|
|
Individuální a systémové faktory jako příčina emočního odcizení v nizozemských románech generace mileniálů
Nedvědová, Tereza ; Krýsová, Anna (vedoucí práce) ; Phillips, Anna (oponent)
Tereza Nedvědová Individuální a systémové faktory jako příčina emočního odcizení v nizozemských románech generace mileniálů Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o individuálních a systémových faktorech, které zapříčiňují emoční odcizení v nizozemských románech generace mileniálů. Vychází z teorie knihy Affectieve crisis, literair herstel autorů Hanse Demeyera a Svena Vitse, kde je za příčinu odcizení označena dysfunkčnost světa a pozdně kapitalistická společnost. Teorii tato práce doplňuje vymezením další kategorie příčin, a to individuálních faktorů, jež postavy ovlivňují na osobní úrovni. Využívá románů reprezentujících nizozemskou generaci mileniálů Gebrek is een groot woord od Niny Polak a De avond is ongemak od Marieke Lucas Rijnevelda, oceněnou International Booker Prize 2020, které se v korpusu Demeyera a Vitseho objevují a je třeba jejich interpretaci o individuální faktory doplnit. Studie analyzuje příčiny emočního odcizení na systémové i individuální úrovni a poukazuje na důležitost interpretace motivů textu, kterým by interpretace podle Demeyera a Vitseho nevěnovala pozornost. Tímto tato práce obrací pozornost ke komplexnosti prožitku jednotlivce, jenž se potýká jak s důsledky pozdního kapitalismu a metamodernismu, tak s hluboce osobními zážitky a traumaty. Oboje společně přispívá k emočnímu...
|
|
|
De kleurensymboliek in Turks fruit van Jan Wolkers
Stejskalová, Johana ; Gielen, Albertus Josephus Dominicus (vedoucí práce) ; Krýsová, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na barevnou symboliku v knize Turks fruit, kterou napsal Jan Wolkers. Jan Wolkers byl umělec a tato práce se zaměřuje na možné spojení mezi jeho dvěma kariérami. Upíná se hlavně na užití barev ve spojení s dvěma hlavními postavami románu. Milostný vztah je psán z pohledu Erika, který je umělec stejně jako byl Wolkers. V této práci se zkoumá hlavně užití barev v souvislosti s jeho druhou ženou Olgou. Na otázky odpovídá výsledek inventarizace užitých barev v knize. Práce nabízí zajímavé závěry, které jsou založeny na základě některých barevných teoriích, a odpovídají na otázku, zda je možno sledovat určitý systém užitých barev ve vztahu dvou hlavních postav. Klíčová slova: Turks fruit, Jan Wolkers, barevná symbolika, umělec
|
|
|
"Historical Romance" or a "Tale of Virtue and of Pity"? Thaddeus of Warsaw as a "New Species of Writing"
Krýsová, Anna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
v češtině Cílem této diplomové práce je interpretace a kategorizace málo známého románu Thaddeus of Warsaw skotské autorky Jane Porter. Román se vyznačuje použitím mnoha žánrových konvencí, mezi nejvýznamnější z nichž můžeme zařadit konzervativní román nebo národní příběh, historický román a sentimentální román. Centrální román je postupně interpretován skrze optiku těchto tří žánrů a dále porovnán s dalšími relevantními romány z tohoto období, Self-Control od Mary Brunton, The Old English Baron od Clary Reeve a The Wild Irish Girl od Lady Morgan. Cílem tohoto srovnání je kontextualizace románu Jane Porter a pozorování podobností nebo rozdílů ve zpracování určitých témat či motivů. Nejdůležitějšími motivy je životní zkouška, ve které vyjde najevo charakter hrdiny, kontinuita, univerzálnost až jakási parabolická povaha historie, důraz na ctnosti a použití sentimentálních konvencí pro zobrazování pocitů postav. Této analýze předchází interpretace dvou autorčiných předmluv, z nichž novější (1831) tvrdí, že román, k němuž je připojena, je historický román vydaný ještě před tím, než se objevilo Waverley Sira Waltera Scotta, který je běžně pokládán za zakladatele tohoto žánru. Starší předmluva vydaná současně s románem v roce 1803 naopak zařazuje Porter mezi autory konzervativních románu namířených proti...
|
|
|
Speech and Characters in Sir Walter Scott's Waverley and The Heart of Mid-Lothian
Krýsová, Anna ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
v češtině Tato bakalářská práce se skládá zejména z analýzy dvou románů Sira Waltera Scotta ve světle teorií Michaila M. Bachtina. Rozebíranými romány jsou Waverley a Srdce Edinburku, které jsou krátce srovnány také s poezií Roberta Burnse. Cílem práce bylo zjistit, jakým způsobem se v románech používá přímá řeč a jak její použití pomáhá při vyjádření a dokreslení cíle se kterým byly psány. Rozdílné cíle obou knih ovlivňují rozdílný způsob použití přímé řeči: Waverley je povahou zobrazení přímé řeči spíše monologické, protože jeho cílem je představit v kladném světle důsledky revoluce příznivců Stuartovců v roce 1745. Srdce Edinburku se naopak spíše zaměřuje na vyobrazení všech rozdílných sociálních vrstev obyvatel Edinburku a proto je u něho důležitá dialogičnost. Použití různořečí také umožňuje autorovi vykreslit různé pohledy na určité důležité historické události nebo období a dále sblížit kultury či jazyky, které se zdají být nepříbuzné a cizí tím, že každý z nich reprezentuje jejich vlastním jazykem. Tento postup také pomáhá překonávat zažité stereotypy a předsudky.
|
host ::
RSS.