může dojít k poškození pacienta. Další výsledek týkající se dokumentace ukázal, že sestry vnímají dokumentaci o realizaci intervencí rehabilitačního ošetřování více jako důkaz o zlepšení stavu pacienta než jako pracovní zátěž. Dále jsme zjistili, jak se statisticky prokazuje v třetí hypotéze, že sestry poskytují rehabilitační ošetřování na základě podnětů ostatních zdravotnických pracovníků než na podkladě vlastní iniciativy. Sestry v dotazníkovém šetření nejčastěji uváděly, že k rehabilitačnímu ošetřování je podněcuje lékař. V kvalitativní výzkumné části diplomové práce jsme mapovali, jaké zkušenosti mají pacienti se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Z rozhovoru vyplynulo, že informanti mají problém rozlišit pojem rehabilitační ošetřování a fyzioterapie. Také jsme se dověděli, že většina informantů je spokojená s komunikací se sestrou, která je nutná v oblasti podpory soběstačnosti. Výsledkem rozhovoru je také fakt, že žádný informant nebyl edukovaný v předoperačním období o nácviku soběstačnosti nebo vertikalizaci. Další nedostatek byl v oblasti edukace dechové rehabilitace, kdy informanti projevili mezery v informacích o prevenci komplikací. Pozitivní odpovědi měli informanti v oblasti snižování bolesti v rámci rehabilitačního ošetřování. Z odpovědí je zřejmé, že sestry dbají na analgetickou léčbu pacientů při rehabilitačním ošetřování. Závěrem jsme se informantů dotazovali na kompenzační pomůcky. Výsledkem bylo, že informanti z ortopedických oddělení jsou o používání kompenzačních pomůcek lépe informování než informanti z traumatologických oddělení. A to zřejmě z důvodu delší předoperační přípravy. Zpracování empirické části diplomové práce je ukazatelem toho, že ačkoliv je ošetřovatelská péče na vybraných odděleních na vysoké úrovni, jsou zjevné nedostatky v rehabilitačním ošetřování. Výsledky by proto mohly být nápomocny k zaměření se na problémy v rehabilitačním ošetřování a usnadnit tak kroky managementu a zdravotnického personálu na vybraných chirurgických oddělní ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Terapeutická komunikace v práci sestry
VLKOVÁ, Blanka
Teoretická východiska: Tato diplomová práce popisuje terapeutickou komunikaci v praxi a s ní spojené důležité prvky. Dále popisuje nejčastější a jednotlivé techniky terapeutické komunikace a je nastíněna problematika bariér v terapeutické komunikaci. Cíle práce: Diplomová práce si klade dva cíle: ZMAPOVAT UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE V KLINICKÉ PRAXI Z POHLEDU SESTER a ZMAPOVAT BARIÉRY PŘI UPLATŇOVÁNÍ TERAPEUTICKÉ KOMUNIKACE S PACIENTEM Z POHLEDU SESTER. V závislosti na těchto cílech byly zvoleny dvě výzkumné otázky: "Jaké techniky terapeutické komunikace jsou v klinické praxi sestrami uplatňovány?" a "Jaké bariéry sestry vnímají při uplatňování terapeutické komunikace v klinické praxi? Metodika: V empirické části této diplomové práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Byla zvolena metoda dotazování a technikou sběru dat byly zvoleny polostrukturované rozhovory se sestrami. Data byla analyzována pomocí programu Atlas.ti (2024), ve kterém byly vytvořeny 4 hlavní kategorie a 15 podkategorií. Výzkumný soubor tvořilo celkem 21 sester, které pracují na vybraných pracovištích. Výsledky: Po důkladné analýze rozhovorů bylo zjištěno, že sestry v praxi nejčastěji využívají techniky, kterými jsou empatie, vytváření důvěry a použití motivačního rozhovoru. Dále bylo také zjištěno, že ze zmiňovaných bariér tvoří nejčastější překážku v terapeutické komunikaci nedostatek času, rozpoložení a chování pacienta a jazyková bariéra. Závěr: Tato diplomová práce rozšiřuje přehled o využívání jednotlivých technik terapeutické komunikace a poskytuje náhled na bariéry terapeutické komunikace vnímané ze strany sester. Zároveň také poskytuje užitečné informace, které by mohly tvořit podklad pro vytvoření semináře v rámci celoživotního vzdělávání sester, či simulační výuku studentů ošetřovatelství.
|
|
|
Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě
NOVOTNÁ, Dominika
Tato diplomová práce s názvem "Postoj ke zdraví a nemoci v muslimském světě" se zabývá zmapováním specifik, jak je v muslimském světe vnímáno zdraví a nemoc. Na základě tohoto cíle byly sestaveny čtyři výzkumné otázky, které znějí: "Jak muslimové vnímají hodnotu zdraví?, Jak muslimové vnímají nemoc?, Jak muslimové vnímají péči poskytovanou veřejným zdravotnickým systémem a jaké mají představy a očekávání?, Jaké bylo setkání s poskytovanou péčí? Splnila jejich očekávání?". Teoretická část je zaměřena na tři hlavní oblasti: transkulturní ošetřovatelství, islám a specifika v ošetřování muslimských pacientů. Každá oblast popisuje základní pojmy, se kterými se následně pracuje ve výzkumné části. Zejména se pak v této části jedná o model vycházejícího slunce, koncepce a teorii péče. Ve druhé části jsou rozebírány pojmy, které jsou podstatné pro islám, ať už se jedná o proroka Muhammada, Korán či pět pilířů islámu. V poslední části je rozebrána teorie týkající se péče o muslimského pacienta. Zde je nutné věnovat pozornost zejména komunikaci s pacientem, dodržování osobního prostoru, postoji ke zdraví a nemoci a jaká jsou specifika. Empirická část této diplomové práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením technikou polostrukturovaných rozhovorů, pomocí kterých byla získávána data jako podklad pro další zkoumání. Tyto rozhovory obsahovaly celkem dvacet dva otázek, které byly zaměřeny na význam a rozdíly ve vnímání zdraví v životě muslima, prevenci a péči o zdraví, význam a chápání nemoci, a veřejný zdravotnický systém. Polostrukturovaný rozhovor byl koncipován tak, aby poskytl odpovědi na předem stanovené výzkumné otázky, a především aby získal podrobné informace, které se týkaly vnímání zdraví a nemoci. Výzkumný soubor byl tvořen šesti muslimy, kteří žijí na území České republiky. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány, přepsány a zpracovány metodou tužka - papír. Výsledky celého výzkumného šetření jsme rozdělili celkem do čtyř základních kategorií, které obsahují čtrnáct podkategorií. Výsledky této práce dávají ucelené informace o vnímání nemoci a zdraví v muslimském světě, prevenci a veřejném zdravotnickém systému. Bylo prokázáno, že veřejný zdravotnický systém v České republice je dle muslimů na vysoké úrovni a mohou se na něj spolehnout. Největším problémem je však nedostatečná erudovanost zdravotnického personálu v oblasti poskytování kulturně vhodné péče pacientovi vyznávající islám. Na základě získaných a zpracovaných dat byl vytvořen materiál, který je možné rozšiřovat zdravotnickému personálu, díky kterému se mohou jednoduchou formou dozvědět základní specifika v péči o muslimského pacienta a předejít tak nežádoucím problémům, zpříjemnit pobyt pacienta ve zdravotnickém zařízení a být mu nápomocen v těžkých životních situacích.
|
host ::
RSS.