| |
|
Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny
JIŘINEC, Martin
Tématem bakalářské práce je Tísňová výzva bolest na hrudi versus skutečná diagnóza výjezdové skupiny. Zabývá se tedy možnými příčinami vzniku bolesti na hrudi a možnostmi jejich diagnózy. Součástí teoretické části práce je definice zdravotnické záchranné služby, diferenciální diagnostiky. Dále jsou zde uvedeny definice ischemické choroby srdeční a zánětlivá onemocnění srdce, způsobující bolest na hrudi. Popsány jsou zde také respirační onemocnění, arytmie a další možné příčiny vzniku bolesti na hrudi, hypertenze, hypoventilace, mdloba (synkopa). U jednotlivých onemocnění je popsána příčina, příznaky a přednemocniční neodkladná péče. V praktické části práce byl výzkum proveden kvalitativní formou. Sběr dat byl proveden technikou sekundární analýzy dat (archivované nahrávky tísňové výzvy, výjezdové listy). Výběr vzorku byl proveden metodou specifického výběru. Výzkumný soubor tvořily případové studie tísňových výzev pro bolest na hrudi a výjezdové listy zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji. Z důvodu velkého počtu tísňových výzev pro bolest na hrudi byly po dohodě s vedoucím práce vybrány a porovnány jen výzvy z měsíce prosince a července roku 2014. Cílem práce bylo zmapování nejčastějších bolestí na hrudi. Zmapování bylo provedeno výčtem jednotlivých diagnóz a vložením tabulek. Výzkumná otázka zněla: ,,Jaké jsou nejčastější bolesti na hrudi". Z důvodu velkého počtu výzev s touto indikací byly po dohodě s vedoucí práce vybrány ke srovnání měsíce prosinec a červenec, vrcholy letních a zimních měsíců. Z tabulek č.1 a č.2, jež obsahovaly stanovené diagnózy z indikace zdravotnického operačního střediska bolest na hrudi viz. příloha vyplývá, že v prosinci byla nejčastější diagnóza bolest hrudi NS k níž vyjížděla rychlá zdravotnická pomoc 145 krát. V červenci byla nejčastější diagnóza také bolest hrudi NS, a to v 108 případech. Údaje získané a zpracované ve výzkumné části práce svědčí o tom, že tísňová výzva bolest na hrudi může mít celou řadu příčin. Diagnózy, určené výjezdovou skupinou, byly z oblasti kardiovaskulárních, respiračních, gastrointestinálních onemocnění, dále může bolest na hrudi způsobit také zlomenina předloktí, bolest zad, apod. Zdaleka ne ve všech případech se podaří výjezdové skupině odhalit příčinu bolesti na hrudi. Tyto případy jsou označovány jako bolest hrudi NS, jiné bolesti NS apod.
|
|
Identifikace a stanovení metaloproteinů a metaloproteináz v experimentálních modelech a v souborech pacientů
Kukačka, Jiří ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Zima, Tomáš (oponent) ; Stoklasová, Alena (oponent)
Úvod: Matrixové metaloproteinázy (MMP) jsou metaloproteiny obsahující zinek, které se účastní řad y procesů spojených s remodelací extracelulární matrix (ECM). Tyto enzymy se účastní většiny procesů, které degradují pojivovou tkáň v průběhu ontogenetického vývoje, ale jejich změ n ě nou expresi a aktivitu pozorujeme také ve větš ině zánětl ivých, degenerativních a maligních procesech. Do skupiny metaloproteinů spojených se zinkem patří i metalothionein (MT), který se uplatňuje v transportu kovů, detoxikačních mechanizmech a och raně bun ěk před poškozením reaktivními částicemi . Cíl: Cílem této práce bylo analyzovat MMP a metalothionein v různých experimentálních modelech remodelace srdeč ní tkáně (v podmínkách hypoxie a vlivem podávání metamfetaminu) a v souborech paci en tů s poruchou lipidového metabolizmu nebo s traumatickým poškozením mozku. Metody: Laboratorn í potkan byl vystaven 1) hypoxii 3 týdny za současného podávání inhibitoru MMP, 2) hypoxii a hypoxii-hyperkapnii po dobu 4 dnů . 3) V jiném experimentu byl laboratornímu potkanovi aplikován metamfetamin. 4) Dále byl vyšetřen soubor pacie ntů s dyslipidémií před zahájením léčby a 1 měsíc po léčbě hypolipidemiky a dietním opatřením. 5) Vzorky krve byly získány od souboru pacientů s traumatickým poškozením mozku v průběhu hospitalizace. MMP byly...
|
|
Použití umělých neuronových sítí pro klasifikaci srdečních cyklů
Doležalová, Radka ; Vítek, Martin (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá využitím neuronových sítí při klasifikaci EKG. Nejdříve je problematika EKG a neuronových sítí rozebrána teoreticky, v další části je popsáno využití Neural Network Toolboxu pro samotnou tvorbu sítě a vytvoření grafického uživatelského rozhraní v prostředí Matlab. Na učení i testování jsou zde použita EKG data získána při experimentu na králičích izolovaných srdcích, konkrétně jednotlivé cykly (QRST segmenty) z ortogonálního svodu X ze sedmi fází experimentu. Výsledkem práce je GUI, které umožňuje nastavení různých parametrů a struktury neuronové sítě, která je schopná po naučení klasifikovat srdeční cykly podle jejich morfologie do sedmi skupin.
|
|
Studie účasti volných radikálů na remodelaci cévní stěny v různých experimentálních modelech metodou fluorescenční mikroskopie
Tomšů, Eva ; Wilhelm, Jiří (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Volné radikály se účastní celé řady buněčných procesů. V poslední době se ukázalo, že změny ve složení cévní stěny, tj, její remodelace, se účastní volné radikály nejrůznějšího typu. Reaktivní sloučeniny kyslíku, jež jsou většinou radikálového charakteru, se na těchto procesech aktivně podílejí. Existuje řada fluorescenčních barviv, která dokážou detegovat reaktivní sloučeniny kyslíku intracelulárně. Využíváme hlavně dichlorofluorescin, dihydrorhodamin a dihydroethidium, které se liší svojí specificitou vůči jednotlivým druhům reaktivních sloučenin kyslíku. Předběžné studie v naší laboratoři ukázaly na možnost sledování změn ve složení cévní stěny při neonatálním vývoji srdce laboratorních potkanů za použití uvedených látek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Ultrasonografické hodnocení změn kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou
Paleček, Tomáš ; Bultas, Jan (vedoucí práce) ; Pudil, Radek (oponent) ; Kittnar, Otomar (oponent)
Fabryho choroba je na X chromozóm vázaná porucha metabolizmu glykosfingolipidů, jejíž podstatou je porucha aktivity lyzozomálního enzymu α-galaktozidázy A vedoucí k progresivní intracelulární akumulaci neutrálních glykosfingolipidů, především globotriaosylceramidu. Kromě řady extrakardiálních manifestací je pro Fabryho chorobu typické i postižení kardiovaskulárního systému. Jeho primárním podkladem je ukládání patologického substrátu v kardiomyocytech, buňkách převodního systému, chlopenních fibroblastech a endoteliálních a svalových buňkách vaskulatury. Charakteristickým kardiovaskulárním projevem Fabryho choroby je vývoj srdeční i cévní hypertrofie. Cílem našich prací bylo pomocí ultrasonografických vyšetření, která představují základní neinvazivní zobrazovací metodu v kardiologii, podrobně popsat změny kardiovaskulárního systému u nemocných s Fabryho chorobou. Zaměřili jsme se na strukturální a funkční změny srdečních komor a chlopenního aparátu a jejich vztah k postižení vaskulárnímu, reprezentovanému nálezy na společných karotických tepnách. Dále jsme srovnali diagnostickou přesnost dvou nových ultrasonografických metod hodnocení diastolické funkce levé komory. V in vitro studii byla zkoumána možnost přítomnosti cirkulujícího proliferativního faktoru, který by souvisel s rozvojem kardiální a vaskulární...
|
|
Analýza elektrických vlastností membrán srdečních buněk
Švecová, Olga ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Šimurda, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu elektrických vlastností membrán srdečních buněk. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, do jaké míry je možno z experimentálních dat usuzovat na detailní mechanizmus interakce látek s kanály. Práce také seznamuje s podrobným popisem metod měření membránových napětí a proudů, které jsou využívány při experimentálních měřeních. Zde je také pojednáno o jednotlivých kanálech buněčné membrány a iontových proudech, které vznikají jako odezva na pravoúhlý impulz napětí. Rovněž je zde popsán vliv různých látek na vlastnosti iontových proudů protékajících přes buněčnou membránu.
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocného s infekční endokarditidou po kardiochirurgickém výkonu
MARKOVÁ, Eva
Infekční endokarditida je zánět endokardu postihující především srdeční chlopně. Jedná se o velmi závažné onemocnění, často s akutním průběhem, které i v dnešní době vede k úmrtí 20-30% případů. Léčba je dlouhodobá s dopadem na různé oblasti budoucího života. Podávají se vysoké dávky antibiotik a při neúspěšné konzervativní léčbě a při rozsáhlých mikrobiálních vegetacích s rizikem embolizace se přistupuje ke kardiochirurgické léčbě. Správná ošetřovatelská péče sester vedoucí ke kladnému psychickému postoji nemocného je velmi důležitá při dlouhodobé hospitalizaci. Vhodná je i správná edukace v rámci sekundární prevence této nemoci. Cílem bakalářské práce bylo: 1) Zjistit, jak nemocný s infekční endokarditidou snáší dlouhodobou hospitalizaci. 2) Definovat potřeby nemocného s infekční endokarditidou při dlouhodobé hospitalizaci. 3) Zjistit znalosti nemocného v problematice sekundární prevence infekční endokarditidy. 4) Zjistit možnosti sester v oblasti zkvalitnění ošetřovatelské péče o nemocného s infekční endokarditidou. K tomuto cíli byla stanovena jedna výzkumná otázka, jakým způsobem je naplňován ošetřovatelský proces o nemocného s infekční endokarditidou při dlouhodobé hospitalizaci? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření s využitím analýzy Zakotvené teorie dat podle Strausse a Glasera (Hendl, 2008). Sběr dat byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. a s pacienty s infekční endokarditidou po kardiochirurgickém výkonu. Rozhovory se sestrami i s pacienty byly po jejich souhlasu nahrávány. Následovala doslovná transkripce rozhovorů. Přepsané rozhovory byly kódovány a zpracovány do schémat. Hospitalizace přináší pacientům jistá negativa, obavu o život a budoucnost, nedostatek informací, ale i strach ze samotné operace. Vzhledem k vážnému stavu se u pacientů posouvá žebříček hodnot, kdy si více začínají vážit života, stávají se opatrnějšími a zaměřují se na prevenci dalšího onemocnění. Sestry si však uvědomují nejdůležitější potřeby dlouhodobě hospitalizovaných nemocných. Tyto potřeby se snaží komplexně saturovat a pobyt v nemocnici pacientům co nejvíce zpříjemnit. Znalost příčin infekční endokarditidy umožňuje sestrám zvolit i vhodný způsob edukace pacientů. Velmi důležitá je podpora rodiny. Přes všechny snahy personálu může během dlouhodobé hospitalizace u pacientů dojít k negativním vztahům mezi sestrami a pacienty. Sestry se snaží předcházet možným problémům střídáním ošetřujícího personálu. Většina dotazovaných pacientů uvedla jako pozitivum hospitalizace vstřícnost personálu a spokojenost s péčí. Z výsledků šetření vyplývá skutečnost nedostatečné informovanosti dispenzarizovaných kardiologických pacientů o riziku vzniku infekční endokarditidy a profylaxi. Bylo by přínosné zaměřit se na intenzivnější edukaci dispenzarizovaných kardiologických pacientů, a tím tomuto onemocnění primárně předcházet.
|
|
Opioidní receptory a jejich signální systém v myokardu
Ladislav, Marek ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Neckář, Jan (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je shromáždit a systematicky seřadit poznatky o opioidních receptorech a jejich signálním systému v myokardu. Činnost srdce je však řízena především adrenergní signalizací a tato práce proto obsahuje také údaje týkající se vlastností a významu dalších důležitých receptorů. Pro lepší obecné porozumění a v rámci shrnutí lze v této práci také nalézt všeobecné základní informace o opioidním systému, především o receptorech a jejich signalizaci. O opioidních receptorech v myokardu se toho stále příliš mnoho neví, a to přesto, že především za různých patofyziologických okolností by opioidní systém mohl mít velmi důležitou úlohu. Důvodů může být několik. Možnost bližší charakterizace opioidních receptorů v myokardu je poměrně obtížná vzhledem k relativně malému množství těchto receptorů v srdeční tkáni. Situaci také poněkud komplikují určité mezidruhové rozdíly, které v modulaci funkce srdce panují. Dosud není zcela objasněn úplný mechanismus, kterým opioidní receptory působí na myokard. Především u lidí by toto poznání mohlo být klíčové, protože tyto receptory, resp. jejich ligandy, by se daly využít k lékařským účelům.
|
|
Hemodynamické parametry cervikálního karotického řečiště fyziologického, stiženého stenózou karotického bulbu a řečiště ošetřeného rekanalizačním výkonem
Gregová, Daniela ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Zvěřina, Eduard (oponent) ; Beneš, Vladimír (oponent) ; Bauer, Jiří (oponent)
Se vzrůstajícím počtem pacientů trpících některým z metabolických onemocnění vedoucích k rozvoji aterosklerózy vzniká naléhavá potřeba včasné diagnostiky jejího rozsahu. Uvažujeme li o sklerotickém postižení mozkových tepen, optimální vyšetřovací metodou je duplexní ultrasonografie, která je relativně laciná a pro pacienta nezatěžující. Umožňuje posoudit nejen strukturu a rozsah aterosklerotického plátu, ale také posoudit míru případných zúžení tepen a zhodnotit hemodynamický dopad přítomných strukturálních změn. Proto je ideálním kandidátem pro screeningové vyšetření v rámci primární nebo sekundární prevence iktů, také pro pravidelné kontroly dispenzarizovaných pacientů. Znalost normálních hemodynamických poměrů v cervikálním karotickém řečišti je nezbytnou při posuzování různých patologických stavů. Tato práce se snaží nabídnout co nejvíce ucelený pohled na problematiku karotických stenóz očima ultrasonografisty. Z praktických důvodů se zaměřujeme na stenózy lokalizované v karotickém bulbu, jejich počet totiž vysoce převyšuje stenózy v jiných lokalizacích.
|
host ::
